Přehled tisku

Z deníků z 22. února 2001 vybíral Vilém Faltýnek

---

Mladá fronta Dnes je přesvědčena, že výtky šéfa NATO Robertsona vůči české armádě jsou oprávněné. Nejen tajné, ale i veřejné zprávy totiž svědčí o tom, že vojsko je neuvěřitelně zanedbatelné. Od politiků nedostalo jasný úkol a desítky nepovedených obchodů svědčí o naprosté neschopnosti, nebo o vysoké míře korupce, míní deník. Zároveň se ptá, zda Česká republika opravdu není schopna zreformovat armádu. "Opravdu jsou naši politici tak bezbranní, že nedokážou říct: Tehdy a tehdy chceme to a to, dáme na to tolik a tolik peněz a pověříme tím úkolem ty a ty lidi?" Deník také připouští, že armáda si oprávněně stěžuje na nedostatek peněz, ale daleko víc jí chybí úkol a energičtí lidé na vedoucích místech. "Člověk nemusí být přímo Robertson, aby se domýšlel, jaký to má být úkol. Malá, skvěle vybavená profesionální armáda," končí list.

Hospodářské noviny zmiňují diskuse o potřebnosti či zbytečnosti nákupu nadzvukových stíhaček, míní ale, že by to měla být vláda a ministr obrany Vladimír Vetchý, a ne Robertson, kdo by měl vysvětlil, proč letouny potřebujeme a jak je zaplatíme. "Pokud by Robertson prozradil, zda stíhačky koupit nebo ne, mnohým by to usnadnilo život, protože by se zbavili odpovědnosti za svoje rozhodnutí. ČSSD může získat pořízením strojů významné politické body a možná i prostředky na volební kampaň. To je důvod, proč vyhlásila tendr na dodavatele letounů a proč ODS tento krok kritizuje, neboť třeba přijde o výslužku. Na druhou stranu armáda není schopna vysvětlit, proč chtěla nejprve 350 modernizovaných tanků, pak 140 a teď uvažuje o 80. Generální štáb neprozradil, jaké jsou závady padákových souprav VTP-100, ale hystericky křičí, že nedovolí, aby na nich vojáci umírali. Nakupovat stíhačky za sto miliard nemusí být proto trefa do černého. Kolik musíme mít tanků, letadel, samopalů, padáků a bagančat na zajištění obrany a kolik to bude stát? Řekne nám to aliance, nebo křišťálová koule?," táží se a upozorňují, že plánování finančních, věcných i lidských zdrojů je Achillovou patou resortu obrany, kterým od roku 1990 proteklo půl biliónu korun.

Zmiňují také, že nově jmenovaný ekonomický náměstek ministra obrany Jaroslav Tvrdík chce vypracovat finanční výhled výdajů obrany na deset let a od něj odrazit strategické dokumenty i akviziční procesy. "Proč se s tímto návrhem přišlo teprve nyní, je otázka, na niž nám Robertson neodpoví, stejně jako neřekne, co, kdy a za kolik si máme nakoupit. Musíme na to přijít sami," uzavírají Hospodářské noviny. Zemské noviny (ZN) a České slovo připomínají potíže české armády a upozorňují, že zanedbávání armádního resortu, který se bez jasného zadání od politiků řídil sám sebou, vyústilo v řadu afér. Snahu nakoupit nadzvukové stíhačky za sto miliard korun přitom označují za nanejvýš podezřelou. "Stěží za ní bude péče o zlepšení úrovně české armády. Spíše jsou za ní velké oči ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, kterému se musejí dělat mžitky z vidiny, jak rozděluje miliardy na oživení hospodářství. Ty by měly sice přinést zahraniční firmy výměnou za stíhačkový kšeft, jenže výdaj srovnatelný svou výší s dalším Temelínem by nakonec platili daňoví poplatníci možná ještě v době, kdy by nyní nakoupené stíhačky skončily v muzeu," píše autor komentáře. Připomíná, že přátelské pochyby nad smyslem výdaje, který by mohl zmrazit snahy o modernizaci armády jako celku, zněly z Bruselu už dříve a Robertson je pouze zopakuje nejvyšším českým politikům z očí do očí. "Možná, že Miloš Zeman dokáže nápady svého oblíbeného ministra hostovi z NATO obhájit - vždyť tu nejde o cizí, ale o české peníze. Pak by ale těch sto miliard měl vysvětlit hlavně českým voličům," upozorňují ZN a České slovo.

Jednou z klíčových věcí rozšíření aliance je hodnocení tří dva roky "starých" členů NATO - ČR, Maďarska a Polska, míní Lidové noviny (LN) s tím, že skončily dva roky a noví členové se příliš nevytáhli. Velice negativně je hodnocena Česká republika. Vojenský rozpočet se nezvyšuje, jak by bylo třeba, není hotov dlouhodobý plán budování ozbrojených sil, jednotky nejsou schopné se podle plánu připojit k aliančním silám, pokulhává přezbrojování, vypočítává deník. Podle něj přitom kritiku nedokáží zmírňovat již ani vojáci, kteří odvádějí skvělou práci v mírových silách na Balkáně. LN přitom připomínají, že především v USA sílí názor, že přijetí tří členů před dvěma lety nebyl dobrý nápad. Kandidátské země budou muset patrně splnit daleko přísnější podmínky. "Bylo by proto jenom spravedlivé říci nahlas, komu za odklady a tvrdší podmínky mají země děkovat," konstatuje list.

Hospodářské noviny věnují pozornost opoziční smlouvě, jejíž krize je evidentní a zejména ODS se pakt přestává vyplácet. Nejen že se jí nepodařilo prosadit změnu volebního zákona, menší partaje se navíc semkly ve čtyřkoalici, která uspěla v senátních i krajských volbách a stala se vážným soupeřem ODS. Jen hloupý si podle HN nevšimne, že ODS umožnila toleranci vlády za písemné přísliby, které strana premiéra Miloše Zemana nesplnila a zřejmě ani splnit nehodlá. V nejbližších dnech budou vedení ČSSD a ODS vyhodnocovat fungování opoziční smlouvy a jejích dodatků. Předseda ČSSD Zeman opravdu podle deníku nepotřebuje, aby smlouva padla. I když by se menšinová vláda obešla i bez ní, protože by některé proevropské zákony prosadila ve spolupráci se čtyřkoalicí. Avšak ODS, chce- li mít dostatek času k další "mobilizaci", musí rychle hledat záminku, aby se s ČSSD poměrně rychle rozešla, uzavírají HN.

Mladá fronta Dnes věnuje celou stránku a podrobné grafy a tabulky českým menšinám žijícím v zahraničí. Jmenuje dvacet pět největších komunit, na prvním místě jsou to Spojené státy s 1 299 000 Čechů, Slovensko s 59 000 a Německo s 50 000 Čechů. Méně než 1000 obyvatel českého původu naopak žije Norsku, Kazachstánu, Moldavsku a Dánsku. Na posledním místě tabulky se stovkou Čechů se ocitlo Zimbabwe v Africe. Přestože mnozí z krajanů dosáhli významného postavení, list uvádí jako příklad brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka, kanadského ministra Otto Jelinka, či šéfku americké diplomacie Madeleine Albrightovou, mezi českými komunitami a jejich bývalou vlastí neexistuje pouto, které by bylo srovnatelné se vztahem, jaký existuje u jiných národů, tvrdí Mladá fronta Dnes. Podle Stanislava Broučka z Akademie věd České republiky je důvodem "čtyřicet let komunismu, kdy se tehdejší režim tvářil, že krajané nejsou."

Lidové noviny upozorňují na projev prezidenta Václava Havla, jímž zahájil Konferenci o krajině. "Když letíte helikoptérou nad Prahou, všimnete si, že téměř třetina městské plochy je - nic," řekl Havel. "Ani parkoviště, ani park, cosi mezi smetištěm, budoucím snad staveništěm... Je to projev neúcty k ploše, k zemi, k prostoru," uvedl, když vysvětloval svůj záměr vyprovokovat širší diskusi o tom, jak se současníci chovají ke své krajině, k místu, kde žijí a kde budou žít jejich děti. Pokračoval: "Já osobně cítím, dost bolestně, že se leckde ztrácí hranice osídlení a venkova, že vznikají zvláštní pásma, u nichž nevíme, jestli je to ještě město, nebo už venkov, kde končí louka a začíná skladiště nebo parkoviště. Víme jen, že si tak lidi i firmy usnadňují život, když staví na zelené louce, místo aby se snažili postavit cosi užitečného v nějaké městské proluce," řekl prezident Václav Havel.

---