Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 12. dubna připravila Kateřina Brezovská.

Podle Lidových novin se Pavel Mertlík nikdy netajil tím, že do vlády přišel jen na zkoušku, na odbornou praxi. Jako ekonom-akademik si potřeboval ověřit, zda teoretické poznatky fungují i ve skutečnosti. Možná je to naivní myšlenka - ale do vlády by se asi nemělo chodit bez jisté politické výbavy a řečeno slovníkem exministra Mertlíka - odborné praxe v politickém vyjednávání. Přece jenom - ministr je především politická funkce, k níž se jaksi samozřejmě váže požadavek odborné způsobilosti zvládnout svěřený resort. Mertlík politickou stránku svého ministrování hrubě podcenil a logicky tak následoval osud běžnou politikou nedotčeného Otakara Motejla. Nejdřív Motejl, potom Mertlík - dostatečné varování pro další nepolitické dobrodruhy, píší Lidové noviny.

Hospodářské noviny konstatují, že rezignace ministra financí Pavla Mertlíka měla z ekonomického hlediska okamžité viditelné následky. Podle listu však v celé věci jde také o budoucnost sociální demokracie. "Pavel Mertlík uvedl zcela jasné důvody svého odchodu - ztratil podporu premiéra, a za druhé, vláda včetně premiéra se postupně začala posouvat k hospodářské strategii ministra průmyslu Miroslava Grégra. Ta je podle Mertlíka nejen neúměrně drahá, ale je také v rozporu s tím, co si vláda původně v této oblasti oficiálně schválila," píší Hospodářské noviny. Dodávají, že je-li tomu tak, pak má ČSSD opravdu problém. Sociální demokracie má nepochybně místo v českém politickém systému. Po Mertlíkově odchodu však musí mít občané z ČSSD obavu minimálně jako daňoví poplatníci. Tvář ČSSD se ale během pár dnů podstatně změnila. Nový předseda strany Vladimír Špidla a vítěz sporů uvnitř vlády Grégr mají něco společné: příliš mnoho pokud možno plošných podpor, přerozdělování i dohledu státu. To vše ze státní pokladny. "Je to politika, která se sice může leckomu líbit, na druhou stranu doléhá nebo minimálně nepomáhá schopným a úspěšným, ale dost často likviduje i ty, které řadíme mezi střední třídu," píší Hospodářské noviny.


Pozornost listů se zaměřila také na návrh zákona skupiny poslankyň kolem Jany Volfové /ČSSD/, podle něhož by stát měl převzít vymáhání alimentů.

Zemské noviny v této souvislosti píší: Osamělému rodiči usnadní situaci stát: převezme alimentační povinnost a peníze bude pak od rodiče-neplatiče vymáhat. Tuto úpravu doporučuje Česku Rada Evropy. Na podobném principu funguje náhradní výživné třeba v Rakousku, Dánsku, Velké Británii a Francii. "Chceme pomoci dětem, jimž některý z nezodpovědných rodičů odmítá to, co jiné děti mají," uvedla jedna z předkladatelek Jana Volfová z ČSSD. Odpůrci z řad pravice však tvrdí, že to příliš zatíží státní rozpočet. Nevěří totiž, že stát bude lepším vymahatelem dluhů než soudy. Vždyť si neporadí ani s výběrem daní. Pokud stát své peníze nevymůže, výživné zaplatí všichni občané. Unionista Václav Krása dodává, že návrh podporuje vměšování státu do rodin. Posiluje se podle něj představa, že děti jsou veřejným majetkem. Možnost prakticky bezproblémově zajistit si výživné z prostředků státu může podle něj mít i vliv na soudržnost rodiny. Hrozí, že stoupne počet rodičů, kteří budou rozvedenému partnerovi upírat kontakt s dětmi.

Návrh, aby stát převzal vymáhání alimentů, nepovažuje za dobré ani komentář Hospodářských novin. Zákon podle něj bude posilovat pokušení alimenty neplatit. Stát by se však odpovědnosti zříkat neměl. Měl by pomáhat tím, že zpřísní sankce pro neplatící rodiče a zrychlí soudní řízení poté, co na ně bude za neplacení alimentů podána žaloba.


Mladá fronta Dnes připomíná, že komise, která posuzuje vliv Temelína na životní prostředí, udělila jaderné elektrárně celkovou známku dvě minus. Podle rady, která klíčové problémy hodnotila podobně, jako se známkuje ve škole, bude vliv Temelína na životní prostředí nízký, nevýrazný a přijatelný. "Je to potvrzení potvrzeného," řekl mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Dodal, že podobně vyzněly už předchozí studie, které se vlivem Temelína na životní prostředí také zabývaly. Kříž však připustil, že žádná předchozí studie nebyla tak rozsáhlá. Komplexní posouzení Temelína vychází z česko-rakouské dohody v Melku. "Je to divadlo, propaganda, nejde o skutečné zhodnocení vlivu Temelína, ale jen o zmírnění mezinárodního napětí," řekl o studii Jan Beránek, předseda Hnutí Duha. Dokumentu například vyčítá, že vůbec nezkoumá hlavní dopady jaderné energetiky - důsledky těžby uranu nebo následky případné těžké havárie v elektrárně. Také předsedkyně Jihočeských matek Dana Kuchtová také mluví o zprávě jako o frašce. "Osnova posouzení byla schválena podle přání rakouské strany," poznamenal Jiří Hanzlíček, poradce ministra průmyslu Miroslava Grégra a člen temelínské komise. Na dokumentu se podílelo 78 expertů. Tolik odborníků se u posouzení jakékoli stavby zatím nesešlo. K dokumentu, jehož plné znění je na stránkách českého ministerstva zahraničí (www.mzv.cz), se nyní bude moci vyjádřit veřejnost v Česku, Rakousku a Německu. "Všem konstruktivním námitkám budeme velmi rádi naslouchat," řekl člen komise Milan Macháček. Nejlepší známkou jedna ohodnotila komise například vliv Temelína na lesní porosty nebo na zemědělství. Jedinou pětku dostal vliv elektrárny na krajinný ráz a jedinou čtyřku takzvaný faktor pohody. "Temelín je objekt, z něhož mohou mít lidé strach," vysvětlil Miroslav Martiš. Dodal, že se vnímání elektrárny může změnit, jako se to před lety stalo mezi lidmi v okolí jaderné elektrárny Dukovany.


Již čtvrtý rok dramaticky klesá v Česku počet zemřelých dárců orgánů. Jak píše deník Právo, v důsledku toho se mnozí pacienti, kteří jsou v čekacích listinách na transplantaci, zákroku nedočkají a zemřou. Jen loni bylo v čekacích listinách na transplantaci ledviny 1300 nemocných a na transplantaci srdce 150. Bohužel, osmdesát pacientů se zákroku nedočkalo a zemřelo. "Dalších osmdesát jich muselo být z čekacích listin vyřazeno pro závažný zdravotní stav," řekla Právu koordinátorka Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny Eva Pokorná. Posteskla si, že medicína stále čeká na transplantační zákon, který se připravuje od roku 1992 a snad letos by mohl být schválen. "V zákoně opět předpokládáme souhlas zemřelého s dárcovstvím orgánů, pokud se za svého života nevyjádřil jinak. Smrt mozku by měla být diagnostikována naprosto přísně přesně popsanou metodou, a nikoli tak, jak je to v současné úpravě. Řadu dárců ztrácíme právě proto," upozornila Pokorná. List připomíná, že transplantačnímu programu uškodila i ostravská kauza, v níž byli lékaři nařčeni z odběru orgánu od živé osoby. Za dva roky, které od té doby uplynuly, nebyla kauza vyšetřena.


Velká bílá hvězda, která se před rokem 1989 rozsvěcovala na obrazovce Československé televize, ještě stále "leží" v archivu na Kavčích horách, píše Mladá fronta Dnes. "Pokud bude třeba, prostě ji vytáhneme, oprášíme i dnes," říká s trochou nadsázky programový ředitel ČT Petr Koliha. Symbol, který se u vybraných pořadů na několik vteřin rozzářil, většinou upozorňoval: v následujících chvílích se můžete těšit i na trochu erotiky. Podle archiváře televize Víta Charouze se však zejména v sedmdesátých letech hvězda objevila i tam, kde by to nikdo nečekal. Nevyhnula se například inscenacím na motivy děl Honoré de Balzaca nebo Karla Čapka. "S hvězdičkou byl tehdy jeho Krakatit. Těžko říct proč, můžeme si jen vymýšlet. Třeba to bylo kvůli té zlé dámě, co ve filmu nosí poměrně odvážné róby," dodává archivář. Petr Koliha listu řekl, že podle něj oživení hvězdičky je kontraproduktivní krok - spíš pozornost přitáhne protože působí jako reklama. Úplně by stačilo, kdyby poslanci do zákona převzali dosavadní model: "Povinnost nevysílat nevhodné pořady do desáté hodiny večer se dodržovala, poté přecházela odpovědnost na rodiče."


Lidové noviny připomínají, že mohutnou kritiku sklízí policie za benevolentní přístup ke čtyřem stovkám neonacistů, kteří se v sobotu zúčastnili koncertu rasistických kapel v Senohrabech u Prahy. Ministr vnitra Stanislav Gross proto oznámil, že jeho trpělivost s neonacisty a skinheady skončila a otázka boje s extremisty se pro něj stává jednou z priorit. "Využijeme cizineckého zákona," řekl Gross s tím, že budou zahraniční účastníky rasistických akcí evidovat jako nežádoucí osoby, kterým nebude při podobné akci umožněn vstup do ČR. Volání po tvrdším postupu proti skinheadům po akci nazvané "Koncert pro tvoji rasu" včera vyjádřili Václav Havel, vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab, bývalí političtí vězni a řada poslanců. Šokován byl postojem policie prezident Havel. "Doufám, že bude role policie v tomto případě řádně prošetřena. Osobně mi nejde na rozum, že sem přijede kapela, která má na triku napsáno Juden Mord (Smrt Židům), nebo něco podobného, a nic se neděje," řekl s tím, že je v těchto věcech třeba mnohem důsledněji aplikovat zákon, nebo ho novelizovat tak, aby proti extremismům bylo možné patřičně zasáhnout. Policie čelí také trestnímu oznámení. Podal ho levicový aktivista Jakub Polák. Podle něj se policie včetně policejního prezidenta dopustila maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Další oznámení podle svých slov zvažuje rovněž vládní zmocněnec Jařab. Ten ale čeká, jaké důsledky z jednání policistů vnitro vyvodí. Gross včera prohlásil, že kontrolní orgány policejního prezidia a inspekce ministra vnitra stále pokračují v prověřování "správnosti či nesprávnosti" postupu. Tolik Lidové noviny.


Jak píše Mladá fronta Dnes, ministr školství Eduard Zeman si vyžádal měsíc na to, aby našel ve sněmovně dostatečnou podporu pro nový školský zákon. Tím se měli poslanci zabývat ve středu, ale ministr jej pouhý den před projednáváním stáhl. Hrozilo, že jej pravice zamítne už v prvním čtení. Školští experti ODS i US totiž zákon považují za špatně připravený. Eduard Zeman přitom tvrdí, že přijetí zákona, na nějž se čeká prakticky od roku 1989, je klíčové pro další fungování školství. "Potřebuji, aby nový školský zákon vstoupil v platnost od prvního září, jinak je ohrožený celý školský systém," prohlásil ministr nedávno. Tento termín je však dnes - vzhledem k legislativním lhůtám, které jsou třeba k přijetí zákona - prakticky nemožné stihnout. Ministerstvo školství se obává potíží především v souvislosti s reformou veřejné správy. Zákon má totiž nejen změnit tvář českých škol (nové pojetí maturit, zánik víceletých gymnázií), ale také doladit školskou legislativu s krajskou reformou. "Budou problémy s financováním škol, které je zatím upravené velmi nedostatečně. Čekalo se, že to upraví školský zákon. Potíže budou mít zejména církevní a soukromé školy," prohlásil ministr. Zástupci pravice, kteří nešetří kritikou předkládaného návrhu, ovšem tvrdí, že žádné vážné problémy nevzniknou. "Specielně jsme to konzultovali s odborníky i přímo s lidmi ze škol. Je jasné, že bez zákona se nic strašného nestane. Systém bude fungovat dál," tvrdí předseda školského výboru parlamentu Petr Mareš (US). "Na nový zákon se čeká léta. Teď je na stole, ale není dobrý: je špatně postavený, neřeší klíčové věci, zato u maličkostí zabíhá do detailů." Zástupci Unie svobody a ODS mají vážné výhrady především k dvěma klíčovým oblastem: k novému právnímu postavení škol (všechny školy by v budoucnu měly mít hlavičku školská právnická osoba) a také k novému způsobu financování. Tyto dva body přitom tvoří páteř celého zákona a chtít je změnit znamená chtít přepsat prakticky celý návrh.


Zemské noviny připomínají, že prezident republiky Václav Havel se ve středu na zámku Hrádek u Nechanic setkal s hejtmany Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje. "Jednou z nejpodstatnějších věcí ve fungování krajů je jejich financování. Problémem však je, že mnozí úředníci u centrálních institucí nemají do předávání kompetencí nově vzniklým krajům chuť," řekl Havel hejtmanům Pavlu Bradíkovi, Romanu Línkovi a Pavlovi Pavlíkovi. Ti se rovněž dozvěděli, že prezident by vítal, kdyby reforma veřejné správy pokračovala co nejrychleji. Jednání s představiteli krajů, které tvoří region Severovýchod, jenž odpovídá evropským správním jednotkám NUTS 2, předcházely mohutné přípravy. Z obav o zdraví prezidenta zaplatil královéhradecký krajský úřad 35 tisíc korun za vyhřátí místností jinak nevytápěného objektu. Topení zajišťovaly už dva týdny před Havlovou návštěvou fukary na plynový pohon. Těsně před příjezdem Václava Havla zaměstnanci zámku dokončovali drobné práce, například natírali odpadkové koše. Kastelán Ivan Šenk však popřel, že by to souviselo s prezidentovou návštěvou. Řekl, že jde o běžnou jarní údržbu.