Přehled tisku

Z českých novin s datem 25.10. vybírala Kateřina Brezovská.

Lidové noviny komentují poslanci schválený návrh novely zákona o přestupcích, který se tváří "jako vlaštovka zvěstující lepší časy". Podle novely by totiž mohla přestupky poslanců a senátorů stíhat policie. Toto úžasné vylepšení právního řádu a krok k rovnosti občanů před zákonem bychom nejspíš měli oslavovat, míní list, který okamžitě dodává, že s rovností se to ale nemůže přehánět, a tak si zákonodárce bude moci vybrat: buď se dobrovolně vydá do rukou policie, nebo se raději uchýlí k mandátně -imunitním kolegům. Představa, že by se zákonodárci měli zodpovídat z přestupků stejně jako normální smrtelníci, zřejmě poděsila senátory i poslance natolik, že si pro jistotu nechali zadní vrátka, dodávají Lidové noviny.

Senát by chtěl omezit tolik diskutovanou prezidentskou pravomoc udělovat milosti, píše Mladá fronta Dnes. Osvobozující rozhodnutí hlavy státu vyplňují celou stupnici: od těch správných přes sporné až k vyloženě špatným. K nim patří rozkazy justici, aby trestní stíhání vůbec nezahájila nebo je zastavila. Nikdo se potom nedozví, jestli zločinec něco spáchal, byl nevinen nebo mu stačilo dobře zapůsobit na pracovníky hradní kanceláře. Do takto citlivého rozhodování by prezident příště mohl mluvit jen se souhlasem vlády. Je to změna k lepšímu, i když ideální by podle listu bylo, aby tato Pravomoc úplně zanikla. Rozjíždět nebo zastavovat mlýny spravedlnosti politickými prostředky je příliš nebezpečné, vysvětluje deník a ptá se, jaké vážnosti došel prezident Václav Havel, když s každým rozhodnutím o udělení milosti upadal do podezření, že kryje bývalé kamarády nebo nevěří v kvalitu a nezávislost soudů. Uvěřit na objektivní a nezaujaté rozhodování muže na Hradě je potom téměř nemožné, píše Mladá fronta Dnes.

---

Na jiném místě Mladá fronta Dnes píše, že jen díky jedinému hlasu ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla ve sněmovně v prvním kole obhájil plošné příspěvky na děti. Návrh na zamítnutí zákona umožňujícího plošné přídavky podpořilo 94 poslanců, potřeba bylo 95 hlasů. Dvanáct poslanců nebylo přítomno. Špidla chce vyplácením přídavků na děti všem rodinám zvýšit porodnost a pomoci rodinám se středně vysokými příjmy. Pravicoví poslanci ho však viní z populismu a rozhazování peněz. Vyčítají mu také, že rozpočet to bude stát více než čtyři miliardy korun. Pokud by zákon o plošných přídavcích prošel parlamentem, což není příliš pravděpodobné, od roku 2003 by stát přispíval všem rodinám za každé dítě. Výpomoc by rostla spolu s věkem potomka, a to od 474 do 686 korun. Nejvyšší dávku by například mohli čerpat i vysokoškoláci, a to až do 26 let. Zatím má na dětské přídavky nárok pouze rodina s příjmem nižším než trojnásobek životního minima. Od října se minimum mírně zvyšuje. Přídavky tak dostane rodina se dvěma dětmi ve věku sedm a dvanáct let a s čistým příjmem do 34 920 korun. Příspěvek v tomto případě činí 580 korun. Tyto dávky dnes stát připisuje bezmála dvěma milionům dětí, píše deník.

---

Ministr kultury Pavel Dostál připravuje podle deníku Právo opatření na zákaz dočasného vývozu kulturních památek ze země. Důvodem je arbitrážní řízení mezi ČR a společností CME, která je vlastníkem České nezávislé televizní společnosti. Podle arbitráže porušila Čr v případě CME dohodu o vzájemné ochraně investic mezi ČR a Nizozemskem a je tak povinna zaplatit odškodnění. V zahraničí by totiž mohl být zabaven český majetek v hodnotě jednoho miliónu dolarů jako náhrada za náklady na arbitráž. Podle informací listu by se toto opatření mohlo dotknout hlavně předmětů kulturní hodnoty, které by v určité době byly mimo české území. Dostálovo opatření se proto podle deníku týká hlavně obrazů, soch a jiných uměleckých děl, která by měla být představena na zahraničních výstavách. Dostál ale informaci Práva nepotvrdil. Připustil však, že by podobné opatření znamenalo například podstatné omezení kulturního festivalu Česká sezóna příští rok ve Francii.

---

Kvůli nepovedenému žertu může dvaačtyřicetiletý právník strávit až pět let ve vězení, píše Mladá fronta Dnes. Vyšetřovatelka totiž advokáta, jenž v pondělí při vstupu do budovy pražského soudu prohodil, že nese semtex a sněť slezinnou, obvinila z trestného činu šíření poplašné zprávy. "Musela být přerušena líčení. Svým činem obviněný způsobil vážnou poruchu v činnosti soudu, proto mu hrozí až pět let," řekla listu Danica Macháňová, šéfka Úřadu vyšetřování v Praze 2. Stíhaný právník justiční stráži na otázku, zda má u sebe zbraň, odpověděl, že nese trhavinu společně s bacily antraxu. "Příslušníci justiční stráže vyhlásili okamžitě poplach. Policisté předvedli muže na policejní služebnu. Tam sdělil, že šlo pouze o žert," popsala v úterý incident policejní mluvčí Iva Knolová. Událost se však zřejmě odehrála jinak. "Muž přiznal, že jde o žert, ještě v budově soudu. Ale bohužel až poté, co byl spuštěn poplach," řekla listu Macháňová. Zároveň připustila, že kdyby právník svůj vtip vysvětlil dříve, než se rozjela bezpečnostní opatření, pravděpodobně by stíhán nebyl.

---

Česká a slovenská akreditační komise vyšetřuje činnost brněnského Institutu dalšího vzdělávání, který nabízí bakalářské právní vzdělání za roční poplatek 30.000 korun. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Podle ní Václav Vinš z českého ministerstva školství hovoří o "šikovně vymyšleném projektu, který se tváří jako pobočka zahraniční univerzity"; v tomto případě bratislavské Univerzity Komenského. Institut podle listu údajně využívá právních skulin a výhod, které plynou z nestandardní spolupráce se Slovenskem. Členka slovenské akreditační komise Helena Barancová ale uvedla, že oprávněnost fakulty zřizovat pobočky v zahraničí se příčí poslání slovenských vysokých škol. "Právnická fakulta může realizovat bakalářské studium jen na našem území," řekla listu.

---

Ústav sociální péče pro mentálně postižené v Rábech na Pardubicku se řídí provozním a domovním řádem, který porušuje lidská práva. Dospěli k tomu zástupci Národní rady zdravotně postižených, Českého helsinského výboru a olomoucké Univerzity Palackého. Uvádí to Lidové noviny a Mladá fronta Dnes. Ředitel ústavu Zdeněk Linhart nařčení odmítá s tím, že se vědomě žádné diskriminace nedopustili. Deníky uvádí, že klienti ústavu nesměli podle provozního a domácího řádu volně přijímat návštěvy rodičů a příbuzných. Návštěvy byly navíc omezeny na poslední tři dny v měsíci a odchod domů na víkend musel být hlášen do středečního poledne. Dokonce jim bylo přidělováno číslo či značka. Svěřenci nedostávali ani kapesné a nesměli z ústavu telefonovat. Helsinský výbor a Národní rada zdravotně postižených se obrátily s žádostí o nápravu na ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidlu. Ten v dopise těmto institucím připustil, že současná praxe v Ústavu sociální péče Ráby vede k omezování osobní svobody uživatelů sociálních služeb. Podle deníků také připustil, že obdobná praxe je běžná i v dalších sociálních zařízeních.