Přehled tisku

10.9.2001

Výběr z českého tisku s datem 10. září připravil Zdeněk Vališ.

Všechny deníky věnují velkou pozornost návrhu místopředsedy vlády Vladimíra Špidly zvýšit rodičovský příspěvek a každému novorozenci zajistit zhruba 50 tisíc korun ze zvláštního fondu. Listy se vesměs shodují v názoru, že Špidla nastupuje tvrdě do předvolebního boje a že hlavní zbraní sociálních demokratů pod jeho vedením se má zjevně stát sociální karta. Razance Špidlova nástupu přitom vyráží jeho soupeřům dech. Komentátor Lidových novin jizlivě dodává, že by si historik Špidla mohl vzpomenout, jak se odvděčily silné populační ročníky z počátku sedmdesátých let doktoru Husákovi v roce 1989.

Mladá fronta Dnes připomíná, že desetitisícům lidí placených státem mělo být od začátku roku nejen přidáno, nýbrž výrazně přidáno. Vláda to slíbila a prosadila i potřebný zákon. Šije si ovšem kabát lháře, neboť peníze nemá. Zemanův tým, píše deník, si jednoduše nedokázal stanovit priority, aby dostál všem svým závazkům. Bláhový si namlouval, že zvládne během tří čtyř let uspokojit každého, kdo si zaslouží či chce. Poté, co musí přidat penzistům a sociálně potřebným je těch miliard už přespříliš. Dluhů státu je však ještě víc. Podle zákona, uvádí Mladá fronta Dnes, však mají mít státní zaměstnanci na další peníze stejný nárok jako důchodci. Vláda proto hledá cestičku, jak se vyvléci alespoň ze závazku zaměstnancům. Deník soudí, že k propouštění a racionalizaci práce státních zaměstnanců vláda nesáhne, protože by musela šetřit i na ministerstvech. Učitelé, profesoři, vědci si na druhé straně už přece na duté sliby zvykli. A blokovat Prahu svými ojetými škodovkami nebudou, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Deníky se také vracejí ke spekulacím kolem vydání mezinárodního zatykače na Viktora Koženého. Především si ale všímají prohlášení bývalého prezidenta harvardských fondů, že se hodlá politicky angažovat v České republice a založit zde novou politickou stranu.

Výroky Koženého o jeho vstupu na českou politickou scénu považuje autor komentáře v dnešním Právu za nápad člověka, který je "častým požíváním alkoholu ducha matného". Důvody, proč právě teď Kožený projevil zájem o návrat do České republiky, mohou být podle autora dva. Buď mu hoří koudel pod nohama a napadlo jej, že by možná nebylo špatné opásat se záchranným kruhem českého politika, a dokonce snad i poslance. Nebo ho takto rozdováděla dosud nejasná slova českého premiéra o zatykači na něj, který chystají příslušné české orgány, píše autor. "Co si ale s Koženým, nota bene takto blábolivým Koženým má počít česká pravice? Hlásit se ke svému druhdy tak milovanému podnikatelskému vzoru?... Na pomoc jí přichází - sám Kožený. Jeho naivní plky o vstupu do české politiky může totiž s čistým svědomím ironizovat a odmítat," uzavírá komentátor Práva.

Lidové noviny soudí, že Viktor Kožený volí ve svém souboji s českou vládou překvapivý způsob obrany. Miliardář z kuponové privatizace vyhrožuje, že vstoupí do politiky. Politickou kariéru však podle listu mohou překazit česká policie nebo americká justice. Například coloradský soud už zmrazil jeho majetek kvůli podezření z podvodu. Lidové noviny také upozorňují, že do kritiky Zemanovy vlády se zatím v případu Kožený nijak nehrne česká pravice. List se domnívá, že pravicoví politici mají z Koženého strach. Například Václavu Klausovi je dodnes připomínáno, že s Koženým seděl na tenise, dodává deník.

Autor sloupku Lidových novin se vrací k pátečnímu návrhu protikuřáckého a protialkoholního zákona ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. Jeho cílem je především ztížit přístup k tabáku a alkoholu lidem do 18 let. Podle autora si ministr zdravotnictví Bohumil Fišer prosazením návrhu protikuřáckého a protialkoholního zákona proti sobě poštval statisíce lidí. Proti takové přesile si musí připadat jako Don Quijote. K ústupkům už byl přinucen. Zákaz prodeje imitací cigaret a alkoholických výrobků posunul o rok a půl, u kusových cigaret o tři roky. Ze zákona zmizelo vytýčení doby, po kterou se v restauracích nesmí kouřit. "Tlak lidumilně se tvářících tabákových firem i producentů alkoholu, kteří si permanentně vylepšují image podporou líbivých a charitativních akcí a masivní reklamní kampaní, bude obrovský, soudí deník.

Pondělní tisk také komentuje první návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda schválila ve středu a který počítá s deficitem 52,2 miliardy korun. Podle Hospodářských novin je každoroční hádání o státní rozpočet sice politika, avšak, jak zdůrazňují, jde "o naše peníze" a brát proto rozhazování státu na lehkou váhu považují za krátkozraké. "Stát totiž může rozhazovat pouze ty peníze, které mu občané vydělají. Nebo si půjčovat," píše deník, zdůrazňuje však, že na dluh nelze žít donekonečna, stejně jako není možné donekonečna rozprodávat společný státní majetek. V této souvislosti upozorňuje, že příjmy z privatizace ze samotné logiky věci nikdy neměly financovat běžné výdaje státu, na ty si musí každé hospodářství být schopno vydělat vlastními silami.

Střet vlády a opozice o státní rozpočet pro příští rok považuje Pražské slovo za možná nejtěžší, jaký kdy musel některý z dosavadních kabinetů podstoupit. Za hlavní problém pak považuje fakt, že příliš velká část dluhů, které budou muset splácet příští vlády, vznikla kvůli rostoucím sociálním výdajům, nikoli investic, které by se za pár let vyplatily. Na otázku, co opozice udělala pro to, aby se kritizovaný trend změnil, odpovídá, že kromě velkých slov o nutnosti reformy důchodového systému vlastně nic. "Výhrady opozice lze proto považovat spíše za povyk, kterým se chce zalíbit voličům. Pak ale nejde o rozpočet, ale o politikaření," usuzuje komentátor Pražského slova.

Vznik nové politické strany s pracovním názvem Cesta změny je podle Lidových novin ohrožen. Mezi zakladateli strany totiž podle deníku vypukl spor o systém jejího řízení a financování. Skupina lidí kolem podnikatele Borka Severy zastává názor, že by strana měla fungovat jako klasická firma. Oponenti v čele s někdejší studentskou aktivistkou z roku 1989 Monikou Pajerovou usilují o to, aby Cesta změny byla založena spíše na občanském principu, dodávají LN. Zatímco zastánci manažerského způsobu vedení strany chtějí její lídry hledat přes inzeráty v novinách, podle druhého tábora by v jejím čele měli stát především samotní zakladatelé strany. Lidové noviny upozorňují, že samotná Pajerová se svými ambicemi na vstup do vysoké politiky nijak netají. Obě skupiny se podle deníku nyní obviňují z nečistých metod. Lidé blízcí Severovi podezřívají "občanské aktivisty", že se chtějí za jejich peníze dostat do politiky a pak je "odkopnou". O záchranu projektu se podle informací deníku pokoušejí dva významní čeští sociologové, Slavomil Hubálek a Jan Hartl, kteří se na vzniku strany od počátku podílejí. "Manažerský a občanský přístup vnímám jako dvě strany jedné mince. Musí být spojeny," řekl listu Hubálek s tím, že až do 15. září nic bližšího říct nemůže kvůli informačnímu embargu. Stejně reagovala i Monika Pajerová, jež sice nejprve s rozhovorem s reportérem Lidových novin souhlasila, těsně před domluvenou schůzkou ho ale odvolala. V souvislosti se sporem uvnitř nově vznikající politické strany s pracovním názvem Cesta změny poukazuje autor komentáře v Lidových novinách na to, že podobný problém, zda si do svého středu zvolit lidi "z ulice" nebo sáhnout do vlastních zdrojů, řešila po svém vzniku i Unie svobody. Unionisté se nakonec rozhodli pro řešení s "osvědčenými" lídry, dodává. Nakolik jí to prospělo, je otázkou výkladu. Pokud chce nová strana jít touto cestou, musí mít tenhle příklad na zřeteli. Mnohé tváře, které se dobře vyjímaly na demonstracích, budou pěkné i na volebních plakátech, ale mohou ztratit lesk při každodenním politickém boji, míní autor. Pro lídry nové strany bude podle něj nejtěžším úkolem přesvědčit voliče o tom, že nejde o další výkřik do tmy, který nenásleduje žádná skutečná politická práce.

Vyhlášku o nájemném, která doposud určovala výši nájemného a kterou Ústavní soud zrušil k 1. lednu 2002, nahradí ministerstvo financí dvěma normami stejného obsahu. Ke zvýšení nájemného by mělo dojít k 1. červenci 2002 a nemělo by přesáhnout letošní růst cen stavebních prací, tj. zhruba pět procent, tvrdí Hospodářské noviny. Návrat k centrální regulaci nájemného podle listu kabinet zdůvodňuje hrozbou chaosu, ve kterém by se mohli po 1. lednu ocitnout nájemníci a majitelé domů. Při neexistenci právní úpravy pro regulaci stropu činže by zřejmě hrozilo, že by byly soudy zavaleny spory mezi pronajímateli a nájemníky, uvádí deník. V novém cenovém výměnu, který hodlá ministerstvo vydat, se stanoví, od kdy cena nájemného může být zvýšena a jak vysoký bude cenový strop. Vzhledem k tomu, že cenový výměr ale nemůže určit pravidla, podle kterých dosud nájemníci činže a služby za bydlení platí, hodlá resort tento právní problém řešit novelou vyhlášky o nájemném z družstevních bytů. Jejím rozšířením na nájemní bydlení bude možné pokračovat v současném způsobu úhrad za bydlení, uvádějí Hospodářské noviny s tím, že postup již odsouhlasilo předsednictvo vlády.

Nadměrný hluk z automobilové dopravy podle expertů způsobuje zdravotní potíže třem až čtyřem procentům české populace, píše Mladá fronta Dnes. Vedoucí oddělení výstavby a boje proti hluku Hygienické stanice v Praze Petr Šišma uvedl, že vysoká hlučnost urychluje vznik civilizačních chorob, jako je vysoký tlak či infarkt a poruchy imunitního systému. "Tyto choroby by nakonec zřejmě stejně vznikly, ale kvůli nadměrné hlučnosti přijdou dřív nebo mají horší průběh," dodal. Podle Světové zdravotnické organizace i tuzemských hygieniků by neměl hluk před okny domů přesáhnout během dne v průměru 55 decibelů a v noci 40 decibelů. Ministerstvo dopravy však prosadilo, aby se tato hranice posunula na 72 decibelů. Teď by tento limit chtělo posunout ještě výš, píše deník. Odborníci podle MfD tvrdí, že hluk o síle 72 decibelů je již nadměrný. "Tak vysoké úrovni hluku je podle mých odhadů vystaveno v zemi zhruba sto tisíc lidí. Prostředí, ve kterém se každý den pohybují v podstatě není k žití," řekl MfD Jan Kozák z Českého ekologického ústavu. Na protihluková opatření ale stát peníze nemá. "Když jsme si zkoušeli vypočítat, kolik peněz by mohla stát opatření, která zákon nařizuje, došli jsme k naprosto fantastickým číslům," uvedl vedoucí odboru dopravy Libereckého kraje Jaroslav Sedláček. Zákon o ochraně veřejného zdraví, který platí od ledna, ukládá správcům komunikací - státu, městům či krajům - mimo jiné i povinnost vyměnit v nejhorších případech občanům okna, případně opravit povrch vozovky nebo vybudovat protihlukovou bariéru.

Záchranáři z české Horské služby a německého Bergwachtu začnou letos v Krušných horách poprvé pracovat společně. Píše to Mladá fronta Dnes na své regionální stránce. O společné služby požádala německá strana. "Letos v zimě začnou poprvé pracovat němečtí záchranáři ve střediscích Horské služby v Krušných horách a my na oplátku za hranicemi," řekl náčelník krušnohorské služby Rudolf Chlad. Češi a Němci se tak společně připravují na okamžik, kdy budou moci přecházet hranice mimo hraniční přechody. Od společných služeb si záchranáři mimo jiné slibují i to, že poznají místopis na opačné straně hranic. Společné služby v nastávající zimní sezóně záchranářům umožnil grant německého ministerstva. Za peníze bylo mimo jiné vyrobeno šestnáct informačních tabulí, s jejichž rozmisťováním na české i německé straně hranic začnou záchranáři koncem září. Na tabulích se lidé dozvědí telefonní čísla nejbližších služeben Horské služby a jiné důležité informace. Další očekávané finance z grantu chtějí Češi a Němci použít na pořízení jednotného vybavení. Nezbytností pro dobrou spolupráci jsou například kompatibilní vysílačky a sněžné sáně, uvedl Chlad. Pokud záchranáři budou disponovat takovou technikou, nebudou muset ztrácet drahocenný čas při překládání zraněného z jednoho vakuového pytle do druhého. Postačí jen přepojit saně se zraněným.

spustit audio

doporučujeme

sledujte nás

nejčtenější články