Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Českými deníky s datem 22. srpna listoval Vilém Faltýnek.

Nejen český tisk, ale kupodivu i zahraniční deníky se věnují návštěvě šéfa německé vlády Gerharda Schrödera v ČR. Slovenský list Pravda píše o šokujících momentech této návštěvy. Hlavní šok podle deníku "avizovaly výhradně německé instrukce na telefonech v tiskovém středisku, které zřejmě byly určeny jen německým novinářům... Když závěrečné prohlášení pro německé, české a slovenské novináře přednesl kancléř ve své rodné němčině - bez českého překladu -, bylo už úplně jasné, že Češi neprodali Němcům jen značku "Laurin a Klement", naráží deník Pravda na prodej Škodovky německému Volkswagenu. A pokračuje: "To je síla, na to tu tedy nejsme zvyklí," neskrýval hněv vedle stojící český kolega a za chvíli už telefonoval do redakce, aby od něj zprávu nečekali, se sarkastickou omluvou, že mluví jen "úředním jazykem ČR a nevěděl, že jím je němčina". I redaktor deníku Die Welt Jörg Schmidt byl překvapen, ale snažil se "svého" kancléře krýt: "To nebyla arogance, to byla nešťastná náhoda, ale českým kolegům to tak může připadat."

Chybějící tlumočník byl jen jedním z trapasů těch, kdo návštěvu organizovali. Koho konkrétně, to není jasné - nikdo se k zodpovědnosti za Schröderovu prohlídku Škody Auto nehlásil. Úřad vlády ČR v úterý uvedl, že organizátorem byl závod, představitelé Škody Auto zase novinářům tvrdili, že i za tuto část návštěvy nese zodpovědnost vláda. Ale to až poté, co pořadatelé novinářům vynadali do "dolézajících vší" a "dobrosrdečně" je upozornili, aby se netlačili, protože se pozabíjejí. To tehdy, když se 150 mužů od per a kamer snažilo dostat do maličkého sálku, kde místo avizované tiskové konference mohli "na stojáka" vyslechnout onen zmíněný statement v němčině. Ten, kdo rozuměl, slyšel, že Německo a Čechy prý kdysi byly staré evropské velmoce...


Převod agendy osobních automobilů z ministerstva vnitra na ministerstvo dopravy komentuje středeční Právo. Zároveň upozorňuje na nebezpečí devastace životního prostředí vlivem rychle se rozvíjejícího automobilismu. Ačkoli ministr dopravy Jaromír Schling ubezpečuje o opaku, zdá se, že jeho úřad převzetí agendy osobních automobilů od resortu vnitra prostě nezvládl. Poškození těžko uznají, že za určité "potíže" v jednání a rozhodování při správních úkonech, jak se ministr vyjádřil, mohou okresní úřady a to, že lidí věnujících se agendě ojetých vozů je málo, píše Právo. Uznání ministerských pochybení ovšem podle listu neznamená dát ve všem za pravdu obchodníkům s auty a jejich nervózním akcím. "Nejen v obchodu s ojetinami a při dovážení téměř vraků, ale na každém kroku veřejného života zakopáváme o uvolněné předpisy, nízký stupeň státní kontroly, nedostatek sankcí za porušování práva, o rozmáhající se anarchii vedenou soukromými zájmy," soudí Právo. Na aféru kolem dovozu ojetých aut lze podle deníku pohlížet i z pohledu odpůrců automobilismu či lidí, kteří by chtěli trochu omezit jeho rozvoj a zároveň zkvalitnit veřejnou dopravu, hlavně kolejovou. "Vše, od daňových odpisů za provoz aut, přes benevolenci k soustavnému porušování zákonných pravidel provozu až po investice do silniční sítě u nás podporuje prudký nárůst počtu automobilů na jednoho obyvatele, a tím i větší devastaci životního prostředí," míní Právo.


Obsazení Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy překvapilo podle Zemských novin (ZN) a Českého slova zemi ve chvíli, kdy si národ začínal počínat samostatně, statečně, chytře, vtipně a přitom realisticky. Získali jsme sympatie po celém světě. Už po šesti dnech se však do země z Moskvy vrátili do té doby respektovaní, ba milovaní politici s podepsanou kapitulací, kterou pak většina národa ještě rok odmítala. Období mezi dvěma 21. srpny - 1968 a 1969 - deníky hodnotí jako rok zrady vedené heslem: zachraň se, kdo můžeš, nemá cenu nést kůži na trh, udělejme se každý pro sebe. Byl to rok přípravy na první velkou "privatizaci", kterou byla celá doba husákovské normalizace: tato "privatizace" se naneštěstí docela povedla. Veřejný život, který se v šedesátých letech jakoby probouzel k prvorepublikové intenzitě a slušnosti, se od té doby nevzpamatoval, uzavírají ZN a České slovo.


Vyloučení z České advokátní komory podle středeční Mladé fronty Dnes (MfD) hrozí právníkovi Úřadu vlády Jiřímu Teryngelovi. List podotýká, že si kárné řízení vysloužil tím, že v kauze nevýhodného pronájmu státní budovy v centru Moskvy pracoval současně pro dvě strany: soukromou firmu Hotel Český dům a ministerstvo zahraničí. "Kárná žaloba byla podána, nyní je to na rozhodnutí kárného senátu," potvrdil deníku člen komory a předkladatel žaloby Jan Mikš. Tajemník komory Jiří Klouza uvedl, že pouhá skutečnost, že byla kárná žaloba podána, znamená, že žalobce případ považuje za závažný. Kárné řízení může podle Mladé fronty Dnes pro advokáta skončit veřejnou důtkou, pokutou, pozastavením činnosti na určitou dobu, případně až vyloučením z komory. Teryngel tvrdí, že Kavanův resort od počátku věděl, že jeho advokátní kancelář zastupuje protistranu (firmu Hotel Český dům), uvádí Mladá fronta Dnes. Podle Mladé fronty Dnes se firma Hotel Český dům zavázala, že bude ročně odvádět státu 28 miliónů korun. Smlouva jí však "umožňuje, aby sama na dalším pronájmu vydělávala mnohem víc," uvedl deník. Výhrady ke způsobu pronájmu Českého domu podle Mladé fronty Dnes vyjádřil opakovaně marně i český velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta.


Projekt na zavádění internetu do škol, který má zajistit napojení všech základních a středních škol na globální počítačovou síť, se podle středeční Mladé fronty Dnes (MfD) neúměrně protahuje. List to uvádí s tím, že řada radnic bez ohledu na to, že vláda hodlá vyčlenit na školní počítače sedm a půl miliardy korun, hledá peníze pro školy ve vlastních rozpočtech. "S připojováním škol na internet už nechceme dále otálet," uvedl například zástupce starosty městské části Praha 13 Milan Dvořák. Zdejší radnice podle deníku na vybavení všech svých škol přístupem k internetu vyčlenila osm miliónů korun. Za plýtvání penězi daňových poplatníků považuje zamýšlený krok radních Jiří Chvojka z agentury zastupující společnost AutoCont, která jako jediná dosud splnila všechny podmínky výběrového řízení na dodavatele počítačů. Ostatní zájemci podle listu neuspěli pro formální chyby v nabídkách, což celé řízení zdrželo.