Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 6.3. 2001 připravila Kateřina Brezovská.


Státní Konsolidační banka převezme v letošním roce další špatné úvěry České spořitelny v hodnotě deset miliard korun, za které se při jejím prodeji rakouské Erste Bank zaručil stát. S odvoláním na ředitele KoB Ladislava Řezníčka o tom informují Lidové noviny. Spolu s penězi, kterými stát pomohl spořitelně v minulých letech, tak vzroste celková státní pomoc na 43 miliard korun. Úvěry za deset miliard korun se pokusí vyvést sama Konsolidační banka. Řezníček je přesvědčen, že dokáže vymáhat sporné peníze efektivněji než spořitelna a její nový vlastník. KoB se údajně chce o úvěry starat sama především proto, že smlouva s Erste Bank není pro český stát výhodná. Ve smluvě je údajně zakotveno, že pokud Erste vymůže některé úvěry sama, stát jí za to zaplatí 12 procent z každé vymožené sumy. Mluvčí spořitelny Klára Gajdušková podle LN připustila, že KoB disponuje možností převzít špatné úvěry.

Jak píší Zemské noviny, veterináři se připravují na možné rozšíření slintavky a kulhavky do České republiky. Obavy českých zemědělců z nakažlivé nemoci narůstají. Choroba sudokopytníků, jež propukla v Británii, možná již pronikla na kontinent. Podezření na její výskyt panuje v Dánsku a Francii. Čeští zemědělci pozastavili přesuny zvířat a zpřísnili přístup k odchovnám a stájím. Vytvořili před nimi zóny s dezinfekčním chlorovým vápnem. Na hrozbu rozšíření nemoci reagovaly také masokombináty. "Do provozů mimo zaměstnanců nikdo nesmí," řekl listu Ladislav Steinhauser, majitel masokombinátu v Tišnově na Moravě. Veterinární správa prověřuje, zda se do České republiky v posledních letech dovezla jatečná zvířata z kontinentálních zemí, v nichž se objevily příznaky slintavky a kulhavky. Čeští veterináři chystají reakce na případné potvrzení kulhavky a slintavky v některé z kontinentálních zemí Evropské unie. Státní veterinární správa navrhuje, aby se v takovém případě dezinfikovaly na hranicích všechna vozidla ze států patnáctky, mimo aut, jež přijíždějí z Británie. Ta jsou dezinfikována hned po příjezdu na kontinent. Zatím jsou v České republice dezinfekční procedury uplatňovány pouze vůči lidem přilétajícím z Británie. Čeští veterináři zvažují očkování zvířat, když se nemoc vyskytne v zemi. Tolik Zemské noviny.

Přední světová počítačová firma IBM chce postavit v Brně jedno z hlavních světových center služeb zákazníkům, odkud by měla dohlížet na počítačové sítě firem v zemích západní, střední a východní Evropy. Objem této investice se údajně pohybuje řádu několika set miliónů korun. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Firma hodlá v tomto středisku zaměstnat několik stovek zaměstnanců s vysokou kvalifikací, zejména se specializací na výpočetní techniku. "Projekt je přínosem hlavně vzhledem ke kvalitě vytvořených pracovních míst. Umožní získat v tuzemsku práci odborníkům za vysoce nadprůměrné mzdy," cituje list ředitele agentury CzechInvest Martina Jahna. Investici IBM jako první v odvětví moderních služeb zřejmě již ve středu podpoří vláda udělením investičních pobídek. Tisková mluvčí IBM pro ČR Michaela Tichá se k záměru blíže nevyjádřila a Mladé frontě Dnes pouze sdělila, že podrobnější informace zveřejní firma v polovině příštího týdne.

Nezmění-li se současný trend, přijde v horizontu několika let řada obyvatel českých menších měst a obcí chudších pohraničních regionů o svého praktického lékaře. Píší o tom Lidové noviny. V některých okresech České republiky dnes totiž stojí zdravotní péče do značné míry na lékařích, kteří by už měli být několik let v důchodu. "Nejožehavější situace je u praktických lékařů. Mnohde je jich už dnes nedostatek. Až začnou ti starší odcházet do důchodu, může dojít ke kolapsu," varuje před rizikem krize v chudých oblastech předseda organizace Skalpel Jaroslav Henzl s tím, že nejvíce postiženy jsou prý Tachovsko, Bruntálsko, Jesenicko a části Ostravska. Důvodů je několik, ale k nejzávažnějším patří skutečnost, že mladí lékaři se do zmíněných oblastí moc nehrnou. Podle Jaroslava Henzla by se do řešení problému mělo zapojit i ministerstvo zdravotnictví. To však údajně o žádné hrozící krizi neví. Mluvčí ministerstva Otakar Černý navíc listu řekl, že ministerstvo nemá pravomoc zasáhnout z moci úřední do privátního sektoru lékařské péče. "Měla by to být spíš otázka krajských hejtmanů, aby vytvořili svým lékařům v regionu lepší podmínky," řekl Lidovým novinámČerný.

Vyplácení odškodnění obětem nacismu se podle Zemských novin stále protahuje. Vše závisí na datu, kdy americká soudkyně Shirley Kramová zamítne žaloby podávané proti německým podnikům, které za války těžily z práce nuceně nasazených. Jiří Šitler z ministerstva zahraničí listu řekl, že všichni žalobci se již s americkou soudkyní shodli na tom, že chtějí žaloby stáhnout. "Kramová ale musí prozkoumat, jestli zamítnutím žalob nezůstávají nepokryté nároky osob, které žaloba nezahrnuje," uvedl Šitler. Soudkyně rozhoduje jen o žalobách podávaných do 17. července 2000, kdy americká a německá vláda podepsaly dohodu o odvrácení dalších žalob. Každá další případná žaloba má už být zamítnuta. Teprve pak může být na americké, ale hlavně na německé straně vyhlášen stav právní jistoty. To je stav, který německým podnikům zaručí, že po nich již nikdo v budoucnu nebude vymáhat další odškodnění. Německé firmy jím podmiňují doplnění finančních prostředků do odškodňovacího fondu, ve kterém stále chybí 1,4 miliardy marek. Zástupci organizací sdružujících oběti nacismu z východní Evropy se sešli minulý týden ve Varšavě, kde podepsali společnou petici. Žádají v ní na německé vládě, aby začala vyplácet z fondu alespoň zálohy. Předseda Svazu nuceně nasazených za druhé světové války Karel Horák řekl, že věří německé vládě, která má zájem odškodnění co nejrychleji vyplatit. "Jen německý průmysl chce celou záležitost protahovat, dokud všichni neumřeme, ale pořád nás je jen v České republice na 60 tisíc," řekl Zemským novinám Horák.

Spor o to, kdo má práva vystupovat jménem fiktivního Valašského království, vyvrcholil, píše Mladá fronta Dnes. V neděli v podvečer byla totiž na Štramberské trúbě, označované jako strážní hrad Valašského království, sepsána listina, podle které byl Bolek Polívka sesazen z valašského trůnu. Iniciátorem sesazení je Tomáš Harabiš z Frenštátu pod Radhoštěm, který před čtyřmi roky začal ve své agentuře Namaste vydávat valašské pasy, zaregistroval si vlajku a znak u Úřadu pro průmyslové vlastnictví, domluvil síť valašských konzulátů a přišel s projektem valašských peněz jurovalšárů. Pasy už nyní vlastní na padesát tisíc lidí jak v tuzemsku, tak v cizině, do projektu Valašského království se zapojily desítky hotelů a restaurací. Harabišův nápad Valašského království vyhlásila Česká centrála cestovního ruchu za nejlepší projekt na podporu turistiky. "Rozhodli jsme se s okamžitou platností sesadit z trůnu valašského tebe i všechny tvoje rádce, kteří v cizím žoldu jenom škodu na Valašském království páchají," píše se v listině podepsané Harabišem a lidmi, kteří s ním spolupracují. Manažer Bolka Polívky Luděk Horáček však tvrdí, že je to zbytečně vyhrocený spor. "Měli bychom se sejít ve Vsetíně a všechno si vyříkat," řekl listu Horáček.

Lánská obora na Rakovnicku, která sousedí s areálem letního prezidentského sídla a zámeckým parkem a která v myslích lidí platí za ráj nimrodů, začala podle Mladé fronty Dnes lákat i radní Středočeského kraje. Středočeský hejtman Petr Bendl už v závěru loňského roku požádal Kancelář prezidenta republiky, aby oboru převedla do vlastnictví kraje. Ta sice jeho požadavek ihned odmítla, kancléř Ivo Mathé však připustil, že usiluje o předání Lánské obory ministerstvu životního prostředí, které podle něj dokáže zajistit oboře odbornější péči. Středočeský hejtman Petr Bendl své úsilí o převzetí obory nevzdává. "Jsme přesvědčeni, že se o ni dokážeme postarat lépe než ministerstvo," řekl Brendl listu. Popřel, že by středočeští radní usilovali o oboru kvůli své zálibě ve střílení jelenů. Jiné využití než k reprezentačním účelům však podle Mladé fronty Dnes krajští radní neplánují.

Ředitelství silnic a dálnic podle Zemských novin už pět let upozorňuje na velmi špatný stav mostů v České republice. Nejsou však peníze na opravy, a tak se situace stále zhoršuje. Zpráva Ředitelství silnic a dálnic z března 2000 uvádí, že bezmála každý desátý most je ve špatném nebo zchátralém stavu. Přesto přes ně dále jezdí osobní a nákladní auta, dokonce i autobusy. Je štěstí, že se zatím nic nestalo. Zpráva upozorňuje konkrétně na 1374 nevyhovujících silničních mostů. Silničáři by museli dostat 7 miliardy korun, aby mosty, které jsou v nejhorším stavu, alespoň částečně opravili. "Proti loňsku máme snížený rozpočet na údržbu a opravy o 1,8 miliardy korun," řekl provozní ředitel Otakar Vacín z Ředitelství silnic a dálnic. České mosty a komunikace neodpovídají ani mezinárodním požadavkům. Jsme sice členy NATO, ale naše přejezdy a nadjezdy nejsou například vůbec přizpůsobené pro přesun tanků a další těžké vojenské techniky.