Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 12. března připravil Josef Kubeczka.

Páteční dohoda ODS a ČSSD o pokračování opoziční smlouvy až do příštích voleb do Poslanecké sněmovny jsou tématem některých českých deníků.

Hospodářské noviny jsou přesvědčeny, že zásadní vliv na pokračování opoziční smlouvy bude mít dubnový sjezd ČSSD. Protože vyznění sjezdu může být i takové, že delegáti si nebudou přát spolupráci s předsedou ODS Václavem Klausem. Proto ani v tuto chvíli nemůže dost dobře platit údajný závazek ČSSD, že nezruší bohumínskou rezoluci zakazující straně spolupráci s KSČM na nejvyšší úrovni. Podle listu "padne kosa na kámen" i v bodě, podle něhož má vládní ČSSD do tří měsíců předložit materiál, v kterém by nastínila reálný postup při snižování deficitu veřejných financí. Tříměsíční termín podle deníku nebyl zvolen náhodně. Právě v červnu by totiž měla být známa konečná bilance vládní "operace" s Investiční a Poštovní bankou. Právě zveřejnění toho, kolik bude stát daňové poplatníky, bude pro ODS vhodným okamžikem, aby se od vlády distancovala, píší Hospodářské noviny s tím, že do voleb bude zbývat zhruba rok a smlouva bude prohlášena za "vyhaslou".

Lidové noviny upozorňují na to, že byl sice závazek pokračovat v partnerství až do voleb vyřčen oběma předsedy jednoznačně, měli by politologové počkat se sypáním popela na vlastní hlavy za odhad situace. Dohoda totiž obsahuje několik bodů, které se mohou stát únikovým východem pro tu či onu stranu. K opatrnosti velí i to, zda lze v českých poměrech vůbec brát politické sliby za bernou minci, konstatují Lidové noviny. Navíc "polotovar jménem opoziční smlouva měl reálný smysl, dokud kromě rozdělení funkcí představoval i systémový posun ke stavu, kdy již dalších opozičních smluv nebude třeba. To už je dnes passé, zbyla jen ona schopnost dohodnout se. A to v našich poměrech není tak úplně málo," končí deník.

Místopředseda vládní sociální demokracie Vladimír Špidla nehodlá okamžitě po dubnovém sjezdu strany, kde by měl vystřídat v čele strany Miloše Zemana, zrušit takzvanou opoziční smlouvu mezi Občanskou demokratickou stranou a sociálními demokraty. Špidla to řekl v rozhovoru pro deník Právo. Představitelé ODS a ČSSD se přitom v pátek dohodli na pokračování opoziční smlouvy až do příštích voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2002. Předseda ODS Václav Klaus po jednání uvedl, že ho sociální demokraté ujistili, že i nové vedení ČSSD bude plnit závazky vyplývající z opoziční smlouvy a jejích dodatků. Zeman konstatoval, že i jeho pravděpodobný nástupce Špidla chce ve smluvním vztahu s ODS pokračovat. "Chci konstatovat, že (Špidla) v průběhu jednání jasně prohlásil, že opoziční smlouva bude platit až do voleb," řekl Zeman. Špidla ale v rozhovoru pro Právo uvedl, že jeho výroky byly jinak interpretovány. Uvedl, že během jednání pronesl výrok o tom, že považuje opoziční smlouvu v této době za pozitivní a že "není jeho záměrem okamžitě po sjezdu (ČSSD) rozjet akci k jejímu vypovězení". Sociální demokraté ODS v pátek také ujistili, že i do budoucna zůstane v platnosti usnesení bohumínského sjezdu ČSSD, zapovídající sociální demokracii spolupráci s komunisty. Špidla řekl, že zrušení této rezoluce považuje za nesprávnou věc. "V tomto směru je mé stanovisko neměnné a budu se jím ve svých politických aktivitách řídit. Ale o strategických věcech rozhoduje sjezd, který je zcela autonomní korporace uvnitř ČSSD," doplnil Špidla pro deník Právo.

Možností, jak pokrýt nárůst schodku státního rozpočtu za loňský rok o 11 miliard korun proti předpokládaným 35 miliardám, jsou podle ministra financí Pavla Mertlíka buď dodatečné příjmy do státního rozpočtu nebo omezené výdaje v letošním roce. "Já osobně se domnívám, že půjde o kombinaci obojího. Je jasné, že škrty bude třeba provést," řekl Mertlík Hospodářským novinám po jednání s ODS, která odmítá podpořit vydání dodatečných státních dluhopisů. Ministr připustil, že výsledkem jednání o řešení deficitu veřejných financí, které má proběhnout za tři měsíce, může být nedohoda s ODS a konec opoziční smlouvy. "Je jasné, že veřejné finance jako celek jsou ve velmi problematickém stavu a že je třeba tento problém řešit," uvedl Mertlík. Nárůst schodku mají podle premiéra Miloše Zemana pokrýt mimořádné rozpočtové příjmy. Ty ovšem, jak píší Hospodářské noviny, po jednání s ODS blíže nespecifikoval. Podle listu existuje možnost, že by k tomu přispělo vyřešení problému blokovaného státního dluhu v Rusku ve výši tří miliard dolarů.

Mladá fronta Dnes upozorňuje na to, že sčítací komisaři poztráceli desítky dotazníků, a stát tedy v tomto ohledu nesplnil, co měl. Neochránil soukromí lidí. "Přesvědčoval, že sčítání musí být takové, dům od domu, aby ani dušička neunikla, aby přesně věděl, kdo jsme a jak na tom jsme. Mnozí se sečíst odmítli, k jiným komisař s archem ani nedorazil, řada dalších si ze statistiků dělala dobrý den... Kde je ta vzývaná přesnost, jediný důvod detailní inventury?" ptá se list. Sečtený člověk by měl podle něj o něco lepší pocit, kdyby parlamenty a vláda dokázaly informace skutečně využít. Ale výsledkem je podle Mladé fronty Dnes jen to, že "inventura lidí byla drahá a s chybami". Proto by si měl stát příště počínat jinak.

Akciová společnost ZVVZ Milevsko zvítězila v prestižním tendru na demontáž chladicího a ventilačního zařízení urychlovače částic LEP, který vypsalo Evropské středisko jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě. Informují o tom Hospodářské noviny. Původní hodnota kontraktu přesahovala podle listu milión švýcarských franků. Její výši ale snížily průtahy s vydáváním pracovních víz a povolení pro zaměstnance ZVVZ, které způsobily asi měsíční skluz v zahájení prací, a tím i následné snížení sjednané odměny. Zakázka má být dokončena nejpozději v březnu příštího roku, uvádí list. Práce, během nichž má být v tunelu umístěném zhruba sto metrů pod zemí odstraněno na 30.000 tun chladicích a ventilačních rour, se provádějí v souvislosti s chystanou výstavbou nového výkonnějšího urychlovače LHC. Ten má být instalován v tomtéž tunelu o obvodu 27 km na švýcarsko-francouzských hranicích, píší Hospodářské noviny.

Bývalému disidentovi a důstojníkovi Bezpečnostní informační služby (BIS) Vladimíru Hučínovi dodával v 90. letech trhavinu Vlastimil Švéda, který se s Hučínem v 80. letech podílel na pumových atentátech proti komunismu. Švéda to řekl pro Lidové noviny. Podle nich také naznačil, že Hučín mohl i po roce 1989 pokračovat v bombových praktikách. Bývalý důstojník BIS čelí obvinění z nedovoleného ozbrojování a neuposlechnutí rozkazu, za což mu hrozí až tříleté vězení. Soud ho v pátek poslal do vazby. Při prohlídkách v Hučínově domě a blízkém okolí policisté našli trhavinu, zbraně, náboje a písemnosti. Podle neoficiálních informací policie podezřívá Hučína i ze série bombových útoků v Přerově. Podle Lidových novin se spekuluje tom, že Švéda je jedním ze dvou svědků, kteří vypovídali proti Hučínovi. Švéda to ale odmítl potvrdit. "Samozřejmě, že nedokáži říct, kdo má atentáty na svědomí. Viděl jsem ale, jak to bouchlo, jakým způsobem a co to bylo. A vím, kdo ty výbušniny vyráběl a kdo je má... Pokud se jedná o domácí výbušninu, to prostě nejde napodobit. Nikdo nepoužíval stejnou munici," řekl Švéda listui. Jmenovat přímo Hučína se ale Švéda podle Lidových novin neodvažuje.

Policisté zadrželi několik vozů Škoda Octavia s falešnými doklady. Automobily navíc podle policie nikdy oficiálně nevyjely z mladoboleslavské továrny Škoda Auto. Informují o tom Zemské noviny a České slovo. "Objevili jsem zhruba pět takových aut, může jich však být víc," řekl listům vyšetřovatel Jan Šamberger. Policie podle deníků několikrát žádala automobilku o vysvětlení, ani jednou jí ale neodpověděla. "Nevíme o takové žádosti a takové kauze. Považujeme to za nesmysl," řekl mluvčí továrny Milan Smutný. Podle vyšetřovatele nebyly k autům vydány technické průkazy. "Chtěl jsem, aby mi Škoda podle čísel motoru a karosérie řekla, zda ta auta vyrobila a co se s nimi stalo," vysvětlil. Policisté zadrželi auta, spolu se zhruba stovkou dalších, loni na jaře. Tehdy totiž zjistili, že na technické průkazy aut vyvezených do zahraničí jsou do provozu uváděny kradené vozy, většinou vozy Škoda Octavia. Podvody podle deníků spočívaly v tom, že tuzemský prodejce vyvezl auto do zahraničí a nechal si velký technický průkaz. Specializovaný gang poté ukradl vůz, jehož barva a vybavení se shodovalo s dovezeným vozem. Po přeražení čísla motoru a karosérie pak existovaly zcela totožné vozy, jeden v České republice, druhý v cizině, uvádějí Zemské noviny a České slovo.

Druhým Američanem, který v Izraeli používal padělaný český pas, je podle Lidových novin basketbalista Miles Simon. Prvním americkým hráčem, který se falešným českým dokladem prokazoval, byl Kenneth Ray Williams. "V nejbližší době budou o případu Simona informovány také italské úřady," řekl listu český velvyslanec v Izraeli Daniel Kumermann. Simonův případ potvrdilo deníku nedávno i české ministerstvo zahraničí. "V Izraeli se vyskytl další případ, kdy se Američan prokazoval českým pasem. Ten člověk však již v Izraeli není," řekl náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. Pas, který používal Simon, byl podle Lidových novin původně vystaven českému občanovi. Ten ale před několika měsíci nahlásil jeho odcizení. Stejně jako v případě Williamse i Simon falešný pas používal, aby předstíral české občanství a mohl nastupovat za mužstvo v pohárových zápasech. Pro izraelská mužstva totiž platí kvóty, podle nichž nesmí za tým nastupovat více než dva Američané. Izraelská basketbalová federace Williamsovi zastavila činnost minulý měsíc poté, co české velvyslanectví zjistilo, že pas, kterým se vykazoval, původně patřil nejmenované ženě z Prahy a byl pak zfalšován. Izraelská policie Williamsovi zabavila falešný doklad minulý týden. Český zastupitelský úřad v Tel Avivu o případu informoval ministerstvo zahraničí, které předalo kauzu odpovědným pracovníkům resortu vnitra. Také izraelské sportovní federace vyšetřují, kolik podobných případů v tamních klubech existuje.

---