Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 18. dubna připravil Josef Kubeczka.
O paradoxech v politických proklamacích nového předsedy sociální demokracie Vladimíra Špidly píší komentátoři českého tisku.
Na jedné straně příslib levicovější politiky sociálního státu, na druhé výroky o možné budoucí koalici se čtyřkoalicí - v tom podle komentátorů Mladé fronty Dnes a deníku Právo spočívá "Špidlův paradox". Sám Špidla na přímou otázku odpovídá, že o koalicích je možné hovořit až po volbách. Veřejnosti by ale větší přehlednost postojů vedení sociální demokracie jistě prospěla, soudí deník Právo. Rozpor, který podle listu ve výrocích šéfa ČSSD nutně musejí spatřovat "přímé povahy", je v politice založené na kompromisech normální. Lze si proto představit, že před volbami bude Špidla ze všech sil prosazovat vizi sociálního státu a po nich začne chladně zvažovat možné koalice. Protože si ČSSD sama zakázala spolupráci s komunisty, zbyde Špidlovi z relevantních politických sil na výběr jedině pravice. Z toho, co víme o názorech a politických metodách Špidlova prvního místopředsedy Stanislava Grosse, je patrné, že oponentem stranického šéfa v tomto případě jistě nebude. Jiná věc ale je, zda předsedovu zálibu v ironii a paradoxech praktické politiky dokáží strávit ti členové ČSSD, kteří mají například ke čtyřkoalici vztah jako muslim k vepřovému, uzavírá deník Právo.
Podle Mladé fronty Dnes jsou v zemi pouze tři reálné celky - Občanská demokratická strana, Česká strana sociálně demoratická a čtyřkoalice. Nikoli programy, ale pouze aritmetika rozhodnou po volbách o tom, které dvě z nich utvoří koalici a která zbývající půjde do opozice. Potřeba nějakou vládu vůbec mít si o to řekne. Vznikne nový prostor pro "blbou náladu" a nespočetné množství úvah o "klamání voličů", protože se zas spojí strany, které před volbami bojovaly proti sobě," podotýká deník. Špidla chce podle něj získávat voliče i od "pravější" části komunistů i od levicovějšího křídla čtyřkoalice. Přibližováním k jedné straně se ovšem vzdaluje od druhé a naopak. Je jedno, co Špidla říká. Po volbách programy a cíle půjdou stranou. Dopředu se postaví dohoda. Z hlediska Špidly: s Klausem, nebo s Kühnlem, vždy pravolevá. Na proklínanou opoziční smlouvu možná budeme vzpomínat jako na časy politiky stále ještě čitelné, obává se Mladá fronta Dnes.
Bilancování 1000 dnů vlády sociální demokracie je v popředí pozornosti ekonomických komentářů tisku. Komentátoři si přitom všímají zejména klíčových předvolebních slibů ČSSD. Hospodářské noviny hodnotí úsilí vlády ČSSD o lepší výběr daní a míní, že se kabinet snažil málo. "Jak jinak vysvětlit slova náměstka ministra financí Eduarda Janoty o nutných škrtech ve výdajích státního rozpočtu z důvodu nižších příjmů?," táže se autorka komentáře. Zda za to mohou laxní finanční úředníci, či zda byly příjmy při sestavování rozpočtu pro letošní rok uměle nadsazené tak, aby se vlk (smluvně opoziční ODS) nažral a koza (výdaje) zůstala celá, je podle ní otázkou. Pokud tedy vládě Miloše Zemana hrozí, že by se letošní schodek ve státních financích, který má i se započítanou ztrátou Konsolidační banky dosáhnout 49 miliard korun, ještě zvětšil, nezbývá než sáhnout na výdaje. Naděje, že si státní kasa vypomůže třeba deblokací dluhu z Ruska, je příliš imaginární. Nového ministra Rusnoka tak čeká zkouška ohněm: zaškrtat si ve výdajích svých dolegů. Dohánět se má 10 až 15 chybějících miliard. Zatím, upozorňují Hospodářské noviny.
Jako "horký brambor" si podle Lidových novin přehazují ministerstva pro místní rozvoj a financí vypracování nového návrhu zákona o nájemném. Příliš času však již nezbývá zákon by měl začít platit od začátku příštího roku. Situaci zkomplikovala nedávná rezignace ministra financí Mertlíka. Tisíce soudních sporů kvůli výši nájemného se podle listu dají s velkou pravděpodobností očekávat v příštím roce. Když totiž nájemník nebude souhlasit s výší nájemného, kterou mu stanoví majitel bytu, může se obrátit na soud. Ten následně určí výši nájemného vzhledem k lokalitě a částkám, které se za nájem platí v okolí. Takhle zřejmě bude vypadat vypočítávání nájemného od 1. ledna roku 2002. Nový zákon o nájemném, který by měl do té doby vstoupit v platnost, je totiž v nedohlednu. Na konci letošního roku přestane platit vyhláška o regulaci nájemného. Podle nálezu Ústavního soudu z loňského června totiž odporuje ústavě - brání totiž vlastníkům, aby sami určovali výši nájemného a vytvářeli tím zisk. Vláda musí tedy vypracovat zákon, který by našel dostatečnou podporu v parlamentu a začal platit od začátku příštího roku. Návrh ministerstva financí však poslanci minulý týden zamítli. Hlavním argumentem k zamítnutí bylo přesvědčení poslanců, že nejde o skutečnou deregulaci, ale že návrh v podstatě i nadále drží nájemné na nízké úrovni, uvádějí Lidové noviny.
Zemské noviny a České slovo se podivují nad tím, že lidovecký poslanec Miroslav Kalousek žádá po stranickém kolegovi Cyrilu Svobodovi a Haně Marvanové (Unie svobody) důkazy pro jejich nařčení týkající se pochybností o jeho působení na ministerstvu obrany. Kdo je v politice tak dlouho jako on, měl by vědět, že důkazy není třeba shánět, píší listy. Podle autora je třeba rozlišovat mezi odpovědností trestní, kde je na každého třeba až do rozsudku pohlížet jako na nevinného, a politickou, která je daleko přísnější. Nikdo jej neobviňuje z trestné činnosti. Jen někteří jeho kolegové ze čtyřkoalice mají pochybnosti, jestli je správné do příští vlády kandidovat politika, který o svém působení na ministerstvu obrany nemůže po vojensku říct: Po dobu mé služby se nic mimořádného nestalo, uzavírají Zemské noviny a České slovo.
Nemocní lidé mají nárok vědět plnou pravdu o závažnosti své choroby, píší Lidové noviny. K tomuto názoru se v minulých dnech připojili i čeští zákonodárci - schválili připojení Česka k příslušné mezinárodní dohodě. Příslušný dokument už prošel sněmovnou a minulý týden i Senátem. Čeká se jen na podpis prezidenta republiky. Text "Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v medicíně" sestavily země Rady Evropy. Podepsána byla v roce 1997. Pasáž úmluvy, která výrazně posiluje práva českých pacientů, byla skryta uprostřed balíku několika mezinárodních dohod, řešících například otázku klonování a lékařských postupů v oblasti biomedicíny. "Překvapilo mě, že si toho nikdo málem ani nevšiml," řekla listu senátorka Jaroslava Moserová. Povinnost lékaře poskytnout pacientovi na požádání úplný obraz jeho zdravotní situace dosud v Česku neupravuje žádný zákon. Zatím bylo jen na lékařově libovůli, zda prosbě svého klienta vyhoví. V minulosti byly tyto informace dokonce přísně zapovězené pod rouškou lékařského tajemství. "Řešit to pouze mezinárodní úmluvou není právě nejvhodnější," domnívá se předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková. Upozorňuje na to, že všechny vyspělé západní země podobné právní normy mají. Teprve téměř na poslední chvíli se o právech pacientů na plnou informovanost rozproudila v Senátu diskuse. "Část kolegů se domnívala, že naše veřejnost není na takové informace připravena," říká Moserová. Podle senátorky zatím není řada lékařů zvyklá říkat svým pacientům pravdu do očí. "Častokrát porušují platné zákony i lékařské tajemství tím, že tyto informace bez souhlasu pacienta poskytnou nejbližším členům rodiny, ale dotyčnému ne," podotýká Moserová. Sami lékaři ale tvrdí, že i bez příslušných právních norem sdělují nepříznivou diagnózu pacientům běžně, píší Lidové noviny.
Ministerstvo zdravotnictví nehodlá umožnit lékařům, aby před operací testovali své pacienty na AIDS. Jak píše Mladá fronta Dnes, nedávno o to žádal šéf Lékařského odborového klubu Milan Kubek s odůvodněním, že zdravotníci se budou moci více chránit. Tyto testy se v nemocnicích dělají "načerno". Lékaři smějí testovat bez souhlasu pouze těhotné ženy, pacienty v bezvědomí a lidi obviněné z šíření nákazy. Lékař nesmí nikoho testovat jen proto, aby při operaci postupoval obezřetněji - opatrný totiž má být vždy. "O úpravě zákona se neuvažuje. Je v souladu s doporučeními Evropské unie, Světové zdravotnické organizace a zvláštní organizace OSN pro boj s AIDS," řekl Mladé frontě Dnes mluvčí ministerstva Otakar Černý.
Americká firma Cinergy, která v tuzemsku ovládá Plzeňskou energetiku, Moravskou teplárnu Zlín, Cinergetiku Ústí nad Labem, Energetiku Chropyně a firmu Czechpol Energy, bude podle Hospodářských novin zřejmě dalším zahraničním investorem, který odejde z české energetiky. Firma se totiž rozhodla prodat Plzeňskou energetiku, která zásobuje teplem dvě pětiny plzeňských domácností s roční dodávkou kolem 1,5 miliónu GJ tepla a 330.000 MWh elektrické energie do sítí Západočeské energetiky, píše deník s odvoláním na ekonomického náměstka plzeňského primátora Jiřího Bise. "Aktivně žádného kupce nevyhledáváme," řekl deníku tiskový mluvčí Cinergy ČR Ivan Boroš. Důvěryhodný zdroj konkurenční energetické firmy působící aktivně na českém trhu však listu potvrdil, že Cinergy z ČR pravděpodobně odchází. Odchod by byl reakcí na to, že stát, potažmo ČEZ, letos hodlá skokově zvýšit ceny za elektrickou energii. Tím se z roku na rok najednou zhorší podmínky pro nezávislé výrobce elektrické energie, mezi nimiž převažují právě zahraniční investoři. Ti v ČR investovali miliardy korun, poznamenávají Hospodářské noviny.
Ředitel české soukromé televize Nova Vladimír Železný podle Mladé fronty Dnes v úterý splatil část téměř sedmimiliónového dluhu za obrazy, kvůli jejichž dovozu do České republiky ho policie obvinila z krácení daně a cla. List cituje advokáta Vladimíra Vaňka, podle něhož se taková splátka nedá považovat za projev účinné lítosti, který by vedl k zastavení trestního stíhání. Škodu totiž musí obviněný nahradit dobrovolně. "Pokud už je proti někomu vedeno trestní stíhání, splátka se za dobrovolnou nepovažuje," vysvětlil Vaněk. Informaci o splátce potvrdila listu Ivana Bednářová, mluvčí Generálního ředitelství cel, které dalo ke stíhání Železného podnět. "Peníze ještě nedorazily, ale víme, že tu částku složil na poště. Tedy ne celou, trošku tam chybí," uvedla. Podle policie Železný navedl k přepravení obrazů z Londýna a New Yorku do ČR bývalého majitele pražské galerie Longa, Čechoameričana George Novotného. Ten údajně vzácná díla vydával za svůj majetek a protože se stěhoval do Česka, nemusel platit clo a daně. Deník Právo cituje ředitele pražského úřadu vyšetřování Zdeňka Janíčka, podle kterého byl pachatelem trestného činu Novotný a Železný v něm figuruje jako účastník. Za účastenství hrozí ovšem stejná trestní sazba až 12 let vězení. Mladá fronta Dnes uvádí, že Železný byl při úterním šestihodinovém výslechu s Novotným konfrontován. Novotný podle listu přiznal svůj díl viny už před dvěma lety, když u notáře sepsal prohlášení, v němž celou akci popsal. Tento text má nyní u sebe policie. "Železný byl velmi potěšen tím, jak se věc lacino vyřídila. Zaplatil mi cestovní náklady a odměnu 100.000 korun," cituje Mladá fronta Dnes z dokumentu pasáž, v níž Novotný údajně popisuje převoz obrazu Marca Chagalla Jákobův žebřík. Šéf nejsledovanější české televize čelí od čtvrtka také obvinění z poškozování věřitele. Je podezřelý, že společnosti CME způsobil škodu 23 miliónů dolarů. CME se v minulosti podílela na chodu TV Nova a na Železného podala několik trestních oznámení.
Výroba 600.000 vozů ročně je konečným budoucím cílem mladoboleslavské automobilky Škoda Auto, která letos završila deset let jako součást koncernu Volkswagen. Automobilka, která letos prodá asi 460.000 automobilů, se přitom bude snažit zejména o zvyšování svého prodejního podílu v zahraničí, vyplývá z rozhovoru šéfa firmy Vratislava Kulhánka pro deník Právo. "Cílem je dosáhnout hranice 600.000 vozů. Toto číslo považujeme za konečné, i když není to tak dávno, co jsme za vrcholnou metu považovali 350.000. Naší snahou bude udržovat podíl na domácím trhu a zvyšovat podíl v zahraničí. Modelové řady budou nejméně tři," řekl listu Kulhánek. Zda automobilka svým zákazníkům skutečně nabídne levnější verzi Škody Fabia o objemu jednoho litru, která se podle některých zdrojů měla objevit na trhu už letos v květnu, předseda představenstva Škody Auto zatím nepotvrdil. Vše bude zřejmě záviset na zájmu trhu, vyplynulo ze slov Vratislava Kulhánka pro deník Právo.
Předseda Poslanecké sněmovny a Občanské demokratické strany Václav Klaus si se sportem nedá pokoj. A tak kvůli lyžování a tenisu je často viděn kulhající nebo dokonce o holi, píše deník Právo. Nejen sportovního založení, ale také osobnosti Klause se proto rozhodlo využít několik jeho stranických kolegů, kteří ho chtěli přemluvit na golf. V ODS se mu aktivně věnuje tisková mluvčí Michaela Maláčová či místopředseda Ivan Langer. "Lákali jsme šéfa, ať s námi začne hrát, ale se zlou jsme se potázali," řekl listu poslanec, někdejší hokejista Augustin Bubník. Klaus tvrdošíjně odmítá, a dokonce se prý na kolegy obořil s tím, že je to buržoazní přežitek. Navzdory tomu Klausovi kolegové svého šéfa podezírají, že někde v tichosti trénuje, aby jim to mohl vzápětí nandat. "Je zvyklý všude vynikat, takže bych se nedivil, kdyby golf potají trénoval, než se vydá na hřiště mezi lidi," prozradil jeden z politiků ODS. Sám Klaus na dotaz Práva potvrdil, že golf opravdu nehraje. Jakékoli tajné trénování popřel. "Někdy v žertu říkám, že je to aristokratická záležitost a my jsme Občanská demokratická strana." Připustil ale, že jednou golf skutečně hrál. Bylo to před lety s polským premiérem. "Přinesli nám hole, on se netrefil, já ano a tím jsem skončil," prozradil nedávno kulhající předseda. Jeho zatím poslední zranění prý ani náhodou nepramení z golfu, nýbrž z nedávného lyžování. "To byly tak příšerné kotrmelce, že si to neumíte představit," svěřil Klaus svůj krkonošský zážitek deníku Právo.
