Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z denního tisku s datem 10. října připravila Milena Štráfeldová.

Podle Lidových novinčeští politici nejsou jednotni v tom, jak se postavit k možnému rozšíření útoků z území Afghánistánu na další státy, které podporují terorismus. První náznak odlišné představy USA a Velké Británie o podobě odvetného útoku proti základnám světového terorismu přinesl českým politikům dilema. Spojené státy už v pondělí oznámily Radě bezpečnosti OSN, že cílem vojenských úderů mohou být kromě pozic Talibanu v Afghánistánu i další země, které poskytují útočiště teroristům. Velká Británie se ale ohradila, že s rozšířením útoků nepočítá. Ke které koncepci odvety se přikloní česká diplomacie, není zatím úplně zřejmé. Výroky nejvyšších ústavních činitelů naznačují, že by se Češi nebránili rozšíření útoků na jiné státy, z nichž podle všeho by nejvíce připadal v úvahu Irák. Už v pondělí Klaus po schůzce s premiérem Milošem Zemanem k možnému rozšíření vojenských akcí uvedl: ˝Je to informace, kterou sdílíme.˝ Rozšiřování odvety na území dalších států nicméně podle něho může mít větší dopad na české občany či mnoho českých iniciativ v těchto zemích. S Klausovými slovy se ztotožnil i premiér Zeman. Jiní politici jsou ale opatrnější. I šéf české diplomacie se zatím jednoznačné odpovědi na tuto otázku vyhýbá. Česká diplomacie však zřejmě nebude rozšiřování válečných akcí do jiných zemí zrovna podporovat. To by totiž nejspíš znamenalo konec světové protiteroristické koalice, do níž se začlenily i umírněné islámské státy. Zcela proti eskalaci konfliktu jsou komunisté. ˝Zásah proti Iráku by byl nefér a hloupost už proto, že v Iráku vládne světský režim, ne náboženský fundamentalismus. Je třeba diferencovat, izolovat ty nejmilitantnější skupiny a ne jim dávat nové trumfy do ruky,˝ řekl místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf.

Jak píší Lidové noviny, české vrtulníky by mohly zasáhnout v Afghánistánu. Náčelník generálního štábu armády Jiří Šedivý uvedl v úterním pořadu Interview s BBC, že česká strana nabídla Severoatlantické alianci vrtulníkovou jednotku. Nyní se podle generála Šedivého v centrále NATO jedná, jestli bude náš návrh přijat. Další pomocí by mohlo být nahrazení amerických sil vázaných v misích na Balkáně jednotkami evropských členů aliance. V tom případě by Česká republika musela prodloužit misi SFOR v Bosně. Armádní rozpočet je ale napnutý a další přítomnost našich vojáků v zahraničí si ministerstvo obrany nemůže dovolit. ˝Po penězích bychom museli sáhnout do meziresortních zdrojů,˝ řekl v BBC Šedivý.


Jak uvádí deník Právo, skupina zakladatelů nové politické strany, sdružená kolem někdejší studentské aktivistky Moniky Pajerové, která se před časem rozešla s frakcí podnikatele Jiřího Lobkowicze, nyní hledá název pro vlastní projekt nové strany. "Nebudeme se s Lobkowiczem handrkovat o název Cesta změny, neboť ten už je stejně zdiskreditovaný," řekla deníku Pajerová. Podle ní je pravděpodobnější, že se skupina vrátí k názvům občanských iniciativ, jako byl třeba Impuls 99 nebo Děkujeme, odejděte. Na vzniku nové strany se angažovali i lidé z Občanské ligy nebo z iniciativy Česká televize - věc veřejná, takže nelze vyloučit výběr i z těchto názvů. Lobkowiczova skupina pokračuje v přípravách Cesty změny. Podle mluvčí Ireny Lazurové by mohla vzniknout do konce října.


Podle Mladé fronty Dnes ministr školství Eduard Zeman opět ohrožuje existenci víceletých gymnázií. Ministr sice už upustil od záměru víceletá gymnázia zrušit, ale v novém návrhu školského zákona navrhuje zavést na těchto školách dvojí zkoušky. První, přijímací zloušky ke studiu v primě, nejsou ničím novým. Ovšem druhé, které by studenti skládali na konci kvarty - tedy v době, kdy jejich vrstevníci končí devítiletou docházku - by znamenaly konec jedné z předností víceletých gymnázií. Žáci, kteří odcházejí na osmiletá gymnázia, doposud skládali přijímací zkoušky v páté třídě, a na dalších osm let měli vystaráno. To už by neplatilo. Kdo neudělá druhé zkoušky, dál nepostoupí. O tom, jak by měly zkoušky po kvartě vypadat, by podle ministerských představ bude o jejich podobě rozhodovat především ředitel školy. Ještě před dvěma lety, kdy se stejná myšlenka objevila v prvních konturách návrhu Zemanova školského zákona, ji ředitelé odmítali. Chystané opatření se dotkne každý rok zhruba dvanácti tisíc dětí.


Podle deníku Právo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Richard Falbr je rozhodnut definitivně skončit s odbory. Učiní tak za půl roku, kdy se bude v dubnu 2002 v Praze konat sjezd této centrály. Falbr to řekl v úterý Právu. "Myslím si, že v nejlepším je třeba přestat. Už dělám nejvyšší funkce v odborech dostatečně dlouho a myslím, že je na čase uvolnit místo někomu jinému," řekl Falbr. Na dotaz, koho vidí jako svého vhodného nástupce, odmítl odpovědět s tím, že: "Kdybych jmenoval korunního prince, ještě bych mu ublížil." Na další otázku, zda by příštím předsedou mohl být současný druhý muž centrály Milan Štěch, Falbr uvedl: "Myslím si, že ano. Myslím, že Milan Štěch je nejschopnější z lidí ve vedení ČMKOS a že na tu funkci má." Ve vysokých odborových funkcích je Falbr od roku 1990. V březnu 1990 byl zvolen viceprezidentem České a Slovenské konfederace odborových svazů a od března 1992 byl jejím prezidentem. V roce 1994 se stal předsedou ČMKOS.


Přiistěhovalci, kteří zamíří do České republiky, budou bodováni. Česká vláda podle deníku Právo už spustila pilotní projekt nové imigrační politiky. Dotazníkovou nediskriminační formou chce z přílivu budoucích přistěhovalců vybírat ty, kteří se dokáží sociálně a kulturně nejvíce přizpůsobit našemu prostředí. Tedy především takzvané sociálně kompetentní lidi. Rozhodovat přitom bude bodové skóre, které z uvedených údajů v dotazníku daný přistěhovalec získá. Potvrdil to vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla při své pondělní návštěvě Liberce. "Je nutné silně podporovat propopulační politiku, ať si říká kdo chce co chce. Pohyb obyvatel je ale třeba modelovat. Studiem různých imigračních politik, zejména kanadské, švýcarské a francouzské, jsme vytvořili pilotní program, na jehož základě lidi, kteří sem přijdou, oskórujeme, a ti, kteří budou mít vyšší skóre, se tu budou moci usadit. Koncepce projektu už byla schválena, teď bude dva až čtyři roky probíhat pilotní program, kde se ukáže, zda je třeba něco změnit," vysvětlil Špidla. V bodovém sazebníku, který podle Špidly vychází z principu nediskriminace, přitom budou nejvyšší důležitost sehrávat mimo jiné vzdělání, věk, zdravotní stav či vzdálenost, odkud imigrant přichází. "Je jasné, že třeba Polák z česko-polského pohraničí to má kulturně a sociálně snazší než třeba Polák z Gdaňska. Na každých 100 kilometrů vzrůstající vzdálenosti to tedy bude bod dolů. Na druhou stranu nám nemůže jít třeba jen o vzdělání, protože i psychopat může být vzdělaný. Jde nám o slušné, sociálně kompetentní lidi. A rozhodovat o tom musí údaje, které mají svou cenu, a ne ty, které jsou dezinterpretační," dodal Špidla na otázku novinářů, zda se imigranti budou muset zpovídat například i z toho, jakého jsou náboženského vyznání nebo národnosti. Podle Špidly ČR přirozeným úbytkem ztrácí každým rokem na 20 tisíc obyvatel. "Za 30 let je to 600 tisíc obyvatel, a to by to s námi šlo z kopce, protože naše populace stárne," dodal Špidla. Příslušné dotazníky se podle něj budou vydávat na konzulátech.


Čtyřicet let své existence oslaví kapela Olympic nejen mamutím turné, novou deskou a speciální sérií poštovních známek, ale i muzikálem. Jak napsala Mladá fronta Dnes, muzikál Olympic aneb Jak se lítá vzhůru by měl mít premiéru v Divadle Ta Fantastika v březnu příštího roku. Autorem scénáře je Petr Janda a spisovatelka Iva Hercíková. Hudbu k inscenaci vytvoří hity Olympiku, které budou na jevišti prezentovat dvě sestavy - jednak sama kapela, jednak představitelé mladých Olympiků, kteří teprve vzejdou z konkurzu. Režisér Petr Novotný chystanou produkci popisuje jako koncert, při kterém by měly ožívat vzpomínky na přelomové momenty skupiny, mezilidské vztahy, děti, milenky i manželky. Petr Janda přiznává, že pátrání ve vlastní paměti nebylo jednoduché. "Z původního Olympiku jsem zbyl už jenom já, tak se trochu bojím, abych se svým výkladem historie kapely nenarazil. Když se bavím s kamarády a kolegy, zjišťuju, že každý si to pamatujeme trochu jinak," řekl Janda.


Podle Hospodářských novin se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nejspíš nevyhne žalobě kvůli svému rozhodování v kauze televize TV 3. A to přesto, že Rada v úterý napodruhé schválila převod licence k jejímu vysílání, kterou zatím vlastnil Martin Kindernay. Zahraniční investor televize - americký fond Argus Capital vlastněný skupinou Prudential - není totiž podle managementu televize spokojen s tím, že mediální rada neumožnila převést licenci na lucemburskou společnost KTV. Akceptovala převod na českou firmu RTV Galaxie. Obě přitom podle údajů, které byly předloženy mediální radě, vlastní Kindernay. Generální ředitel TV 3 Jan Martinek ještě před rozhodnutím rady uvedl, že i v případě, že převod licence z Kindernaye na RTV Galaxie potvrdí, žaloba na předchozí rozhodnutí rady platí. "Rada nepostupovala v souladu s mediálním zákonem," tvrdí. Důvod, proč chtěl zahraniční investor televize, aby byla licence převedena do Lucemburska, byla nedůvěra, že by v české firmě byla jeho investice dostatečně ochráněna. Obává se totiž, aby se mu nepřihodilo něco podobného jako Američanu Lauderovi v případě Novy. Podle Jana Martinka chápe partner TV 3 rozhodnutí neumožnit převod licence do Lucemburska jako diskriminaci zahraničních investorů. "Minimálně do doby, než o žalobě rozhodnou soudy, vysílat budeme," popřel ale spekulace, že by již ke konci roku mohla televize TV 3 skončit, protože partner do ní již nebude chtít investovat.