Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 31. října připravila Eva Petržílková.

Listy mimo jiné hodnotí situaci po nedělní havárii vrtulníku Mi-8, na jehož palubě bylo 12 lidí včetně amerického astronauta českého původu Eugena Cernana a jeho českého kolegy Vladimíra Remka. Pozornost věnují také spekulacím o hrdinství vojenského policisty Jaroslava Šelonga, kterého prezident Václav Havel vyznamenal za pomoc zraněným z vrtulníku.

"V České republice se musí "pachatelé" mimořádných činů, kteří mohou nosit titul hrdina, připravit na eventualitu, že budou pykat za porušení nepsaného zákona. Ten velí nevystrkovat hlavu z řady, nelišit se od ostatních, neurážet mimořádnými schopnostmi své bližní," uvádí deník Právo a pokračuje: "Příslušník vojenské ochranky Šelong ale určitě nemyslel na medaili Za hrdinství, když prostřelil okénko havarovaného vrtulníku a vytahoval zraněné ven, píše list s tím, že kdyby medaili nedostal, měl by klid. Takhle aby začal vysvětlovat, jestli těch lidí vytáhl z helikoptéry vlastnoručně dost na to, aby si ji zasloužil. Svědci ale Šelongovo hrdinství zpochybňují a mají mu za zlé, že telefonoval operačnímu důstojníkovi vojenské policie. Přejme těm, kteří se dostanou do podobných krizových situací, aby si nevzpomněli na nepsaný zákon a dělali to, co jim velí profese, odvaha a odpovědnost. V Česku pro ně ovšem bude nejpříjemnější, když se o jejich zásluhách nikdo nedozví," míní list.

Podle Hospodářských novin jediným, kdo rozpoutané běsnění kolem pádu vrtulníku bere s nadhledem, je bývalý kosmonaut Eugene Cernan. "Prošel se po Měsíci a nyní s nadhledem říká: "Nehody se mohou stát kdykoli". Zachovat si zdravý rozum je tedy zřejmě možné jen tím, že by byli někteří politici, novináři a vůbec lidi "vystřeleni na Měsíc"," soudí deník. Zároveň se ptá, co dělat s názorem, že by lidé měli být hrdí na reakci posádky, záchranářů i lékařů, protože bez nich to mohlo dopadnout hůře. "Cha, hrdí, co to je? Když je možné na všech hledat chyby, rochnit se v tom, kdo je větší hrdina a kdo by měl odstoupit? Člověk s měsíčním nadhledem ovšem odjede a my zůstaneme na Zemi," dodávají Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes uvádí, že kvůli dosud nevysvětlené havárii armádního vrtulníku Mi-8S zakázal velitel letectva generál Padělek lety všech helikoptér s obdobnými motory a agregáty. S výjimkou strojů polské výroby Sokol se to týká všech vrtulníků, které má armáda ve výzbroji. Na stroje, které jsou v pohotovostním systému protivzdušné obrany země, se však zákazy letů zaviněné katastrofami či haváriemi nevztahují, dodává list.


Deník Mladá fronta Dnes se věnuje české politické scéně. V této souvislosti připomíná nepřítomnost premiéra Miloše Zemana na předávání státních vyznamenání při výročí vzniku samostatného Československa na Pražském hradě. "Jeden nepůjde na Hrad, aby neztrapňoval první dámu. Ta mu, sama od rány, nechce podat ruku. Křičel loni jako zupák na jejího manžela," popisuje list údajný důvod Zemanovy nepřítomnosti na slavnostním večeru na Hradě. Podle deníku čeští politici jsou spíše baviči. "Předstihují se v zábavnosti, chtějí zaujmout vtipem, bonmotem a řízným odkopnutím těch druhých. Úkolem politiků již není vést, říkat směr a stát si za svou směrnicí. Jejich úkolem je pobavit obhroublostí. Deník zvažuje, zda politici netropí tolik hluku, protože se třeba zmenšuje význam politiky," píše list. "Věcí, k jejichž spravování politiky potřebujeme, je stále méně. Tak z nouze nabízejí: Nepodáme dámě ruku. Bavíte se? K svátku republiky se taková nabídka zvlášť hodí. Republika už není víc než všichni politici, nýbrž každý politik je víc než celá republika," konstatuje Mladá fronta Dnes.


"Vaše dluhy příliš rostou, funkce státního rozpočtu se smrskává na pokladnu pro bující sociální dávky, penzijní reforma je v nedohlednu, zahraniční obchod zůstává v červených číslech a soudy pracují pomalu." Takto shrnují Hospodářské noviny základní výtky mezinárodních institucí vůči České republice. "Chyby, na které instituce poukazují, Česko neřeší," konstatuje deník. "Fakt, že Českou republiku odborníci skutečně bedlivě sledují, potvrzuje i poslední zpráva Mezinárodního měnového fondu. V té se objevuje novinka, kterou je příliš silná koruna. Rady expertů Mezinárodního měnového fondu však připomínají chytrou horákyni. Uvolnit měnovou politiku by podle nich sice nebylo špatné, ale jednoznačně ho doporučit nejde. Přesto se zdá, že při porovnávání argumentů pro a proti snížení sazeb se jazýček vah začíná pomalu přiklánět na stranu zlevnění peněz," míní deník.

"Evropská konjunktura škobrtá a dýchavičně pokašlává," zobecňuje situaci komentátorka Pražského slova. Upozorňuje zároveň, že nemine týden, aby z některé ze zemí Evropské unie nepřišla špatná zpráva. "Česko uprostřed této ekonomické pustiny zatím stále připomíná oázu, jíž jako by se okolní nepohoda vyhýbala. Zatím. Určité známky obav z budoucnosti totiž nelze přehlédnout. Průmyslníci si začínají stěžovat, že by mohli vyrábět a prodávat víc, ale spotřeba v zemích obchodních partnerů klesá. Domácí spotřebitelé opět v rozporu se stavem v okolních zemích vesměs hýří dobrou náladou a většina z nich se chystá utrácet, neboť doba podle nich přeje velkým nákupům. V závěru komentáře list varuje před růžovými prognózami o růstu českého hospodářství, jimiž voliče chlácholí vládní ekonomové: "Česko se nevznáší ve vakuu a evropské bolesti se i zde projeví. Jen je otázka, jak silně."

Lidové noviny hodnotí sdělení premiéra Miloše Zemana z říjnového vyjednávání o prodeji ruského dluhu, kdy premiér oznámil budoucí zveřejnění smluv. "Vše, co se řešení ruského dluhu dotýká, je ale tajné," připomíná list. "Naplnění premiérova zprůhledňovacího záměru by přitom bylo opravdu skvělou zprávou. Tajemství halící smlouvy s firmou Falkon, o níž není k dispozici moc důvěryhodných informací, totiž dávají prostor ke spekulacím všeho druhu. Premiérovo vystoupení na tiskové konferenci po jednání s ruským premiérem však příliš zavání okamžitou inspirací, která bude zapomenuta jen o něco málo později, než se zrodila," uzavírá list.


Lidé v České republice stále víc spoří než investují. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že banky zaznamenávají trvalý přísun nových prostředků na své účty. Od počátku devadesátých let až dodnes se zdvojnásobil na více než 1,3 bilionu korun. Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Pavla Mertlíka sociologické průzkumy ukazují, že lidé spoří zejména proto, aby se zabezpečili před nejistou budoucností. Fakt, že tato motivace u lidí převládá, ilustruje i současná situace, kdy úspory v bankách rostou, přestože po odečtení inflace je výnos z takové složky záporný. Česko však patří k zemím s rozvinutým bankovním sektorem i v mezinárodním srovnání. Celková suma vkladů uložených v tuzemsku v bankách se rovná 70 procentům výkonu ekonomiky, tedy hrubého domácího produktu, což je zhruba stejně jako v Evropské unii. Růst vkladů by měl v Česku pokračovat. Zatímco okolní svět čelí recesi, domácí ekonomika roste, spotřebitelská důvěra trvá a míra spoření se zvyšuje, uzavírá list.


Až čtyřnásobek současné ceny možná v budoucnu zaplatí lidé a firmy za pojištění svého majetku v České republice. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, že tuzemské pojišťovny varují, že budou své sazby dramaticky zvyšovat. Zahraniční partneři domácích společností, kteří přebírají část rizik spojených s pojištěním, totiž zvyšují své požadavky na cenu této služby. Důvodem jsou jednak ztráty z teroristických útoků na Spojené státy, ale také stále rostoucí počet přírodních katastrof. Podle generálního ředitele Union pojišťovny Igora Valtra lze příští rok očekávat růst sazeb neživotního pojištění o 20 až 30 procent. Vyšší ceny se nejspíš dotknou všech druhů majetkových pojištění. Tedy od aut, domácností, domů až po pojištění podniků a průmyslu. Výše sazby závisí na dohodě s konkrétní pojišťovnou. Obnova smluv byla hlavním tématem jednání v Baden-Badenu. Podle České pojišťovny z konference nevzešly konkrétní závěry. "Je však jasné, že u určitých odvětví průmyslu, jako petrochemie, budou zajišťovací ústavy podstatně zvedat sazby. U pojištění, která byla beze škod, vzrostou o 40 až 100 procent, u ostatních o 100 až 600 procent," uvedla pro deník pojišťovna.


Snížit riziko dalšího srdečního infarktu má umožnit vylepšená trubička - stent, která se v České republice začne užívat začátkem příštího roku, informuje o tom deník Právo. Profesor Michael Ascherman, přednosta 2. interní kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice vysvětlil, že dosud pacientům se zúžením věnčitých cév lékaři běžně zavádějí do tepny trubičku, která umožní normální průtok krve. "Patnáct až dvacet procent operací je ale nutné po čase opakovat, protože trubička zarůstá v důsledku nárůstu nové tkáně a tepna se tak zužuje," řekl deníku profesor. Nový stent je pokryt speciálním lékem, který právě růstu cévních buněk zabraňuje a tím i novému zužování cévy. Hrozba infarktu se výrazně snižuje. Využití nového stentu je podle Ašrmana přínosem nejen pro pacienty, ale také pro zdravotní pojištění. Nemocní se po tomto typu ošetření nebudou do nemocnic vracet k novým výkonům a výrazně se tak sníží náklady na dosud dlouhodobou léčbu. Účinná látka léku, který zabraňuje růstu cévních buněk, byla objevena ve vzorku zeminy na Velikonočních ostrovech, dodává deník Právo.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio