Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 15. října připravila Eva Petržílková.

Bezpečnostním opatřením po teroristických útocích se věnují Lidové noviny. List však poukazuje spíše než na snahu uchránit občany České republiky na vyjádření ministra vnitra Stanislava Grosse. Ten totiž hovořil o tom, jak je dobře země připravena na útok biologickými zbraněmi. Jeho výrok ale později zpochybnili hygienici. "Smutný příběh o tom, kterak chlapecky bujná fantazie jednoho politika dokáže nabourat důvěru ve schopnosti státu zajistit bezpečnost občanů," konstatují Lidové noviny.


Nejvyšší pohotovost mají po uplynulém víkendu armádní zdravotníci a speciální laboratoře, v nichž se má zjišťovat, zda byly někde použity biologické zbraně. S odvoláním na náčelníka armádní zdravotnické služby Jana Petráše to uvedl deník Mladá fronta Dnes.

Stupeň nejvyšší bojové pohotovosti vojenských zdravotníků a detekčních laboratoří podle listu v praxi znamená, že část lidí z těchto týmů je neustále přítomna na pracovištích. Ostatní musí být ve velmi krátké době k dispozici. Nová onemocnění sporem antraxu neboli snětí slezinnou, která se objevilo na Floridě, a hrozby útoků biologickými zbraněmi přiměly podle listu k mimořádným opatřením také ministerstvo zdravotnictví. Vedení resortu připravuje pro běžné lékaře speciální školení. Program by měl podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Otakara Černého lékařům připomenout, jak se onemocnění určí a jak je možné je léčit.


Prezident Václav Havel v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes připustil možnost, že by se Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) mohlo přestěhovat mimo centrum hlavního města. Ještě před několika dny přitom prezident označoval tyto úvahy za absurdní. "To je věc odborného posouzení, ale já nejsem absolutním odpůrcem eventuálního přestěhování. Nicméně když jsem to poprvé zaslechl, tak jsem se lehce podivil," uvedl v rozhovoru Václav Havel. O Přestěhování RFE/RL z centra Prahy začali čeští politikové uvažovat kvůli hrozbě teroristických útoků. Právě budova stanice, jejíž chod financují Spojené státy a která vysílá i do islámských zemí, by se podle odborníků mohla stát terčem atentátů. Proto ji také střeží společně s policisty i vojáci a obrněné transportéry, dodává list.


Česká republika se musí zabývat tím, zda nenastal pravý čas, aby přehodnotila svůj vztah k Rusku. Ve svém článku publikovaném pro deník Pražské slovo to uvedl premiér Miloš Zeman. "Svět se mění a my s ním. Ještě před deseti lety by si nikdo nedokázal představit, po zkušenosti se sovětskou okupací Československa v srpnu 1968 a s následnými 20 lety normalizace, že se budeme moci dívat na Rusko jako na spřátelenou zemi," uvedl Zeman. Podle předsedy vlády je třeba přehodnotit také vztah Ruska a Severoatlantické aliance. "Podle mého názoru je možné v dlouhodobé perspektivě, bude-li si to Rusko samo přát, uvažovat i o jeho členství v NATO," dodal premiér. Po teroristických útocích na americká města z 11. září se totiž podle něj hlavním úkolem Severoatlantické aliance stává boj proti světovému terorismu.

Premiér Zeman se pro zapojení Ruska do NATO vyslovil již po nedávné pražské schůzce s ruským předsedou vlády Michailem Kasjanovem. Političtí komentátoři ale tehdy jeho vstřícnost vůči Rusům přisuzovali spíše snaze o podpis dohody ohledně splacení ruského dluhu, dodává deník.


Spojené státy tlačí Českou republiku do nákupu starých stíhaček F-16, uvádí deník Právo. Podle listu USA usilují o to, aby vláda zrušila probíhající výběrové řízení na nákup stíhaček pro české letectvo, v němž jako jediná zůstala nabídka britsko-švédského konsorcia BAE Systems. Česko by prý Američanům nákupem právě jejich strojů vyjádřilo i solidaritu v boji proti terorismu, poznamenává dále deník. Američané slibují, že pokud Česká republika koupí přes deset let staré letouny F-16, které jsou nyní zakonzervovány v nevadské poušti, pomohou české armádě s prodejem nadbytečných letounů L-159 a postaví na nohy jejich výrobce Aero Vodochody. Podle nejmenovaných odborníků, na které se deník odvolává, má však americká nabídka řadu záludností. Letouny F-16 by sice podle nich byly výrazně levnější, ale česká armáda by do nich údajně musela investovat stovky miliónů dolarů. Česká vláda vypsala tendr na nákup 24 nebo 36 nadzvukových letadel pro české piloty letos v lednu. Nové stroje by měly nahradit dosluhující letouny sovětské výroby. Důležitou součástí zadání veřejné soutěže je i požadavek na doprovodné ekonomické programy, které by měly pomoci českému hospodářství.


Stát chce zprivatizovat letiště v Praze Ruzyni a očekává, že mu jeho prodej vynese deset až 20 miliard korun. S odvoláním na společný materiál ministerstev dopravy a financí o tom informuje deník Mladá fronta Dnes. Materiál by měl v nejbližší době projít připomínkovým řízením a poté by o něm měla rozhodnout vláda. "Počítáme s tím, že bychom vše mohli stihnout v první polovině příštího roku," cituje list ministra dopravy Jaromíra Schlinga. List dále uvádí, že stát musí ze současné České správy letišť nejprve vytvořit dvě akciové společnosti, které bude stoprocentně vlastnit. První firmou bude Letiště Ruzyně a druhou pravděpodobně Správa letišť.


Česká republika loni vyvezla do zahraničí sedm a půl tisíce ručních střelných zbraní a tisíc protitankových kanónů. Část z toho putovala do africké země Zimbabwe, jejíž vláda si v ČR objednala tisíc protitankových kanónů, kulometů a samočinných pušek. Píšou o tom Lidové noviny s tím, že v Zimbabwe přitom už víc než rok trvá násilné zabírání půdy bílých farmářů. Při rabování farem už bylo devět farmářů zabito a mnoho z nich útočníci ztloukli, připomíná list. Evropská unie přijala v roce 1998 kodex chování při vývozu zbraní, ve které se členové usnesli, že jsou odhodláni bránit vývozu materiálu, který může být použit pro vnitřní represi. ČR se k tomuto kodexu přihlásila. Podle náměstka ministra zahraničí Hynka Kmoníčka není kodex pro ČR závazný. "Vývoz zbraňových komodit vždy posuzujeme v návaznosti na situaci v dané zemi. V tom konfliktu jsou skutečně používány jen hole a mačety. Nemám jedinou zprávu o použití střelných zbraní," řekl Kmoníček.


Předseda Odborového sdružení železničářů (OSŽ) Jaromír Dušek je podle Lidových novin nejbohatším podnikatelem v ČR, protože jeho OSŽ vydělá ročně až 40 miliard korun. List píše, že Dušek zatím vyzrál na všechny vlády. Za 11 let se nikomu nepodařilo českou železnici zreformovat. A tak ze státního rozpočtu rok co rok přispíváme naprosto nehoráznou sumou na permanentní stávkovou pohotovost. Čtyřiceti miliardami ročně si zaléváme svého Duška. Odboráři na dráze nyní Duška opět zvolili svým předsedou, kterým má být nejméně do roku 2005. To je podle deníku špatná zpráva pro každou vládu, která bude chtít železnici zreformovat. Nebude-li se Duškovi reforma líbit, nebude se nic měnit, dodává list.


Komentáře některých deníků se vracejí k víkendovým konferencím stran, na nichž se začaly rýsovat první podoby volebních kandidátek: "Ministr a místopředseda sociální demokracie Petr Lachnit zřejmě skončí ve vysoké politice," hodnotí Lachnitův propad ve stranických primárkách Lidové noviny. Ministr podle deníku doplatil na to, že s jeho jménem byly spojovány nevyjasněné kauzy. "Ostravský ranař přijde o koryto, protože u něj příliš mlaskal," poznamenává komentář Lidových novin. "Z Prahy, z ministerského křesla celkem četné Lachnitovy kauzy na ty pravé důvody odchodu nevypadají. Z Ostravy, z úhlu pohledu věrohodnosti tamní sociální demokracie, a tedy potencionálního úspěchu ve volbách, zřejmě jaksepatří ano," hodnotí výsledek primárních voleb v ostravské ČSSD Hospodářské noviny. "Že by první vlaštovka stranického pudu sebezáchovy?" dodává vzápětí deník.


Mladá fronta Dnes s odvoláním na tvrzení poslankyně za ČSSD Jany Volfové odhaluje, že i v Česku se prodávají malé děti. V zemi existují porodnice, ve kterých lze anonymně porodit a zařídit vše potají tak, že dítě si odnese úplně cizí žena. Ta je pak vydávána za skutečnou matku. Porodníci to vesměs popírají, i když někteří připouštějí, že teoreticky to uskutečnit jde. Prodej nechtěných dětí použila Volfová jako argument pro svůj návrh , aby v zemi byly legalizovány anonymní porody. Žena by pak měla zákonné právo porodit v nemocnici a nikomu neříci své jméno. Lékaři by neměli důvod hledat náhradní matku, protože dítě by mohlo být zcela legálně považováno za nalezence a velmi brzo předáno k adopci.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio