Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 20. dubna připravila Eva Petržílková.


Optimistická prognóza vývoje českého hospodářství, jak ji nastínil premiér Miloš Zeman, je tématem některých českých deníků:

Vystoupení premiéra označují Lidové noviny za vrchol bezstarostnosti ČSSD. Zatímco Evropská unie, Světová banka a Mezinárodní měnový fond varují Zemanovu vládu před narůstajícími schodky všeho druhu, sociální demokraté zůstávají ledově klidní. Vicepremiér Špidla hrozivý souběh špatných zpráv bagatelizuje a věří v růst produktivity, nový ministr financí Rusnok vidí záchranu v lepším výběru daní, který ČSSD slibovala už před třemi roky, ministr Grégr dál pracuje na svém životním "velkém třesku". Zemanova prognóza se stane realitou jen tehdy, pokud nedojde k výrazným vnějším turbulencím, tak pravil premiér. K nim však dochází už teď: ekonomiky Evropské unie, na kterých je naše hospodářství závislé, výrazně zpomalují. A pokud vláda nezačne už nyní s úklidem na domácím dvoře, můžeme ze svahu hory Bohatství lehce sklouznout zpět do propasti Chudoby, uzavírá deník.

Zemanův odhad šestiprocentního růstu ekonomiky od roku 2003 až 2004 označují Hospodářskké noviny za velmi silné tvrzení. Zvlášť když o současném hospodářství přichází čím dál více varovných informací. Příjmy státu se propadají, privatizace zpomaluje, reformy nepřicházejí a vláda dokonce ani nehodlá škrtat výdaje. Takže, pokud v něčem Česká republika je a zřejmě ještě nějakou dobu bude na špičce, pak v růstu objemu státního dluhu, píše deník. Je ale možné, že předseda vlády má k dispozici jiná fakta než domácí ekonomové, analytici mezinárodních finančních institucí, pozorovatelé z Evropské unie či experti důležité ratingové agentury Fitch, která už snížila rating dlouhodobých korunových závazků České republiky. Jestliže premiér má data vlévající optimismus do žil, měl by je zveřejnit. Anebo je alespoň pošeptat expertům v Bruselu, aby přestali vyhrožovat, že hodnotící zpráva Evropské komise zase bude kritická, soudí Hospodářské noviny.


České deníky se vracejí k rezoluci proti porušování lidských práv na Kubě, kterou podle českého návrhu v úterý schválila Komise OSN pro lidská práva.

Česká diplomacie se o sporném bodu kritiky ekonomických sankcí, který nakonec neprosadila, nejprve měla poradit se Spojenými státy, proti nimž pasáž zejména směřovala, míní Zemské noviny a pokračují: "Pokud ministr zahraničí USA volal českému prezidentovi, tak ani ne tolik kvůli věci samotné, jako kvůli tomu, že ve Washingtonu nabyli dojmu, že na ně Češi chystají nějakou kulišárnu. Z kritiky sankcí nakonec zbyla jen věta o potřebě hospodářské prosperity na Kubě, která je příliš vágní. Stála české diplomacii veřejná přestřelka s Washingtonem za výslednou piruetu, kterou rozpoznají jen odborníci? Sotva. Snad jen jako zkušenost pro příště," uzavírají Zemské noviny.

Podle deníku Mladá fronta Dnes dostala česká diplomacie při jednáních o rezoluci tvrdou lekci. I když se diplomatům nakonec podařilo prosadit kompromisní návrh rezoluce odsuzující porušování lidských práv na Kubě, peripetie v podobě ostré roztržky se Spojenými státy provázející její přípravu zanechaly hned několik bolavých ran. Kromě poškozených vztahů Prahy a Washingtonu, se opět projevila douholetá nedůvěra až antipatie prezidenta Václava Havla vůči ministru zahraničí Janu Kavanovi. Prezidentova kritika šéfa české diplomacie byla ovšem nebývale ostrá, píše dále list. Nestává se často, aby nejvyšší státní představitel užíval v souvislosti s aktivitami diplomatů své země formulace typu: "Lžeme, nelze nám věřit, křivácky se chováme". Havel tak zřejmě poukazoval na to, že Česko zařadilo odsouzení sankcí do návrhu rezoluce, aniž tento krok předem konzultovalo se svými partnery, dodává list.


Listy také komentují vyřazení komunistické poslankyně Zuzky Rujbrové z parlamentní delegace, která pocestuje do Spojených států a Kanady.

Není jisté, zda za vyřazením Rujbrové z delegace stálo diskrétní upozornění Američanů či zda jde čistě o aktivitu české pravice ve sněmovně," píše deník Právo. Úředníkům v USA přiznává Právo nepustit do země kohokoli, poslance z toho nevyjímaje. Podotýká ale, že jako soukromou osobu ji již jednou vpustili. V závěru se pak list ptá, zda toto rozhodnutí neznamená nedůvěru k Národnímu bezpečnostnímu úřadu, který Rujbrovou prověřil pro nakládání s tajnými materiály, potažmo nedůvěru k premiérovi, jemuž je předseda úřadu podřízen. Deník pak v závěru polemizuje také nad tím, zda má být odepřen vstup do země řádně zvolené poslankyni spojeneckého státu a zda její vyřazení nemůže souviset s odporem komunistů vůči NATO.


Co to znamená v životě strany deset let, ptá se v souvislosti s výročím ODS deník Mladá fronta Dnes. Podle listu je tato strana živoucím paradoxem: "Úspěšně i neúspěšně nás vedla od komunismu ke kapitalismu. Zvítězila, vyhnula se třetím cestám. Je pravicová i levicová. Upřímně hlásá a leckde i dodržuje tezi o přednosti jednotlivce před státem, živé společnosti před regulemi. Pokud ještě vládla, nesáhla na socialistický, sociální, školský či zdravotnický systém. Je i není stranou jediného muže. Ale, ruku na srdce, co by byla ODS bez Klause? ptá se list a pokračuje: ODS je i není neprávem pronásledována. Neprávem je pronásledována proto, že stranické pokladny jsou špinavé, kam oko dohlédne. Ale je podvod méně podvodem, protože ho páchají i jiní? Je i není opozicí. Tvrdými slovy tříská Zemanovu levici, ba v parlamentu hlasuje proti ní. Drží ji však u vlády. Prý je opoziční smlouva jediným možným řešením politického patu. Jen však pro toho, kdo ještě neslyšel o tom, že se dají uspořádat předčasné volby. Nakonec paradox největší: Nejméně čtvrtina dospělých občanů považuje živoucí paradox za nejdůvěryhodnější sílu v zemi, uzavírá list.


Nepříznivý dojem, který znepokojuje Evropskou komisi, znásobila demise ministra financí Pavla Mertlíka, míní deník Právo. Podle listu měl ministr v bruselských kruzích dobrou pověst. Analitici v ní spatřují předvolební politizaci, která může mít negativní makroekonomické důsledky a otřást důvěrou zahraničních partnerů a investorů. Spolupracovník Evropské komise Luc Bernard soudí, že pod českou ekonomikou tiká časovaná bomba, politikové však dávají přednost politikaření před rozumnými opatřeními. Předvolební gestikulace hrozí rozkolísáním celého systému a obtížně obnovená důvěra investorů nemusí trvat, protože jde o rodící se ekonomiku, která nutně potřebuje stabilitu. Podle Bernarda si vláda hraje s ohněm, dodává list.


Skupina známých intelektuálů a podnikatelů zakládá novou středově orientovanou politickou stranu, informují Lidové noviny. Podle listu je její vznik očeván už letos v létě. Mezi zakladateli strany je například Michael Kocáb, Vlastimil Ježek, Jiří Pehe, Monika Pajerová či Jiří Lobkowicz. Ekonoma Jana Švejnara list označuje jako možného lídra. Do dvou týdnů má být znám název strany a také termín, kdy představí veřejnosti své osobnosti a program. Vznik uskupení, které se chce prosadit už v parlamentních volbách v příštím roce, údajně urychlily spory uvnitř čtyřoalice. Té má nová strana asi nejvíce konkurovat, píše deník.


Skutečnost, že Václav Havel minulý týden vetoval dva zákony, které schválila Poslanecká sněmovna, vzbudila značnou nevoli předsedy sněmovny Václava Klause, konstatují Lidové noviny a pokračují: Prezidentovo rozhodnutí nejspíš nepotěšilo ani zemědělce, neboť účinnost jednoho z odmítnutých zákonů by umožnila vydání obligací za pět miliard, které by jim nahradili škody způsobené loňským suchem. Šlo o to, že poslanci do zákona o dlouhopisech dosti neústrojně a neobyčejně narychlo připsali i zvýšený příspěvek politickým stranám za mandát. Že to se státními obligacemi nesouvisí a nemá o nich rozhodovat jeden společný zákon? Zajisté. Těžko se totiž ubránit pocitu, že peníze, které jejich strany potřebují, byly poslancům přednější než logika, kterou se řídí uspořádání zákonů, míní Lidové noviny.


Desetileté výročí spojení značky Škoda s koncernem Volkswagen komentuje České slovo. Prodej mladoboleslavské automobilky do německých rukou považuje list za šťastný krok. Uvádí, že kdyby se neprosadila v jiných případech úzkostná česká cesta, mohli bychom být nyní mnohem dále. Nejpodstatnějším přínosem mladoboleslavské automobilky je ale podle listu vytvoření mnoha pracovních míst. Nejenom v továrně, ale i ve firmách, které jí dodávají různé součástky. A těch je více než tři sta. Navíc spojení se Škodovkou nutí české podniky usilovat o vysokou kvalitu, s níž mohou uspět i na jiných trzích. Přínos automobilky se ale především odráží i na celkové ekonomice státu. Tato jediná firma se na zahraničním obchodu České republiky podílí jednou desetinou. V sedmdesáti zemích světa si díky našim vozům myslí, kdovíjací nejsme pašáci. Škoda, že se nám zatím daří jen ta auta. Mohlo být ale hůř. Škodovku mohl koupit třeba neúspěšný podnikatel a bývalý majitel Poldi Kladno Stehlík, konstatuje v závěru list.


Během posledního roku začala režisérka Chytilová sbírat ceny "za celoživotní dílo", nejprve na karlovarském festivalu, pak na Českých lvech, uvádějí Lidové noviny. Jak dodávají, ona sama ale svou práci zdaleka nepovažuje za uzavřenou. Důkazem je její nový film, Vyhnání z ráje. Na dotaz listu, zda si pro svůj nový film zvolila jako téma nahotu, odpověděla, že nahota zde není téma, ale jeden z prostředků umožňující pozorování druhu homo sapiens. "Mimo jiné jsme se také chtěli bavit o tom, co je podstatou člověka, jestli je spíš dobrý, nebo zlý. A proč často reaguje zle, ačkoli k tomu nemá příčinu," řekla Chytilová. Film už počtvrté točila s Bolkem Polívkou. Jak funguje spolupráce dvou tak vyhraněných osobností? "Poprvé jsme spolu dělali Kalamitu, to o Bolkovi ještě nikdo nic moc nevěděl. Sledovala jsem malá divadla a viděla jsem Bolka i Dášu Bláhovou při představení Aam a Ea v Praze. Když mi na Barrandově nabídli scénář Kalamity, který nikdo nechtěl dělat, protože se to muselo točit v zimě, neváhala jsem, uvědomila jsem si možnost přepsat ho pro Bolka. Pak jsme dělali Šaška a královnu, film na motivy Bolkova představení. A pak Dědictví. Tehdy už jsem chtěla točit Vyhnání z ráje, jenže Bolek byl pořád zavalený prací a jezdil po zájezdech... A tehdy mi Chantal poradila, ať nejdřív děláme látku inspirovanou jeho vlastním zážitkem, tedy Dědictví, že do toho bude mít určitě větší chuť. Proto jsme se také dostali k Vyhnání z ráje až teď," řekla v rozhovoru pro Lidové noviny Věra Chytilová.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio