Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých deníků s datem 4. července 2001 vybírala Kateřina Brezovská.

Zveřejnění zprávy komise, která rok vyšetřovala postup státu v kauze Investiční a Poštovní banky, je v popředí středečního tisku. Komentátoři deníků převážně považují závěry sněmovního vyšetřování za přiměřené možnostem, shodují se ale, že případem by se měly spíše zabývat orgány činné v trestním řízení.

Deník Právo míní, že zpráva vyšetřovací komise skoro nic nepřinesla, přesto ji ale nepovažuje za zbytečnou. Mnozí poslanci se zřejmě poprvé v životě dozvěděli, jak a proč přišel stát v bance o majoritu. Po pár letech to bude hezké historické čtení pro mladé bankéře. Jen si z něho budou muset leccos odstřihnout a naopak leccos doplnit, píše list. Připouští však, že komise, která nemá pravomoci vyšetřovatele a v které neseděl jediný bankovní odborník, ani nic moc zjistit ani nemohla.

Tunel - shrnují obsah 21stránkové zprávy o událostech kolem vývoje v IPB Zemské noviny. Míní přitom, že parlamentní vyšetřovací komise odvedla vcelku dobrou práci a že vzhledem k tomu, že v ní bylo zastoupeno všech pět parlamentních stran, není důvod se domnívat, že je zpráva neobjektivní. "Ona popsala příčiny, označila odpovědnost institucí a osob a navrhla řešení. Pokračovat by měly orgány činné v trestním řízení, protože není vyloučeno, že došlo ke kolizi s trestním právem," píší Zemské noviny.

Také Lidové noviny nevidí důvod, proč zprávě vyšetřovací komise nevěřit. Upozorňují však, že je třeba mít neustále na paměti, že se skutečnosti o IPB nedovídáme díky snaze nějakých idealistů, leč, jak píší, odhalování pravdy je důsledkem krutého politického boje. "Výsledná zpráva je proto jen tak dokonalá, jak dokonalý je náš politický systém," píší Lidové noviny.


Zemské noviny připomínají, že na čtvrtek připadá výročí příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu a pátek je dnem upálení mistra Jana Husa. Podle listu jde o svátky poměrně nové. "Komunisté svatým ani duchovním moc nepřáli, třebaže Jana Husa ve své propagandě hojně využívali, či spíše zneužívali," míní list. S Cyrilem a Metodějem si podle něj bývalý režim hlavu nedělal. Přišli od východu a pustili se do křížku s němčinou a německou církví, správněji s německými církevními hodnostáři, to nebylo na závadu. S Janem Husem podle něj měli komunisté jiné plány: "Udělali z něj revolucionáře, ačkoli byl církevním reformátorem a nikoli bořitelem společenských poměrů...Jana Husa a husitské hnutí vyňali z dějin katolické církve a učinili ho součástí revolučního zápasu pracujícího lidu," píše list. Připomíná, že za vlády komunistické strany nejméně platilo Husovo Pravda vítězí. Nános ideologie, vnucené divákům v kinech husitskou trilogií, podporovaný chabou výukou dějepisu dosud leží na velké části českých dějin, konstatují Zemské noviny závěrem.


Řidiči projíždějící po frekventované silnici mezi Brnem a Vídní kolem obce Branišovice netuší, že právě zde probíhá v Evropě ojedinělý experiment s geneticky modifikovanou pšenicí, píší Lidové noviny. Jedna z největších světových firem zabývající se výzkumem a prodejem geneticky ošetřených organismů si totiž v Evropě vybrala pro své pokusy pouze dvě místa. Cambridge ve Velké Británii a Branišovice na Znojemsku. V nenápadné obci se rozbíhají pokusy s pšenicí, která je díky genetické manipulaci odolná vůči herbicidu, který jinak dokáže na poli zahubit všechny rostliny. Pšenice odolná vůči herbicidu je jen jedním z mnoha pokusů firem pracujících v oboru genetických informací, poznamenávají Lidové noviny . Jedním z nejznámějších odpůrců těchto technologií je organizace Greenpeace. Podle názoru členů její tuzemské pobočky jsou pokusy v Branišovicích ilegální. Navíc podle nich ohrožují domácí zemědělce. Kdyby pyl z pokusné rostliny dolétl až mezi normální pšenici, mohl by způsobit její genetické změny. To by ohrozilo vývoz této plodiny do zahraničí. Mluvčí společnosti ale tvrzení, že by projekt v Branišovicích mohl ohrozit export českého zemědělství považuje za účelové. Biolog z České pobočky České inspekce životního prostředí, který stanici v Branišovicích kontroloval, její slova potvrdil. Větší rizika spatřuje ve škodách způsobených politizací této problematiky. Tolik Lidové noviny.


Podle deníku Právo přibyl oproti loňsku počet zmijí v přírodě. Odborníci to připisují teplejší zimě i zlepšeným ekologickým podmínkám. Současně ale varují před vyvoláváním paniky ze zmijí exploze, která by mohla vést k vybíjení vzácných a chráněných plazů. "Zmije u nás patří ke kriticky ohroženým zvířatům. Jejich četnost klesla od doby před sto lety asi na procento původního stavu," uvedl pro Právo Petr Velenský, který se v pražské zoo stará o plazy. Hadi se stali v přírodě velkou vzácností zejména kvůli zemědělským zásahům. Teď se prostředí vhodné pro hady velmi pomalu dostává do normálu, plazi se nepřemnožují, ale chovají se přirozeně. "Zmijí je víc, než jsme my, naše generace, zvyklí. Ale není jich tolik, kolik jich bylo, když byly tzv. normální stavy," potvrdili v pražské Stanici ochránců přírody. "V přírodě se nic nepřemnoží. A zvěsti o přemnožení těmto živočichům jen škodí, protože je lidé z hlouposti ubíjejí. Když se taková panika vyvolá, lidé jdou do lesa s klacky. Myslím, že na to zbytečně doplatily stovky hadů," domnívá se Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí. Nejčastěji lidé zaměňují zmiji za některý z druhů užovek. Podle znalců jsou přehnané i zvěsti o četnosti zmijích uštknutí. "Když jsem ověřoval, kolik u nás zemřelo lidí na uštknutí, tak to byl jediný případ od roku 1945. To je statisticky proti jiným tragédiím zanedbatelný poměr," popsal pro Právo situaci v Beskydech Orálek.


Mladá fronta Dnes píše, že jihomoravské krajské zastupitelstvo schválilo sice návrh krajského znaku, ale neví, jestli ho bude moci do budoucna používat. Znak totiž obsahuje orla - symbol města Brna, který upravila a užívala okupační správa města Brna v době protektorátu. Od návrhu se proto už distancovala Moravská genealogická a heraldická společnost a tři desítky odborníků, převážně z Historického ústavu filozofické fakulty Masarykovy univerzity podepsaly protestní petici. "Myslím, že ti, kteří to schválili, tomu příliš nerozumějí a neuvědomují si, jaké to má dosahy. Ta návaznost na protektorát je nesporná. Tento orel se jindy než v době protektorátu nepoužíval," řekl listu Karel Dvořák, člen výboru Moravské genealogické a heraldické společnosti, která se rozhodla zahájit veřejnou diskusi na svých internetových stránkách. Naproti tomu odborníci, kteří podepsali protestní petici, rovnou vyzvali krajské zastupitele, aby původní rozhodnutí zrušili a stanovisko ještě revokovali. "S tímto návrhem nemůžeme z odborného hlediska souhlasit," píší v obsáhlém textu, v němž vysvětlují, proč je schválený návrh nepřijatelný. Klíčový důvod formulují následovně: "V návrhu znaku Jihomoravského kraje se symbol Brna evidentně blíží, respektive je zcela totožný s protektorátním symbolem Brna. Odborníci, kteří podepsali tuto petici, si dovolují doufat, že se tak stalo z neznalosti věci, a nikoli úmyslně, a ostře proti tomu protestují." Kvůli nesouhlasu odborníků není dokonce vyloučeno, že Jihomoravský kraj nakonec žádný znak nebude mít oficiálně odsouhlasen. Jeho výslednou verzi totiž musí schválit předseda Poslanecké sněmovny, který se řídí doporučením odborné komise - podvýboru pro heraldiku, který již dříve stanovil zásady pro tvorbu těchto symbolů. Odborníci v textu petice upozorňují, že v rozporu s tímto stanoviskem podvýboru je nejen návrh krajského znaku, ale také krajského praporu. V krajském znaku by totiž měl být současný symbol krajského města Brna, a nikoli historický (navíc protektorátní).