Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 26. března připravila Eva Petržílková.


České listy komentují změny na křesle prvního místopředsedy KDU-ČSL:

Deník Právo spekuluje o zákulisí zvolení neúspěšného kandidáta lidovců na lídra čtyřkoalice Jaroslava Kopřivy prvním místopředsedou KDU-ČSL na sobotní celostátní konferenci. O tuto funkci se původně ucházel také "řadový" místopředseda strany Miroslav Kalousek, avšak později svou kandidaturu stáhl. Podle deníku to byl Kalouskův promyšlený krok - náhlým stažením kandidatury totiž zaskočil členy celostátní konference, kteří si již nemohli předem rozmyslet, jak budou hlasovat, ani konzultovat svůj postup v regionech. Spekulacím o zákulisním řízení soutěže v KDU-ČSL nahrává i fakt, že Kasal dělal psí kusy, aby o změně ve vedení rozhodla celostátní konference, a nikoli sjezd, který je přitom už v květnu. Kalousek spolu se svým spojencem - předsedou lidovců Janem Kasalem - nechtěli podstoupit riziko, že by "jejich" kandidát Kopřiva musel na sjezdu soupeřit s protikandidáty, dodává deník Právo.

V ekonomických komentářích se listy věnují privatizaci energetiky, jejíž způsob ministr financí Pavel Mertlík minulý týden obhajoval na zasedání OECD v Paříži:

Úředníkům OECD se nelíbí, že Česká republika hodlá elektroenergetiku zprivatizovat jako jeden celek, píší Zemské noviny. Chudák ministr Mertlík. Téměř dva roky se přesně stejnými argumenty snažil přesvědčit ministra průmyslu Grégra, že privatizovat energetiku v jednom 'kuse' není to pravé. Byl to paradoxně právě Mertlík, kdo musel Grégrovy názory v Paříži obhajovat. Obhajoba se Mertlíkovi povedla, když vysvětlil, že hrozbě vzniku monopolu lze čelit například tím, že vznikne dostatečně silný regulační úřad, pokračuje deník. Ministr Mertlík víc spoléhá na to, že nový majitel akcií elektroenergetiky přijde brzy na to, že provozovat dohromady výrobu i distribuci elektřiny není příliš racionální a část akcií prodá. Pánové z OECD se s Mertlíkovým vysvětlením spokojili, horší to bude při projednávání kapitoly energetiky v Bruselu, píše list. Už na víkendovém summitu Evropské unie totiž zazněly požadavky, aby ve všech členských zemích byly výroba a distribuce elektřiny od sebe odděleny. Protože revize zvoleného způsobu privatizace by při rychlosti české exekutivy znamenala minimálně roční nebo dvouletý odklad a tato vláda by to už v žádném případě nestihla, zbývá jen doufat, že oddělení výroby od distribuce udělá opravdu nový vlastník, uzavírají Zemské noviny.

Listy se také pozastavují nad tím, že porodnost v České republice poprvé za deset let stoupla:


Na negativní populační vývoj, který zasáhl nejen Českou republiku, ale i západoevropské země, poukazují Lidové noviny. Vyšší výdaje na důchody a nedostatek lidí v produktivním věku, to je hlavní důsledek nízké porodnosti, která trápí vyspělý svět. I když loni porodnost u nás poprvé za deset let stoupla, ve srovnání se státy Evropské unie se v Česku stále rodí nejméně dětí.

Stejnému tématu se věnuje i poznámka Lidových novin. Rostou nám ekonomika i počet narozených dětí. Náhoda, nebo souvislost přímo příčinná?, ptá se list. Hlavní sociální inženýr Zemanovy vlády Vladimír Špidla by se jistě přiklonil k druhé tezi. Ta v podstatě říká: čím bohatší lidé, tím více dětí. A nebyl by sám. Vždyť i v lidoveckých kruzích se najde mnoho těch, kteří v nedostatku vidí hlavní důvod, proč se lidé nepouštějí do dobrodružství zvaného rodičovství a proč je jim na cestě k dítěti ve špidlovském duchu třeba pomoci tučnými dotacemi ze státní kasy. V penězích to možná je, ale v přesně opačném směru, míní deník. Blahobyt dává na starosti o děti spíše zapomenout, třeba jen proto, že se musí neustále užívat, udržovat, pěstit a rozvíjet. Chudý Ind či Mosambičan má naději, že ho chytré a úspěšné děti časem vytáhnou z bídy, stále lépe zabezpečený Němec, Ital nebo Čech (nenamlouvejme si, že sem nepatříme) děti nepotřebuje. Vystačí si sám (stejně jednou budeme své potomky klonovat). A s touto mocnou logikou blahobytu nepohne ani ministr vybavený zajímavou teorií o zázračné porodní moci veřejných peněz, uzavírá své zamyšlení deník.

Deníky se zamýšlejí se nad možností novinářů chránit zdroje svých informací:


Hospodářské noviny v krátké poznámce kvitují zastavení trestního stíhání dvou novinářů Mladé fronty Dnes kvůli tomu, že odmítli policii sdělit zdroj svých informací. Deník považuje rozhodnutí státního zastupitelství za velmi důležité. "Vztah novinář- zdroj - veřejná moc tu především došel výrokem státního zastupitelství kýženého zpřesnění. Jistě, i nadále bude třeba posuzovat případ od případu. Pohrůžka, že pokud novinář neřekne vše, co ví, stává se spolupachatelem trestného činu, však přestává být automatismem," soudí Hospodářské noviny.

K dalším tématům:

Podle deníku Právo by nové vedení sociální demokracie ve svých řadách rádo uvítalo ministra financí Pavla Mertlíka. Pravděpodobný nový šéf ČSSD Vladimír Špidla a jeho očekávaný první místopředseda Stanislav Gross by takové řešení akceptovali. Mertlíkova kandidatura na post místopředsedy ČSSD by však připadla v úvahu teprve v okamžiku, kdyby se volba místopředsedů strany na dubnovém sjezdu zkomplikovala. List tak poukazuje na možné potíže Jana Kavana, jehož pozici by mohla ohrozit aféra kolem Českého domu v Moskvě.

Mnozí funkcionáři předlistopadového ministerstva vnitra stále unikají trestu, připomínají Zemské noviny. Jak dále uvádějí, soud už poněkolikáté nepřijal obžalobu komunistických pohlavárů, kteří se údajně podíleli na naplánování a realizaci akce Asanace. Ta byla zaměřena na perzekuci disidentů, které Státní bezpečnost nutila k emigraci z Československa. Podle listu však soudkyně ve vyšetřovacím spisu postrádá dostatek důkazů. Mluvčí Úřadu pro vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb je však toho názoru, že se soud případu úmyslně vyhýbá. Úřad totiž podal návrh na obžalobu organizátorů Asanace už dvakrát. Pokaždé však státní zastupitelství kauzu vrátilo k došetření, připomíná list.

Nad tím, jak bude vypadat situace na trhu práce po vstupu naší země do Evropské unie, se zamýšlí deník České slovo. Jak píše, Češi budou zřejmě častěji odjíždět za prací do západní Evropy. V cizině se však většina z nich natrvalo neusadí. Vyplývá to ze studie vládní Rady pro sociální a ekonomickou strategii. Z dokumentu je také patrné, že se chce mnoho našich občanů kvůli práci krátkodobě přestěhovat do Německa. Právě Němci a Rakušané se ale obávají, že jejich země budou zahlceny přívalem levných zaměstnanců z naší země a z Polska. Zájem o práci v zahraničí bude postupem doby pravděpodobně slábnout. Analytici totiž předpokládají, že se reálné příjmy v Česku a v ostatních zemích Unie postupně vyrovnají, dodává České slovo.

Ředitel televize Nova Vladimír Železný uhradil směnkou více než miliardu korun lichtenštejnské společnosti Astrona Foundation. Udělal to v době, kdy shání peníze na jiný miliardový dluh, který má vrátit americké firmě CME. Píše o tom deník Mladá fronta Dnes s tím, že šéf Novy musel tuto částku údajně zaplatit právě kvůli pochybení společnosti CME, se kterou je nyní ve sporu. Právníci Železného už navrhli soudu, aby tato platba byla uznána jako škoda, která řediteli Novy vznikla údajně kvůli špatnému hospodaření této americké firmy, připomíná list.

Podle Hospodářských novin společnost Nomura International zažaluje český stát kvůli ochraně investic. Jak listu potvrdil ředitel Nomury Randall Dillard, před dvěma týdny vypršela povinná šestiměsíční lhůta pro možné urovnání sporu, a tak firma může kdykoliv zahájit arbitrážní řízení. Společnost od našeho státu požaduje odškodnění ve výši necelých jednatřiceti miliard korun za uvalení nucené správy na Investiční a poštovní banku a její následný prodej ČSOB. Jak ale list dodává, může se jednat jen o planá prohlášení. Nomura jako největší akcionář zkrachovalé banky se totiž skoro vůbec nesnaží spolupracovat s nuceným správcem. Podle deníku by mohl být příčinou celkové zdrženlivosti Nomury její přímý podíl na neslavném konci bývalé IPB. Fakt, že Nomura rozhodovala o všech obchodech a dalších operacích v bance, je totiž stále zřejmější.

Z kulturních stránek deníků:


Herečce Stelle Zázvorkové tleskalo v sobotu večer vestoje až po střechu zaplněné hlediště pražského Národního divadla, když obdržela Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra, píše deník Právo. Stejné pocty se dostalo i režiséru Otomaru Krejčovi, který byl odměněn Zvláštní cenou Kolegia pro udělování Cen Thálie. Velkým vítězstvím byla Thálie za titulní roli v muzikálu Johanka z Arku i pro zpěvačku Lucii Bílou, která se tak rázem zařadila mezi první herce domácí scény. Spektrum třinácti oceněných umělců bylo letos vskutku široké - vedle renomovaných hereckých osobností se svého ocenění v opeře konečně dočkali i zahraniční sólisté Klaudia Dernerová a Valentin Prolat, kteří své role nastudovali v inscenacích domácích divadelních scén. Do pomyslné "síně slávy" vkročila za celoživotní mistrovství ve svém oboru vedle Stelly Zázvorkové ioperní sólistka Ivana Mixová a primabalerína Marta Drottnerová. Každá z nich představuje nesmazatelnou kapitolu v dějinách českého divadla, ale pouze jediná z nich, Stella Zázvorková, dosud neopustila prkna, jež znamenají svět. "Dneska hraju už jen s mladými, nic jiného mi nezbývá, protože kdo z mé generace ještě zůstal naživu, neřku-li na jevišti? Ale dělá se mi s nimi moc hezky," komentovala herečka věcně obdivuhodnou skutečnost, že ji diváci v současné době mohou vidět hned ve třech inscenacích v jejím domovském Divadle ABC a v Divadle U hasičů.

V rozhovoru v bulletinu připraveném k udělení zvláštní Thálie dal Otomar Krejča jasně najevo, že o žádnou takovou cenu nestojí, uvádějí v souvislosti s udílením cen Thálie Lidové noviny a dodávají: Také si pro ni do Národního divadla nepřišel a jeho žena, herečka Marie Tomášová, ji domů nesla patrně s neméně rozpornými pocity, s jakými on uznání nakonec neodmítl. Oba nejspíš přemýšlejí, proč se pro ně na českých jevištích léta nenajde práce, když byli (jsou) tak dobří. Kolegium cen Thálie udělilo zvláštní trofej Krejčovi "za přínos českému divadlu, za interpretační inscenátorské mistrovství". Kolik takových režisérů - obtížných svou paličatou zaťatostí, dramaturgickou odvahou i nepřizpůsobivostí, ale i v omylech vždycky originálních u nás máme? Kolik scén podobných někdejšímu Krejčovu Divadlu za branou se v Čechách urodilo? Není divu, že na otázku, jak vidí budoucnost divadla v 21. století, Otomar Krejča odpověděl: "Na nic se netěšme." Tolik k udílení den Thálie Lidové noviny.

Snímek režiséra Jana Hřebejka "Musíme si pomáhat" zlatou sošku Oscara v Los Angeles nezískal, přesto byla nominace snímku v této soutěži úspěchem české kinematografie, píší české deníky. Ráno před bitvou, v devět hodin "hollywoodského" času, už na Jana Hřebejka začala doléhat vidina nedělního oscarového večera, informuje Mladá fronta Dnes. "Cítím mírnou nervozitu, která se převléká za jiné pocity - třeba se mi zdá, že je mi špatně od žaludku. Ale před ceremoniálem se přesto najíst musím, poradil mi to Honza Svěrák," přiznal režisér po telefonu. Co bude dál, v té chvíli netušil. Ani "plán dne" si v sobotu připravit nestačili, protože "jejich tým" večeřel s americkým hercem Woodym Harrelsonem.

Ze sportu:


Sen o hokejovém mistrovství světa konaném v roce 2003 v Praze se pomalu hroutí, konstatují Lidové noviny. "Mistrovství nebude, pokud v Praze nebude stát nová víceúčelová hala," varoval v neděli předseda Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel. Zároveň zdůraznil, že výstavba nové haly je podmínkou pro přidělení pořadatelství světových šampionátů - a to nejen v Praze. Na loňském kongresu se předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut zavázal, že Česko vybuduje pro šampionát novou hokejovou halu, píše dále list. Představitelé Tělovýchovné jednoty Bohemians, kteří vlastní většinu pozemků na Hagiboru určených pro stavbu, však stále neuzavřeli smlouvu se sdružením finských investorů Multi-Areena Praha, které má podle plánů projekt realizovat. "Vzhledem k tomu, že máme trpké zkušenosti z loňského roku z Petrohradu, kde výstavba nové haly skončila v podstatě současně se zahájením šampionátu, sledujeme vaše problémy s velkým znepokojením," přiznal Fasel. "I v Německu pro letošní mistrovství a za rok ve Švédsku musejí vyrůst nové haly. Takový je trend. Proto nebezpečí, že vám bude mistrovství odebráno, skutečně hrozí. Pokud mě ale pan Gut ujistí, že všechno bude včas hotovo, nemám důvod nevěřit," pravil. Do letošního kongresu IIHF, který se bude konat 10. a 11. května v Hannoveru, musí dát česká strana mezinárodní federaci jasné záruky, že nová hala bude včas postavena. Jinak by bylo hostitelstvím patrně pověřeno Lotyšsko, které má zájem i vládní podporu k uspořádání šampionátu, a dokonce prý už má připravenou dokumentaci k vybudování nového komplexu v Rize, připustil pro list Fasel. Podle časového rozvrhu by stavební práce na nové přažské hale měly začít v srpnu letošního roku. Náklady na její vybudování dosahují přibližně dvou miliard korun. Výstavba má trvat šestnáct až osmnáct měsíců a podle plánu by měla být otevřena v lednu roku 2003, tedy tři měsíce před zahájením MS, dodává deník.