Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr článků z deníků s datem 26. 7. připravila Milena Štráfeldová.

Podle Lidových novin britští úředníci nepřistupují ke všem Čechům stejně. Prokázala to středeční reportáž České televize. Romskému reportérovi Richardu Samkovi zabránili úředníci dvakrát odletět do Spojeného království, přestože měl dost peněz i pozvánku od přítele z Londýna. Naopak jeho bílou kolegyni Noru Novákovou bez problémů odbavili. Vláda ale zopakovala, že o žádné diskriminaci na letišti neví. Podle Rychetského přistupují britští úředníci ke všem cestujícím stejně. Vicepremiér odmítl tvrzení, že britští imigrační úředníci na ruzyňském letišti rozhodují o tom, kdo může nastoupit do letadla směrem na Londýn.

Ke kontrolám britských imigračních úředníků na ruzyňském letišti se vrací i Mladá fronta Dnes. Prezident Mezinárodní romské unie Emil Ščuka podle ní poukázal na to, že neví o jediném Romovi, který by se přes britskou kontrolu v Praze dostal. "Česká vláda zvolila menší zlo, aby zabránila většímu, ale na to neměla právo," řekl Ščuka v souvislosti s tím, že předběžné opatření má hlavně zabránit zavedení víz pro české občany. Tím Londýn hrozil kvůli opětovnému zvýšení počtu českých Romů žádajících o azyl v Británii. Způsob zavedení předběžné kontroly na pražském letišti popisuje zpráva předložená české vládě ministerstvem zahraničí. Podle ní původní představa skutečně počítala s umístěním imigračních úředníků, což měla umožnit vládní dohoda. To by však musely obě země podepsat mezinárodní smlouvu, a ta vyžaduje příliš dlouhý ratifikační proces a podepsat by ji musel i prezident. Proto se obě strany dohodly, že použijí konzulární dohodu z roku 1975 podepsanou Británií a komunistickým Československem.

Kontroly přinesla gentlemanská dohoda, píše Mladá fronta Dnes. Působení britských imigračních úředníků na českém území je možné na základě konzulární dohody, která byla mezi oběma zeměmi podepsána v roce 1975. Česká republika je obecně považována za takzvanou "bezpečnou zemi", její vláda se snaží rasismus potírat. Znamená to, že většina žádostí o azyl je považována za neoprávněnou. Britská strana už delší dobu upozorňovala na možnost zavedení vízové povinnosti v případě, že bude počet neoprávněných žadatelů o azyl nadále stoupat. "Jako alternativa proti možnosti zavést předběžnou kontrolu na letišti připadá v úvahu zavedení víz ze strany Velké Británie, což by mělo nepochybně dalekosáhlejší důsledky," tvrdí mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Na otázku, zda se britská opatření budou týkat například i českých studentů cestujících do Velké Británie, odpovídá jednoznačně. "Neexistuje důvod, proč by tito konzulární úředníci jakýmkoliv diskriminujícím způsobem postupovali vůči českým studentům, kteří budou splňovat příslušné náležitosti pro vstup do Velké Británie." Obě vlády si na začátku tohoto roku vyměnily diplomatickou nótu. Jejím technickým dodatkem bylo přechodné zavedení přepážky britského imigračního úřadu na pražském letišti. "Angličané současně přiznávají České republice právo učinit podobná opatření na britských letištích. Ani tohoto privilegia zřejmě česká strana nevyužije.


Rostoucí napětí a všeobecný strach - tak podle Lidových novin hodnotí romští předáci situaci po pátečním případu rasově motivované vraždy ve Svitavách, kde ubodal skinhead Roma. Zpráva o jeho smrti způsobila mezi romskými aktivisty šok. Mnozí z nich se navíc domnívají, že pro řadu Romů to bude další impuls pro opuštění České republiky. ˝Romové ztratili poslední zbytky důvěry, že se něco v budoucnosti zlepší,˝ komentoval situaci předseda Grémia romských regionálních představitelů Ondřej Giňa. Obavy Romů, kteří chtějí ČR opustit, se podle něj posledními událostmi pouze potvrdily. V obavách o svou bezpečnost se Romové dokonce chystají zřídit v Ostravě vlastní domobranu, která by měla chránit životy a majetek místní komunity. Na tyto aktivity reagovali v minulých dnech členové ostravského sdružení Republikánská mládež tím, že vyšlou do ostravských ulic své vlastní takzvané občanské hlídky, které budou činnost romské domobrany monitorovat a kontrolovat. Ostravští Romové, kteří se v minulých dnech rozhodli bránit své domovy vlastními silami, nevylučují v současné době vzhledem k neustále rostoucí nervozitě a strachu ani otevřené střety s mladými republikány.


Jak informují Hospodářské noviny, generální ředitel jihočeské jaderné elektrárny v Temelíně František Hezoučký zaslal otevřený dopis německému ministru životního prostředí Jürgenu Trittinovi. Uvádí v něm, že německé ministerstvo životního prostředí údajně nesprávnou interpretací dokumentů o Temelínu zkreslilo fakta a uvedlo v omyl německou vládu a následně i značnou část veřejnosti. Podle Hezoučkého totiž závěry ohledně elektrárny nejsou v souladu s dokumenty, které měly jak česká, tak i německá strana k dispozici. "Chtěl bych opravdu věřit, že se tak stalo pouze nedopatřením a doufám, že budeme škody, které tím vznikly, moci napravit," řekl. Hezoučký tak reagoval na německý požadavek Temelín zcela odstavit a odpojit ze sítě. Ministr Tritin opakovaně argumentoval proti elektrárně její údajnou nehospodárností a zbytečností. Tvrdil rovněž, že Temelín nesplňuje požadavky na zajištění průměrné západní bezpečnostní úrovně. Šéf elektrárny tvrdí, že takové stanovisko vyvolalo bouřlivou odezvu nejen v České republice a poškozuje jak samotný Temelín, tak i jeho provozovatele, elektrárenskou společnost ČEZ.


Podle Mladé fronty Dnesčeská ekonomika úspěšně ožívá, ale v druhém pololetí patrně ztratí dech kvůli zpomalení v Evropské unii a nižší poptávce po českých vývozech. Ještě větší hrozbou pak je rozhazovačná politika české vlády a rychlý růst státního zadlužení. Konstatovala to mise Mezinárodního měnového fondu, která ve středu vydala výroční hodnotící zprávu o české ekonomice. Podle MMF si české hospodářství letos neudrží tempo 3,8 procenta dosažené v prvním čtvrtletí. Podle propočtů MMF skončí letos hospodaření státu souhrnným deficitem 11,4 procenta hrubého domácího produktu. To je zhruba 230 miliard korun. Měnový fond totiž nevěří, že se vládě podaří vybrat tolik daní, kolik si naplánovala. Nepočítá také s mimořádnými příjmy z privatizace majetku obcí a z prodeje telefonních licencí UMTS. Deficit veřejných financí fond odhaduje na 5,7 procenta HDP, tedy přibližně 120 miliard korun. Toto číslo je vyšší, než by správně mělo být. V době, kdy ekonomika ožívá, by podle zástupců MMF vláda měla výdaje naopak omezovat


Jak napsal deník Právo, teprve aféra s podezřelým původem ukrajinského vysokoškolského diplomu bývalého náměstka ministra dopravy Pavla Brahy přivedla vládu k tomu, že se rozhodla jednostranně vypovědět protokol, na jehož základě jsou dosud v Česku bez ověření uznávány diplomy z Ruska. Proto u nás mohou kolovat padělky ruských diplomů, na jejichž základě dostávají jejich držitelé české univerzitní tituly. Protokol o rovnocennosti dokumentů o vzdělání a vědeckých hodnostech a titulech z roku 1972 však neobsahuje přesnou formulaci, jakým způsobem se vypovídá, takže podle mezinárodního práva bude platit ještě celý rok. Po tuto dobu bude snadné přijít v ČR k vysokoškolskému diplomu. Stačí požádat naše ministerstvo školství, předložit doklad o absolvování studia v Rusku s přehledem vykonaných zkoušek a naše úřady, aniž by měly možnost si dobře ověřit skutečně absolvované studium, diplom nostrifikují, tedy uznají. Jak Právu potvrdila Zdeňka Pastorová z odboru vysokých škol ministerstva školství, nostrifikaci falešných diplomů lze zatím jen obtížně zabránit. Žadatelů o uznání dokladů o vzdělání z Ruska přitom neustále přibývá. Stejně tak roste počet žadatelů o uznání středoškolského vzdělání.


Podle Lidových novin chce vláda dávat peníze lidem na byty. Tyto peníze by měly jít ze státního fondu rozvoje bydlení. Výstavbu bytu v obecně prospěšném bytovém družstvu by z větší části zaplatil družstevník. Ten by dostal od státu finanční příspěvek ve výši několika set tisíc korun, a mohl by navíc čerpat peníze ze zvýhodněné hypotéky. I přesto, že by družstevník do bytu investoval značné finanční částky, byt by nikdy nebyl jeho majetkem, ale patřil by družstvu. Člen družstva by tak nemohl s bytem volně disponovat, ale zůstal by pouze nájemcem. Zákon o obecně prospěšných bytových družstvech by podle vládních záměrů měl umožnit bydlení středním vrstvám obyvatelstva. Těžko však nalezne podporu v parlamentu. Zřizování obecně prospěšných bytových družstev totiž nepodpoří zejména opoziční poslanci. Podle nich je řešení bytové problematiky touto cestou nesprávné, neboť podobné druhy bydlení by měl obsahovat zákon o bytovém družstevnictví.


Podle deníku Právo Praha 1 nechce na Petříně jen část pomníku obětem komunismu. Kvůli stanovisku odboru památkové péče magistrátu, který povolil vybudovat na úpatí Petřína jen část pomníku obětem komunismu, se radnice Prahy 1 obrátila na ministerstvo kultury. Obec věří, že resort kultury nakonec rozhodne ve prospěch logiky a dílo sochaře Olbrama Zoubka, který vyhrál soutěž na podobu pomníku, bude moci veřejnost v pomyslném prodloužení Vítězné ulice obdivovat v plné kráse. Metaforu obětí a utrpení má tvořit schodiště, jehož dolní, pět metrů široká část se směrem vzhůru zužuje na polovinu. Na schodech by mělo stát sedm soch, z nichž nejvyšší měří přes dva metry. S umístěním pomníku souhlasil Státní ústav památkové péče. Podle ředitelky zmíněného magistrátního odboru Jiřiny Knížkové ale vstupní podmínky pro vypsání soutěže hovořily o tom, že celkové řešení díla musí být jednoduché, střídmých tvarů a nevelkých rozměrů. Umístění jakéhokoliv figurálního pojetí v dané lokalitě považuje odbor za nevhodné. Realizaci přesto povolí, ale jen za podmínky, že bude vytvořena pouze horní část pomníku k první pěší cestě, tj. bez schodiště spadajícího až na úroveň chodníku při komunikaci. V praxi to znamená, že počet soch sice zůstane zachován, ale památník by přišel o dolní díl, tedy jakýsi podstavec. "Přijde nám to úsměvné. Je to stejné, jako kdyby se řeklo, že se někde umístí socha Palackého, ale bez podstavce," tvrdí zástupci obce s tím, že s takovým stanoviskem radnice nepočítala. Je jasné, že se Zoubkovo dílo na úpatí Petřína neobjeví v původním termínu, tedy letos 17. listopadu.


Sbírka na opravu Karlova mostu v Praze není zdaleka jediná, která umožnila opravu památek. Jak píše Mladá fronta Dnes, až jeden milion korun se podařilo vybrat při veřejné sbírce na vyhořelé divadlo v Chebu. Peníze hercům posílali lidé z celé republiky. Po požáru, při kterém byl v noci ze 6. na 7. dubna 1997 podstatně zničen interiér, se podařilo divadlo opravit a znovu otevřít již 4. května následujícího roku. Z celkových nákladů na opravu v hodnotě bezmála třiceti milionů korun zaplatily třiadvacet milionů pojišťovny a čtyři miliony a šest set tisíc korun město. Zbytek pomohla uhradit vypsaná veřejná sbírka a sponzoři. Při celostátní sbírce byli nejštědřejší pravidelní návštěvníci a fandové našeho divadla, kteří nechtěli o divadlo a představení ve městě přijít. Tito lidé dávali ze svého většinou po pěti stech až tisíci korunách, většími částkami přispěli i ti, od nichž to popravdě nikdo nečekal. Chebští divadelníci instalovali po městě a v okolí vyhořelého divadla uzamčené pokladničky, do kterých mohli lidé vhazovat své příspěvky. Pokladničky byly také na poštách v kraji, úřadech, ale třeba i v pokladně nedaleké velmi navštěvované přírodní rezervace s bahenní sopkou SOOS. Divadlo sponzorovaly i firmy, které rekonstrukci prováděly, a to přímo i nepřímo, například účtováním slev a cenami jen na úrovni nákladů.


Nejméně dva roky bude podle deníku Právo znalců trvat, než z evropsky proslulého zámeckého parku v Čechách pod Kosířem v okrese Prostějov zmizí následky pustošivé smrště, která minulý pátek tuto botanickou vzácnost postihla. "Zatím jen odklízíme polámané stromy, na odborné práce, které by mohly alespoň zachránit zbytky stromů a keřů, teprve dojde," uvedl odborník z firmy, která pro Okresní úřad v Prostějově chráněný park se vzácnými dřevinami z předminulého století udržuje. "Některé vichr vytrhl i s kořeny a praštil s nimi o zem. Ani stoleté lípy neodolaly. Vzácné stříbrné smrky zůstaly jako ustřihnuté nůžkami v polovině. Obci se to naštěstí víceméně vyhnulo, ale lidé mají na videu natočeno, jak se k parku blíží vysoký trychtýř, jemuž v cestě neodolalo vůbec nic," popsal starosta obce Čechy pod Kosířem Zdeněk Mader. "Park obci nepatří, je majetkem státu a stará se o něj okresní úřad. Ale všichni tady v obci k němu máme citový vztah. Jako bychom v něm každý měli jakýsi morální podíl. Takže když jsem rozhlásil, že je zapotřebí pomoci, hned se ozvalo na třicet dobrovolníků, kteří teď v parku den co den odstraňují následky přírodní katastrofy," ocenil starosta přístup místních lidí. Park anglického typu založili v polovině 19. století znalci dřevin a parkových úprav z rodu Sylva Taroucca. Dendrologickou hodnotou je srovnatelný s parkem v Průhonicích a po lednickém parku je největším na Moravě. Park proslul i častými pobyty a tvorbou Josefa Mánesa. Do pátku v něm rostlo na tři sta mohutných listnáčů a stovka jehličnanů původem ze všech světadílů.