Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých novin z datem 8. srpna vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Komentáře listů se v první řadě věnují pozastavení britských kontrol na pražském ruzyňském letišti. Lidové noviny považují celou kauzu za špatnou od začátku do konce. Špatný byl - kvůli oprávněným obavám z porušování lidských práv a diskriminace Romů - už začátek. Britští úředníci na letiště vůbec neměli přijít. Špatný byl i prostředek - neuvěřitelně matoucí a protichůdná stanoviska českých a britských úřadů. A v něčem je špatné i samotné finále. Úředníci nyní říkají, že prý kvůli kontrolám přestali Romové žádat v Británii o azyl. Jenže ti se nejspíš rozhodli jen přestat utrácet za letenky z Prahy. Pozitivní tak zůstává jediné: Díky bádání ministra zahraničí Jana Kavana ve slepých uličkách jsme se znovu ujistili, že cesta přes víza a kontroly nikam nevede, končí Lidové noviny.


Romskou problematikou se zabývá i průzkum společnosti SC&C uveřejněný v Mladé frontě Dnes. Téměř polovina Romů podle něho žije v České republice ve strachu. Jedná se o první výzkum svého druhu provedený přímo mezi romskou populací. Podle dvou třetin respondentů je v Česku rasismus na vzestupu. V posledním měsíci se zhruba čtvrtina dotázaných setkala s nějakým omezením kvůli barvě pleti a třetina se slovním napadením. Více než polovina zažila fyzický útok a přes třicet procent z nich ho na vlastní kůži pocítilo v posledních šesti měsících. Čtvrtina dotázaných uvažuje o tom, že požádá o azyl v jiné zemi. Rasismus podle 39 procent Romů podporují extremistické skupiny a podle 33 procent většina populace. Nezaměstnání Romové se podle průzkumu mnohem častěji přiklánějí k názoru, že rasismu přibývá, naopak pracující považují situaci za ustálenou, dodává Mladá fronta Dnes.


Premiér Miloš Zeman před volbami 1996 osobně převzal od Chemapolu utajený sponzorský dar pro sociální demokracii. Bývalý poslanec Jaroslav Vlček Mladé frontě Dnes přiznal, že společně se Zemanem převzali od bývalého šéfa Chemapolu Václava Junka dvanáct benzinových karet. Nové skutečnosti tak popírají Zemanovo tvrzení, že se o kartách dozvěděl až z novin. Premiérovo stanovisko k Vlčkovu průlomovému svědectví v této neuzavřené kauze se listu nepodařilo získat. Mladá fronta Dnes připomíná, že lídři sociální demokracie na karty vyčerpali benzin za více než 420 tisíc korun. ČSSD to ale zatajila a původně z daru ani nezaplatila daň.


Komentátoři se zajímají také o výběrové řízení na udělení licencí na mobilní služby třetí generace, kterého se v prvním kole zúčastnili operátoři Eurotel a RadioMobil, zatímco třetí operátor Český Mobil se zúčastní až následné aukce. Shodují se, že jsou licence na nové mobily drahé a vláda předbíhala, když do příjmů letošního rozpočtu započítala i 20 miliard korun, které chtěla prodejem licencí získat. Zemské noviny poukazují na to, že vládu namlsaly ceny, které za licence zaplatili operátoři v Německu a ve Velké Británii. Ministři zároveň zavírali oči před neúspěšným prodejem licencí v dalších západoevropských zemích. Český trh je na tři licence za tuto nehoráznou sumu příliš malý. Nejhorší je ovšem to, že je těch dvacet miliard už rozděleno. A protože nebudou, má vláda dvě možnosti. Buď o dvacet miliard zvýšit plánovaný schodek rozpočtu, nebo hledat, kde ještě dvacet miliard ušetřit, píší Zemské noviny.


Hospodářské noviny píší, že prodej licencí na provoz supermoderní sítě mobilních telefonů připomíná šachovou partii. Čeští mobilní operátoři hrají s vládou, kterou oslabuje nejen vývoj na kontinentu, ale i snaha prodat licence za 20 miliard, protože jinak z rozpočtu zbydou trosky. Proto mohou operátoři klást podmínky, za kterých by si licenci laskavě koupili. Rozumný hospodář by prodej odložil. Sázka na to, že se tak rozhodnou politici s prázdnou státní kasou, by však měla hodně divoký kurs, předpokládají Hospodářské noviny.


Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš po úterním jednání s představiteli Komise pro cenné papíry podpořil privatizaci obchodních rejstříků. Mladá fronta Dnes přitom poznamenává, že ještě před měsícem mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček uvedl, že resort s takovou ideou nesouhlasí. Cílem odstátnění rejstříků je, aby zápis nových firem nebo záznam o změně podnikového kapitálu netrval týdny až měsíce, ale pouhý jeden den. Podobná praxe je ve většině členských zemí Evropské unie s výjimkou Německa, kde rejstřík zprivatizován není a zápisy se táhnou. Návrh zákona o privatizaci rejstříků připravuje Komise pro cenné papíry od května, píše Mladá fronta Dnes.


Investiční pobídky, kterými vláda zvýhodňuje miliardové investice nadnárodních koncernů na úkor menších firem, začínají narážet na tvrdý odpor starostů v některých regionech. Ti by na svém území rádi viděli i malé podniky. Jak píší Lidové noviny, firma, která se chce v Česku ucházet o investiční pobídky, musí investovat minimálně 10 miliónů dolarů. Celá řada starostů i zástupců regionálních rozvojových agentur však začíná ostře protestovat. Například v Lenoře na Šumavě má zájem investovat německá firma do dřevovýroby téměř 100 miliónů korun. Na pobídky nemá nárok a bez nich investici odmítá. Starostové navíc uvádějí, že velké koncerny jsou závislé na globální ekonomice a nikde není psáno, že se za pár let neseberou a neodejdou třeba na Ukrajinum, zatímco malí investoři jsou spjati s regionem a proto snadno neodcházejí. Ministerstvo průmyslu a obchodu však podobné názory odmítá. Stát se údajně rozhodl podporovat ty největší invetory, protože přinášejí do České republiky kromě pracovních míst také nové technologie, dodávají Lidové noviny.


Občanská demokratická strana chce během předvolební kampaně zaútočit na voliče vlastním internetovým rádiem. Jak píší Lidové noviny, údajně také zvažuje nabídku na zavedení internetové televizní stanice. O internetové stranické vysílání se zajímala i Unie svobody. Zkušební vysílání ale před dvěma měsíci ukončila. Podle Lidových novin byla hlavním důvodem obava, že by se mohla se stranickým vysíláním dostat do rozporu se zákonem o rozhlasovém a televizním vysílání. Ten totiž zakazuje politickou propagaci v elektronických médiích s výjimkou televizních spotů ve veřejnoprávní televizi a rozhlase. "Nakonec jsme došli k závěru, že to není v rozporu s ničím, protože vysílání po internetu zákon neřeší," řekl mluvčí Unie svobody Patrik Nacher. Hlavní výhodou internetového rádia je, že vysílání lze spustit bez jakékoli licence. Stanici ale nelze naladit na klasickém radiopřijímači, ale jen na internetu. Stranu by provoz stanice vyšel měsíčně zhruba na 15.000 až 20.000 korun, uvádí Lidové noviny.


Podle Hospodářských noviny se lidem stále méně vyplácí spořit. Průměrné úroky zůstávají pod úrovní inflace a reálná hodnota uložených peněz se tak dále zmenšuje. Nízké úroky nemotivují domácnosti ke spoření a lidé utrácejí peníze zbylé po uhrazení nezbytných životních nákladů mnohem více než před rokem. Peníze, které si lidé mohou na delší dobu odříct, by podle expertů měli investovat například do stavebního spoření, podílových listů či dluhopisů.


Jak píší Lidové noviny, studenti se o prázdninách stávají tlumočníky strážníků. Situace okolo stanovišť městské policie v centru Prahy připomíná anekdotu o třech policistech, z nichž jeden umí psát, druhý číst a třetí telefonovat. Jmenované dovednosti sice strážníci zvládají bez problémů, na ulicích plných zahraničních turistů se ale neobejdou bez někoho, kdo by ovládal cizí jazyk. Používají proto studenty, kteří si takto přivydělávají na letní brigádě. Ti mají za hodinu o pět korun více než policisté, kteří si mnohdy připadají zbyteční. Nic zde totiž neřeší a na ulicích zatím chybějí strážníci. Když prší má tlumočník dost času na knížky. Při pěkném počasí využije jeho překladatelský servis padesát až sto cizinců denně. Podle názoru studentů by to mohlo být více, ale to by muselo být auto oblepeno plakáty, že informace poskytují. Co strážníci spolu se studenty nejvíce řeší? Na Václavském náměstí prý nejčastěji vysvětlují cestu k orloji. Na Straroměstském náměstí zase zpravidla ukazují, kudy se jde na Karlův most. Četné jsou také žádosti o pomoc okradených cizinců. Podle údajů městské policie zodpověděli strážníci na mobilních stanovištích jen za první pololetí loňského roku třicet tisíc dotazů, z toho každý druhý v cizím jazyce.


Špekáčky tajně opékané na okraji lesa nebo steak s oblohou z restauračního grilu? Taková krajní volba může brzy hrozit návštěvníkům českých luhů a hájů, toužících na výletě po něčem k snědku. Jak píše Právo, třetí možnost, tradiční jídla domácí kuchyně - pečená masa s knedlíkem a se zelím či omáčkami - prostě nebude. Postarala se o to reakce majitelů mnohých restaurací na vyhlášku ministrerstva zdravotnictví, zostřující v duchu pravidel platných v Evropské unii hygienické podmínky ve veřejných stravovacích zařízeních. Vyhláška totiž v jednom bodu stanovuje, že dopředu připravená jídla tzv. "hotovky", smějí být podávána nejpozději do tří hodin po uvaření. Jak tvrdí hospodští, na to, aby po třech hodinách jídlo vyhodili, nemají. Proto část z nich reagovala po svém - hotová jídla z jídelníčku přímo vyškrtli nebo jejich počet výrazně omezili a zákazníkům nabízejí jídla na objednávku - tedy podstatně dražší minutky. To má hned dva dopady. Mnohé rodiny, hlavně s více dětmi, si tak o společném výletním obědě mohou nechat jen zdát a také vizitka typické české kuchyně pozbývá na svém lesku, protože se ztrácí například guláš, vepřová či svíčková, dodává Právo.