Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 24. července připravil Josef Kubeczka.

Výsledek konference OSN o klimatických změnách, jejíž účastníci se v pondělí v Bonnu shodli na kompromisní dohodě umožňující ratifikaci Kjótského protokolu o snížení emisí skleníkových plynů, je hlavním tématem zpravodajství i komentářů českých deníků.

Velkou roli při záchraně globální dohody o omezení produkce skleníkových plynů sehrála Evropská unie, soudí o bonnské konferenci o klimatických změnách Zemské noviny. Od chvíle, kdy Spojené státy daly najevo, že se dohodou nehodlají řídit, bylo nutné, aby se k menšímu znečišťování zavázaly tak velké země jako Austrálie, Japonsko, Kanada a Rusko, píše list. Cenou za kompromis bude podle něj pomalejší omezování skleníkových plynů. Už nyní je ziskem záchrana dohody a nepřímý tlak na Spojené státy, aby korigovaly své stanovisko. I když prezident George Bush dával zpočátku najevo, že názor jeho vlády je neměnný, americká delegace v Bonnu ohlásila, že do podzimu by chtěla připravit vlastní návrhy, konstatují Zemské noviny. S poukazem na pouliční nepokoje v Janově při summitu G8 list dodává, že v Bonnu se podařilo uspět ve dvou věcech najednou: zachránit ekologickou dohodu a vyhnout se násilí.

Deník Právo se domnívá, že zatímco nejbohatší země na summitu v Janově dospěly k velmi chabým výsledkům, z Bonnu naopak zazněl signál o změně uvažování: O tom, že i "zbytek světa" bez egoistické Bushovy Ameriky se dokáže rozumně dohodnout na rozumné věci. Amerika však není jen Bush, i tady se ozývají hlasy, že by svět včetně Spojených států měl podniknout konkrétní a důraznější kroky proti oteplování planety - dokud není pozdě, zdůrazňuje deník Právo.


Pro vrcholnou schůzku Severoatlantické aliance, která se má konat příští rok v listopadu v Praze, chystá policie bezpečnostní akci stejného rozsahu, jakou metropole zažila loni při zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Novinkou je zatím pouze posílení počtu takzvaných těžkooděnců, píší Lidové noviny s odvoláním na vyjádření náměstka policejního prezidenta Martina Kotlana. O hladký průběh summitu by se podle něj mělo starat zhruba stejné množství policistů jako na podzim 2000, tedy asi 11.500. Avšak speciálně vybavených ochránců pořádku, kterých loni zasahovaly necelé 2000, by příští rok měly být 3000. "Připravujeme i další opatření, která byla na Mezinárodním měnovém fondu - tedy na státních hranicích nebo opatření proti extremismu," řekl podle Lidových novin Kotlan. Vyvrátil však informace, že by stát plánoval nasadit až dvojnásobek policistů. "Musíme si uvědomit, že česká policie má 45.000 lidí. Teoreticky použitelné jsou dvě třetiny, ovšem za předpokladu totálního oslabení policie v zemi," poznamenal náměstek.


Hrozba, kterou představují pravicoví extremisté, je větší než ta v levicovém radikalismu, která se projevila například v Janově při summitu G8, konstatují Hospodářské noviny. Poukazují na kriminální případy některých členů těchto skupin, které vyšetřuje česká policie: Svitavská vražda s rasovým podtextem, stejně motivovaný ostravský pokus o vraždu, střelba z plynové pistole do "neárijské" hlavy, nekonečný seriál útoků a hrozeb vůči lidem s jinou barvou pleti, sexuální orientací, státní příslušností, s jiným názorem. Řádění skinheadů se stává politickým morem, který může postupně nakazit celou společnost, upozorňuje deník. Ohrožen je podle něj už každý, nejen ti "jiní".


Násilí s rasistickými pohnutkami, tedy i vraždy, je podle Lidových novin vždy horší: je to nebezpečná zvrácenost, která patří k tomu nejodpornějšímu, čeho je člověk schopen. Proto i trest musí být v těchto případech přísnější, soudí list a dodává, že česká politická elita před časem došla při tvorbě zákona ke stejnému závěru. Pramálo se však už stará o to, zda policie, soudy a koneckonců my všichni děláme dost pro to, aby se zákony dostaly celé zdejší společnosti pod kůži, míní komentátor listu. U jasných a dobře viditelných případů, jako je sobotní vražda Roma, kterého ve Svitavách pobodal skinhead, politici podle Lidových novin hřímají silným hlasem, pak se ovšem bezstarostně stáhnou do mlčenlivé lhostejnosti. Kdo dělá, že o rasismu v Čechách nic neví, nemusí nic řešit, poznamenává autor komentáře.

"Vykliďte město, nechceme vás tu!" znělo ještě nedávno takřka jednohlasně z úst starostů a primátorů na adresu armády. Podle Mladé fronty Dnes jí měli ještě z dob totality plné zuby a neviděli v ní žádný užitek. "Zvažte, zda se do Chebu jednou nevrátíte," vyzval nedávno chebský starosta Václav Jakl ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Ten totiž v Chebu dojednával poslední detaily převodu rozsáhlého majetku, který armáda ve městě nechala. Z dvou set čtyřiašedesáti vojenských posádek, které byly v roce 1990 rozmístěny převážně v Čechách, jich zbývá sto třicet devět. S odchodem armády z tradičních míst souvisí nejen převody majetku na obce, ale i sociální a ekonomický šok. Ministr Tvrdík přitom vládě doporučí, aby armáda do několika let opustila další stovku posádek. Nakonec by měla zůstat jen ve dvaačtyřiceti místech. Ekonomické ztráty ve výši desítek milionů korun, pokles koupěschopnosti obyvatel, ale i citelný růst nezaměstnanosti, který odchod armády z tradičních posádek doprovází, přiměl starosty ke změně pohledu na její užitečnost, uvádí Mladá fronta Dnes.


Pouze v jednom procentu případů, které vyšetřuje Vojenská policie, jsou podle jejího ředitele Josefa Bečváře pachateli vojáci z povolání. Kromě vojenských trestných činů se profesionálové nejčastěji dopouštějí krádeží a zpronevěr, kam se řadí také mediálně známé velké kauzy kolem armádních zakázek, uvedl Bečvář v rozhovoru otištěném v deníku Právo. Na trestných činech zaznamenaných mezi příslušníky armády se však z 99 procent podílejí vojáci v základní službě. Bečvář to přičítá tomu, že tito vojáci po splnění svých povinností mohou na základě nové branné legislativy opustit vojenský objekt a mimo něj trávit své osobní volno. "Mimo kasárna se však setkávají i s alkoholem, v civilním prostředí si mohou opatřit drogu a mohou se dopouštět i výtržností nebo trestných činů," řekl Právu náčelník. Dodal, že to je jeden z důvodů, pro který podporuje plnou profesionalizaci armády. "Vojáci v základní službě se nejčastěji dopouštění svémocného odloučení a zběhnutí; tyto případy tvoří téměř polovinu všech námi šetřených vojenských trestných činů," podotkl Bečvář. Připojil předpoklad, že letos budou tyto údaje výrazně nižší, protože změnou legislativy a větší volnosti nemají vojáci v základní službě důvod utíkat z kasáren. Pokud jde o krádeže u vojenských útvarů, týká se to podle náčelníka policie především krádeží a zpronevěr běžných výstrojních součástek, jimiž vojáci řeší ztrátu vlastní výstroje. Letos zatím nezaznamenala vojenská policie případ krádeže střelných zbraní. Tato trestná činnost podle Bečváře kulminovala v letech 1994 a 1995, loni bylo z 18 případů nedovoleného ozbrojování vyšetřováno šest závažnějších krádeží výzbrojního materiálu.


Megahutě, které mají vzniknout propojením severomoravských hutních podniků, pravděpodobně nabídne vláda investorům v tendru. Podle Lidových novin to vyplývá z materiálu ministerstva ministerstva průmyslu a obchodu. Materiál je podle listu postaven na fúzi Nové huti, ocelářské divize Vítkovic a Vysokých pecí Ostrava. Český ocelářský podnik, který by sloučením firem vznikl, pak má být nabídnut potenciálním strategickým investorům v tendru. Jde zatím o hrubý materiál, nicméně základní obrysy už napovídají, že i když vychází z analýz a propočtů konzultantské firmy Eurostrategy, třinecká cesta privatizace padla. Přímý prodej podniku Třineckým železárnám už není na stole, Třinec se bude moci jako každý jiný účastnit soutěže, uvádí deník s odvoláním na dobře informovaný zdroj. Člen dozorčí rady Nové huti a ekonom tamní odborové organizace František Saidl se však domnívá, že třinecká cesta není ještě zcela mimo hru. Jak řekl Lidovým novinám, vše se mění ze dne na den a ve státní správě stále existuje skupina, která je třinecké cestě nakloněna.


Někteří učitelé základních i středních škol v České republice se podle Českého slova potýkají s neseriózním jednáním svých ředitelů. Ti s nimi sepisují smlouvy na dobu určitou, od září do června. Na prázdniny je posílají na pracovní úřad a na začátku školního roku s nimi sepíšou novou smlouvu. Peníze, které ušetří na mzdách, pak většinou rozdělují mezi ostatní zaměstnance. A to všechno naprosto legálně. "Je pravda, že se nám začátkem července přihlásilo více učitelů. O tom, že někteří ředitelé uzavírají smlouvu s učiteli na dobu určitou, víme. Nejde však o stovky, ale o jednotlivce," řekla listu Ivana Drmolová, mluvčí Úřadu práce v Brně, kam se v červenci přihlásilo do evidence sedmaosmdesát učitelů. Vzhledem k tomu, že na úřadech práce učitelé o prázdninách zaměstnání neseženou, dostávají podporu v nezaměstnanosti téměř okamžitě. "Učitelé se většinou bojí o tomto problému veřejně mluvit, protože mají strach, že by v září nedostali smlouvu. Pokud se o takovém případu dozvíme, je to většinou od někoho, kdo se rozhodl ze školství definitivně odejít," upozornil deník místopředseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík. "Novela zákoníku práce umožňuje řediteli školy, aby uzavíral s učitelem smlouvu na dobu určitou. Faktem je, že směrnice Evropské unie stanovují, že se má bránit tomuto řetězení pracovních smluv. Do naší novely zákoníku práce se to však nepromítlo, protože to poslanci neschválili," řekl zaměstnanec odboru pracovněprávní legislativy ministerstva práce Jaroslav Jakubka. Ministerstvo školství s problémem dělat nic nemůže, protože školy už patří pod správu krajů, podotýká České slovo.


Nikoli na posvátné pohřební hranici hinduistů, ale v moravské zemi skončili Indové, kteří se utopili při pokusu ilegálně vstoupit do Česka, píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Tři Indy, kteří počátkem června utonuli v rozbouřené řece Moravě, pochovali v pondělí zástupci tří vesnic z Břeclavska. Protože se policii dosud nepodařilo zjistit totožnost mrtvých, pohřbily je obce na vlastní náklady. Rakev s prvním mrtvým spustil do země František Šedivý, starosta Moravské Nové Vsi, za pomoci jednoho z místních radních. Rozloučit se s neznámým mužem přišla ještě místostarostka a matrikářka. U pohřbu asistovala policie. "Fotografovali si vykopaný hrob, to, že tam rakev s mrtvým skutečně dáváme, a číslo, pod kterým bude na policii veden. Na hrob dáme udělat i nějaký náhrobek neznámému," řekl starosta. Utonulí byli částí skupiny dvaceti běženců, která se pokusila tajně přejít česko-slovenskou hranici. Ze skupinky se podařilo zachránit tři muže, tři mrtvá těla vyplavila řeka na český břeh a čtyři na slovenský. U zbytku skupiny policie předpokládá, že se jim buď podařilo dostat do tuzemska, nebo že se vrátili zpět, nebo se rovněž utopili. Avšak přestože se konalo několik pátracích akcí, další mrtvá těla nebyla v řece Moravě nalezena. Kvůli tomu, že se policistům nepodařilo utopené Indy identifikovat a předat jejich těla pozůstalým, musely je na své náklady pohřbít obce Moravská Nová Ves, Tvrdonice a Lanžhot. "Před pohřbem lékaři z mrtvých těl odebrali vzorky, které uložili v laboratořích. Ty vzorky mohou v budoucnu posloužit případné identifikaci. Na zjištění totožnosti utonulých mužů spolupracujeme s indickou ambasádou," uvedla jihomoravská policejní mluvčí Dagmar Bartoníková. "Částka za pohřeb nás nepoloží. Raději bych ale v té rakvi viděl toho převáděče," vyjádřil Mladé frontě Dnes mínění mnoha místních lidí lanžhotský místostarosta Jaroslav Křetina.