Přehled tisku

Z českých deníků s datem 10. července 2001 vybírala Kateřina Brezovská.

Soukromé dálnice v České republice se zanedlouho patrně stanou realitou. Jak píší Zemské noviny, vláda totiž připravuje návrh koncesního zákona, který umožní podnikatelům nejen stavět a provozovat, ale i vlastnit část dálniční sítě. Motoristé tak v budoucnu možná budou namísto známek platit za jízdu po dálnici mýtné. Důvodem vládního návrhu je nedostatek peněz ve státní pokladně na budování a údržbu dálniční sítě. "Na přípravě zákona pracuje legislativní odbor ministerstva dopravy. Vláda má návrh dostat k projednání ještě letos nebo počátkem příštího roku," sdělil listu Jan Prokeš, poradce ministra Jaromíra Schlinga. Zákon o pozemních komunikacích už teď dovoluje soukromým firmám dálnice spravovat a provozovat. Neumožňuje jim však zatím dálnice vlastnit. Vládní program předpokládá, že stát do deseti let dokončí páteř dálničního systému. Jeho výstavba by v dnešních cenách přišla na 300 miliard korun bez započtení inflace. Skutečná cena by tedy byla vyšší. Prokeš poznamenal, že při současném tempu by výstavba trvala až třicet let. Podle Zemských novin má návrh koncesního zákona dobré vyhlídky na schválení.


Hospodářské noviny připomínají, že ekonomická kriminalita v České republice v nejrůznějších formách narůstá a podvodníci jsou stále sofistikovanější. Podle listu je možné jistě naříkat na neschopnost policie. Ne, že by pracovala vždy skvěle, ale je třeba připomenout, že se potýká až s důsledky. Léčení příčin však podle listu není úkolem policie, ale politiků a zákonodárců. "Dobré by bylo, kdybychom se alespoň od nich dočkali náznaku, že daňové, celní úniky, úvěrové úniky atd., stejně jako třeba korupci, prostě nepovažují za slušné chování," píše list. Upozorňuje, že nejde jen o zákony, ale i o cosi, čemu se říká společenská atmosféra. Ta je ale nyní více než tolerantní.


Podle Lidových novin přichází Česká republika každoročně o desítky milionů korun z fondů Evropské unie na rozvoj cykloturistiky v pohraničí. Jak list informuje, jedinou podmínkou Bruselu pro poskytnutí peněz je minimálně třicetiprocentní spoluúčast na financování projektu ze strany českých obcí. Naprostá většina radnic ale tvrdí, že na tento doplatek nemá peníze. Pavel Marek z Nadace pro budování cyklostezek si ale myslí, že všechno je jen otázka priorit. Podpora zdravé a turisticky atraktivní cyklistické dopravy je podle jeho názoru stále na okraji zájmu místní samosprávy. Přitom do rozvoje automobilismu se vkládají stále větší prostředky, míní zástupce cyklistů Pavel Marek. Radní naopak tvrdí, že pro cyklistickou dopravu dělají, co je v jejich silách, a všechno že skutečně záleží na finančních možnostech. Radnice v Českých Budějovicích vložila loni do výstavby cyklistické stezky do Dolního Dvořiště 8 milionů korun. Vzhledem k rozpočtu jihočeské metropole 1,5 miliardy korun, však cyklisté považují takovou podporu za nedostatečnou.


Deník Právo píše, že po dlouhých letech nespokojenosti se svými platy, které několikrát vyústily ve stávku zdravotníků, jsou letos zdravotnické odbory s vývojem platů lékařů a zdravotních sester spokojeny. Žádné stávky nechystají, a tak se zdá, že alespoň do konce roku nebo do voleb v příštím roce by nic takového pacienty ohrozit nemělo. Průměrná mzda dosáhla v prvním čtvrtletí ve zdravotnictví 13 200 korun, z toho u lékařů téměr 26 tisíc a u středních zdravotnických pracovníků 12 a půl tisíce Kč. Proti stejnému období minulého roku se mzda zvýšila o 1800 korun, tj. o 16 procent. "Jsme vcelku spokojeni, ale dál budeme usilovat o zvýšení platů zdravotníků, protože se domníváme, že stále ještě nejsou zaplaceni tak, jak by vzhledem k důležitosti své profese placeni být měli," řekl Právu Milan Kubek, předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů. Uvedl, že v této věci již jednají s ministrem zdravotnictví Bohumilem Fišerem a ministrem práce a sociálních věcí Vladimírem Špidlou. "Oba uznávají, že zdravotníci by měli být ještě lépe placeni. Zda ke zvýšení platů dojde ještě letos nebo až v příštím roce, ale v tuto chvíli říci nemohu," řekl Právu Kubek.


Již několik let se podle Mladé fronty Dnes vlečou soudní spory o vrácení zámku a někdejšího panství v Opočně Colloredo-Mansfeldům. Řízení o vydání zámku není ještě ukončeno, rod však získá zpět čtyři tisíce hektarů lesů v Orlických horách a jejich podhůří, které byly dosud ve správě státních lesů. Jejich vydávání už začalo a má skončit do konce příštího roku. Na lesy se vztahuje loni novelizovaný restituční zákon, podle kterého je stát povinen vrátit majetek českých občanů zkonfiskovaný za německé okupace. Právní zástupce dědičky Kristiny Colloredo- Mansfeldové Vlastimil Nedomlel uvedl, že Nejvyšší soud vrátil spor o restituci opočenského zámku rychnovskému okresnímu soudu k dalšímu řízení. "Vrácení lesů je po právní stránce odlišnou záležitostí a s postupem Lesů České republiky jsme spokojeni," řekl právník.

List připomíná, že původní majitel opočenského panství Josef Colloredo-Mansfeld zemřel před jedenácti lety v Paříži a dědičkou se stala jeho dcera Kristina, která žije v Opočně. O panství poprvé přišel v roce 1942 při jeho konfiskaci pro německou říši. I když ho poválečná státní správa uznávala jako vlastníka, majetek propadl ve prospěch Československé republiky. Josef Colloredo-Mansfeld pracoval jako pomocný dělník, na sklonku života pobýval v zahraničí. Jeho dědička požádala o vrácení majetku po roce 1989, kdy byl správcem zámku Památkový ústav v Pardubicích a správcem lesních porostů Lesy České republiky.


Letošní léto podle Lidových novin představuje zlatý důl pro tuzemské cestovní kanceláře. Zájem českých domácností o dovolenou v zahraničí totiž oproti loňsku opět vzrostl. Koupit zájezd na poslední chvíli před odjezdem proto v součastnosti není jednoduché. Jak Lidovým novinám prozradila zástupkyně jedné cestovní kanceláře, je velký zájem nejen o pobytové zájezdy, ale také o poznávací cesty. Na vyšším zájmu klientů o cestování se podle názoru Lidových novin odráží ekonomický růst, který zvyšuje příjmy českých domácností.


Mladá fronta Dnes připomíná, že bouře, která se v sobotu přehnala Čechami, byla výjimečná svým rozsahem - zasáhla totiž většinu českého území. Protože však deště a vichřice postupovaly přes velké území, nenapáchaly takové škody, jako dokážou menší bouřky. Hasiči mnohde odklízeli spadlé stromy a odčerpávali vodu ze zatopených objektů. Vichřice na několika místech přerušila i elektrický proud. Bouře spojená místy s přívalovými dešti a krupobitím postihla nejvíce západní Čechy. Česká pojišťovna očekává, že tamní občané ohlásí kolem dvou set pojistných událostí. Podle prvních hlášení likvidátorů jde v naprosté většině o drobné lokální škody, především zaplavené sklepy a poškozené střechy. Také na jihu Čech zatím vyjeli likvidátoři škod jen k několika desítkám případů poničeného majetku. Ve středních Čechách je zatím evidováno jen několik drobných pojistných událostí a likvidátoři České pojišťovny nepředpokládají, že by se počet hlášení výrazně zvýšil. Výjimkou jsou obce Nechvalice a Vysoký Chlumec na Sedlčansku, kde podle odhadu pracovníků pojišťovny může být poškozeno na dvě stě střech.