Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 30.3.2001 připravila Eva Petržílková.

Některé české deníky komentují zamítnutí novely Ústavy, které ve čtvrtek v Senátu prosadila čtyřkoalice. ODS a ČSSD se nepodařilo prosadit normu, která měla posílit roli politických stran při sestavování vlády, omezit pravomoci prezidenta a umožnit Poslanecké sněmovně její samorozpuštění.

Podle Hospodářských novin zamítl Senát novelu Ústavy zcela podle očekávání. Stejně málo překvapivé byly pro list také reakce politiků opoziční smlouvy. "Podle politiků ODS čtyřkoalice účelově využila svoji senátní většinu a rozhodla silou, dokonce dokázala svou opilost mocí. Jako by pozapomněli, že v Poslanecké sněmovně naopak novelu silou prosadila přes protesty ze všech stran ODS spolu se sociálními demokraty," podotýká deník. Ne všechny návrhy v novele však podle něj byly nesmyslné. "Doufejme, že po této zkušenosti se nad změnami Ústavy sejdou všechny relevantní politické síly a dohodnou se. První zákon státu si to zaslouží," míní list.

Také Lidové noviny zaznamenávají, že čtyřkoalice v Senátu vlastně udělala totéž, co strany opoziční smlouvy ve sněmovně. Podle listu se čtyřkoalice "megastranám tak trochu pomstila" a nyní cítí jisté zadostiučinění. " Čtvrteční senátní rozhodnutí experimentálně dokázalo, že strašidlo opoziční smlouvy je několikanásobně menší, než jak ho jeho odpůrci viděli. A přínos opoziční smlouvy i tolerančního patentu je v legislativní oblasti daleko hubenější, než jejich signatáři předpokládali," poznamenává deník.

Silná slova jsou, pravda, pořád ještě lepší než slabé facky. V české politice ale jsou často vyřčena ne pro svůj obsah, ale spíš pro hluk, který nadělají, a proto by nemusela stát za pozornost, konstatuje deník Právo a pokračuje: Když ale zástupci ODS obviní senátory čtyřkoalice, že při zamítnutí novely ústavy účelově využili svou většinu a Ivan Langer to doplní výrokem, že čtyřkoalice v Senátu rozhodla silou, pak nám zůstává rozum stát, soudí list. Což není každé hlasování rozhodováním silou většiny ? Máme jen v živé paměti, jakým způsobem byl návrh novely protlačen sněmovnou. Pochopitelně silou poslaneckých hlasů ODS a ČSSD. A tak je to v pořádku, protože tak dopadly volby. A je nepochybné, že většinové poslance k tomu vedly pohnutky čistě pragmatické. Chtěli velice účelově omezit pravomoci prezidenta a posílit postavení svých, momentálně nejsilnějších politických stran. Nynější výtky na adresu senátní většiny tedy ani nepatří do politiky, ale na prkna absurdního divadla, míní deník.


Listy se také zamýšlejí nad nepotvrzenými informacemi, že USA hrozí kvůli českému návrhu protikubánské rezoluce tím, že by se summit NATO v roce 2002 nemusel konat v Praze:

Podle deníku Mladá fronta Dnes se není třeba obávat, že by se potvrdily spekulace o "pomstě" Spojených států za český návrh rezoluce proti porušování lidských práv na Kubě stažením summitu NATO z Prahy. Deník soudí, že jde o výmysl domácích politiků. "I Američané budou patrně dost zírat, až se dozvědí, co mají za lubem," píše list. Za nešťastnou a hloupou považuje snahu české diplomacie prosadit do rezoluce kritiku amerických sankcí proti Kubě. Stejně hloupé ale podle autora je strašení ve stylu: "Na tebe, nezbedníku, Ameriku zavolám!"

Těmto informacím nevěří ani deník Právo. Ten hledá jejich pramen spíše na domácí scéně. "Div by to nebyl žádný, jakési náznaky paralelní české zahraniční politiky by se najít daly," píše autor v narážce na nedávný telefonát amerického ministra zahraničí přímo prezidentu Václavu Havlovi a nikoli (standardně) jeho českému protějšku. Na rozdíl od Mladé fronty Dnes deník Právo kritiku neúčinného embarga USA proti Kubě schvaluje. Nicméně pochybuje o tom, zda se má o to česká diplomacie "tahat" s Amerikou na veřejnosti.


Deníky o problémech v českém školství:

Na stále větší zpoždění realizace vládního plánu na zavedení počítačů do škol, upozorňují Lidové noviny. Jedním z důvodů tohoto stavu je podle listu i příliš komplikovaný počítačový kurs, který učitelé musejí absolvovat. Tuto výuku používá Evropská unie pro školení státních úředníků, česká vláda jej ale předepsala učitelům. Kurs je zakončen získáním takzvaného Evropského počítačového uživatelského průkazu. Podle expertů je ale kurs pro učitele zbytečně náročný a vyžaduje znalosti, které kantor při výuce vůbec nepotřebuje, dodávají Lidové noviny.

Na začátku devadesátých let nahnali ředitelé škol ruštinářky zpátky na pedagogické fakulty. Místo "zdrávstvujtě" se měly naučit, jak děti naučit "hallo", píše autor úvodní poznámky v Lidových novinách a pokračuje: Ani po deseti letech na tom české školy nejsou s úrovní jazykové výuky výrazně lépe. Učitelé však náhle dostávají nový povel: mají v houfech zasednout do počítačových učeben a znovu dohánět své evropské kolegy. Snadno a rychle, nejlépe do šesti měsíců, mají zvládnout informační technologie - počítače, internet. Každá škola totiž dostane jeden multimediální počítač a měla by mít také někoho, kdo ho bude umět ovládat, píše dále autor. Ne všichni učitelé sice pokládají mechaniku CD-ROM za stojánek na kávu a myš pouze za hlodavce, ale práce s počítačem mimo výuku informatiky je na školách stále vzácností, zrovna jako angličtina před deseti lety. Cizí řeči stále ještě ovládá jen velmi málo kantorů. Ovládnout počítač pro ně bude jistě daleko obtížnější. Pořádně anglicky se děti bez kvalifikované pomoci pedagoga sotva naučí. V ovládání herních konzolí, surfování po netu či obyčejném "chatování" však mají náskok několika koňských délek už dnes, uzavírá své zamyšlení autor poznámky v Lidových novinách.


K dalším tématům, kterým se věnují české deníky:

Nejméně o 30 milionů korun ročně připraví stát smlouva o pronájmu moskevského komplexu Český dům. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s odvoláním na údaje, které listu poskytli zaměstnanci ministerstva zahraničních věcí a bývalí pracovníci Českého domu. Státem spravované zařízení v Moskvě totiž ještě loni vydělalo 60 milionů, ale soukromá firma má do budoucna za pronájem stejného objektu odvádět jen 28 milionů ročně. Ministerstvo zahraničí, které s firmou Hotel Český dům smlouvu uzavíralo, listu s odvoláním na pokračující šetření Služby pro odhalování korupce odmítlo sdělit, z čeho částku 28 milionů korun vypočítalo. Do roku 1998, kdy Správa českých center obhospodařovala byty, garáže a kanceláře v Českém domě, byly přitom roční příjmy 90 milionů korun. Naproti tomu náklady na chod komplexu a platy zaměstnanců představovaly asi 30 milionů korun, uvedl pro list nejmenovaný pracovník ministerstva zahraničí.


Některá velvyslanectví zneužívají v České republice Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích a dovážejí značné množství alkoholu a cigaret osvobozených od cla, spotřební daně a DPH, uvádí deník Právo a pokračuje: Deklarují přitom, že jde o zboží určené k vlastní spotřebě. Podle Generálního ředitelství cel z režimu bezcelního dovozu nejvíce vybočují velvyslanectví Vietnamu, Mongolska a Korejské lidově demokratické republiky. Jen zastupitelství Vietnamu takto údajně loni vypilo a vykouřilo 68 miliónů cigaret a 250 tisíc litrů alkoholu. Mluvčí Generálního ředitelství cel Ivana Bednářová k tomu dodává - to by každý z členů tohoto velvyslanectví včetně rodinných příslušníků musel vykouřit každou minutu 4 cigarety a každou hodinu vypít jeden litr alkoholu. Z toho podle ní vyplývá, že zboží může končit mimo ambasády. Úřad proto zavedl od 1.dubna pro diplomatickou misi Vietnamu množstevní limity. Pracovník vietnamské ambasády pro deník uvedl, že jeho země dováží zboží pro vlastní spotřebu podle nařízení a se schválením českých orgánů.


Pracovníkům Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se nepodařilo objasnit tragickou smrt generála Vladimíra Klecandy. Ten zemřel ráno 22. dubna 1947 na následky pádu z okna koupelny svého pražského bytu, uvádí Mladá fronta Dnes. Úřad považuje za nejpravděpodobnější verzi Klecandovy smrti sebevraždu, i když ani verze o jeho zavraždění se zcela vyloučit nedá. Klecandu zřejmě dohnaly k smrti nevybíravé útoky sdělovacích prostředků, které ho obviňovaly z kolaborace s Německem, a strach z toho, že byl sledován příslušníky vojenského obranného zpravodajství, píše deník.


Poslednímu předlistopadovému šéfovi Státní bezpečnosti Alojzi Lorencovi opět hrozí vězení. Bratislavský vojenský soud se bude znovu zabývat represemi disidentů na konci 80. let. Uvádí to deník České slovo s tím, že Lorenc byl do prosince 1989 prvním náměstkem federálního ministra vnitra, odpovědným za tajnou policii. Spolu s někdejším náčelníkem kontrarozvědky Karlem Vykypělem a ministrem vnitra Františkem Kinclem byl v roce 1992 postaven před soud za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody. Důvodem bylo nezákonné zadržování disidentů před chystanými demonstracemi v letech 1988 a 1989. Vojenský soud v Táboře Lorence odsoudil ke čtyřem letům vězení. Rozsudek byl ale pravomocný až v roce 1993 po rozpadu federace a někdejší šéf StB odmítl jako slovenský občan nastoupit výkon trestu v České republice, připomíná list.


Americký výrobce stíhaček F-18/A Hornet, firma Boeing, zatím oficiálně neodstoupil z tendru na stíhačky pro českou armádu za sto miliard korun, ale vyčkává, jak se zachová vláda USA, která jako jediná smí za americké společnosti podávat zbrojní nabídky do zahraničí. Píše o tom deník Právo s tím, že ve čtvrtek to potvrdil generální ředitel Boeing Aerospace Czech Republic Earl Godby. Reagoval tak na informace odborného časopisu Defense Daily o rozhodnutí americké vlády odstoupit z tendru. "Neviděl jsem žádný oficiální dopis americké vlády toto určující," prohlásil. Američtí producenti, kromě Boeingu jde o Lockheed Martin s letouny F-16, proto podle něj vyčkávají. Ani české ministerstvo obrany nedostalo žádné oficiální oznámení, poznamenává deník. Chytřejší není ani vláda. "Informaci o odstoupení amerických firem slyším poprvé," prohlásil například ministr vnitra Stanislav Gross.


Evropský mobilní operátor číslo jedna - britský Vodafone - by se mohl stát zájemcem o Český Telecom, upozorňují Hospodářské noviny. Uvádějí, že Česká republika až doposud zůstávala mimo zájem britského operátora, ale společnost EuroTel, v níž drží rozhodující balík akcií Český Telecom, by mohla tuto neúčast ukončit. List dále ale připomíná, že za nejvážnějšího kandidáta na vítězství v boji o Telecom je všeobecně považován Deutsche Telekom.


Technici v jaderné elektrárně Temelín ve čtvrtek našli zcela popraskané bandáže na přívodním potrubí páry. Pátečnímu vydání deníku Právo to potvrdil ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký. Bandáže měly zpevňovat nedostatečně tuhé potrubí, které bylo namáháno vibracemi regulačních ventilů a hrozilo jeho zkroucení. Po dvou dnech provozu na poloviční výkon jsou ale bandáže odepsané a musí se odstranit. Podle mluvčího Škody Praha Milana Kuchty jsou bandáže v tuto chvíli stejně zbytečné, protože se už technikům povedlo vibrace odstranit, dodává list.


Ze sportu:

Místopředseda fotbalového svazu a šéf prvoligového hlubu FC Drnovice Jan Gottwald má vážné potíže kvůli neplacení dluhů, informuje deník Mladá fronta Dnes. Soud pravé ruce Františka Chvalovského už obstavil jmění firmy, kterou vlastní. Navíc jemu, i jeho ženě hrozí, že v exekuci přijdou také o osobní majetek. Gottwaldovy potíže souvisí s obchodními aktivitami mezi jeho firmou Gotex a bývalým šéfem zkrachovalého impéria Chemapol Group Václavem Junkem. Gotwald totiž dodnes neproplatil Junkovi směnku na 130 milionů korun, kterou zaručil osobním majetkem, upozorňuje deník.


Z kultury:

Salman Rushdie, klatbou íránských duchovních pronásledovaný britský spisovatel indického původu, přijíždí v neděli po téměř osmi letech opět do Prahy, uvádějí Lidové noviny. Nositel mnoha literárních cen se zúčastní jedenáctého ročníku Festivalu spisovatelů Praha, který se koná 1. až 6. dubna. Václav Havel považuje podporu Rushdiemu jako podporu hodnot spravedlnosti a Práva, na nichž stojí evropská tradice, připomíná list.


Mladá fronta Dnes informuje o tom, že světovou premiéru opery soudobého norského skladatele Trygveho Madsena nazvanou Circus Terra uvede v rámci Pražského jara 2002 v koprodukci s Norskou národní operou Státní opera Praha. Podle koprodukční smlouvy, kterou tento týden podepsali ředitelé obou divadel, se na přípravě inscenace budou podílet český tvůrčí a realizační tým a norští sólisté. Jednašedesátiletý skladatel Madsen už v Praze v minulých letech uvedl některé své komorní skladby. Svou první operu pojal podle vlastních slov jako alegorii o každodenním životě a roli, kterou v něm hraje jednotlivec, uvádí deník.


Lesk hollywoodské hvězdy Bruce Willise, který v Česku natáčí snímek Hartova válka, přijela ve středu do Prahy podpořit jeho bývalá manželka a slavná herečka Demi Mooreová, informují Zemské noviny. Do metropole přicestovala s jejich třemi dcerami a její pobyt provází, stejně jako Willisův, přísné informační embargo. Osmatřicetiletá rodačka z Nového Mexika strávila svůj první den v Praze prohlídkou města a návštěvou několika obchodů. Po celou dobu Mooreovou doprovázel houf novinářů, fotoreportérů a zvědavců, dodává deník.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio