Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 20. září připravil Josef Kubeczka.
Hrozba teroristických útoků je jedním z témat českých deníků, které hodnotí i bezpečnostní opatření zavedená po atentátech v New Yorku a Washingtonu. Listy komentují i obvinění předsedy krajně pravicového Národně sociálního bloku Jana Kopala za jeho výroky o útocích na USA.
Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že česká veřejnost je ve svých názorech na to, zda zemi hrozí teroristický útok, rozpolcená. Připomíná však, že policie hlídá ohrožené stavby a armáda je v pohotovosti. Politici mluví o obnovení systému civilní ochrany a ministr vnitra Stanislav Gross všechny ujišťuje, že tajné služby nehlásí žádné nebezpečí atentátu. Podle deníku je pěkné, že politici nechtějí mezi lidem šířit obavy, ale bylo by mnohem krásnější, kdyby například prezident a ústavní činitelé předstoupili před lidi s prohlášením: "Vše nasvědčuje tomu, že naše země vstoupí do dlouhé a krvavé války s terorismem. Je to spravedlivá válka. Je to nutná válka. Pokud my nezničíme kořeny terorismu, zničí nás. V této válce bude hrozit nebezpečí civilnímu obyvatelstvu. Uděláme všechno pro vaši bezpečnost". Taková je totiž podle Mladé fronty Dnes skutečnost. Bezprostřední nebezpečí sice není velké, ale nelze vyloučit, že v průběhu války teroristé zasáhnou i Českou republiku. Ochranná opatření proto nesmí být krátkodobá, dodává deník.
Hospodářské noviny uvádí, že některá opatření, která po atentátech z minulého týdne kolují po Spojených státech a Evropě, mají své opodstatnění. Neuškodí například, když se zvýší trestní sazby nejen za účast na přípravě a provedení teroristických akcí, ale i za jejich veřejnou podporu. Za nepřijatelné naopak deník považuje rozšiřování kanálů, jimiž stát proniká do soukromí lidí. "Politikům nestačí, že existují systémy, které odposlechnou každý telefonický hovor. Snaží se prosadit rozšíření možnosti nasazovat odposlechy i omezit možnost šifrování," píše deník s tím, že by to bylo absolutní prolomení ochrany soukromí.
Česko nemá jako jeden z mála členských států NATO elitní vojenské komando, tedy tzv. jednotku zvláštního určení, která by byla nasazována na extrémně nebezpečné operace doma i v zahraničí, píše deník Právo. Podle expertů je to vážný problém, jenž bude nutné co nejdříve napravit. "Moderní armáda bez speciálního komanda není možná. Například teď v krizi kolem USA se ukazuje, že do případné pozemní války v Afghánistánu se pošlou malé elitní oddíly se špičkovou technikou a výcvikem. Kdyby byla nutná účast všech členských států aliance, nemáme po této stránce co nabídnout," řekl Právu expert generálního štábu, který si nepřál být jmenován. Česká armáda má sice brigádu rychlého nasazení, podle odborníků však tito vojáci nejsou stupněm výcviku a vybavením s elitními komandy v zahraničí srovnatelní. "Je to sice jednotka na vysoké úrovni a nemusíme se za ni stydět, pro akce zvláštního charakteru je ale nedostatečná," uvedl expert. Podle něj je nezbytné, aby česká armáda brzy vytvořila přinejmenším komando o několika stovkách vojáků, které by bylo srovnatelné např. s britskou zvláštní jednotkou SAS, legendární americkou Delta Force nebo německou KSK, která vznikla teprve před několika lety. Stejného názoru jsou podle deníku Právo i někteří čeští politici.
Lidové noviny v souvislosti se zavedením opatření proti lidem, kteří veřejně schvalují terorismus nebo mu veřejně vyjadřují podporu, připomínají obvinění předsedy Národně sociálního bloku Jana Kopala ze schvalování trestného činu. A to za jeho sobotní výroky o teroristickém útoku na USA. "Pokud bude Kopal za své nechutné výroky potrestán, dostane se mu jen to, co si zaslouží. Podivné ale na celém případě je, že pravicový extremista není stíhán za něco jiného, třeba hanobení rasy národa a přesvědčení nebo za propagaci nacismu," míní deník. Podle něj stát stojí před úkolem stíhat extremisty za jejich projevy, čemuž nepomáhá i zájem médií a veřejnosti, která chce vidět výsledky. Policie a soudy by se však měly vážně zamyslet nad tím, podle jakých paragrafů chtějí takové lidi stíhat, soudí Lidové noviny.
Ministerstvo obrany mělo před sedmi lety problémy při likvidaci biologických látek, které by bylo možné použít k výrobě biologické zbraně. Uvádí to deník Super, který má k dispozici závěrečnou zprávu Inspekce ministra obrany z roku 1995. Podle ní neexistují průkazné materiály o tom, že byly ve výzkumném ústavu v Těchoníně na Královéhradecku zlikvidovány všechny biologické látky, které měla armáda z doby komunismu. "Dne 26. února 1994 (se uskutečnila) likvidace zbytků biologického materiálu. O likvidaci tohoto materiálu však nebyl pořízen písemný záznam," uvádí se v inspekční zprávě. Do této doby se biologické látky uchovávaly v těchonínském ústavu a v někdejším Vojenském ústavu hygieny, epidemiologie a mikrobiologie v Praze, připomíná list. Podezřením, že nebezpečné látky nebyly v Těchoníně zlikvidovány, se tehdy zabývala i vojenská tajná služba. Ta podle zprávy inspektorů odvezla 9. března 1994 z Těchonína do Prahy dva pytle dokumentace a teprve poté byl zbytek biologických látek prokazatelně zlikvidován, uvádí list. Zpravodajským službám se již tehdy ale nepodařil zjistit skutečný osud neprůkazně zlikvidovaných látek. "To podezření, že se s tím obchodovalo, bylo. Tehdy se to ale raději tiše přešlo, protože jakákoli zmínka pochybností o osudu těchto látek by způsobila komplikace České republiky před vstupem do NATO," řekl deníku bývalý příslušník vojenské tajné služby. Resort obrany v úterý ale sdělil, že "virová banka Výzkumného ústavu hygieny a epidemiologie byla bezpečně a doložitelně zničena v roce 1994 na základě rozkazů tehdejšího ministra obrany a náčelníka generálního štábu".
Český tisk se věnuje také neshodám mezi iniciátory nové politické strany Cesta změny (CZ). Komentují především jejich vzájemné obviňování z "partyzánských akcí", manipulace a nedemokratických postupů. Lidé z regionů a občanských iniciativ, sdružení kolem Moniky Pajerové, se nakonec rozhodli stáhnout z dalších příprav. Reagovali tak na situaci, kdy podnikatel Jiří Lobkowicz a dalších deset jeho spolupracovníků minulý týden bez jejich vědomí podali žádost o registraci nového uskupení.
Podle Pražského slova podlehla strana Cesta změny zbraním, proti nimž chtěla bojovat, a to ještě dřív, než vůbec vznikla. "Touha po moci, bezohlednost a neupřímnost zatím vyhrály nad nedůvěrou a slušností," míní list. Podle něj stranu opouští několik desítek lidí, kteří dospěli k závěru, že příliš mnoho politických stran je postaveno na lidech spíše toužících po penězích. Stali se totiž obětí kolegů, kteří se přihlásili ke stejným principům. Jenže podnikatelé nechtěli podle Pražského slova respektovat, že politická strana není akciová společnost. Byli přesvědčeni, že když platí, mají právo stranu ovládat, píše deník a ptá se, kdo je naivnější. "Ti, kteří i dnes věří v možnost vnést do politiky poctivost a korektnost, nebo lidé, kteří doufají, že si na podvodu vybudují politickou kariéru?" dodává deník s tím, že vše by měl ukázat čas.
