Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 14. února připravil Josef Kubeczka


Rozdílná témata si pro své články vybrali komentátoři českého deního tisku. Zamýšlejí se nad rozsahem údajů, který vyžaduje Český statistický úřad při nadcházejícím sčítání lidu, nad postupem vlády v souvislosti s jadernou elektrárnou Temelín či nad konci kariér politiků.

Lidové noviny označují povinnost občanů vyplňovat řadu nejrůznějších údajů při sčítání lidu za "informační striptýz". Snaží se vyvrátit odůvodnění předsedkyně Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marie Bohaté, že tyto informace jsou pro srovnání se statistikami v Evropské unii důležité. "Evropská unie jistě po našich statisticích nevyžaduje, aby jim posílali hlášení o místě narození matek obyvatel ČR. Tohle paní Bohatá přehnala," soudí deník. Statistici by podle něj neměli "lézt" lidem zbytečně do soukromí. Hrozí totiž zneužití osobních údajů osob. "I kdyby statistikům nakrásně nikam nic neuniklo, co je jim do toho, jak dlouho jedu do práce, jaká je adresa mého zaměstnavatele či pořadí nynějšího nebo posledního manželství," ohrazuje se autor poznámky Lidových novin.

Mladá fronta Dnes kvituje změnu přístupu české vlády k jednání se zahraničím o kontroverzní jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Po ostrých slovních výměnách a dalších potyčkách nyní Češi nechávají Rakušany elektrárnu prověřit, rakouští politici zase "chladí horké hlavy" ekologických ideologů. "Politický přemet? Nikoli, pouze návrat k reálnému vidění světa. Zejména Zemanovu vládu se sluší ocenit za to, jak dokázala změnit svůj populární, ale neudržitelný postoj," píše list. Ze Zemanova vítězství, které z něho vyzařovalo na začátku sporů, se po půl roce stal debakl - vláda přistoupila na všechny rakouské požadavky. Autor poznámky Mladé fronty Dnes dále oceňuje ochotu diplomatů a politiků obou stran k ústupkům a vyjadřuje přesvědčení, že spor bude věcně vyřešen.

Podle deníku Právo se blíží odchod některých politických hvězd, které špičkovou politiku neopustily od samého vzniku České republiky. Předseda vládní sociální demokracie Miloš Zeman ohlásil svůj odchod na duben, což list oceňuje jako schopnost střízlivě posoudit své možnosti. Úvahám o konci kariéry se podle něj némůže vyhnout ani stále energický, nicméně stárnoucí šéf Občanské demokratické strany Václav Klaus, kterému "dýchají na záda" draví nástupci. Nejvíce se ale v posledních dnech hovoří o odchodu prezidenta Václava Havla, a to v souvislosti s jeho nástupcem i kvůli jeho nemoci. "S Václavem Havlem odejde z české politiky kus noblesy, lidství, tolerance a humanity," zdůrazňuje autor a připomíná i ztrátu Havlova kreditu, který si vybudoval v zahraničí. Na druhé straně ale stojí Havlovy opakované zdravotní potíže, kvůli kterým byl často pracovně indisponován. "Kdyby Václav Havel ze zdravotních důvodů odstoupil v krátké době, byl by to aktšlus, který by dramatik Havel dokázal ocenit. Politické karty, tak jak leží dnes na stole, naznačují, že by ho v úřadu mohl vystřídat někdo jemu nemálo blízký. Taková situace se nemusí v únoru 2003 opakovat. Přejme si tedy, aby to všechno Václav Havel dobře uvážil. Svůj zdravotní stav samozřejmě především," uzavírá komentátor deníku Právo.

Další dodatek k opoziční smlouvě podle Lidových novin zřejmě chystají Občanská demokratická strana a vládní sociální demokracie. Vyjednavači obou stran nyní uzavírají hodnocení toho, jak sociálnědemokratická vláda plní dodatky z minulého roku, označované za toleranční patent. Opoziční smlouvou ODS za různých podmínek umožnila sociálním demokratům vládnout. O přípravě patentu číslo dvě podle listu otevřeně hovoří například poslanec ODS Jan Zahradil, který vyhodnocuje část dohody týkající se evropské legislativy. Politici obou stran ovšem připouštějí i konec smlouvy. "Určitě jednou z teoretických možností je totální nedohoda. Může být domluva o ukončení trvání opoziční smlouvy k určitému datu," uvedl v rozhovoru pro deník Právo předseda poslaneckého výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas z ODS. Lidové noviny zase citují slova vicepremiéra a pravděpodobného nástupce Miloše Zemana v čele ČSSD Vladimíra Špidly: "Nepovažuji vládu za něco, co by muselo vydržet do konce volebního období za každou cenu." Jednání o plnění smlouvy vyvolal vysoký schodek státního rozpočtu za loňský rok, který o deset miliard překročil dohodnutou výši. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý listu řekl, že právě tento dodatek způsobuje největší potíže. "Tato dohoda je nejproblematičtější, závěry ale nelze odhadnout," uvedl Tlustý pro Lidové noviny.

Již čtrnáctiměsíční růst průmyslové výroby v České republice, za loňský rok o 5,1 procenta, je tématem ekonomických komentářů hlavních českých deníků. Komentátorka Zemských novin a Českého slova v této souvislosti kladně hodnotí zejména příliv zahraničních investic, z nichž vyrůstají nové podniky a modernizují se podniky již existující, ale i zvýšení konkurenceschopnosti tuzemské produkce a zařazení revitalizovaných společností mezi výrobce a vývozce. Na druhé straně však konstatuje, že ve srovnání s výsledky průmyslu zemí, které se stejně jako ČR ucházejí o vstup do Evropské unie, "přeborníky nejsme". Důvody vidí mj. v tom, že v ČR byla zahájena modernizace průmyslu citelně později než v Polsku a Maďarsku, zahraniční investory do země láká až od dob Tošovského vlády v roce 1998. Pro letošní rok by se měla rychlost růstu průmyslové výroby přiblížit Polsku a Maďarsku, které počítají se zbrzděním nasazeného tempa. Autorka ale upozorňuje na riziko spočívající ve zpomalení konjunktury v Evropské unii, která je hlavním obchodním partnerem České republiky, varuje i před tlakem odborů na růst mezd neodpovídající produktivitě práce. "Zatím ale odboráři většinou pochopili, že přehnanými mzdovými požadavky si pod sebou řežou větev," poznamenává autorka komentáře v Zemských novinách a Českému slovu.

"České země byly nejprůmyslovější částí bývalého Rakousko-Uherska a v období první republiky jsme patřili k průmyslové elitě světa," konstatuje autorka komentáře Hospodářských novin. Připomíná, že po rozpadu trhu bývalého RVHP nezbývalo podnikům než dobývat náročné západní trhy, ovšem ne každý z nich byl schopen se s novou samostatnější úlohou vyrovnat. "Spojíme-li manažerskou nepružnost se zmatky, které...napáchala kupónová privatizace, dojdeme ke špatným výsledkům průmyslové výroby z minulých let," soudí deník s tím, že v příštích letech by už měly průmyslové podniky fungovat více podle ekonomických učebnic. Budou-li země EU prosperovat, budou podle autorčina mínění české podniky více vyvážet a tudíž i vyrábět. "Je však třeba počítat s tím, že nic netrvá věčně. O to více je třeba, aby české podniky vyráběly takové výrobky, kterou nebudou v době recese považovány za výrobky zbytné," upozorňují Hospodářské noviny.

Podle stejného deníku bude společnost CME, vlastněná Američanem Ronaldem Lauderem, velmi obtížně vymáhat od ředitele české soukromé televize Nova Vladimíra Železného 23 miliónů dolarů, které má dostat zpět podle úterního rozhodnutí mezinárodní arbitráže. Železný se již předem pojistil pro případ, že by spor definitivně prohrál a převedl významnou část svého majetku na blízké osoby a firmy, informuje deník. Uvádí, že ve společnosti CET 21, která má licenci k vysílání televize Nova, vlastní Železný již necelých 12 procent, zhruba 24 procent má společnost Edikon, v jejíchž statutárních orgánech je Železného právník Aleš Rozehnal. Část svého jmění ředitel převedl na manželku, se kterou se nedávno rozvedl, píše list. První komplikaci pro CME představuje podle Hospodářských novin skutečnost, že právníci Železného napadnou nález u nizozemského soudu. Podle zdroje blízkého Železnému lze předpokládat, že by nizozemské soudy "mohly tento případ posuzovat klidně ještě dva až tři roky". Američan Lauder vede arbitráž také proti českému státu, protože údajně dostatečně neochránil jeho investici do Novy. "Tato arbitráž se bude konat 5. března," sdělil Hospodářským novinám mediální zástupce CME v ČR Michal Donath.

Členové rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny chystají podle deníku Právo návrh na zvýšení platů asistentů poslanců na 23.500 korun měsíčně. List píše, že je k tomu vede zvýšení platů v rozpočtové sféře od letošního ledna o šest procent. Naposledy dostali asistenti ze stejného důvodu přidáno v lednu 1999 na nynějších 22.200 korun. "Návrh jsem zatím nepřipravil, ale je zde předběžný kuloárový souhlas členů rozpočtového výboru," uvedl jeden z iniciátorů zvýšení Jiří Václavek. Podle něj asistenti poslanců pomáhají ve veřejné správě a měli by proto dostat přidáno stejně jako státní zaměstnanci. Těmi ale asistenti nejsou, pro zákonodárce pracují na základě živnostenského oprávnění nebo prostřednictvím firmy, kterou najímá Kancelář Poslanecké sněmovny. Její šéf Petr Kynštetr nicméně zvýšení považuje za velmi problematické, protože v rozpočtu sněmovny na ně nejsou peníze. Rozpočtový výbor by podle něj musel učinit v kapitole sněmovny změnu, která by to umožnila. Podle deníku Právo poslanci uvažují rovněž o zvýšení finančního limitu na telefony ve svých kancelářích ve volebních obvodech, a to kvůli používání internetu. Nyní dostávají na telefon 5000 korun měsíčně. O platech asistentů se v poslední době zmínila některá média v souvislosti s tím, že někteří poslanci a senátoři takto zaměstnávají své rodinné příslušníky. O návrhu na zvýšení mezd by měl rozpočtový výbor sněmovny jednat v březnu, uvádí deník Právo.

Film "Musíme si pomáhat" režiséra Jana Hřebejka byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční snímek. "Doufal jsem v nominaci tak na padesát procent, ale s výhrou proti ostatním naprosto nepočítám," řekl deníku Mladá fronta Dnes rozradostněný Hřebejk. Bude soupeřit se čtyřmi kandidáty: především tchajwanským filmem Tygr a drak a dále s filmy z Mexika, Belgie a Francie. V této kategorii se české (a československé) filmy dostaly mezi nominované dosud sedmkrát. Tři uspěly: Obchod na korze, Ostře sledované vlaky a Kolja. Americká akademie filmového umění bude Oscary udělovat 25. března, připomíná Mladá fronta Dnes.