Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 6.června připravila Eva Petržílková.

Deníky věnují pozornost hlavně poklesu volebních preferencí čtyřkoalice a jednání odborových svazů. Reagují tak na nejnovější průzkum volebních preferencí agentury Sofres-Factum, z něhož vyplývá, že čtyřkoalice ztratila od března třetinu voličů a poprvé od loňského podzimu opouští vedoucí postavení v žebříčku preferencí. Listy hodnotí i úterní dohodu zástupců Českomoravské konfederace odborových svazů a ministerstva financí. To se bude nyní zabývat dodržováním odborových a pracovněprávních norem v zahraničních firmách.


Mladá fronta Dnes se vrací k postoji odborů k zahraničním zaměstnavatelům. Podle deníku nemá smysl nalhávat si, že vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v Česku jsou na stejné výši jako v jiných vyspělých státech. List upozorňuje i na skutečnost, že vzniku odborů v některých českých firmách brání také podnikatelé. "Rozdíl je jen v tom, že domácí firmy nejsou tak velké a pro odborové centrály tak zajímavé," uvádí Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny vidí příčinu poklesu zájmu voličů o čtyřkoalici ve sporu o vůdčí postavu tohoto politického seskupení. Podle listu je tlak na čtyřkoalici veliký, protože musí překročit dvacetiprocentní hranici, před volbami alespoň ve virtuální průzkumové bitvě. "Pokud členové čtyřkoalice nedokážou překonat osobní spory a nepochopí, že voliče lze získat jen konkrétním programem, budou dál jen pojídat svou snadnou získanou popularitu až do příštího léta, "kdy jim jejich tank zabaví volič". A zbyde po něm jen nejasná vzpomínka. Do voleb se dozvíme, co si o svých voličích osádka tanku myslí. Asi nic pěkného," píše deník.

Také Zemské noviny míní, že čtyřkoalice zabředla do krize kvůli vlastním sporům. Podle deníku přetahování o křesla ve stínové vládě ukázalo, že jde o "hašteřivý spolek", který se spojil proto, aby mohl vzdorovat opozičnímu paktu občanských a sociálních demokratů. Čtyřkoalice ale dosud veřejnosti neodpověděla na otázku, jak bude vládnout, dodávají Zemské noviny.


Podle deníku České slovo mají komunističtí prominenti Lubomír Štrougal, Milouš Jakeš, Jozef Lenárt a Karel Hoffman v nejbližší době čelit novým obžalobám. "Advokát tří ze čtyř jmenovaných Kolja Kubíček míní, že obžaloba připravuje politický a nikoliv trestní proces. Nejnovější krok státního zastupitelství jistě uvítají ti, kteří jsou se stavem stíhání zločinů komunismu v Česku hrubě nespokojeni. Většinou poukazují na příklady z Německa: někdejší představitelé NDR si své tresty odpykávají, nakonec byl odsouzen i vrah z Terezína, esesák Anton Malloth," píše list. Člen Konfederace politických vězňů Karel Plocek deníku řekl, že na rozdíl od německých se čeští soudci chovají jako bratrstvo kočičí pracky a uvádí řadu příkladů. Pracovníci ministerstva spravedlnosti a soudci však nařčení z liknavosti odmítají. Mluvčí resortu shodně s mluvčím pražského městského soudu upozorňuje, že soudy vracejí případy k došetření jen proto, že vyšetřovatelé z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obvinění řádně nezpracovali. S tímto tvrzením zase nesouhlasí představitelé Úřadu, uzavírá deník.


Stát by měl každoročně vydávat na rozvoj silniční a železniční infrastruktury a její údržbu aspoň 100 miliard korun. Ze studijních materiálů ministerstva dopravy však vyplývá, že trvale disponuje pouze třetinou. Podle vedoucího přísluného odboru ministerstva dopravy Miroslava Vančury bude letošní skutečnost ještě horší. Příjmy fondu dopravy budou naplněny pouze ze dvou třetin. Příjmové problémy fondu způsobí hlavně odkládající se proces privatizace některých polostátních podniků, píší Hospodářské noviny.


"Vysokoškolští pracovníci se obávají, že za deset let nebude mít na českých univerzitách kdo přednášet," uvádějí Lidové noviny. "Sbory docentů a profesorů stárnou, zatímco mladí učitelé hledají uplatnění na západních vysokých školách. Milan Kohoutek z Univerzity Karlovy míní, že pokud nedojde k okamžitému systémovému řešení situace, hrozí vysokému školství kolaps. Hodinový plat učitele na UK činí průměrně 67 korun, co nestačí ani na oběd a nedosahuje ani desetiny částky, kterou si za hodinu účtuje značkový servis. List uvádí, že začínající český vysokoškolský učitel může v Německu díky podpoře nadací získat 4000 marek, tedy přes 70 tisíc korun měsíčně. Když se po 3 letech vrátí, mohou mu tuzemské vysoké školy nabídnout jen 8 až 10 tisíc korun. Zatímco ministerstvo školství slibovalo na tento rok zvýšení platů, vysoké školy si stěžují na stagnující mzdy. Letos jejich měsíční příjem klesl v průměru o 40 korun. Pokles prostředků vysokých škol se ještě více projevil v částce, kterou univerzity ročně vynakládají na jednoho studenta. V roce 1993 utratily za vzdělání jednoho posluchače 51 tisíc korun, v roce 1999 však musely už vystačit s částkou o více než 10 tisíc nižší," informuje deník.


"Ačkoliv se o rovném odměňování mužů a žen mluví už několik let, podle posledních zveřejněných údajů se propast mezi jejich příjmy od roku 1996 dále prohloubila, a to o plná čtyři procenta," píší Lidové noviny. "V současnosti dosahuje průměrný plat ženy v Česku tří čtvrtin průměrné mzdy muže. Podle Dagmar Zelenkové z ministerstva práce a sociálních věcí se toto číslo blíží poměrům v Evropské unii. Upozorňuje však na to, že ve skandinávských zemích je tento rozdíl minimální," píše list.


"V souvislosti s odhalením falešných lustračních osvědčení si ministerstvo zahraničí vyžádalo od resortu vnitra seznam osob, které v letech 1991 až 1992 podle dosavadní prověrky získaly neoprávněně lustrační osvědčení," uvádí deník Právo. Jak listu potvrdil zdroj z vnitra, resort seznam Kavanovu úřadu poskytne. Podle lustračního zákona ale patří informace o výsledku lustrace jen do rukou prověřovaného člověka. Zvažovaný postup vnitra by mohl být podle ředitele Úřadu na ochranu osobních údajů Karla Neuwirta v rozporu se zákonem o ochraně osobních dat, kde se vyžaduje souhlas dotyčných osob. Pokud chce totiž vnitro poskytnout seznam, obsahující zřejmě jména, měl by obsahovat také jasné identifikační znaky, jako třeba datum narození nebo rodné číslo, aby nedošlo k záměně osob, píše Právo.


"Volte tu stranu, která zaručí, že se postupně nestaneme otroky ve vlastní zemi," konstatují Hospodářské noviny a pokračují: "Že Češi nebudou doma totálně nasazeni. S touto předvolební výzvou hodlá vystupovat odborová konfederace. Aspoň to tvrdí předseda Richard Falbr. Jestliže hodnotíme chování zahraničích investorů, nehovořme jen o porušování odborových práv v několika firmách, a jestliže se pohoršujeme nad pošlapávání práv zaměstnanců, nebavme se pouze o nadnárodních firmách. Ještě před rokem si odboráři na investory příliš nestěžovali, nyní pro ministra financí sestavili ucelený materiál.



Kde nastala ta změna, kde hledat její původ?" - ptá se list. "Jednoduchá odpověď neexistuje. Investoři k nám nepřicházejí, aby dali práci nezaměstnaným, ani proto, aby pomohli plnit sliby strany, která zrovna vládne. Buď chtějí ovládnout část některého z lukrativních trhů nebo k nám přesouvají výrobu. Chovají se obvykle tak, jak jim právní a společenská situace umožňuje. Stát by jistě měl připomenout, že se i zde mají chovat podle směrnice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Problém je však celospolečenský," míní deník. "Desítky let byly odbory převodovou pákou totalitního režimu a pro obhajobu práv pracujících neučinily nic. Lidé žijící ve strachu a pasivitě se nenaučili za svá Práva prát a mnohdy ani nevědí, co se mají nárok. Navíc se už zase bojí - nyní ztráty zaměstnání. I nad prací současných odborů jsou otazníky, čemuž odpovídá jejich nijak mimořádná prestiž. To vše vytváří ideální podhoubí pro každého, kdo si chce na zaměstnance vyšlápnout," uzavírají své zamyšlení Hospodářské noviny.


"Nový systém na vyhledávání mobilních telefonů ve věznicích se osvědčil," píše deník Mladá fronta Dnes . "Za dva dny, co je systém v provozu, už dozorci zabavili v náhodně vybraných českých věznicích celkem pět přístrojů. Jak se do cel dostaly, nikdo neví. Kontroly se speciálním detekčním přístrojem byly zatím v šesti vybraných zařízeních. Technika dokáže odhalit na cele odsouzených jakýkoliv telefonní přístroj anebo složitější elektronickou součástku," dodává deník.


Nad vlivem silného kursu koruny na českou ekonomiku se zamýšlejí Lidové noviny. Zatímco loni v březnu neváhala centrální banka zasáhnout proti silné koruně, nyní zachovává chladnou hlavu. Nic jiného jí totiž podle listu ani nezbývá. "Jít proti přílivu zahraničních investic, který je jedním z důvodů posilování koruny, by byla sebevražda," píše list. "Postavení koruny upevňují také privatizační plány české vlády, která chce prodat státní majetek za desítky miliard korun. V současnosti je však koruna slabá vůči americkému dolaru, což zhoršuje výsledky zahraničního obchodu. Další oslabení koruny by je rozhodně nezlepšilo," soudí Lidové noviny.


"Už za necelý měsíc odstartuje 36. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech," konstatují Lidové noviny. "Program jsme se opět snažili komponovat tak, aby uspokojil každý typ diváka," předeslala pro list programová ředitelka festivalu Eva Zaoralová. Jak dále uvedla, široké spektrum filmové nabídky opět adekvátně doplní atraktivní hosté. Hned úvodní večer 5. 7. bude patřit herečce Nastassje Kinské (Paříž, Texas, Kočičí lidé, Nebezpečné pády), která přijede uvést světovou premiéru filmu Americká rapsodie.



Do Karlových Varů se chystá i poměrně reprezentativní vzorek režisérů. Držitel dvou Zlatých palem a Oscara za film Pelle dobyvatel, Dán Bill August doprovodí svůj soutěžní snímek Píseň pro Martina. Australan Bruce Beresford, který má na svém kontě filmy Zločiny srdce, Řidič slečny Daisy nebo Dvojí obvinění, přiveze snímek Nevěsta větru. Z hereckých hvězd přislíbil svou účast na festivalu například Oscarem oceněný představitel Gándhího Ben Kingsley, který doprovodí snímek Přitažlivé zvíře. Nadějná americká hvězdička Thora Birchová (můžeme si ji pamatovat z filmu Americká krása) přijala pozvání uvést soutěžní film Ghost World. "Právě v úterý se bohužel omluvila letošní držitelka Oscara Marcia Gay Hardenová, ale stále jednáme o účasti Roberta De Nira, který je hvězdou filmu 15 minut zařazeného do sekce Horizonty," uvedla programová ředitelka a připomněla rok 1990, kdy se De Niro procházel po karlovarských kolonádách naprosto bez zájmu veřejnosti.



Přítomnost na festivalu potvrdil režisér Emir Kusturica, který v Karlových Varech vystoupí se svou kapelou No Smoking Orchestra. V porotcovských křeslech letos zasedne polský režisér Krzysztof Zanussi, loňský vítěz benátského festivalu Jafar Panahí nebo makedonská herečka Labina Mitevska, kterou známe z filmu Samotáři. "Tváří" 36. ročníku karlovarského festivalu se stal britský herec Eddie Marsan. Už se objevil na festivalových plakátech a je také hlavním aktérem letošní festivalové znělky, jejímž autorem je Ivan Zachariáš. "Znělka má tentokrát několik variant," řekl prezident festivalu Jiří Bartoška: "Půjde o osm minipříběhů ze života festivalového promítače, které se snad divákům neokoukají."


A ještě jedna perlička: Králem psů v malé vesničce Kaznějov na Plzeňsku je od úterý voříšek Ferda, píše deník Právo. Během pár minut vystopoval hledaného zločince a zahanbil tak elitní policejní stopaře, kteří více než hodinu bezúspěšně slídili v okolí místa činu. "Ferda nás dovedl až k pachateli, který v noci na úterý společně se svým komplicem kradl motorovou naftu z nádrže odstaveného kamiónu," řekl František Pešl z Okresního úřadu vyšetřování Plzeň-sever. Zda policie voříška odmění věncem špekáčků, není známo, dodává deník.