Přehled tisku

Výběr z českých novin s datem 14. května připravila Eva Petržílková.

Třetí zlato v řadě, které hokejoví reprezentanti vybojovali v nedělním finále mistrovství světa v Hannoveru, jednoznačně dominuje prvním stránkám českých novin. Deník Sport přinesl palcový titulek "Moravec trefil zlatý hattrick" dokonce v netradiční barevné úpravě. První stránce listu dominuje velká fotografie kapitána Roberta Reichela s novým pohárem pro mistry světa.

Desátý hokejový triumf v historii země zabral i v nespecializovaných denících přibližně polovinu titulní strany. Na fotografiích mohou čtenáři vidět buď rozesmáté mistry světa, nebo záběry z oslav na Staroměstském náměstí v Praze. Mladá fronta Dnes věnovala dění v ulicích velkoměst při hokejových finále dokonce několik stránek sportovní přílohy.

Podle deníku Právo se v Preussag Areně v Hannoveru podařil našim hokejistům husarský kousek. Potřetí v řadě získali titul mistrů světa, když v prodloužení porazili Finsko 3:2. Na trůn, který ovládají nepřetržitě od roku 1999, zasedli po skvělých výkonech v celém turnaji, ani v jednom zápase turnaje neprohráli. "Tým máme pokaždé trochu jiný, ale vždy do něj vybíráme prověřené typy hráčů, ať už psychicky nebo po hokejové stránce. Je to celek plný bojovníků, kteří jsou ale zároveň hokejovým machry v tom nejlepším smyslu slova. Dokáží ze sebe vydat všechno, dát do hry srdce a s úspěchy přichází i sebedůvěra. Také na letošním šampionátu pro nás nebyl žádný zápas ztracený," hodnotil pro list dojatý Josef Augusta, již podruhé hlavní kouč zlatého týmu, v Norsku před třemi roky asistent Ivana Hlinky. List dodává, že trojnásobným triumfem, který je završením zlaté cesty započaté na zimních olympijských hrách 1998 v Naganu, se zařadili naši reprezentanti po bok gigantům světového hokeje, Kanadě a bývalému SSSR. Legendární sborné se však naposledy podařil podobný kousek před osmnácti roky, Kanadu dokonce dělí od zlatého hattricku bezmála půlstoletí. Obhajoba mistrovského titulu se nerodila lehce, klíčem byl už sobotní nervydrásající semifinálový souboj se Švédy, v němž po neobyčejně vyrovnaném boji rozhodovaly o našem postupu do finále až samostatné nájezdy. Završením obrovského úsilí týmu pak byl večerní duel s Finskem, v němž si hráči obou celků sáhli doslova na dno sil. "Rozhodla znovu naše větší vůle po vítězství. Právě to nás možná odlišuje od ostatních," řekl jeden z hokejistů Martin Procházka, spolu s Pavlem Paterou také člen zlatého týmu z Vídně 1996. Bilancí čtyř titulů jako oni dva se nemůže chlubit žádný jiný hráč v našich dějinách. Tolik k hokeji Právo.

Lidové noviny vypočítaly deset důvodů, proč jsou čeští hokejisté zlatí. Pochválily trenéra Augustu, brankáře Hniličku a kapitána Reichela, ale i 'nové hvězdy', za něž označily útočníka Čajánka či obránce Martínka a Kubu. Deník připomněl velké sebevědomí, kterým mužstvo oplývalo, i nezbytné štěstí. Největším předpokladem k úspěšné obhajobě titulu však byl podle listu skvělý tým. "Podívám se na spoluhráče a hned vím, že ty hraješ pro něj a on zase pro tebe," citovaly Lidové noviny slova útočníka Dvořáka.


Některé listy věnují pozornost i sobotním krajským konferencím KDU-ČSL, na nichž účastníci rozhodovali o podpoře některých kandidátů na post šéfa strany. Celkem 314 delegátů z jednotlivých krajů bude nové vedení KDU-ČSL volit poslední květnový víkend v Jihlavě. Současný předseda KDU-ČSL Jan Kasal získal v sobotu podporu jen ve své domovské organizaci v Jihlavském kraji. Účastníci konferencí v Brněnském, Olomouckém, Ostravském, Pardubickém a Ústeckém kraji ponechali na delegátech sjezdu volbu do funkce, o kterou se zatím kromě Kasala ucházel bývalý místopředseda Cyril Svoboda.

Podle deníku Právo se moravští lidovci zdráhali zřetelně přiklonit na něčí stranu v boji o předsedu strany, přičemž zklamání to musí být hlavně pro předsedu Jana Kasala. Naopak Cyril Svoboda může "spokojeně vrnět". Jeho tradiční bašty, Praha, střední Čechy a Hradec Králové, se za něj téměř jednohlasně postavily. Navíc okouzlil lidovce v Liberci, Karlových Varech a Pardubicích, na které si do posledních chvíle "brousil zuby Kasal". "Bylo by pochopitelně chybou interpelovat nynější mlčení jako odmítnutí Kasala a dedukovat, že má Svoboda vyhráno. Ale kdyby měl Kasal na Moravě výraznou podporu, jistě by mu to svými usneseními dala ráda najevo. Zdá se, že Moravané jsou na vážkách, které ze dvou zel si vybrat," píše dále list. "Svoboda i Kasal stojí před nepříjemnými čtrnácti dny. Ačkoli totiž věřili, že tento víkend rozhodne, nejsou po něm o nic chytřejší," konstatuje deník.

Hospodářské noviny soudí, že o novém předsedovi lidovců rozhodnou hlavně zákulisní dohody zástupců krajů a to, který kandidát nejlépe využije zbývajícího času k lobbování ve svůj prospěch. Tento postup je podle deníku naprosto normální, protože "oslňující osobnosti nikde nerostou na každé hrušce, jen v případě potřeby utrhnout". Deník to vysvětluje tím, že po krajských konferencích KDU-ČSL není stále jisté, kdo bude jejím předsedou. Navíc se také předpokládá, že se v souboji o předsednické křeslo utkají Jan Kasal a Cyril Svoboda, nelze ale podle deníku vyloučit žádná překvapení. Zhruba polovina ze 314 delegátů pojede totiž na sjezd bez zadání od svých krajů, pro koho zvednout ruku. "Pokud se na sjezdu objeví někdo, kdo bude nejméně vadit, bude dobrým kompromisem mezi krajskými lobby, které budou mít na sjezdu plné ruce práce, a bude mít zároveň chuť a energii se do takového dobrodružství pustit, má slušnou šanci na úspěch," míní list.


Tisk také komentuje další události týkající se temelínské jaderné elektrárny:

Lidové noviny si všímají dodatečných informací, které v sobotu k Temelínu rakouskému ministru životního prostředí Wilhelmu Moltererovi přislíbil ministr zahraničí Jan Kavan. "Ministr zahraničí Jan Kavan ustoupil rakouským požadavkům. Česká strana doplní dokumentaci o Temelíně o možnost, že by už hotová jaderná elektrárna byla nakonec 'zakonzerována'. Co taková dohoda znamená? Nic jiného než krátký klid zbraní před další bitvou o Temelín," píše komentátor a upozorňuje, že česká vláda si už v dubnu 1999 dala zpracovat ekonomickou studii, v níž mezinárodní tým expertů zpochybnil, že by ČR Temelín vůbec potřebovala. "Experti naopak usoudili, že by se za určitých okolností Česku spíše vyplatilo Temelín zakonzervovat. Jak na základě takových argumentů rozhodla vláda? Usoudila, že Temelín je potřeba dostavět a spustit," uvádí deník. "Příznivce elektrárny mezi ministry žádná další studie o nutnosti změnit názor nepřesvědčí. Jaký smysl tedy má nová dohoda Kavana s Moltererem? Místo nekonečných dohadů o bezpečnosti Temelína by Češi i Rakušané měli hledat nezávislého soudce, který by jejich spor s definitivní platností rozhodl. Hledání respektovaného arbitra by mělo určitě větší smysl než neustálé - a předem k zániku odsouzené - dohody o prověrce elektrárny," soudí Lidové noviny.

Ekonomické stránky dostavby a provozu Temelína si všímá deník Mladá fronta Dnes. Ptá se, zda ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr myslel svou záruku, tedy opuštění svého ministerského křesla za překročení 98,6miliardového rozpočtu Temelína, vážně. "Ministr Grégr se zachoval jako frajer. Když Temelín nebude včas, když překročíme rozpočet, má hlava dolů," připomíná dále list jeho slova. Upozorňuje ale, že teď se zdá, ze ministr svůj smrtící uzel nemyslel tak úplně vážně. "Kdo se kdy setkal s nějakým rozpočtem, ví, že pro šikovného účetního není nic lehčího než přesunovat miliardy mezi kolonkami. Socialistický plán byl vždy plněn a překročen, ačkoli země chřadla. Jestliže Grégr vsadil na Temelín hlavu, neměl by ji nabídnout mistru popravčímu už dnes?"ptá se deník. "Sveřepý ministr se ale nevzdává a je připraven bojovat až do úplného konce. Jaký ten konec bude? Už dnes můžeme vsadit hlavu na to, že následující: Problematická, poruchová, drahá elektrárna a vicepremiér Grégr pevně ve svém křesle, ba s odměnou za zásluhy. Nepříliš povzbudivá účetní uzávěrka pro toho, kdo musí ten účet zaplatit. Pro každého občana republiky od kojenců pro starodůchodce," konstatuje Mladá fronta Dnes.

Také komentář Mladé fronty Dnes se zamýšlí nad tím, jaké klady i zápory nám dostavba tohoto jaderného kolosu přinesla. K těm druhým patří podle autora narušené vztahy se dvěma sousedními zeměmi - Rakouskem a Německem. Dále pak porážka na mezinárodním poli, kdy jsme museli svěřit rozhodování o naší vlastní věci Evropské unii. V neposlední řadě svár veřejného mínění u nás a samozřejmě i takové věci jako porouchané čerpadlo, vibrující turbína a skandál s tajnou přepravou jaderného paliva. Po takovém výčtu negativ se nabízí zmínit nějaké klady. Jenže kde je vzít? Jsou nulové, podotýká autor a připomíná někdejší výrok ministra Grégra. Ministr průmyslu se totiž zařekl, že pokud nebude Temelín včas hotov nebo se dokončení prodraží, bude ho to stát hlavu. Nyní ale vypadá situace zcela jinak. Vše nasvědčuje tomu, že zůstane jak problematická, drahá a poruchová temelínská elektrárna, tak i ministr Grégr ve svém křesle, uzavírá svůj komentář autor v Mladé frontě Dnes.


K dalším událostem, kterým se věnují české deníky:

Pět miliard korun dostane podle deníku Právo v příštích letech Česká republika od Severoatlantické aliance. List dodává, že peníze mají sloužit na modernizaci armády. Použijí se především na vylepšení vojenských letišť, výstavbu skladů, informačních systémů a radarů. Tato finanční podpora má zahájit přípravu Česka na společné alianční operace v případě konfliktu. Následovat mají i miliardové civilní projekty. Aliance totiž není spokojena s naší infrastrukturou. Prostředky z těchto fondů by se proto měly použít na opravu dálnic, mostů a nevyhovujících podjezdů, kudy by nyní těžká vojenská technika neprojela. Česká republika přispívá ročně do společné pokladny NATO asi dvěma sty milióny korun, připomíná deník.


V obchodním světě je už řadu let běžnou praxí, že manažeři dostávají část své mzdy v akciích, uvádějí Lidové noviny a pokračují: Je to ten nejspolehlivější způsob, jak špičky podniku motivovat k co největším výkonům. Čím lepší výsledky firmy, tím obvykle větší cena akcií na burze, a tím i větší výplata. Není proto nic divného na tom, že tuto dnes již tradiční formu motivace manažerů používá i polostátní Komerční banka. Nebyli by to ale Češi, kdyby vyzkoušený zahraniční model poněkud nevylepšili. Generalita Komerční banky má od začátku zajištěno své, i kdyby o akcie "komerčky" nebyl vůbec žádný zájem. Itento netržní zlepšovák by se dal vzhledem k nejistým poměrům na českém kapitálovém trhu pochopit. Co ovšem pochopit nelze, je fakt, že o výši akciových odměn rozhodují lidé ve Fondu národního majetku, kteří zastupují stát v dozorčí radě KB. Klasičtější konflikt zájmů bychom asi těžko hledali. Lidé ve fondu ale mají jiný názor. Je to v souladu se zákonem, tak co. Jistě, zákon zatím s podobnými případy nepočítá, z morálního pohledu jde však o zcela nepřijatelnou malou domů. K takovému chápání je ovšem třeba mít skrupule. Státním úředníkům vKB ale jaksi chybějí, uzavírá list.


Právě probíhající zkoušky pistolí určených pro policisty, porušují usnesení vlády o urychleném přezbrojení policie. Uvádí to deník Mladá fronta s tím, že podle vládního dokumentu z loňského dubna měla uherskobrodská Česká zbrojovka nabídnout k testům 500 pistolí, ze kterých měly být prověřované zbraně náhodně vybrány. Firma ale ke zkouškám dodala jen 50 pistolí. V rozporu s vládním usnesením je podle policejních expertů i to, že speciálně připravené pistole nedosahují svou kvalitu ani běžných standardů. Z dodaných 50 pistolí tak například mohou střílet jen praváci, dodává deník.


Čeští neonacisté mají na svědomí nejen takové trestné činy jako propagace fašismu nebo rasově motivované násilí, ale i daňové úniky, informuje deník Právo. Nemalé zisky přináší podle listu neonacistickým špičkám výroba a distribuce různých triček a nášivek s nacistickou symbolikou nebo nahrávky rasistických hudebních kapel. Daňové úniky, které jsou v takových případech spojeny s propagací fašismu a porušováním autorských práv, se podle odhadů odborníků mohou pohybovat v řádech desetitisíců, možná i statisíců korun ročně, píše deník Právo.


Státní úředníci v Komerční bance získali "zlaté padáky", uvádějí Lidové noviny. Podle listu si tak mohli ročně přilepšit až o deset milionů korun. Utajované machinace se skrývají pod nevinným názvem Akciový motivační program. Díky němu si úředníci Fondu národního majetku, kteří zasedají v dozorčí radě Komerční banky, mohli ročně nakoupit až 20 tisíc akcií. Banka od nich později cenné papíry znovu odkoupila, tentokrát ale za dvojnásobek jejich původní hodnoty, dodává deník.


Jaká bude situace českého hospodářství po vstupu Česka do Evropské unie se zamýšlejí Hospodářské noviny. Podle deníku ztratí některé české podniky konkurenceschopnost a zkrachují. Nejvíce ohroženi budou zřejmě malí a střední podnikatelé. Zároveň pro nás skončí výhoda levné pracovní síly a české firmy budou muset výrazně zvýšit podíl mzdových nákladů. Bez zajímavosti není ani rozdíl v počtu odpracovaných hodin.Ten je u nás o dvanáct procent vyšší než v zemích Evropské unie. Ve vztahu k bohatším zemím je dokonce ještě větší, konstatuje list.


Z největšího tuzemského setkání nakladatelů, spisovatelů a čtenářů, už tradičně konaného na začátku druhé květnové dekády, vyšly vítězně knihy ve své klasické podobě, i když nástup elektronických publikací je také u nás už zcela zřejmý, konstatují Zemské noviny. Dodávají, že Pražský knižní veletrh, akce více prodejní než výstavní, byl docela výstižným obrazem české literatury i knižní kultury na počátku třetího tisíciletí. Největší pražský knihkupec Jan Kanzelsberger, jenž proti loňskému roku zvětšil plochu svého veletržního knihkupectví ze 40 na 180 m 2, odpověděl na otázku listu, jak veletrh hodnotí, slovy chvály: "Dá se říci, že letos přišla na Výstaviště informovanější a poučenější veřejnost, tím jsem byl mile překvapen. Zdá se mi, že zájem lidí o knihy byl opravdový, ubylo těch, kteří brali veletrh jen jako podívanou." Také Dana Kalinová, ředitelka veletrhu, byla spokojena, když měla pro deník stručně zhodnotit jeho průběh: "Veletrh byl ve srovnání s minulým rokem lepší a úspěšnější, a to nejen proto, že vystavovalo více zemí než v roce 2000. Jednotlivé expozice byly připraveny profesionálněji, vynalézavěji než v minulých letech. V tom vidím pokrok. Jen mě mrzí, že mezi českými vystavovateli chyběly firmy Petrov a Torst, vydavatelé kvalitní knižní produkce."

Různému zájmu publika se těšily autorské autogramiády, nejrozšířenější forma doprovodného programu, píše dále deník. Zatímco snad každý návštěvník si v Průmyslovém paláci našel aspoň někoho ze svých oblíbených autorů, ne všichni spisovatelé se dočkali zástupů věrných čtenářů. Jedinou světově proslulou autorkou na veletrhu byla Američanka Jackie Collinsová se se svými příznivci setkala v sobotu. Za téměř třicet let své tvorby napsala 21 knih z prostředí Hollywoodu určených především ženám. Všechny se staly bestselery v mnoha zemích a točí se podle nich televizní seriály. Na setkání s českými čtenáři Collinsová tvrdila, že chce svými romány pomáhat ženám, aby se stávaly silnějšími. Collinsová se také ohradila proti tvrzení, že píše ženské románky a že její knihy jsou ryze komerční.


Autor: Eva Petržílková
spustit audio