Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 6. dubna připravila Kateřina Brezovská.

Plánovaný odchod Miloše Zemana z funkce předsedy ČSSD hodnotí před v pátek zahájeným sjezdem sociální demokracie většina deníků.

Mladá fronta Dnes považuje rozhodnutí Miloše Zemana odejít z postu stranického šéfa za dobrý krok. Dobrý pro zemi, pro sociální demokracii i pro něho. Zdůvodňuje to tím, že nevynucený odchod z nejvyšších míst je v celých moderních dějinách raritou, což je Zemanovi ke cti. S Milošem Zemanem také podle autora odchází první z generace výkonných, ale autoritářských politiků. Navíc už pozvedl sociální demokracii z bláta ke hvězdám a síla jeho autority udusila i spor, který musí demokratická levice vyřešit. Tím je střet krajního socialistického křídla s moderními pragmatiky. List také připomíná, že Zeman odchází ve chvíli, kdy splnil, co si předsevzal. Mohl by sice své straně diktovat ještě několik let, ale proměnil by se postupně v nenáviděného diktátora. Nakonec by odešel poražen menšími, ale vývojově vyššími tvory. Předseda ČSSD Miloš Zeman si zaslouží tvrdou kritiku. Muž, který se dobrovolně vzdává moci, si zaslouží potlesk, píše Mladá fronta Dnes.

Hospodářské noviny hodnotí Miloše Zemana jako muže dvou tváří. Na jedné straně oduševnělého, vysoce inteligentního a charismatického vůdce, na straně druhé "hulváta chrlícího urážky a zákeřné údery pod pás, člověka nesnášenlivého a netolerantního". Dvě tváře předsedy proto poznamenaly i pověst jeho strany a představa, že právě ČSSD má být stranou slušných lidí, zůstává tedy do značné míry podle HN nenaplněna. Deník soudí, že ČSSD má nyní šanci změnit zvyklosti české politické scény. Znamenalo by to být skutečně slušnými lidmi, což by pro mnoho voličů bylo důležitější než nějaký programový posun, míní Hospodářské noviny. Podle nich by tomu ale neměl Zeman již asistovat ani jako čestný předseda strany.


V souvislosti s návštěvou nejvyššího představitele Evropské unie Romana Prodiho v Česku si Lidové noviny všímají především záměru Bruselu odložit o pět až sedm let svobodu pohybu pro české pracovníky po vstupu země do Evropské unie, který už nyní vyvolává na domácí scéně bouři nevole. Případný souhlas s návrhem Unie je totiž před volbami považován za politickou sebevraždu, píše deník, podle kterého by přesto čeští politici měli nalézt odvahu nepopulární, ale nezbytný krok učinit. "Počet našich žádostí o přechodná období totiž převyšuje jeden požadavek Bruselu více než dvacetkrát, přičemž nejde jen o maličkosti. Navíc ze členství V EU bude mít ČR daleko více výhod než Brusel," soudí deník.

Zemské noviny a České slovo píší, že Romano Prodi přivezl českým politikům dobře míněnou radu. Dobře míněnou především proto, že přípravy na rozšíření unie dospěly do etapy, v níž se rozhodne, kdo z kandidátů ze střední a východní Evropy uspěje, píše list. Podle Prodiho poselství má ČR jasnou šanci, ale za podmínky, že nepoleví ve zrychleném tempu. V příštích měsících bude zapotřebí pohnout s přetrvávajícími nedodělky. Deníky však upozorňují na neochotu českých politiků sliby plnit. Po Prodiho návštěvě budou politici stát znovu před stejným úkolem - pokusit se vyřešit dlouho obcházené problémy, jako je narůstající deficit veřejných rozpočtů, zlepšení výkonu soudů a státní správy, reforma penzijního a zdravotního pojištění. Řešení těchto problémů není důležité kvůli hezkým známkám z Bruselu, ale především pro Českou republiku jako takovou, a na to by podle autorových slov neměli voliči zapomínat.


Jestliže Česká republika vstoupí do Evropské unie, lze očekávat, že ceny léků se až zdvojnásobí. Řekl to Právu Jindřich Oswald, prezident České lékárnické komory. V Česku se totiž prodávají léky v průměru asi o 40 procent levněji než v zemích západní Evropy. List píše, že dnes se za léky vydává ročně asi 30 miliard korun. Náklady na léky tvoří jednu čtvrtinu všech výdajů na zdravotnictví. Po vstupu do EU by to bylo až 60 miliard ročně. "To si neumím představit. Je to hodně. Musela by se buď zvýšit spoluúčast pacientů, nebo hledat jiná řešení," řekl Právu Oswald. Spoluúčast pacienta je nyní osm procent na lécích a léčebných postupech, tedy zhruba deset miliard korun ročně. Únosná spoluúčast je přibližně 15 procent a v zemích EU je běžná i dvacetiprocentní. Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer nesouhlasí s tím, aby se spoluúčast pacientů zvyšovala. Právu potvrdil, že žádná taková opatření nepřipravuje. Naopak lékaři tvrdí, že pokud nebude rozšířena, nebude v budoucnu dostatek peněz na drahé léky a léčebné postupy.


Zemské noviny upozorňují na to, že na nejchudších sídlištích v České republice začnou pracovat terénní sociální pracovníci. Nešťastníky, kteří tam lichvářům odevzdávají podstatnou část sociálních dávek, se budou snažit z jejich vlivu vymanit. Proškolení osmdesáti sociálních pracovníků zaplatí Evropská unie z programu Phare. Jejich úkolem bude přesně zmapovat problém závislosti tamních obyvatel na lichvářích. Meziresortní komise pro záležitosti romské komunity uvolnila na tuto činnost 350 tisíc korun. Podle vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba musí stát tuto novou koncepci sociální práce podporovat a proti lichvářům uplatnit represi. Lichva je problém většiny míst, kde žijí lidé s nízkými příjmy, kteří nedostanou půjčky od bank. Lichváři jim peníze půjčují až na stoprocentní měsíční úrok, a dluh se tak časem zvyšuje na několikanásobek, píší Zemské noviny.


Pokud do konce roku nebude přijata žádná nová právní úprava týkající se nájemného, může nastat úplný chaos, píší Zemské noviny v souvislosti se zamítnutým zákonem o nájemném Poslaneckou sněmovnou. List soudí, že to rozhodně nebude výhodné pro majitele domů, neboť výše nájemného by v takovém případě byla sice určována dohodou, ale pokud nájemník nebude s návrhem majitele domu souhlasit, nájem zvýšit nelze. Nájemníci by na vzniklé situaci mohli sice krátkodobě vydělat, dlouhodobě je však zcela neudržitelná. Bez deregulace nájemného nemůže vzniknout trh. Deník upozorňuje, že jsou dvě možnosti řešení vzniklého faktického stavu nouze, a to, že se buď vše ponechá svému osudu a nastane chaos, nebo se vláda pokusí přijmout zákon jiný, více vyhovující pravici, to znamená umožňující zvyšovat nájmy s minimálním omezením. Pak ale spadne mnoho lidí do sociální sítě a už tak napjatý státní rozpočet pod tíhou sociálních dávek patrně praskne, píší Zemské noviny.


O státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou v Javorníkách v rekreační oblasti Kasárna se zřejmě znovu bude jednat, píše Mladá fronta Dnes. Jde o území, kde sídlí na tři sta českých vlastníků chat a rekreačních středisek, ale které připadlo po rozdělení federace Slovensku. Otázka se znovu otevře s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie, řekl listu Jiří Hájek z ministerstva vnitra. Chataři mají zatím v oblasti Kasáren nadstandardní režim, který jim umožňuje například přejíždět autem hranici mimo hraniční přechod, což si běžný turista nemůže dovolit. Tento zvláštní režim by však po případném vstupu republiky do unie musel skončit. List také připomíná, že vztahy mezi chataři a slovenskými úřady před časem vyvrcholily sporem o pozemky pod a mezi chatami českých vlastníků. Obecní úřad ve slovenském Makově je totiž prodal soukromníkům ze Slovenska, aniž chataře předtím oslovil. Ani představitelé moravské obce Velké Karlovice, pod kterou dříve oblast Kasáren spadala, nevkládají v jednání se Slovenskem velké naděje. Sami se o to před časem pokoušeli se sousedním Makovem. Jejich stanovisko bylo jednoznačné, neustoupí ani o metr," řekl listu místostarosta Velkých Karlovic Jan Drozd.


Mladá fronta Dnes připomíná, že čtyři kraje - Budějovický, Jihlavský, Ostravský a Brněnský - změní své jméno. Poslanci vyšli vstříc tamním krajským zastupitelům, pozměnili ústavu a kraje přejmenovali na Jihočeský, Vysočinu, Moravskoslezský a Jihomoravský. Krajům názvy původně přidělilo ministerstvo vnitra podle šablony: název kraje odpovídá názvu sídelního města. Jenže regionální politici tvrdili a poslanci jim v tom dali za pravdu, že by se lidé měli s názvem svého kraje co nejvíce ztotožnit. Zhruba před dvěma měsíci žádali jako první změnu v Budějovickém kraji - chtěli se vrátit k tradičnímu názvu Jihočeský. Až pak se připojily tři další. Ministerstvo vnitra proti změnám názvů nic nenamítalo, jen žádalo, aby se provedly najednou a ústavní zákon se nemusel každou chvíli měnit. Poslanec za ODS Miroslav Benše listu řekl, že ostatní odpověděli, že nechtějí změnu názvu.


Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla se podle Lidových novin rozhodl, že rozdá více peněz každému nezaměstnanému. "Předpokládáme, že nezaměstnanost bude letos klesat, takže tato úprava by neměla zatížit rozpočet," řekl listu vrchní ředitel Správy služeb zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Jan Kasnar. Co přesně navrhuje Špidlův úřad? Podpora po dobu prvních tří měsíců nezaměstnanosti se má zvýšit ze současných 50 procent z předchozího čistého měsíčního příjmu na 60 procent. V dalších třech měsících pak ze současných 40 na 50 procent čisté mzdy. To vše hodlá Špidla prosadit v rámci připravované novely zákona o zaměstnanosti. Výše podpory, jak ji nyní ministerstvo navrhuje, se v Česku nezaměstnaným vyplácela do roku 1997. V souvislosti s ekonomickou recesí a tzv. Klausovými balíčky se však tehdy dávka v nezaměstnanosti snížila právě o 10 procent. Kromě tohoto opatření by měl nezaměstnaným zlepšit život ještě další návrh: možnost přivýdělku bez toho, aby nezaměstnaný přišel o podporu. Ministerstvo dosud nestanovilo, kolik peněz si bude moci člověk evidovaný na úřadu práce maximálně přivydělat. Odhaduje se, že výše výdělku by mohla být zhruba na úrovni životního minima, což je necelých 3800 korun.