Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 10. ledna připravil Josef Kubeczka.

Tématy většiny českých deníků jsou stejně jako v předešlých dnech zejména situace v České televizi (ČT) a jednání televizní rady.

Podle Lidových novin Rada ČT překonala všechny dosavadní představy o nezávislosti. Rada nehlasovala o odvolání generálního ředitele ČT Jiřího Hodače, jak ji vyzvala Poslanecká sněmovna. To podle listu znamená, že se odpoutala od reality a její nezávislost vyrostla až do nebe. Dlouhé trvaní však takto "zbytnělá" nezávislost nejspíš mít nebude. "ČT totiž dál neplní své zákonné poslání a sněmovně nezbude, než to konstatovat a radu odvolat. Zmizí tedy i tři členové rady, které doporučila a nechala schválit Občanská demokratická strana," konstatují Lidové noviny s tím, že "paní Dědečkovou a pány Mikše a Mareše bychom si měli zapamatovat navždy: poskytli nám čítankový příklad situace, za níž se deklarovaná nezávislost změní ve svévoli".

Hospodářské noviny míní, že nebude těžké odvolat televizní radu, problémem bude najít novou, dočasnou radu, aby odvolala současného ředitele ČT a jmenovala dočasného. Což může podle listu trvat několik měsíců. "Je jen dalším paradoxem celé kauzy, že ať se ujme kterýkoli ze scénářů, bude nestandardní a bude dokonce do značné míry popírat původní požadavek stávkujícího velína, totiž vyloučení přímých politických vlivů na veřejnoprávní televizi," vysvětluje deník a ptá se, co s tím udělají obránci nezávislosti televize. Podle Hospodářských novin ale už není nyní mnoho na výběr, jak se dostat z patové situace. "Jen pak velmi důkladně o celé věci přemýšlejme; bylo by totiž katastrofou zvyknout si, že koneckonců vždycky, když se to bude hodit, protože ve jménu 'vyšších' cílů, dají se vymyslet přechodná a dočasná řešení," dodávají Hospodářské noviny.

Deník Právo konstatuje, že v kauze ČT již bylo řečeno tolik moudrých vět, kolik jich je možno vysvětlit. Přesto je v této zemi až příliš mnoho lidí, kterým vlastně nikdo nic nevysvětlil. Jako příklad deník uvádí diváka, který nečte noviny a o politiku se nezajímá. Nikdo mu ale zatím kloudně nevysvětlil, proč pořádně nefunguje televize. Tento divák se samozřejmě ptá, proč do této televize jednoduše nepřijdou četníci a neudělají pořádek. "Babička ze Šumavy jistě leccos nechápe, protože nerozumí politice. Neměli bychom si být jisti, že naše rozumění politice představuje jakousi kvalitu, vede-li ke žvanění o svobodě slova proti zákonu a o zastavení vysílání v zájmu zákona, o rozkolu na pravici, ohrožení opoziční smlouvy, manipulaci davu a manipulaci davem a o všem možném. Jen ne o tom, co zajímá babičku ze Šumavy. Cosi je s televizí," končí deník Právo.

Ředitel české soukromé televize Nova Vladimír Železný nechtěl povolit ve své televizi vysílání reportáže o dění v České televizi. Informují o tom Lidové noviny. Dokument, který připravil tým pořadu Na vlastní oči, byl nakonec v úterý večer odvysílán. Na přípravě reportáže zaměřené hlavně na popis změny mezilidských vztahů v České televizi během krize se podílelo několik štábů Novy. O tom, že se dokument nebude vysílat, rozhodl Železný podle listu v pondělí. "Železný nám to zakázal dostříhat, aniž by ten ještě nedokončený sestřih viděl, s tím, že vzbouřenci, které nazval dost nelichotivým jménem, v jeho televizi vystupovat nebudou," řekl Lidovým novinám jeden z reportérů. O odvysílání reportáže bylo podle deníku rozhodnuto až v úterý odpoledne. "Dohodli jsme se, že se reportáž, původně plánovaná na 26 minut, výrazně zkrátí, její vyznění se ale nezmění," řekl šéf publicistiky na Nově Radek John. Dramaturg a režisér reportáže s tím ale nesouhlasil, dodaly Lidové noviny.


Prezident Václav Havel žádá, aby byl vyřešen problém uranové munice, kterou používaly Spojené státy ve válkách v Perském zálivu, v Bosně a Kosovu. Uvádí to Zemské noviny a České slovo, kterým stanovisko Havla tlumočil šéf tiskového odboru kanceláře prezidenta republiky Martin Krafl. Podle něj má Havel zájem na tom, aby se potíže veteránů a účinky uranové munice vyšetřily. Do souvislosti s ochuzeným uranem, který používala v munici americká armáda, dávají někteří odborníci případy označované jako "balkánský syndrom". Jím se v poslední době označuje série onemocnění a úmrtí bývalých vojáků sil NATO, kteří působili v misích na Balkáně. Evropské země NATO dosud evidují asi 50 případů úmrtí či onemocnění leukémií i jinými formami rakoviny u vojáků, kteří působili v 90. letech v misích na území bývalé Jugoslávie, píší listy. Podle Krafla prezident již před dvěma lety doporučil, aby byly informace o škodlivosti uranové munice předány Akademii věd. Oba deníky tento týden informovaly, že na nebezpečí zdravotních komplikací vojáků zahraničních misí upozornil české úřady v roce 1999 americký profesor Hari Sharma. Sharma se podle listů obrátil s prosbou o pomoc také na prezidenta Havla. Armáda podle deníků Sharmovo varování tehdy nebrala vážně. K požadavku předsedy Evropské komise Romana Prodiho, aby bylo používání uranové munice zakázáno, je ale prezident zdrženlivý. "Tato otázka je zatím předčasná. Nejdříve se účinky uranové munice musí vyšetřit," tlumočil stanovisko Václava Havla Zemským novinám a Českému slovu Martin Krafl.


Policie začala zkoumat zprávu o bezpečností situaci v České republice, kterou loni v lednu vypracoval pro Úřad vlády bývalý příslušník komunistické rozvědky a pozdější pracovník Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Klesl. Podle Mladé fronty Dnes policie mimo jiné prověřuje pravdivost údajů, které Klesl ve zprávě uvádí. Kleslem vypracovaný dokument s názvem Bezpečnostní situace státu se podle deníku obsahem shoduje s loňskými názory premiéra Miloše Zemana na činnost Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Služby pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti. Kvůli rozdílným názorům na tyto policejní útvary se Zeman dostal loni do střetu s prezidentem Václavem Havlem. Zatímco prezident a tehdejší ministr vnitra Václav Grulich policejní útvary chválili, premiér výkonnost obou složek kritizoval. Kromě zmíněných útvarů se Kleslova zpráva věnuje i tajným službám, kriminální policii, protidrogové jednotce nebo celníkům. V úvodu zprávy například stojí, že kvůli špatné činnosti "vybraných složek" resortu vnitra je ohrožena bezpečnost státu. O BIS Klesl podle listu tvrdil, že je s nadsázkou v režii Unie svobody a někteří zpravodajci za úplatky kryjí dealery drog. O detektivech kriminální policie zase uvedl, že se bojí zasahovat do takzvané galérky, aby neodkryli vazby na vysoké politické činitele. Klesl již dříve autorství analýzy potvrdil. Nynější ministr vnitra Stanislav Gross již dříve řekl, že považuje Kleslův materiál za nekvalitní a v některých pasážích dosti subjektivní, konstatuje Mladá fronta Dnes.


Český podnikatel Milan Morávek se chystá vypravit letadlo z Prahy do Bagdádu. Podle Morávka jde o legitimní humanitární let. Ministerstvo zahraničí je však opačného názoru a let nepovažuje s ohledem na sankce za legální. Informuje o tom deník Právo. "Jde o misi, která má humanitární charakter, vezeme nitrožilní výživu," řekl Morávek. "Účast na této věci vylučujeme, jde o soukromou aktivitu," řekl listu náměstek ministra zahraničí Hynek Kmoníček. Přitom na Irák byly uvaleny mezinárodní sankce po jeho invazi do Kuvajtu na počátku 90. let. Podle deníku Právo je kontroverzní především skutečnost, že zásilka má být přepravena letecky až do Iráku, což je v rozporu s výkladem rezolucí rady Bezpečnosti OSN. Ta takový postup, s výjimkou případů schválených sankčním výborem, vylučuje, zdůrazňuje deník Právo. List zjistil, že let je nahlášen na 25. ledna. Morávek uvedl, že to bude let Českých aerolinií. "ČSA jako státní podnik by tam být neměly a budeme je kvůli tomu kontaktovat. S ohledem na zahraničněpolitické zájmy nedoporučujeme, aby v této akci fungoval jakýkoli státní subjekt do doby, než se k tomu vyjádří sankční výbor OSN," řekl Hynek Kmoníček. Letu se má podle deníku Právo kromě lékařů zúčastnit i několik obchodníků a někteří poslanci. Morávek tvrdí, že k cestě má oficiální souhlas. "Já jsem každý krok oznamoval úřadům. Všechny firmy, které tam letí, tak činí se souhlasem ministerstva zahraničí a Irák je předal OSN," uvedl. Ředitel odboru Blízkého východu ministerstva zahraničí Ilja Mazánek ale deníku Právořekl, že o účasti obchodníků na misi "nic neví". Oficiálně nebylo ministerstvo osloveno vůbec.


K norimberským rasovým zákonům podle Mladé fronty Dnes přirovnává Vladimíra Tichá z Českomoravské kynologické unie nově navrhovaný zákon o chovu psů: "Jsou v něm vymezena plemena psů, na která se vztahují zvláštní podmínky chovu a která jsou označována jako nebezpečná. To se rovná zavedení psí kolektivní viny." Případné přijetí zákona v této podobě by podle kynologů mohlo vést až k vymření daných plemen v české psí "populaci". "My tato plemena nezakazujeme ani neomezujeme jejich chov, my jen chceme, aby o nich byla vedena přesná evidence a aby pro jejich majitele platila vzhledem k povaze těchto psů přísnější pravidla," říká jeden z předkladatelů normy, poslanec Zdeněk Kořistka. Podle předsedy Českomoravské kynologické unie Josefa Němce je zákon již od počátku špatný právě tím, že se vztahuje jen na některá plemena: "Není zlých psů, ale lidí, kteří je neumějí správně vychovat. Nebezpečnost psa spočívá v nedostatečném výcviku, nikoli v rase," cituje Mladá fronta Dnes.


Drak sežral Měsíc. Tak si dříve lidé vysvětlovali podivný úkaz, kdy nejbližší souputník Země téměř mizí z oblohy, píší Lidové noviny a pokračují: Polovina obyvatel zeměkoule upínala v úterý zrak na večerní oblohu. I Češi mohli, pokud to počasí dovolilo, pozorovat první úplné zatmění Měsíce třetího tisíciletí. Úplné zatmění Měsíce bylo nad územím ČR pozorovatelné v celém svém průběhu. V Praze byl celý petřínský vrch v obležení lidí, kteří se zakloněnými hlavami sledovali nebe nad městem. Zcela jasná obloha tak těm, kteří neváhali obětovat pohodlí domova a vyšli ven, připravila neopakovatelnou podívanou. Okolo třičtvrtě na osm se Měsíc začal nořit do zemského stínu. Od levého dolního okraje Měsíce stín postupoval, až deset minut před desátou pokryl Měsíc celý. Úplné zatmění trvalo do 21.51. Měsíc se poté začal opět vynořovat a těsně před jedenáctou hodinou zatmění skončilo. Ani při úplném zatmění ale Měsíc z oblohy pro pozorovatele nezmizí. Ikdyž se nachází v zemském stínu, je slabě viditelný. "Sluneční paprsky, které se v zemské atmosféře lámou a dostanou se tak i do zemského stínu, totiž Měsíc osvětlují," vysvětlil Lidovým novinám Pavel Příhoda z Planetária Praha.