Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českých novin s datem 20. července vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Premiér Miloš Zeman se chystá pominout srpnovou návštěvu německého kancléře Gerharda Schrödera v České republice, a to jako odvetu za německé stanovisko k jaderné elektrárně Temelín. Uvádí to deník Právo s tím, že podle diplomatických zdrojů se setkání obou premiérů již chystalo, ale Zeman si to rozmyslel. "Cesta se upřesňuje. Zatím to není potvrzeno ani vyloučeno," řekl vládní mluvčí Libor Rouček na dotaz Práva, jestli Zeman využije Schröderovy návštěvy k jednání o Temelínu. V dokumentu, který česká vláda obdržela v úterý, se uvádí, že německý kabinet sice uznává právo ČR rozhodovat o využívání jaderné energie, ale zároveň vyzývá k zastavení Temelína kvůli bezpečnosti svých občanů. Česká vláda se rozhodla na toto prohlášení nereagovat.

I o nedokončenou jadernou elektrárnu Temelín má zájem britská energetická firma British Energy, která se přihlásila do privatizační soutěže o českou elektroenergetiku. Hospodářským novinám to sdělil Jan Piskáček z agentury, která britskou firmu mediálně zastupuje. Britové jsou ochotni elektrárnu koupit i před privatizací společnosti ČEZ. Považují Temelín za bezpečný a na vysoké technické úrovni. British Energy má dostatečné zkušenosti, aby mohla dokončit a zprovoznit Temelín, píše list. Zemanův kabinet plánuje provést privatizaci elektroenergetiky ještě letos a za situace, kdy se má obnovit zkušební provoz prvního bloku Temelína a dokončuje se výstavba druhého, připomínají Hospodářské noviny. British Energy provozuje jaderné elektrárny v Británii a v Severní Americe. Ve střední Evropě se změřila zatím na poradenství v jaderné energetice.


Mladá fronta Dnes přináší obsáhlý rozhovor s jedním z nejbohatších Čechů, zakladatelem Harvardských fondů Viktorem Koženým. Čtvrt milionu akcionářů jeho někdejšího fondového impéria čeká už rok a půl na peníze. Celkem na deset miliard korun. Vlna přeměn, likvidací, soudních sporů drží jejich majetek u ledu a není jasné, zda tam nezůstane navždy. Kožený ale nechce ani slyšet o tom, že někomu něco v Česku dluží. Není prý důvod, aby akcionáři nedostali výplatu na podzim po valné hromadě. Šest miliard korun půjde prý z prodeje 40procentního podílu v ruské ropné společnosti Sidanko a zhruba čtyři miliardy z privatizace v Ázerbájdžánu. Kožený se v rozhovoru vedeném na Bahamách také svěřil, že má velké plány, tentokrát v leteckém průmyslu. Vymyslel prý stroj, který může přinést revoluci do výroby trupů a křídel letadel a ohromně ji zlevnit. Dodal, že na jeho nápadu pracují odborníci v Massatchuches Technology Institute a zhruba za rok by měl být hotov prototyp. Stroj by rád ukázal za dva až tři roky na aerosalonu v Paříži a výrobu by uvítal v České republice. Komentář Mladé fronty Dnes však k tomu dodává, že jedno Koženého "letadlo" jsme už tady v Čechách viděli.


Čechům se daří líp. Mzdy opět rostou a počet nezaměstnaných se pomalu snižuje. Jak píší Zemské noviny, není proto divu, že v posledních měsících stoupá spotřeba domácností. Pro ekonomiku je to dobrá zpráva, neboť domácí spotřeba se podílí polovinou na hospodářském růstu země. Spotřeba však může mít i méně žádoucí vliv. Ochota zákazníků utrácet totiž umožňuje výrobcům i prodávajícím zvyšovat ceny. Nejnovější čísla o tržbách v maloobchodu a službách a tedy o růstu spotřeby podle listu zatím podobnou hrozbu nevěstí. Poptávka sice stoupá, avšak nikterak závratně. Jen pomalu se vracející optimismus má z hospodářského hlediska jednu nespornou výhodu, nežene vzhůru inflaci. Tento oddechový čas bez inflačních a mzdových tlaků je pro upevnění a stabilizaci hospodářství víc než prospěšný, uvádějí Zemské noviny.


K prvnímu nesouhlasu komentátora z deníku Právo se přidala celá smršť zdrcující kritiky na adresu britského opatření vůči českým Romům. Podle spisovatele a politologa Martina Daneše je třídění českých cestujících do Londýna otevřeným rasismem. Protože jediným kritériem, které úředníci při selekci na letišti používají je tmavší barva kůže. V článku, který přetiskují Lidové noviny, Martin Daneš pokládá za ryze pragmatické důvody, proč světoví obránci lidských práv málem vyskočili z kůže kvůli zdi v Matiční ulici oddělující Romy v českém Ústí nad Labem, zatímco britští úředníci je nejspíš nevzrušují. Česko dosud sídlí v karanténě evropských demokracií, a jakýkoliv nátlak na místní úřady tak má velkou šanci na úspěch. U britské vlády je nabíledni, že by sebehlučnějšímu nátlaku neustoupila ani o píď.

Také Mladá fronta Dnes přirovnává britské opatření na ruzyňském letišti ke zdi v ústecké Matiční ulici. Tam měla zeď odstínit romskou nepřizpůsobivost a romský způsob života. Angličané jsou na tom podobně. Nechtějí žít společně s českými Romy. Stavějí kolem nich zeď. List připomíná, že každý člověk má právo odejít ze své země kamkoli. Málokdo má ale právo přijít kamkoli. Britské zdi svět rozumí: přece si do Británie nepustí každého! Kol Britů si žádní aktivisté nelehají, nesvítí na ně reflektory kamer. Nikdo neklade otázku, co je větší zlo - pár set Romů, kteří zneužívají britský - asi nedokonalý - imigrační systém, či britská rasová zeď. Podle Mladé fronty Dnes bylo v Matiční ulici vše jasné: odpovědí na problémy v soužití etnik v ulici nesmí být zeď mezi lidmi. Imigračnímu úředníkovi ale podle listu nikdo nic nevytkne, protože celá planeta je plná úředníků s razítky, kteří přikazují co smíte a co ne.

Petr Uhl v deníku Právo připomíná, že britské soudy už udělily více českým Romům azyl. Na letišti v Londýně o něj Rom požádat může vždy a Británie povinně zahajuje azylové řízení. Kdo je ale odmítnut už v Praze, je této šance zbaven. Podle Uhla je to nespravedlnost, které se právní stát nesmí dopouštět. Míní, že by se měla zveřejnit loňská dohoda mezi britským a českých ministerstvem vnitra. Obě strany totiž mají z dohody špatné svědomí, obešla platné právo a mezinárodní zvyklosti. Imigrační úředníci na letišti proto nerozhodují o nevpuštění českého občana, ale jen "doporučují" leteckým společnostem pod hrozbou vysoké pokuty jeho vyloučení z přepravy. Přitom Británie nejvíce ze všech podpořila projekty ve prospěch Romů. Protiprávní opatření na letišti ale tuto její pomoc diskreditujem, dodává Uhl v deníku Právo.


Saúdská Arábie má zájem o českou protichemickou jednotku. Pokud by jí české firmy a armáda dokázaly vyhovět, republika získá mnohamiliardový kontrakt na dodávku protichemické výstroje, speciálních vozů, laboratoří a technického servisu. Součástí připravované dohody je i školení a trénink saúdskoarabských vojáků, píše Mladá fronta Dnes. "Česká republika je jedním z vážných kandidátů, od nichž chceme, aby nám vycvičili a vybavili protichemické vojsko," řekl listu náčelník saúdskoarabského generálního štábu Sálih bin Alí Muhája. Podle něj mají čeští vojáci zkušenosti i kvalitní techniku. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík v této souvislosti hodlá požádat o pomoc vládu. "Jde o příležitost, která se neopakuje. S ministrem financí jsme se shodli, že tento projekt je nutné podpořit," řekl Mladé frontě Dnes Tvrdík.


Mezi ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem a ministrem životního prostředí Milošem Kužvartem se rozhořel spor. Grégr Kužvartovi sdělil, že se mu v rozpočtu na příští rok nedostává dost peněz na odstraňování škod po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem. Považuje proto za potřebné vyčlenit 220 miliónů korun z fondu životního prostředí. S tím však Kužvart nesouhlasí a tvrdí, že fond je určen k tomu, aby podporoval výstavbu čistíren odpadních vod či obnovitelných zdrojů energie. Podle Grégra by měl fond pokrývat především akce, u kterých hrozí ekologická havárie. List připomíná, že spor obou ministrů o uran trvá už několik let. Loni se Grégrovi přes Kužvartovy protesty podařilo ve vládě prosadit, aby se prodloužila těžba uranu na Českomoravské vysočině o dva roky. Na postupnou likvidaci následků těžby uranu, která v minulosti napáchala ohromné škody zejména ve Stráži pod Ralskem, budou v následujících letech potřeba desítky miliard korun, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Heslo "Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu", stále nezmizelo, soudí komentáři deníku Slovo. Úředníci stále drží v ruce kromě potřebného razítka ještě miliardy korun, které jsou určeny na nové byty, nemocnice, školy, domovy důchodců, silnice nebo počítače. Jak ale upozorňuje, za nové budovy, zařízení i služby platí stát zbytečně stamilióny navíc. Teoreticky by měl být o státní zakázky mimořádný zájem. Firmy by se měly předhánět, aby nabídly výhodné ceny a právě ony zajímavou nabídku získaly. Stát by měl spíš ušetřit. Všemu je však naopak, protože státní úředníci nevybírají nejvýhodnější nabídku, ale předem vytipovanou firmu. Bankovní konta úředníků rostou, ale stát přichází o peníze. Pokuty jsou bezzubé, jelikož je uhradí zase jen stát, nikoli podplacený úředník, uzavírá Slovo.


Armádu čeká malá revoluce, píše Mladá fronta Dnes. Vojáci v základní službě budou moci do kasáren chodit téměř jako do zaměstnání a opusti je kdykoliv po splnění služebních povinností. Svému veliteli to jen oznámí a on to musí respektovat. Pravidla nového základního řádu začnou podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého platit od 1. prosince. Dosud se podle generála ověřovala jen experimentálně v některých vojenských posádkách. Šedivý nicméně upozorňuje, že pokud vojáka čeká druhý den důležité zaměstnání nebo řízení vozidla, velitel má právov vycházku omezit. Jak uvádějí velitelé, kde se nový systém zkoušel, celonoční vycházky přinesly i problémy. Vojáci nově nabytou svobodu několikrát zapili a občas se i poprali. Když si však uvědomili, že mají volno každý den, vše se vrátilo do starých kolejí.


Zasahovat proti zločinu na internetu by se měli brzy naučit policisté na policejním prezidiu i v jednotlivých krajích. Podle Lidových novin to předpokládá koncepce boje proti kriminalitě v kyberprostoru, kterou vypracovalo ministerstvo vnitra. V současné době proti počítačovým pirátům působícím v České republice dokáže bojovat jen skupina asi šesti policistů. Podle jednoho ze spoluautorů koncepce Václava Hníka se přitom počítačová kriminalita vyskytuje v mnoha podobách, od hospodářské až po mravnostní delikty. Do celé věci proto chtějí úředníci ministerstva vnitra zapojit i nezávislé odborníky, zpravodajské služby a nevládní subjekty. Koncepce také předpokládá vytvoření kontaktního místa, které by spolupracovalo na nadnárodních případech informační kriminality, uvádějí Lidové noviny.


Jak potrestat mladého zločince, ptá se list Mladá fronta Dnes. Těm, co mají na svědomí mírnější přečiny, například zakázat styk s partou nebo diskotéky. U vážných činů pak ústavní výchova. Anebo - nová rodina. I s tím počítá návrh zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy, který schválila vláda. Dítě, či mladistvého, jež vlastní rodina zanedbává či nezvládá, by v budoucnu mohl soud svěřit do péče příbuzným. Ministr Jaroslav Bureš chce vytvořit rejstřík osob, které se budou náhradní výchově věnovat. Ústavní výchova by měla být nařizována jen v nejnutnějších případech. Klíčovou roli při dohledu na mladistvé zločince by měla sehrát teprve půl roku působící probační a mediační služba. Odborníci soudí, že tzv. promlouvání do duše nejsou zbytečná a dítě se nad sebou zamyslí. Probační úředník, kterého soudce přidělí, se navíc může zaměřit také na to, jakým způsobem se dotyčné dítě chová ve škole, ve volném čase, v rodině. A zda dodržuje výchovná omezení, která soud nařídil. Navíc bude moci kontrolovat i rodiče, jestli v jejich výchově nejsou nějaké nedostatky, dodává Mladá fronta Dnes.


Spisovatel Michal Viewegh píše nový román. Má se jmenovat Báječná léta s Klausem a bude volným pokračováním jeho velmi úspěšné knihy Báječná léta pod psa. Viewegh by rád stihl román vydat ještě před parlamentními volbami jako svůj osobní příspěvek k předvolební kampani. Příběh poněkud potřeštěné rodiny vypravěče - spisovatele Kvída - se vrací na začátek 90. let, kdy se autor s hrdiny knihy Báječná léta pod psa rozloučil. Román bude sledovat další vývoj rodinných vztahů a osudy jejích členů od revoluce až po současnost. Osoba předsedy ODS Václava Klause v názvu vůbec neznamená, že by byl děj knihy především o politice, říká nakladatel Zdeněk Pluháček. Román by se měl nést se v duchu předchozích Vieweghových děl: humorné, ironické vyprávění s důrazem na plastičnost děje a psychologickou propracovanost postav. Klaus je chápán spíše jako symbol té doby a tím rozhodně byl. Ale název je ještě pracovní, úplně jasno budeme mít až v příštím roce, upřesnil Pluháček.


Po loňské velké nadúrodě u většiny druhů ovoce čeká letos naše sadaře spíše půst. Jak uvádí deník Právo, jablek se podle odhadů sklidí v porovnání s loňským rokem asi poloviční množství, meruněk se po loni obsypaných stromech pěstitelé dopočítají na prstech. Na vině je chladné počasí v dubnu, kdy květy pomrzly. Vzápětí byly postiženy houbovou chorobou, protože do nich napršelo za nízkých venkovních teplot. Podprůměrná bude letos i sklizeň broskví, třešní, višní černého rybízu a švestek. Ještě hůře než ovocnářské podniky však letos dopadnou zahrádkáři, uvádí deník Právo.