Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Českými deníky s datem 24. srpna listoval Jaromír Marek.

Lidové noviny píší o tom, že česká pravicová opozice je nespokojena s opětovným zavedením kontrol českých pasažérů cestujících do Británie. "Ústupek české vlády není ospravedlnitelný žádnými argumenty včetně údajné hrozby znovuzavedení víz," reagoval dnes Václav Klaus na středeční souhlas vlády s obnovením britských kontrol. Povinností vlády je podle Klause co nejdůsledněji obhajovat zájmy všech českých občanů, a ne ustupovat vnějšímu nátlaku a tyto zájmy obětovat. "Nemůžeme přijmout, aby Británie řešila vlastní problém své imigrační politiky za pomoci české vlády na úkor našich občanů," uvedl Klaus. Britské kontroly podle něj umožňují výběrový přístup vůči českým občanům orgány cizího státu na českém území. "Z naší strany jsou zjevným projevem vzdání se části státní suverenity," soudí předseda sněmovny. Čtyřkoalice považuje kontroly za nic neřešící opatření, které je nedůstojné a ponižující. Politici KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU to uvedli ve společném prohlášení.Kontroly na letišti mají podle britského stanoviska předejít zneužívání britského azylového systému tím, že zabrání v odletu českým občanům, kteří by mohli po příletu do Londýna podat žádost o azyl. Spojené království považuje Českou republiku za bezpečnou zemi, kde přes problémy ve vztazích mezi většinovými obyvateli a Romy neexistují důvody pro udělování politického azylu.


Jak uvádí deník MF Dnes V neklidné sokolovské čtvrti, kde žije více než tísícovka Romů, to vře. Komunita bydlící v blízkosti kina Alfa přiměla během krátké doby sokolovskou radnici hned ke dvěma radikálním krokům. Nejprve město před dvěma měsíci prodalo všech dvě stě místních bytů druhé kategorie i s nájemníky, kteří za služby spojené s bydlením dluží více než tři miliony korun, liberecké firmě Soukenická LB. Z prvních zjištění firmy vyplynulo, že z dvou set rodin, které domy obývají, jich více než polovinu tvoří neplatiči anebo lidé, kteří zde bydlí neoprávněně. Společnost už podala více než sto žalob. Soud tento týden rozhodl o vystěhování prvních dvou romských rodin do náhradních prostor. Na sídlišti panuje nervozita z obav o střechu nad hlavou. Včera se pak sokolovští radní rozhodli, že nechají místní kino Alfa obehnat metr a půl vysokým plotem. Chtějí tak zamezit devastování budovy, která je oblíbeným terčem vandalů, nejčastěji nezletilých romských dětí. "Plot by měl být vkusný, žádné monstrum. Očekáváme, že splní svůj účel," řekl místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák. Vybudování zábrany přijde město zhruba na půl milionu korun. A další téměř dva miliony hodlá vložit do přestavby přízemí objektu na víceúčelový kulturní sál. "Nejsem si ale jistý, zda bude pro vandaly plot dostatečnou překážkou. Zda ho nerozřežou a neprodají do šrotu," řekl místostarosta Jaromír Dvořák. A druhý místostarosta Lubomír Novotný zavtipkoval: "Jeden z návrhů, abychom nechali kolem Alfy postavit vodní příkop se žraloky, ztroskotal." Romskou poradkyni při Okresním úřadě v Sokolově Martu Pompovou nechávají informace o chystané stavbě plotu v klidu. "Město má právo chránit svůj majetek," prohlásila. Další romské předáky zpráva rozladila: "Další plot? Já o tom ještě nic neslyšel. Ale rozhodně se budu informovat," reagoval například prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka.


Podle MF Dnes nově objevené archivní materiály dokazují, že německý generál Rudolf Toussaint, poslední velitel hitlerovských armád v Praze, podepsal ve vězení závazek spolupráce s československou tajnou policií. Toussaint byl nejvýše postavený představitel německých okupačních sil, kterého Československo po komunistickém únorovém puči získalo pro špionáž. Představitelé někdejšího Československa sázeli na jeho styky s předními německými činiteli v době studené války. Mezi jmény jeho známých figuroval například někdejší čelný bavorský politik Franz Josef Strauss. "Má možnosti získati zprávy nejcennějšího vojenského charakteru," napsal o Toussaintovi náčelník první správy československého ministerstva vnitra v roce 1955 v dokumentu, jehož kopii má MF Dnes k dispozici. Toussaint, který byl po válce na seznamu válečných zločinců, podepsal spolupráci s rozvědkou 4. dubna 1955 a dostal krycí jméno Steiner. Případ generála Toussainta přichází jen několik měsíců poté, co se ukázalo, že vedoucí představitelé KSČ včetně prezidenta Zápotockého tajně rozhodli, že omilostní a propustí z vězení Maxe Rostocka, spoluodpovědného za likvidaci Lidic. I ten po svém propuštění pro ně pracoval v Německu jako špion. "Potvrzuje to teorii, že československá rozvědka ovládaná KSČ se pokoušela zavázat prakticky každého zajatého válečného zločince, protože to pro ni bylo výhodnější než ho potrestat. Tento její zájem umožnil, aby se tito lidé vyhnuli trestu," řekl historik Jiří Pernes.


Lidové noviny píšou o tom, že náklady na testování na BSE u hovězího dobytka se už vyšplhaly na 155 milionů korun. Veterináři ale upozorňují, že prostředky rychle ubývají. Další testy by tak mohly být ohroženy. O tom, z jakých zdrojů budou letos testy na BSE zaplaceny, měla vláda rozhodnout už včera. Nakonec se ale nedohodla a na žádost ministerstva zemědělství odsunula jednání na příští týden. Už v červenci sice kabinet schválil, že potřebných 180 milionů korun půjde ze Státního fondu životního prostředí ministr životního prostředí Miloš Kužvart s tím ale nesouhlasí. Jeho resort je ochoten financovat pouze zpracování rizikových tkání a zničení vyrobené masokostní moučky. Náklady na testy platit nechce. ˝Rozhodně nejde o to, že by náklady neslo ministerstvo životního prostředí. Do státního fondu přece přispívají především zemědělci,˝ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Pavel Kovář. Jeden test přitom vyjde na zhruba 1600 korun. Laboratoře v Praze a Jihlavě, které hovězí dobytek na BSE testují, tak možná čekají problémy. ˝Do současné doby máme vyšetřeno 13 300 vzorků. Metoda vyšetření je poměrně velmi drahá, to má za následek, že všechny fondy ústavu jsou prakticky vyčerpány. S tím, co máme, bychom měli vydržet do konce srpna. Kde vezmeme další peníze, nevím,˝ uvedl ředitel Státního veterinárního ústavu v Praze Bedřich Horyna.