Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 22. října připravil Josef Kubeczka.

Komentátoři českých celoplošných deníků se zabývají například otázkou, zda je třeba posilovat kompetence zpravodajských služeb.

K výsledkům nedávného průzkumu veřejného mínění agentury TNS Factum, které ukázaly, že 75 procent obyvatel Česka by souhlasilo s výraznějším omezením osobní svobody výměnou za větší bezpečí před hrozícími teroristickými útoky, se vrací komentátor Pražského slova. To, že většina lidí souhlasí s posílením pravomocí státu podle něj sice vypadá logicky, ale logické to není. Opravdu výsledky průzkumu naznačují, že se Češi a Moravané chtějí vzdát některých práv a svobod? A kterých? ptá se vzápětí. "Možná to na první pohled vypadá logicky, nyní, ve vypjaté době a poněkud rozkolísané mezinárodní situaci, ale je to nepochopitelné a rozhodně nesmyslné," konstatuje autor. Uvádí, že přece není možné vzdávat se svých práv, když nikdo zatím neví jakých! Stát podle něj nepotřebuje více kompetencí ani teď, kdy Američané útočí na Usámu bin Ládina a Taliban. "Stát má dostatek kompetencí k tomu, aby nás, své občany a všechny obyvatele České republiky, ochránil," píše list. Dodává, že české zpravodajské služby mají podle jeho názoru kompetencí dost, a naopak postrádají důvěryhodnost. "Uvnitř se vede už mnoho let válka, nejprve to byla válka mezi starými rozvědčíky ze školy Státní bezpečnosti a novými kádry, teď proti sobě válčí přívrženci Občanské demokratické strany a vládní sociální demokracie," upozorňuje autor poznámky Pražského slova.


Autor sloupku v Mladé frontě Dnes hodnotí, do jaké míry je Česká republika připravena na vstup do Evropské unie. "Zanedlouho se sejdeme se západními Evropany u jednoho unijního stolu. Někdejší představa - na jedné straně kultivovaný, čistý, způsobný gentelman a proti němu zaostalý, mlaskající, ušmudlaný barbar - vzala za své," uvádí se v úvodu komentáře. Civilizační přehrady mezi Západem a Východem nejsou. Španěl, Němec, Brit jsou stejní Evropané jako Čech, Polák, Maďar, píše list. "Jsme jen o něco chudší. Nedělí nás kulturní zvyklosti, uznávané hodnoty, tradice, politické a ekonomické systémy, ale pouze zkušenost několika desetiletí minulého století a nepříliš podstatné bohatství," uvažuje komentátor. Dodává, že skeptik by možná podotkl, že propast v životní úrovni je ještě hodně velká. "Máme několikanásobně menší příjmy, musíme více pracovat o víkendech, mít 'vedlejšáky', abychom slušně vyžili. Realista ví, že deset let tržního hospodářství a svobody nemohlo náskok západní Evropy srovnat ani při nejlepší vůli," konstatuje autor. Připomíná také, že v Evropské unii věnují mnohem větší pozornost vzdělávání a lidským zdrojům. "My dáváme na investice do vzdělávání menší část národního bohatství než země za západní hranicí. Tuzemské firmy a jejich zaměstnanci také nemají hlubší motivaci k dalšímu studiu dospělých," podotýká komentátor Mladé fronty Dnes.


Přední české deníky ve svých ekonomických komentářích věnují pozornost privatizaci a jejím výnosům do státní kasy pro rok 2002 a výsledkům stockholmské arbitráže.

Jestli Zemanově vládě v posledních měsících její existence na něčem opravdu záleží, pak je to dokončení privatizace, píšou Lidové noviny. Důvod je podle nich zřejmý: peníze z prodeje státní firem jsou poslední možností, jak splnit předvolební sliby. "Proto se tak kvaltuje, ačkoliv spěch je právě teď ten nejhorší rádce, neboť prodejce pod tlakem prodá i za méně, než by se slušelo," domnívá se deník. Sociální demokraté dobře znají pravdu, že čím víc peněz má vláda pod palcem, tím větší má moc. Proto také nechtějí dopustit, aby jejich političtí soupeři měli po příštích volbách v rukách tak silnou mocenskou zbraň, jako jsou dobře prodejné polostátní firmy, uvádí list. "Po kupónové privatizaci nadšených liberálů následuje privatizační kvapík pragmatiků moci. Ani v jednom případě není o co stát. Škoda, že příští vláda nebude mít zřejmě už co prodávat. Na třetí pokus by to možná vyšlo," uzavírají Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes komentuje výsledky stockholmské arbitráže. "Stockholmský syndrom je, jak známo, psychická porucha, při níž se u obětí únosu vytváří nepřirozené citové pouto k únoscům. Zdá se, že česká vláda v poslední době trpí podobným druhem syndromu: nepřirozenou snahou zpěčovat se výrokům nezávislého soudu," píše list. Jinak si totiž nelze vysvětlit její rozhodnutí požádat o pozastavení stockholmského arbitrážního řízení mezi Českou republikou a společností CME. Stejně tak si nelze vysvětlit skandální tvrzení náměstka ministra financí Ladislava Zelinky, že se Česká republika necítí vázána výrokem stockholmského tribunálu, domnívá se Mladá fronta Dnes.


Česká armáda nemá dostatek železničních vagónů pro přepravu tanků a obrněných transportérů. Uvádějí to Hospodářské noviny, podle nichž hrozí, že by se tak v době krize musela armáda potýkat s vážným problémem. Vagóny si podle listu vojáci musejí pronajímat od Českých drah. Za služby poskytované resortu obrany si přitom železničáři účtují podobné ceny jako u běžných zákazníků. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský konstatoval, že armádě jsou vždy přistaveny vagóny v požadovaném počtu a ve stanovený den. Podotkl, že jízdní řády vojenských vlaků jsou neveřejné. "V předchozích letech došlo k určitému snížení plošinových vagónů pro přepravu velkorozměrných vozidel a my takové vagóny v podstatě nemáme," přiznal deníku náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Vedle vagónu scházejí podle deníku vojákům i velkokapacitní dopravní letouny. Chybějí i obytné kontejnery, které se využívají při zahraničních cvičeních. "Zatímco jiné armády tyto kontejnery mají, my musíme stavět stany," uvedl dobře informovaný zdroj blízký resortu obrany. Dodal, že například na manévry do Norska museli čeští vojáci přijet o týden dřív, aby tábor postavili. Stejnou dobu podle něj vojáci po skončení cvičení stany bourali. "Norové přivezli na nákladních automobilech obytné kontejnery, které potom zase ihned odvezli," uzavřel zdroj pro Hospodářské noviny.


Poslední předseda ústředního výboru Socialistického svazu mládeže (SSM) Martin Ulčák působil v dozorčí radě firmy Geco, kterou celníci podezřívají z daňového úniku ve výši 56 miliónů korun. Společnost zabývající se dovozem tabáku podle Mladé fronty Dnes dovezla v roce 1999 a 2000 téměř 200 tun kvalitního cigaretového tabáku, který však na hranicích vydávala za lulkový. Podle listu byl Ulčák členem dozorčí rady právě v době, kdy byl delikt spáchán. Celníci vyměřili za podvody s tabákem Gecu pokutu 2,15 miliónu. Firma bude muset navíc doplatit i dlužných 56 miliónů korun, o něž připravila stát, píše Mladá fronta Dnes. Z obchodního rejstříku podle deníku vyplývá, že ve společnosti vedle Ulčáka střídavě působí i další bývalí svazáci. Jedním z nich je například Marcel Čižmář, který byl ze společnosti v lednu 1998 vymazán a týž den zapsán pod jménem Belhocine. Dalším bývalým členem SSM ve firmě Geco je i současný předseda představenstva Libor Chrobok, uvádí deník Mladá fronta Dnes.


Návrh nového projektu ke klinickému ověřování devitalizace vypracovala na svém nedělním zasedání Vědecká rada Svazu pacientů, píše deník Právo. Projekt podle něj nyní svaz předloží pracovní skupině ministerstva zdravotnictví, kde ho posoudí i chirurgická společnost a někteří členové vědecké rady ministerstva zdravotnictví. "Základem návrhu projektu je, že pacient by podstoupil devitalizační zákrok bez chemoterapie. Požadujeme rovněž, aby byl také podrobně imunologicky vyšetřen před zákrokem a po něm," řekl Právu předseda svazu Luboš Olejár. K devitalizaci se doposud vždy přistupovalo až po chemoterapii, což je v rozporu s odkazem objevitele této léčebné metody doktora Karla Fortýna, píše Právo. Dodává, že pokud by pacient chemoterapii podstoupil, devitalizační zákrok je možný až po roce. Olejár uvedl, že Svaz pacientů požádá místopředsedu vlády Pavla Rychetského, aby sdělil, zda je devitalizační zákrok v souladu s evropskými zdravotními předpisy pro uvedení metody do praxe. Vedení svazu chce podle něj požádat o stanovisko i předsedkyni Nejvyššího soudu Elišku Wagnerovou. Devitalizaci pozastavila 1. října vědecká rada ministerstva zdravotnictví na půl roku. Právě tato doba má postačit k zhodnocení výsledků u dosud operovaných pacientů. Z 54 již zhruba třetina zemřela, u ostatních se zatím efekt zákroku, spočívající v povzbuzení imunitního systému, neprojevil, uvádí deník Právo.