Přehled tisku

Výběr článků z českých deníků s datem 22. června připravila Kateřina Brezovská.

Některé deníky se věnují stávkové pohotovosti energetických odborářů, kteří požadují sociální záruky před privatizací resortu, která by měla připravit o práci 66 procent zaměstnanců. Jejich zástupci vládě pohrozili, že pokud nesplní jejich požadavky, vypnou v celé zemi elektrický proud. Hospodářské noviny v této souvislosti varují, že české odbory se radikalizují a hrozby vypnutím a zastavením toho či onoho zřejmě budou častější, než jsme byli zvyklí. Podle listu je to ale přirozený vývoj. Chování odborových předáků se v ČR mění pod dvojím vlivem. Jednak jsou pod tlakem vlastních členů, jednak se učí od zahraničních kolegů. Česká republika byla zatím podle listu oázou sociálního smíru, jejíž poklid vážněji nenarušily ani ty odborové svazy, od nichž se razance očekává nejvíce, tedy hornické a kovácké. Představu o poklidných odborářích vyvraceli jen dva svérázní muži - železničář Jaromír Dušek a hrozič v bílém, bývalý šéf lékařských odborů, David Rath. Časem se možná budeme muset naučit nová jména, soudí Hospodářské noviny.


Zemské noviny považují za chybu, že zákon nestanovuje horní hranici odstupného. List připomíná , že když o práci od vzniku samostatné republiky přišlo přes sto tisíc zemědělců, žádné sociální bouře se na venkově nekonaly. Energetici jsou ale z docela jiného těsta. Státe, nepotřebuješ nás, tak plať. A ne žebráckou dávku, uhraď nám hezky dva roky prázdnin, konstatuje list. Pochybuje však zároveň, že by někdo z občanů měl chuť na tyto dlouhé prázdniny vysoce nadprůměrně placeným energetikům připlácet.


"To, co zaznělo během kárného řízení, je vlastně zprávou o stavu české justice." Tato slova pronesla podle Lidových novin ve středu v síni Vrchního soudu v Praze ústecká soudkyně, která dostala spolu se svými pěti kolegy důtku za několik případů, které rok ležely na jejím stole bez povšimnutí. Největší kárný proces v České republice ale ukázal, že soudci, které bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský označil za líné, pracovali doma i o dovolených nebo také vážně nemocní. Ukázalo se, že sice mají jistý podíl viny, hlavním viníkem je ale stát, tedy ministerstvo spravedlnosti. Severočeské soudy patří k nejpomalejším v zemi. Chybí jim 84 soudců. Jen na Krajském soudu v Ústí nad Labem leží déle, než rok 33 případů vážné ekonomické nebo jiné kriminality. Soudci nemají kde soudit, protože není dost soudních síní. Chybějí počítače. Velmi podobně jsou na tom ale i soudci ze západních Čech, jižní Moravy, severní Moravy a tak dál. Náměstek ministra spravedlnosti Alois Cihlář tomuto stavu říká "kritický". Kvůli tomuto stavu musí například oběti zločinů čekat iněkolik let, než se domohou spravedlnosti. Hlavním viníkem jsou všichni ministři spravedlnosti minulých vlád, kteří nechali na začátku devadesátých let odejít z justice stovky soudců a později za ně nedokázali najít náhradu. Předseda kárného senátu Miroslav Veverka si dokonce neodpustil připomenout, že "nikdo z kompetentních činitelů nebyl dosud volán k odpovědnosti".


Zemské noviny připomínají, že je to právě týden, co v zemědělském družstvu Dušejov na Jihlavsku muselo být zabito 134 krav, aby byly v laboratoři vyšetřeny vzorky mozkové tkáně. Dojnice byly ze stejného chovu jako první kráva, která v Česku měla BSE. Vypadalo to, že se družstvo po takové ráně položí nebo bude dlouho živořit. Zprávy z Dušejova jsou ale již po sedmi dnech optimistické. "Zástupci pojišťovny končí výpočet škod," řekl listu předseda zemědělského družstva Zdeněk Bartošík. Má slib okamžitého vyplacení 3,4 milionu korun jako náhrady za nuceně utracené krávy. "Za tyto peníze budeme zkraje příštího týdne nakupovat první jalovice, které již čekají telata. V listopadu se od nich už dá počítat s mlékem. Spěcháme, protože výpadek mléka, ale i telat nám přinese další ztráty. Ty jsou skoro stejně vysoké jako částka za poražené krávy," dodal Bartošík. Stát družstvu sedmimilionovou škodu uhradí v plné výši. Ve čtvrtek oplocovali družstevníci záhrabiště s utracenými kravami. Je to zvířecí hřbitov, jenž připomíná náhlý horor, který si předseda Bartošík prožil s lidmi ze stájí před týdnem a který budou mít dlouho v živé paměti. "Je to naštěstí za námi, nechci už na tu hrůzu vzpomínat. Musíme myslet na budoucnost," řekl listu předseda družstva.


Deník Právo cituje slova docenta Jana Žaloudíka, ředitele brněnského Masarykova onkologického ústavu, který prohlásil, že devitalizaci jako experimentální metodu léčby rakoviny v jejích počátcích nelze eticky obhájit. Podle listu tak docent reagoval na požadavek Svazu pacientů, aby podvazování nádorů, které má povzbudit imunitu nemocného k boji s rakovinou, bylo prováděno i v časných fázích onemocnění a bez chemoterapie. "První stadia jsou dobře léčitelná ověřenými metodami, tak proč by pacient měl jít do rizika s metodou, u níž není zatím žádný průkaz," řekl docent Žaloudík. Podle listu dále uvedl, že dosud všechny experimenty ve vybraných čtyřech nemocnicích jdou na účet nemocnic. "Devitalizace sama o sobě nic nestojí, ale kompletní imunotest přijde na dvaadvacet tisíc korun a včetně dalších vyšetření nás jeden pacient stojí 150 až 200 tisíc korun. Zatím to jde z platů našich zaměstnanců," dodal. "Slova pana Olejára komentovat nebudu. Kdo chce hovořit o léčení lidí, musí vědět, co to znamená," řekl Právu docent Karel Havlíček, předseda České chirurgické společnosti. "Nechceme bránit nové metodě, která by byla přínosná, ale máme standardy při léčení. Když například klasicky odstraníme rakovinu tlustého střeva a dál ji léčíme, výsledky jsou velmi příznivé," řekl Havlíček. "Nechceme ani brát naději pacientům, ale choďme po zemi a držme se faktů. Devitalizaci zatím ověřujeme, a fakt je, že nádory bují dál." , řekl Havlíček deníku Právo.


Klinické ověřování léčby glaukomu, zeleného očního zákalu paprsky gamanože začali jako první na světě lékaři pražské Nemocnice na Homolce. Jak uvádí deník Právo, spolupracují přitom s Ústřední vojenskou nemocnicí ve Střešovicích. "Zatím jsme pomocí gama-nože léčili třicet pacientů a výsledky jsou nadějné," řekl Právu docent Vladyka z Nemocnice Na Homolce. K léčbě byli podle něj vybráni pacienti, u nichž selhala veškerá dosud možná léčba, jak léková, tak chirurgická a pro bolesti jim dokonce hrozilo odstranění oka. Vladyka list informoval, že dvanáct slepých pacientů se zcela zbavilo bolesti a u dalších osmnácti, kteří viděli částečně a hrozila jim totální slepota, se nemoc zastavila. Právo připomíná, že zelený zákal má v ČR přibližně pět procent obyvatel. Nemoc přichází většinou od 40 let a výrazně od 65 let.


Mladá fronta Dnes píše, že přes spory mezi zaměstnanci a zahraničními manažery v několika podnicích Čechy láká práce pro mezinárodní firmy. List se odvolává na průzkum podle kterého se dívají příznivě na zahraniční investory tři ze čtyř Čechů. Vůbec nejvíc lidí podporuje investice na severní Moravě, tedy v regionu nejvíce postiženém nezaměstnaností a krizí těžkého průmyslu. Příznivý výsledek přichází v době, kdy se jasně ukazuje, že zahraniční investoři pomáhají nastartovat ekonomický růst země. Ale také v čase, kdy vychází najevo, že někteří zahraniční investoři se vůči českým zaměstnancům nechovají právě v rukavičkách. "Jde zejména o praxi Rakušanů a Němců," uvedl před měsícem šéf odborů Richard Falbr na vrcholném sněmu odborářů a postoj některých německých manažerů přirovnal k praktikám třetí říše. Odbory tvrdí, že v několika případech zahraniční firmy bránily vzniku zaměstnaneckých organizací nebo jejich manažeři ponižovali české pracovníky. "Z několika málo případů však nelze vyvozovat obecný závěr, " řekl listu sociolog Ivan Gabal, jehož firma průzkum o zahraničních investicích vypracovala. S tím souhlasí dokonce i šéf největšího odborového svazu Kovo Jan Uhlíř. "Víme o tom, že nepřístojnosti se dějí i v českých firmách. A podle mých zkušeností jsou v zahraničních podnicích často mnohem větší problémy s horlivými českými manažery, kteří se cizímu vedení chtějí zalíbit," řekl Mladé frontě Dnes Uhlíř.