Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 12. září připravil Josef Kubeczka.

Především o vlně teroristických útoků namířených proti výškovým budovám v New Yorku a sídlu amerického ministerstva obrany ve Washingtonu, v jejichž troskách zřejmě zemřely tisíce lidí, píší komentáře českých celoplošných deníků. Listy v souvislosti s touto tragédií celosvětového dosahu mimo jiné upozorňují na křehkost a zranitelnost moderního světa.

Podle Mladé fronty Dnesúterní teroristický útok na Spojené státy americké vyvolává otázku, zda jsme s podobnou tragédií neměli počítat již dříve. Teroristé jsou obecně stále drzejší, otevřenější a bezohlednější. Navíc dostávají neustále větší právo chovat se tak, jak se chovají, podotýká list. Zároveň upozorňuje na skutečnost, že organizace a země, které násilné útoky proti bezbranným civilním cílům veřejně či skrytě vyznávají, jsou více a více legitimizovány. Tragické události ve dvou amerických městech jsou podle deníku jen vyústěním déle trvajících ústupků těm, kteří si neváží lidského života, píše list. "Obecný mravní relativismus současné politiky otevírá prostor všem darebákům, kteří si myslí, že mrtví vyřeší jejich starosti. Jsou všude přijímáni za uctivého ceremoniálu. Dostávají všeliké ceny mírotvorců za to že prohlásí: už budeme hodní," konstatuje Mladá fronta Dnes. Zkáza tří výškových budov na newyorském Manhattanu podle deníku odkrývá křehkost našeho světa, vratkost našich jistot, nesamozřejmost klidného života a života vůbec. "Apokalypsa je výzvou k přehodnocení hodnot a k životu, který je si vědom své křehkosti i své nekonečné ceny," uzavírá list.

Autor sloupku Lidových novin soudí, že z úterní teroristické akce nebude mít prospěch nikdo, ani samotní teroristé. Útokem na symboly amerického státu, newyorskou budovu Světového obchodního centra a sídlo ministerstva obrany ve Washingtonu, podle něj teroristé vrhli svět o mnoho let zpět, do doby železné opony a vojensky vyhroceného ideologického fanatismu. Ti, kdo jsou za úterní tragédii zodpovědní, musejí počítat s razantní odpovědí Spojených států, píše autor sloupku Lidových novin. Dodává, že americký prezident George Bush by nyní k takovému kroku zřejmě našel podporu u většiny lidí.

Komentátor Hospodářských novin označil útoky na americké cíle za válku vyhlášenou civilistům. Takový způsob boje je podle něj pro teroristy mnohem levnější, než kdyby měli vynakládat astronomické částky na vývoj balistických raket či jaderné zbraně. "Stačí jim unést několik anebo si podomácku vyrobit biologickou zbraň - není to nic složitého," píše autor. Taková válka je podle něj efektivní. Teroristé si totiž mohou být jistí, že v našem televizním věku se o jejich úderu dozví úplně všichni. A to také znamená, že všichni se dozví, jaký program teroristé mají, co vlastně chtějí prosadit, podotýká a zároveň si pokládá otázku, zda by si atentátníci mohli vymyslet lepší neplacenou reklamu. "V policejním státě, kde policie legitimuje podezřelého chodce na každém kroku a kde život jedince nemá valnou cenu, by atentátníci museli vyvinout mnohem větší úsilí. V demokracii se i teroristé pohybují svobodněji. A vysoká cena, která se v demokracii připisuje lidskému životu, dělá tento společenský systém vůči teroristickým útokům mnohem zranitelnější," domnívá se autor poznámky Hospodářských novin. V závěru komentáře uvádí, že hrozba teroristického útoku se nedá vyloučit ani v České republice. "Česko patří k Západu. Vyznává západní hodnoty. Ty hodnoty, které teroristé útočící na západní cíle nenávidí, protože je považují za zhoubné a dekadentní, končí autor.

Skvělá přenosová technika nám umožnila, abychom v úterý byli svědky apokalypsy. Teroristické útoky, děsivé svou účinností, nás přinutily spatřit konečně jasným zrakem, jak lehce jsme zranitelní, píše deník Právo. Podle něj v úterý nebyly napadeny jen Spojené státy americké, ale všichni ti, kdo vyznávají stejné civilizační hodnoty. "Zatímco náš svět zkoprněl zděšením a vzápětí se ponořil do smutku, na západním břehu Jordánu oslavovali jiní lidé činy úspěšných kamikadze, jednu vyhranou bitvu," konstatuje Právo. Teroristé, kteří jsou za útok zodpovědní by podle listu neměli mít dlouho důvod k oslavám. Jedinou správnou odpovědí USA bude rozhodná likvidace útočníka, jakmile zjistí jeho totožnost, uvádí Právo. Tragické události, které postihly lid Spojených států, přesvědčily svět o obecně konstatované neschopnosti tajných služeb úspěšně infiltrovat skupiny, které mají jiné hodnoty, vlastní morálku, jiná pravidla chování, uzavírá list.

Po úterý 11. září 2001 už Spojené státy a s nimi svět nebudou úplně stejné jako předtím, píše ve svém komentáři Pražské slovo. To, co bylo dlouhou dobu černým snem vojenských stratégů a politických analytiků, se stalo skutečností. Dvě nejdůležitější města světové velmoci se stala terčem teroristických útoků. Bylo by podle deníku chybou přirovnávat útok druhému "Pearl Harboru". Proti Spojeným státům nezaútočila žádná jiná velká, plně vyzbrojená země, jakou bylo na počátku druhé světové války císařské Japonsko. Těžko si představit vládu, která by riskovala odvetu za podobný útok. Je nanejvýš pravděpodobné, že pachatele je třeba hledat mezi extremistickými, nejspíše radikálními islamistickými skupinami, a to mezi takovými, které mají dostatek sil a prostředků, které jsou nezbytné pro provedení takovéto vysoce koordinované akce. K jejich vypátrání budou nasazeny všechny prostředky, které mají Spojené státy k dispozici. Ten, kdo způsobil smrt tisíců nevinných, musí být potrestán. V prvních reakcích na atentáty se objevily obavy, zda planeta nebude zavlečena do rozsáhlého konfliktu, zda se nepropadne světové hospodářství. Svět je ale - naštěstí - natolik propojen, že takové nebezpečí bezprostředně nehrozí. Prezident USA i další státníci byli nanejvýš obezřetní, snažili se vyhnout přehnaně emocionálním projevům. Opatrní byli i obchodníci, v příštích dnech budou možná zavřeny burzy, aby se zmírnil dopad prvotní paniky a chaosu. Dokud nebude jasné, kdo za atentáty stojí, nelze přesně odhadnout další vývoj. Pokud je s viníky spojena nějaká vláda, pak se takový stát musí obávat odvety, soudí komentátor deníku Pražské slovo.


Z domácích událostí přilákalo pozornost komentátorů celoplošných deníků především úterní rozhodnutí Miroslava Macka odejít z funkce místopředsedy Občanské demokratické strany. Stalo se tak poté, co Mladá fronta Dnes ve svém úterním vydání zveřejnila informaci, že místopředseda ODS získal za rady rakouské bance Erste při privatizaci České spořitelny několikamiliónovou odměnu. Lidové noviny se pozastavují nad tím, že Miroslav Macek na svou funkci rezignoval poté, co prohlásil, že jeho obchodní aktivity byly zákonné. "Když je vše v pořádku, proč Macek rezignoval?" ptá se list. Dodává, že jeden výklad se nabízí: kdesi v koutku duše tuší, že jeho jednání, možná v mezích zákona, je v rozporu s dobrými mravy.


Na svých hospodářských stránkách informují české deníky především o katastrofálnímu dopadu úterních teroristických útoků na Spojené státy na kapitálové trhy a světovou ekonomiku. Konstatují, že propad se nevyhnul ani českému kapitálovému trhu a, jak píše Mladá fronta Dnes, další pohromy se očekávají. Americké akcie klesají především pod tíhou obav, že teroristické údery otřesou důvěrou v obchodní moc USA, zvláště když při nich byla nepřímo postižena i burza na Wall Street, která leží nedaleko Světového obchodního centra, napsala Mladá fronta Dnes.


Slavnostnímu otevření nové továrny firmy Philips v Hranicích na Moravě, která je největší zahraniční investicí na zelené louce v zemi, věnují komentář Hospodářské noviny. Připomínají, že závod byl dokončen přesně do roka a do dne od položení základního kamene, avšak že jeho stavbu doprovázel jeden z největších sporů a nejsledovanějších soudních procesů stát versus soukromá osoba. V souvislosti s kauzou Regecová (majitelka jednoho z pozemků, na nichž závod stojí, která se přela s městem Hranice o cenu za jeho odprodej) list uvádí, že se poněkud zapomíná na to, že i řadu ostatních investic doprovázejí problémy nebo alespoň nechuť obyvatel z okolí plánované stavby. Příkladem jsou problémy firmy Nemak se stavbou provozu na výrobu hliníkových hlav do motorů. Společnost by sice přinesla pracovní příležitosti, místní lidé však nechtějí, aby jim zároveň na pole padal hliníkový prach. Jak poznamenává autorka komentáře, určitému hluku či znečištění se ale neubrání prakticky žádný investor. V závěru deník zdůrazňuje, pro stát z toho vyplývá ponaučení, že investorům musí zajistit jasné podmínky a pravidla podnikání. A na druhé straně nepodceňovat práva občanů, a to ani pod heslem veřejného zájmu.


Kontrakt na modernizaci třiceti tramvají z bývalého Československa uzavřela s jugoslávskou metropolí Bělehradem pražská společnost Inekon, která se zabývá výrobou a prodejem kolejových vozidel. Hodnota zakázky je šest miliónů EUR (asi 260 miliónů korun). Informují o tom Hospodářské noviny. Podle ředitele firmy Josefa Huška se nyní jedná i možnosti rozšíření kontraktu o dodávku nových tramvají, jejichž výrobu zahájil Inekon letos v Ostravě. Modernizaci bělehradských tramvají, jež má proběhnout v příštích dvanácti měsících, zajistí Inekon společně s jugoslávským podnikem Goša. Tento opravárenský závod se zkušenostmi s generálními opravami našich tramvají bude od Inekonu mj. odebírat nové přístroje a výzbroj, píší Hospodářské noviny. Reference z tohoto kontraktu by podle listu mohly pražské firmě pomoci získat zakázky i v dalších zemích balkánského teritoria, kde jezdí asi tisícovka tramvají značky ČKD, většina z nich na hranici životnosti.


A ještě jedna zajímavost.

Téměř v centru Prahy za Národním muzeem se nachází torzo sloupu z předminulého století. "Co to přesně je, nevíme. Rozhodně se tento sloup nacházel za linií hradeb velké Prahy. S největší pravděpodobností to je zbytek vstupní brány Eichmannovy zahrady na níž se nacházela velká usedlost," řekl deníku Pražské slovošéf mimorezervačního oddělení Pražské památkové péče Michael Zachař. Torzo je vysoké 105 cm a široké 47 cm. Odborníci odhadují, že sloup celkově měřil 5 až 6 metrů. Pozůstatek sloupu sice není chráněný jako kulturní památka, ale protože se nachází v památkové zóně, je pod plošnou ochranou. Michael Zachař odhaduje, že pochází z let 1865 až 1875.