Přehled tisku

Články z českých deníků s datem 18. června do dnešní relace vybírala Milena Štráfeldová.

Podle Mladé fronty Dnesředitel civilní kontrašpionáže Jiří Růžek přiznal, že když před šesti lety pomáhal svému opilému kamarádovi-agentovi, lhal policii. Vyšlo to najevo minulý týden při procesu s novinářem Tomášem Smrčkem. Reportérovi hrozilo vězení za to, že na případ upozornil a podle žalobce ohrozil zájmy státu i život agenta. Policie v roce 1995 zabavila kvůli opilosti řidičský průkaz Petru Vágnerovi, pracovníkovi civilní rozvědky. Růžek, tehdy šéf zcela jiné tajné služby, poslal policistům dopis, v němž žádal o vydání řidičského průkazu. Argumentoval tím, že Vágner byl za jízdu v opilosti kázeňsky potrestán. Nyní u soudu se Smrčkem však Růžek přiznal, že ve skutečnosti nemohl Vágnera kázeňsky potrestat, protože k tomu neměl pravomoci. Jiří Růžek byl původně kvůli své intervenci za agenta-opilce stíhán, policie dokonce vypracovala návrh na jeho obžalobu. Případ byl ale nakonec za dosud nevyjasněných okolností "uklizen" a jen díky tomu se Růžek mohl stát šéfem BIS, tajné služby, která má největší pravomoce vůči občanům ze všech zpravodajských agentur v zemi. Růžkovo nynější přiznání znovu otevírá celou jeho kauzu. Smrčkův obhájce Stanislav Devátý totiž přímo v soudní síni podal na Růžka trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele, kterým se nyní budou muset zabývat vyšetřovatelé. "Objevily se nové skutečnosti, které zcela mění pohled na Růžkovo jednání," řekl Devátý, který sám v minulosti vedl tajnou službu. Podle trestního oznámení Růžek pomáhal Vágnerovi neoprávněně a zároveň umožnil, že ho policie nemohla za řízení auta v opilosti potrestat.


Jak píší Hospodářské noviny, i státním úřadům hrozí úniky citlivých dat o občanech. Ochrana osobních údajů ve veřejné správě totiž není o mnoho lepší než v soukromých firmách. Shoduje se na tom většina oslovených odborníků na počítačovou bezpečnost. Podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Karla Neuwirta je hlavním nešvarem nedostatečné zabezpečení citlivých dat. Zaměstnanci úřadů si podle něj často ani neuvědomují, že pracují s citlivými údaji. Veřejné instituce nemívají ani zpracována vnitřní pravidla, kdo a za jakých okolností může s daty nakládat. Jeho slova potvrzují i odborníci na informatiku z ministerstva financí. Existují sice bezpečnostní studie, které mapují rizika práce s daty, problém ale nastává při zavádění jejich výsledků do praxe. Problémy působí i fakt, že zaplatit počítačové odborníky z tabulkového platu je obtížné. Právě nízké finanční ohodnocení pracovníků patří k největším rizikům úniku dat. Situace by se měla zlepšit, až vstoupí v platnost zákon o informačních systémech veřejné správy, jehož součástí budou i bezpečnostní standardy. Pak by veřejná správa měla mít data chráněna lépe než soukromé firmy.


Podle deníku Právo by záměr vlády zavést majetková přiznání pro občany s majetkem nad 10 miliónů korun měl umožnit zpřísnění daňové politiky. Vyměřovaná daň z příjmu fyzických osob by mohla být konfrontována s přírůstkem majetku. V televizním pořadu Nedělní partie to prohlásil ministr financí Jiří Rusnok. Podle něj existují daňová přiznání, která hovoří o umírněných příjmech občanů, a vedle toho mají tyto osoby velký majetek, který vůbec neodpovídá tomu, jaké příjmy zdanili. Vzniklý rozpor dnes není státní správa schopna zachytit, protože k tomu nemá žádné nástroje. Podle předsedy Unie svobody Karla Kühnla je však tento zákon z daňového hlediska zcela nepotřebný, protože v našem právním řádu nemáme žádné zdanění majetku. "Zákon zjednodušeně říká, majetný občane, jsi ze zákona podezřelý, dokazuj svoji nevinu. Stát se ti bude šťourat v soukromí," reagoval Kühnl. Pokud podle něj existuje podezření o způsobu nabytí majetku, je to věc pro soudy, státní zástupce, vyšetřovatele a policii.


V čele žebříčku českých mocných jsou politici, konkrétně Miloš Zeman, Václav Klaus a Václav Havel. Žebříček Mladé fronty Dnes mezi nimi uvádí i ředitele televize Nova Vladimíra Železného. Přitom si podle průzkumů dvě třetiny lidí myslí, že každá politika je špinavost. Člověk zvenčí by hádal, že v takovém státě se snad ani nedá žít, uvádí Mladá fronta Dnes. Žebříček mocných sice nevznikl jako průzkum mezi všemi vrstvami obyvatel, přesto důrazem na moc politiků až překvapivě zrcadlí veřejné mínění. Češi totiž obecně moc či vliv politiků přeceňují. I v západních žebříčcích bývají politici logicky na špici. Ale zdaleka nedominují tak suverénně jako u nás. Druhý rozdíl je v mezinárodní otevřenosti - v zemích více propojených s okolním světem do takových anket běžně pronikají nejen lidé typu Greenspana a Gatese, ale třeba papež nebo světoví státníci. Zato třetí příčka Vladimíra Železného zcela odpovídá světovému standardu. Politizace českého klubu mocných ovšem vyplývá i ze samotné moci politiky. Dvanáct let po změně režimu se v Česku přece jen ještě mění "velké věci", které se těžko mohou dít jinak než přes politiku. Díky pasivitě veřejnosti a pohodlnosti médií navíc politici ovládají veřejnou debatu prakticky na jakékoli téma. Vědí, zda vydávat Mein Kampf, jak se mají učit děti, jestli byl ten který televizní pořad dobrý nebo špatný. Diskutují za nás. Politika je normální služba jako pošta nebo vlaky. Jenže většina lidí to tak nebere, píše Mladá fronta Dnes.


Podle Lidových novin do řízení ekonomiky nastoupili energičtí třicátníci. Podnikání přitom chápou spíš jako životní styl než jen jako způsob, jak vydělat hromadu peněz. Studovali na Západě a postkomunistickým privatizátorům se smějí. Průmysloví kapitáni, kteří vyrostli v éře klausovského kapitalismu a po roce 1990 vycítili svou příležitost v privatizaci, slouží mladým podnikatelům jako odstrašující příklad. Tak jako Vladimír Stehlík z kladenských hutí Poldi a Václav Junek z dnes už zkrachovalého Chemapolu se obklopili poradci s pochybnou pověstí, často bývalými spolupracovníky StB, a pustili se do privatizace založené na přetrvávající síti personálních vztahů vytvořených za komunismu. Jejich obchody doprovázela megalomanská gesta a kupování přízně politiků. Dnešní mladí podnikatelé jsou jiní. Učili se na Západě, což ovšem nemusí vždy znamenat, že tam studovali. Skvělým příkladem je Ivo Lukačovič - zakladatel českého internetového vyhledavače Seznam. Studoval v Praze, ale bez okolků přiznává, že koncept svého byznysu okopíroval od americké společnosti Yahoo. Proč vymýšlet něco, co už funguje? Otevřenost je přitom možná to hlavní, čím se mladí manažeři odlišují od předchůdců. Pocit odpovědnosti za budoucí stav společnosti je dalším rysem nastupující generace podnikatelů. Například Roman Staněk se po úspěchu s firmou NetBeans rozhodl, že bude pomáhat mladým podnikatelům, kteří chtějí jít v jeho stopách. Proto není divu, že společenský vliv mladých podnikatelů roste. Jedním z nejvlivnějších mladých podnikatelů je vystudovaný právník Martin Roman, který šéfuje plzeňské Škodovce. Roman nejlépe zosobňuje střídání podnikatelských generací. Škodu Plzeň převzal po Lubomíru Soudkovi, který by mohl být Romanovým otcem.


Deník Právo informuje o tom, že požárníci ze západoslovenského Holíče v sobotu v řece Morava objevili těla tří Indů, kteří pravděpodobně začátkem týdne utonuli při pokusu dostat se ze Slovenska do České republiky. Z dvaceti indických běženců, kteří chtěli v noci na úterý přeplout u vesnice Kopčany řeku Moravu, se podařilo zachránit dva muže; jednoho našli utonulého ještě v úterý a dalšího v pátek. Uprchlíci pravděpodobně netušili, že po nedávných deštích hladina Moravy stoupla asi o metr, takže většina z nich, prý s těžkými batohy na zádech a v několika vrstvách oblečení, se pravděpodobně utopila. Policie zatím nevyloučila možnost, že se někteří Indové dostali na české území nebo se vrátili na Slovensko.


Co nám všechno hrozí z potravin? A jak se proti tomu bránit? Vedoucí Centra hygieny potravinových řetězců v Brně Jiří Ruprich v Mladé frontě Dnes přiznává, že riziko se skrývá ve všech druzích potravin. Potraviny živočišného původu jsou však podle něj přece jen rizikovější, protože obsahují jednak chemické látky, jako například jedy produkované plísněmi, pesticidy a veterinární léčiva, a dále biologické látky jako bakterie, viry a BSE, parazity nebo mikroskopické houby. Není jednoduché složit takový jídelníček, který nahradí látky, jež se v mase hojně vyskytují a jsou potřebné zejména pro děti, těhotné ženy či rekonvalescenty - například některé vitaminy a minerální látky. Otázkou je, proč bychom se bez něj měli obcházet, pokud je to kvalitní maso a je to tradiční, na živiny velmi bohatá složka výživy. Základní, a to i celosvětové doporučení zní, že člověk by se měl stravovat pestře a zhruba v následujících poměrech, které si lze názorně představit jako pyramidu odspoda nahoru: nejvíc těstovin a cereálií, o něco méně zeleniny, následuje ovoce, pak mléčné výrobky, ještě méně bílkovin typu maso, luštěniny a ořechy, a úplně na špici sloji přidané cukry a tuky, které by se měly jíst velmi střídmě. Zdaleka největším zdravotním rizikem je nesprávné stravování. Nemoci srdce a cév, způsobené nevyváženou a hlavně tučnou stravou. Největší epidemií začíná být obezita, která končívá předčasnou smrtí - a tomu se současné zdravotní riziko BSE nemůže vyrovnat.


Jak připomínají Lidové noviny, Divadlo Sklep oslavilo třicáté výročí. Jeho zakladatelé David Vávra a Milan Šteindler tvrdí, že kdo jednou pozná Sklep, už se ho nikdy nezbaví. Název divadla Sklep odkazuje přímo na místo jeho vzniku. Právě v prostorách pod vilou babičky architekta Davida Vávry, který zde s režisérem Milanem Šteindlerem toto legendární seskupení v roce 1971 založil, začala jeho třicet let trvající anabáze. Úroveň zprvu výhradně recesivního repertoáru, který byl inscenován doslova na hromadě uhlí, však postupně rostla. Mezníkem v existenci početného multimediálního tělesa se stal leden 1978, kdy Sklep poprvé vystoupil mimo stísněné sklepní prostory. Ve stejném roce uvedl herec Tomáš Hanák, jedna z největších hvězd Sklepa, svou hru Podivuhodný cestopis. V roce 1983 se v pražském hotelu Tichý odehrál první společný večer budoucí Pražské pětky, volného sdružení divadel Křeč, Sklep, Mimóza, Studio pohybového divadla a souboru Molekuly. Událostí se stalo uvedení hry Mazaný Filip autora a režiséra Václava Marhoula, kde exceloval Tomáš Hanák v hlavní roli detektiva z "drsné školy". Začátkem 90. let se "sklepáci" objevili v řadě filmů, natočili několik desek Písničky divadla Sklep a vznikl i zvukový záznam populárních Besídek. Duchem souboru a účastí některých jeho hvězd byly poznamenány i jiné přidružené aktivity jako časopis Raut nebo vysílání rozhlasové stanice Limonádový Joe. Soubor byl sice 8. dubna 1992 v pražském kulturním středisku Dobeška oficiálně rozpuštěn, ale stopy jeho bytí jsme mohli sledovat i v dalších letech. Například před třemi roky vzniklo v režii Ondřeje Trojana silvestrovské pásmo složené ze scének z Besídek, pod názvem Vykopávky byly vydány některé starší písničky. Ze Sklepa vzešla řada osobností, které výrazně přesáhly jeho rámec, ať už grafik Aleš Najbrt, zpěvačka Monika Načeva nebo herečka Eva Holubová.


Češi míří na nejtěžší osmitisícovku. Jak uvedly Lidové noviny, na obávanou himálajskou horu K2 odletěla horolezecká expedice bez lékaře, jejímiž členy je sedm mužů a jedna žena. Členové horolezecké expedice Himalaya 8000 chtějí na K2 vylézt z pákistánské strany pravým pilířem jižní stěny. "Na K2 polezeme bez použití kyslíku," připomínal vedoucí výpravy Zdeněk Hrubý, který už zdolal vrcholy čtyř osmitisícovek. Obávaná K2 pustila na vrchol dosud 187 horolezců, z nich bylo pět žen. Ani jedna však už nežije, všechny v horách zemřely. Jak zmíněnou chmurnou bilanci komentuje nejlepší česká horolezkyně Soňa Vomáčková, která také s výpravou odcestovala? "Statistiky mě nezneklidňuji. Spíše jsem zvědavá, jak se ke mně budou chlapi chovat. Když jsem v jejich společnosti v Himálajích lezla poprvé, byli až nesnesitelně galantní. Musela jsem si doslova vydupat, že budu jako oni také nosit těžký náklad a také lézt co možná nejvýš." Třicetiletá Vomáčková se hodlá stát rovnocennou partnerkou všem ostatním členům výpravy určitě i proto, že se může prezentovat výstupy na dvě vyhlášené osmitisícovky - Makalu a Lhoce. Z českých horolezců se na vrchol K2 dostal zatím pouze legendární Josef Rakoncaj. A to hned dvakrát. Nikdo jiný na světě ho dosud nenapodobil. Vedoucí nynější horolezecké výpravy na K2 Zdeněk Hrubý k tomu říká: "Uvidíme, co nám hora a bohové dovolí." Cituje i slova amerického horolezce Charlese Houstona, jenž před 28 lety jen zázrakem na K2 unikl smrti. "Žít, znamená být odvážný. Žít, znamená něco riskovat. To live is to risk. Kdo nemá odvahu, nežije."