Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 16. července připravil Josef Kubeczka.
Tématem českých deníků je údajný požadavek německé vlády zastavit jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. České ministerstvo zahraničí ale získalo z Německa jen neoficiální, nikým nepodepsaný dokument. Podle mluvčího resortu Aleše Pospíšila upozorňuje jen na další dokument, který už má zřejmě být oficiálním německým stanoviskem odsouhlaseným kancléřem Gerhardem Schröderem.
Pro Zemské noviny a České slovo není překvapením, že se německé vládě nelíbí chystané spouštění Temelína. Připomínají, že spolkový ministr životního prostředí již několikrát vyjádřil odpor vůči Temelínu. Nejsou to ale jen obavy o životní prostředí nebo bezpečnost, ale patrně i hospodářské kalkulace, které kabinet kancléře Garharda Schrödera přiměly k tomu, aby o Temelíně jednal. Útlum jaderné energetiky v Německu povede nejspíš k tomu, že se země stane závislá na dovozu elektřiny. A pomyšlení, že se bude dovážet z jaderné elektrárny, jež by v jejich zemi nikdy nebyla povolena, Němce přirozeně dráždí, vysvětlují deníky. Podle nich ale německá vláda kvůli Temelínu vztahy s Českem zřejmě nevyhrotí. Přesto nelze německou nevoli brát na lehkou váhu. Malé státy se neprosazují siláckou politikou, spíše věcnými argumenty, trpělivým vyjednáváním a důvtipem politiků, píší listy s tím, že toto platí pro Českou republiku i Temelín.
Hospodářské noviny jsou přesvědčeny, že Schrödrova vláda dala přednost iracionálním obavám občanů před argumenty a zaslala do Prahy dopis s výzvou, aby Temelín nebyl spuštěn. Jediné, co dopisu podle lisu chybí k tomu, aby mohl být označen za ultimátum, je věta, co Berlín udělá, když ho Praha neposlechne. Německo myslí svůj požadavek vážně. Temelín nám ztíží nejen vztahy se spolkovou republikou, ale i vstup do Evropské unie. Máme však plné právo si Temelín bránit a Berlín nám nemá co zakazovat. Přinese to velké potíže. Než Zemanova vláda hrdě zdvihne prapor odporu, musíme si být sami jisti v jediném: Temelín je skutečně bezpečný," soudí Hospodářské noviny.
Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla doufá, že se mu ještě podaří v Parlamentu obhájit pilíře jeho důchodové reformy, tedy zaměstnanecké penzijní fondy a sociální pojišťovnu. Jak uvedl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes, najít politickou podporu pro tento zákon bude velice obtížné. "Až vstoupíme do Evropské unie, budeme muset přijmout stejná pravidla. A jestliže jsou ty fondy po celé Evropě, tak ony tady prostě budou, řekl listu Špidla. Zaměstnanecké fondy jsou podle Špidly ve vyspělých zemích považovány za nejbezpečnější finanční instituce, protože pracují na neziskovém principu. Dozor nad fondy v Česku by mělo zajišťovat ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry, upřesnil Špidla. Zákon o zaměstnaneckém penzijním připojištění, který má rozšířit možnost občanů zajistit si do důchodu doplňkový příjem, by měl být vládě předložen během několika týdnů. Zákon by měl nabýt účinnosti během roku 2002, nejpozději 1. ledna 2003, uvádí Mladá fronta Dnes.
Prezident Václav Havel při jednáních o novém velvyslanci ve Spojených státech prosazoval náměstka ministra zahraničí Martina Palouše, přičemž využil jmenování ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra vicepremiérem. Uvádí to deník Super s odvoláním na zdroj z Úřadu vlády. Podle něj se prezident zdráhal potvrdit Grégra do funkce místopředsedy vlády a vyslal jasný signál: "Pokud nebudete dělat problémy s Paloušem, nebudu dělat problémy s Grégrem". Prezident jmenoval Grégra vicepremiérem po několikatýdenním otálení na konci května. Vláda na počátku července na uzavřeném jednání schválila velvyslancem v USA Palouše. Podle informací deníku vláda ale chtěla svěřit funkci velvyslance někomu jinému a v této souvislosti nejčastěji hovořila o politickém analytikovi Františku Formánkovi. Prezidentská kancelář se k tomu podle deníku nevyjádřila. Případ nechtěl komentovat ani vládní mluvčí Libor Rouček. "Bohužel problematika kandidátů na velvyslanec se projednávala na uzavřeném zasedání kabinetu, takže vám k tomu nemohu poskytnout jakékoli informace," řekl Rouček. Nynější velvyslanec Alexandr Vondra byl jmenován vládním zmocněncem pro přípravu pražského summitu NATO v roce 2002. I Vondra nastoupil do funkce velvyslance v USA z pozice náměstka ministra zahraničí, připomíná deník Super.
Rektora Vojenské akademie v Brně Karla Kotka v současné době prověřuje místopředseda sněmovního branně- bezpečnostního výboru Pavel Severa. Deník Super uvádí, že podle anonymního udání, adresovaného parlamentu, Kotkovi prý chybí patřičná lustrační osvědčení. "Případ samozřejmě prošetřuji, ale vzhledem k tomu, že jde o anonym, se zatím k obsahu dopisu nehodlám vyjadřovat pro média," řekl listu Severa. Podle anonymu prý rektor přichází s tichým souhlasem nadřízených do kontaktu s tajnými materiály. Podle deníku Super upozornil i na to, že daný stav umožnil bývalý ministr obrany Vladimír Vetchý, který údajně snížil Kotkovy prověrky pod úroveň jím vykonávané funkce. Podle Kotka je ale třeba u každého plukovnického místa, které se týká vysokého stupně utajení, mít prověrky u vojenského bezpečnostního úřadu i Národního bezpečnostního úřadu. "Obojí mám," řekl deníku Super Kotek. Anonymní dopis ho ale nepřekvapil, nebyl totiž prý první.
Speciální policejní Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti (SPOK) prošetřuje od letošního dubna plnění podmínek privatizace karlovarské Becherovky z vlastní iniciativy, aniž by k tomu dostala podnět zvnějšku. Píše o tom Mladá fronta Dnes. SPOK prošetřuje, zda firma Salb, která od roku 1998 vlastní 34 procent Becherovky a nyní má převzít dalších 59 procent akcií, plní všechna privatizační kritéria. Jak listu řekl šéf SPOK Jaroslav Macháně, zatím nelze určit, kdy a s jakým výsledkem bude šetření ukončeno. Policie podle údajů deníku prověřuje, za jakých podmínek firma prodává zboží do skladů. Becherovka se totiž v privatizační smlouvě zavázala, že v loňském roce vyrobí 14 miliónů litrů likérů a 2,8 miliónu listů z toho vyveze. SPOK také šetří, za jakých podmínek zboží na sklady putovalo a jaká byla jeho splatnost, dodává Mladá fronta Dnes.
Pražská botanická zahrada dostala od 1. Družstevní záložny Ostrava 660.000 korun na vybudování pobočky Mombacho v Nikaragui. Smlouvu s kampeličkou podepsal v roce 1997 ředitel botanické zahrady Jiří Haager. Ačkoli pobočka dosud nestojí, botanická zahrada peníze nevrátila. Uvádí to Zemské noviny a České slovo. "Ve smlouvě s Pražskou botanickou zahradou je výslovně uvedeno, že peníze budou vynaloženy na vybudování stálé vědecké stanice Mombacho v Nikaragui. Jestliže nebyly takto využity, pak je měl ředitel Jiří Haager vrátit. Nemáme doklad, že tak učinil, ani doklad, že peníze může použít na jiný účel," řekl deníkům nynější předseda představenstva ostravské záložny Bohumil Hager. Nevyloučil, že ředitel zahrady mohl dostat další peníze záložny prostřednictvím společnosti Družstevní holding a jejích dceřiných společností, které záložna vlastnila. Vedle ostravské kampeličky výstavbu nikaragujské pobočky botanické zahrady sponzoroval zřejmě i bývalý předseda představenstva zkrachované Českomoravské družstevní spořitelny Petr Bezruč, který je stíhán kvůli zneužití informací v obchodním styku. Podle listů pracovníci ministerstva zahraničí ani českého konzulátu v Managui nevěděli nic o projektu botanické zahrady v Nikaragui. Podle pracovníků Pražské botanické zahrady Pavla Sekerky a Věry Mandíkové by pobočka Mombacho ale měla existovat. Ředitel Haager se odmítl k tomu vyjádřit, uvedly Zemské noviny a České slovo. Připomněly rovněž, že Úřad pro dohled nad družstevními záložnami rozhodl o nucené správě v 1. Družstevní záložně Ostrava počátkem listopadu 1999.
V České republice v posledních letech přibývá prvorozených dětí, které se nenarodí manželům, uvádí Mladá fronta Dnes. "V roce 1999 bylo nemanželské zhruba každé čtvrté dítě, které se narodilo ženě jako první," řekl listu Tomáš Fiala z katedry demografie Vysoké školy ekonomické v Praze. Ve svém obsáhlém výzkumu Fiala zjistil, že počet nemanželských prvorozených dětí výrazně roste od roku 1989. Tehdy bylo nemanželské jen přibližně každé desáté prvorozené dítě. Proč se tolik prvních dětí rodí svobodné matce, která je buď úplně sama, anebo žije s partnerem bez sňatku? "Důvodů mohou být desítky," říká sociolog Jaromír Volek, podle něhož by si přesné stanovení příčin vyžádalo další samostatný výzkum. Podle Volka může být jedním z důvodů to, že mít dítě a nebýt vdaná už není takový hřích jako v minulosti. "Jakási společenská kontrola uplatňovaná na svobodné matky už není natolik silná," domnívá se Volek, podle něhož může česká společnost kopírovat trendy z ciziny. "Spoustu lidí spolu žije na hromádce, to je typické především ve Skandinávii." Za posledních deset let přitom počet sňatků klesl téměř o polovinu. Zatímco loni mělo svatbu zhruba 55 tisíc párů, v roce 1990 to bylo 91 tisíc snoubenců. Volek uvedl, že velký podíl prvorozených nemanželských dětí může souviset rovněž s tím, že mnoho mladých manželů založení rodiny odkládá na pozdější dobu. "Možná, že odpovědní lidé rození dětí odkládají, a lidé méně odpovědní naopak děti mají," dodává autor výzkumu Tomáš Fiala. "Anebo sňatek pro lidi už nemá takový význam jako dříve. Také různé ekonomické výhody, třeba novomanželské půjčky, které si mohli mladí lidé před lety vzít, už dnes nejsou." Fiala rovněž zjistil, že se prodlužuje interval od uzavření sňatku a přivedením prvního manželského dítěte na svět. "Buď už mají dítě z doby před svatbou, nebo odkládají založení rodiny na později. Patrně však platí obojí," soudí Fiala. "Je obtížné určit, jaký bude další vývoj, neboť nový trend začal pouze před několika málo lety," řekl Mladé frontě Dnes Tomáš Fiala.
Za dokumentární film České televize Chapadla korupce, který v červnu kritizoval předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus, padly dvě pokuty v tvůrčí skupině, v níž byl pořad natočen. Informuje o tom deník Právo, jemuž to potvrdil generální ředitel televize Jiří Balvín. Autoři pořadu Lída Rakušanová a Jiří Krejčík podle deníku nebyli finančně postiženi. Václav Klaus pořad označil za "zcela tendenční a účelový". Ve své stížnosti televizní radě uvedl, že pořad ve skutečnosti zaútočil na celý demokratický systém České republiky. Členy rady vyzval, aby zabránili "podobným případům zneužívání veřejnoprávní televize, přezkoumali porušení zákona" a vyvodili příslušnou odpovědnost. Česká televize uváděla Chapadla korupce jako dokumentární film, "jehož tématem jsou měnící se formy korupce a to, jak korupce podrývá důvěru v demokracii i hospodářský rozvoj", píše deník Právo.
Lidové noviny věnují pozornost takzvaným batůžkářům, kteří na každém karlovarském filmovém festivalu spí pod širákem, ve stanech a vstávají v šest, aby vystáli fronty na lístek. Vidí pět až šest filmů denně, na projekcích spontánně tleskají nebo naopak nekompromisně opouštějí sál. Na jídlo chodí do večerky nebo bufetu a o lososech a šampaňském si mohou nechat maximálně zdát. Podle deníku režiséři žasnou, že své filmy uvádějí před zaplněnými sály. Batůžkáře nám závidí každý, kdo byl někdy na festivalech v Cannes či v Benátkách. Když je člověk vidí, přestane mít strach, že kolem něj vyrůstá generace kulturních ignorantů, konstatují Lidové noviny.
