Přehled tisku

Z českého tisku s datem 4. května 2001 vybírala Kateřina Brezovská.

Deníky se věnují především odvolání ministra obrany Vladimíra Vetchého, na jehož místo nastupuje dosavadní ekonomický náměstek resortu Jaroslav Tvrdík.

Lidové noviny v této souvislosti píší, že nejde o nic překvapivého, odvolání se čekalo. Překvapivé je podle listu spíše to, že Vetchý musí jít až nyní - ve chvíli, kdy si o neutěšeném stavu českých vojsk povídá celá Evropa a kdy z armády houfně odcházejí ti nejlepší lidé. Ne že by krizi v resortu měl na svědomí sám ministr. Větší míru zodpovědnosti nesou jeho předchůdci, kteří jako by chtěli dokázat, že i neschopnost něco řídit je opravdové umění. Vetchý však udělal jen málo, aby ze sebe tuto zátěž setřásl. Naopak: intenzivně se snažil, aby svým neúspěšným lidoveckým učitelům neudělal ostudu. Povedlo se. Ministerstvo obrany zůstává i po Vetchém nejproblematičtějším resortem a živou ukázkou toho, kam až vede dlouhodobě uplatňované neumětelství. Nový ministr má unikátní příležitost tuto černou tradici změnit, píší Lidové noviny.

Podle Mladé fronty Dnes pokud nový ministr obrany Jaroslav Tvrdík nespustí hned zítra radikální reformu resortu a nezbaví se neschopných či zkompromitovaných lidí, kteří se podepsali na řetězci obchodních skandálů, dopadne stejně jako Vladimír Vetchý. Ministerské křeslo opustí jako přehlížený muž bez respektu. K prvním krokům Tvrdíka by podle šéfa bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petra Nečase mělo patřit zrušení desítek úřadů, sekcí a odborů, jejichž činnost je na chlup stejná s prací jiných odborných útvarů v resortu. "Nikdo tam nic neví, a hlavně - i významní úředníci se bojí něco rozhodnout, vzít na sebe odpovědnost," popisuje poměry, které na ministerstvu zavládly za Vetchého úřadování, dobře informovaný expert. Kvůli obchodním skandálům či strachu z chyb jsou tak zmrazeny všechny významné zbrojní projekty. Podle sociologa Ivana Gabala přišlo odvolání Vetchého pozdě. Tím, že premiér Miloš Zeman se změnou tak dlouho otálel, nese na bezvýchodné situaci ministerstva obrany velký podíl viny i on, tvrdí sociolog.


Případ, který nemá v historii české kriminality obdoby. Tak podle Zemských novin hodnotí policisté již sedm dopisových bomb, které byly podány na poště v Jindřišské ulici a směřovaly bývalým šéfům zkrachovalé stavební firmy H-System. Pyrotechnik, který se na zneškodňování náloží podílel, uvedl, že všechny byly totožné. "Byl to sice jednoduchý princip, ale jejich autor nějaké znalosti mít musel," uvedl. Na pobočkách České pošty jsou zpřísněná opatření. Podle policie, která vytvořila tým z vyšetřovatele, kriminalistů a odborníků na výbušniny, mohou být desítky osob v ohrožení. Zemské noviny připomínají, že česká historie zná velký případ dopisních bomb z roku 1947. Nebezpečné zásilky dostali národněsocialističtí členové vlády a také ministr zahraničí Jan Masaryk. Vyšetření případu zabránil únorový převrat. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu došel k tomu, že pokusy o atentát měla na svědomí skupina radikálních komunistů z Olomoucka.


Hospodářské noviny informují o dění v zákulisí České televize. Podle listu to na Kavčích horách začíná opět pěkně vřít. Prozatímní ředitel ČT Jiří Balvín rozhodl, že redaktor zpravodajství a jeden z vůdců stávky Adam Komers zmizí z obrazovky a měl by zřejmě přijít také o funkci vedoucího regionálního zpravodajství. Důvodem má být to, že po televizi rozeslal elektronickou poštou dopis, který ostře kritizoval šéfa brněnské redakce ČT Zbyňka Drahoše. Jeho vedení v něm Komers označil za normalizační. Proti sesazení Adama Komerse se ale ohradil šéfredaktor zpravodajství Bohumil Klepetko, který dal najevo, že rozhodnutí ředitele neuposlechne, píší Hospodářské noviny.

Lidové noviny k tomu doplňují, že po rozšíření této zprávy mezi zaměstnance zaplnily chodby Kavčích hor hloučky diskutujících redaktorů. Členové stávkového výboru se dohodli, že zatím nebudou nijak veřejně protestovat a počkají na další kroky svého ředitele. Ten podle vyjádření představitele televizních odborů Antonína Dekoje svůj původní příkaz zmírnil pouze na doporučení adresované šéfredaktorovi zpravodajství Klepetkovi.


Lidové noviny píší, že to, co se tradovalo o českých silničářích či zemědělcích, platí i o poslancích a senátorech. I jejich největším nepřítelem bývá jaro, léto, podzim a zima. S příchodem prvního sněhu řady zákonodárců v parlamentu řídnou, jak se postupně střídají na horách, na jaře a na podzim je moře práce na chalupách a v létě dá zase leckdo před hlasováním o důvěře vlastní vládě přednost cestě na olympiádu. V porovnání podobných zel ale přece jen vede léto. Poslední předprázdninová schůze sněmovny bývá málokdy příležitostí ke stachanovské dřině, spíše ke dva týdny trvající rozlučce. Podobné následky ale mívá i první náznak léta. Ten je o to horší, že skutečné prázdniny jsou ještě daleko. Jak tedy vypadá nástup rekordně teplého máje v českém parlamentu? Sněmovní slepenec starobylých budov i senátní Valdštejn se sice přívalu horka brání, chodby jsou ale stejně prázdnější než jindy, jen tu a tam se mihne sekretářka.


Ministr bez portfeje Karel Březina míří do křesla šéfa Českomoravského fotbalového svazu. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Kvůli nabídce, kterou mu učinili významní sportovní podnikatelé Peter Kovarčík a Jaroslav Vacek, je ochoten vzdát se dokonce politické kariéry. Má však podmínku: musí být navržen alespoň jedním z klubů. Ve čtvrtek o této možnosti hovořil s Kovarčíkem, který v posledn ích dnech výrazně vstupuje do fotbalu. "Zatímco dosud produkoval fotbal dvě stě milionů korun ročně, já mu můžu slíbit dvojnásobek," řekl listu Kovarčík. List dále připomíná, že vedení českého fotbalu je momentálně v nesnázích. Dosavadní předseda František Chvalovský je ve vazbě kvůli obvinění z bankovních podvodů a na červnové mimořádné valné hromadě bude téměř jistě odvolán. "Upřímně řečeno, je mi jedno, kdo bude svazovým předsedou. Máme prázdné stadiony, žádného rozhodčího na mezinárodní úrovni, to je potřeba řešit. Jestli je Březina člověk, který to bude poctivě dělat, tak ho Sparta podpoří," řekl listu Vlastimil Košťál, šéf nejvlivnějšího klubu v zemi.


Podle Zemských novin mohou lidé, kteří mají pozemky či nemovitosti na okrajích měst, klidně spát. Pravice v parlamentu rozhodně nepodpoří jejich vyvlastňování kvůli výstavbě průmyslových zón. Úsilí pětadvaceti poslanců sociální demokracie, kteří připravili novelu stavebního zákona, tak zřejmě vyjde naprázdno. I když Zemanova vláda záměr svých poslanců s nadšením podpořila, proti je ODS i Čtyřkoalice. A ti mají ve sněmovně i v Senátu většinu. Zástupci ČSSD tvrdí, že zóny přinesou regionům vyšší zaměstnanost a peníze na daních do státního rozpočtu. Stát by pozemek odkoupil za odhadní cenu - aby vlastníci nemohli požadovat přehnané částky. Kritéria pro označení za průmyslovou zónu by stanovila vláda. Velké pravomoci vlády se nezamlouvají lidovcům. Jejich předseda Jan Kasal řekl: "Jako konzervativci na první místo klademe Právo vlastnit. A může být porušeno jen ze závažných příčin celostátního významu." Pravice nesouhlasí se "znárodňováním" soukromého majetku kvůli prospěchu soukromé firmy.


Pěkně se prý zapotila při své nedávné cestě na Kubu místopředsedkyně KSČM Zuzka Rujbrová v rozhovoru s Fidelem Castrem, píše deník Právo. "Poslední den mé návštěvy přijel do bungalovu, kde jsem bydlela, a hovořili jsme spolu asi tři hodiny. Mluvili bychom asi výrazně déle, ale hrozilo, že mi uletí letadlo," svěřila se Právu. Poznamenala, že se tak dostala do stejné situace jako nedávno předseda Senátu Petr Pithart v Havaně, ale na rozdíl od něj nečekala v hotelovém pokoji spoustu hodin na přijetí. Poté, co jí Castro věnoval své sebrané spisy s omluvou, že je má jen v angličtině, chtěl vědět, zda je dokáže přečíst a přeložit. "Zvládla jsem to, ale abych překládala odstavec zase zpátky do angličtiny, jsem už odmítla," prozradila se smíchem Rujbrová. Castro na oplátku dostal skleněnou kouli se zatavenými třešněmi - symboly komunistů - a s nápisem KSČM z dílny žďárského umělce. "Překvapilo mne také, jak dobře je informován o situaci u nás, takže jsme si dobře popovídali," uvedla místopředsedkyně. Hostitel se prý projevil i jako dobrý znalec českého piva, a tak chtěl vědět, jakému ona dává přednost, zda budvaru či plzeňskému. "Nemohla jsem zklamat své českobudějovické kamarády," dodala Rujbrová pro deník Právo.