Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Českými deníky s datem 14.11. listoval Vilém Faltýnek.

Britský dopisovatel Lidových novin Milan Kocourek informuje o cestě osmičlenné delegace romských poradců do Velké Británie. Přestože se právě do Británie snažily odejít desítky českých Romů, české zástupce zdejší poměry překvapily, píše Kocourek. "Rozruch vyvolalo mezi českými delegáty například zjištění, že romské děti v Británii musejí chodit do školy minimálně sto dní v roce, zatímco na ostatní děti se vztahuje povinnost celoroční školní docházky." Kocourek cituje názor jedné z účastnic výpravy, že právě tím jsou Romové segregováni. Vyčleňuje je to na okraj společnosti, protože vyšší vzdělání nikdy nebudou mít. Delegáti se shodli i na tom, že celková úroveň vzdělání romských dětí v Česku je téměř jistě mnohem vyšší než úroveň vzdělání romských dětí v Británii. Hlavním důvodem je to, že kočovný způsob života britských Romů neumožňuje dosáhnout vyššího vzdělání. Některé věci však zástupce z Česka překvapily příjemně. Při návštěvě policejní stanice v Coventry vzbudila zájem prezentace náboru etnických menšin do policejní služby. Členové delegace zvláště ocenili skutečnost, že na rozdíl od české praxe se při náboru do britské policie nevyžaduje maturita jako minimální vzdělání. Tolik Milan Kocourek v Mladé frontě Dnes.


"Miloš Zeman, který se chtěl v CNN prezentovat jako vědoucí hrdina světodějného dramatu, mimoděk založil nový typ politiky," domnívá se filosof Miroslav Petříček v komentáři pro Mladou frontu Dnes. "Nelze ji nazvat jinak než politikou bulvární. Zeman je zkrátka Superman. Český premiér promluvil v CNN a na pár hodin se stal mediální hvězdou. Konečně víme, jak to vše bylo, opatrně formulované informace od ustrašených mluvčích dostaly správný říz. Dozvěděli jsme se, že terorista Atta chystal vlastně útok na Rádio Svobodná Evropa v Praze.

Páně premiérův sklon k unáhlenosti není tak hodný pozoru jako sama prezentace politiky, kterou tímto způsobem v okamžicích krize vyjevuje. Prezident Bush se při popisu terorismu a boje s ním snaží pracovat se slovníkem tak přízemních žánrů, jako je western a kriminální román. Zeman pěstuje rétoriku úplně jinou a o tom, že by si byl vědom její nebezpečnosti, není v jeho vystupování ani známka. Prezentuje-li svůj politický postoj, je přitom uhranut velkými, ba největšími žánry, zejména pak kosmickým svárem Dobra a Zla, v němž je místo jen pro bohy, polobohy a heroismus. Avšak ani v této stylizaci nezapře své zvláštní sklony, protože toto drama kombinuje se schématem pohádky: hrdinovi brání v jeho úkolu škůdce, jenž je schopen (jak je tomu podle premiéra i v případě časopisu Respekt) hrdinovi ukrást i denní světlo, takže bez různých kouzelných prostředků (vzpomínáte na různé kufříky s dokumenty?) a pomocníků (Šlouf a jeho lidé) by snad své poslání ani nenaplnil.

Zeman není v této rétorice sám, přinejmenším od sarajevského atentátu či televizní války se česká politická scéna hemží Mstiteli, Ochránci a Zrádci. V mediálním věku je to do jisté míry pochopitelné: je obtížné prezentovat politiku, jež se chválabohu - odehrává především v prozaické, přízemní rovině prosazování dlouhodobých cílů. Není tedy divu, že se politici snaží této šedi vtisknout barvitější a zároveň čitelnější smysl. Potíž je však v tom, že nejbarvitější je v dnešním světě bulvární tisk," uzavírá komentář Miroslav Petříček v Mladé frontě Dnes.


K přiPravované vzpouře rusky mluvících vězňů, kterou v noci na pondělí zastavil společný zásah policie a vězeňské služby, se vrací komentátor Práva. Byť byla podle něj akce úspěšná, není hodna větších oslav. "Ona totiž jedna věc je úspěšné potlačení chystané vězeňské vzpoury, druhá zase skutečnost, že bděle střežení vězňové v jedenácti různých šatlavách byli schopni organizace a koordinace," podotýká pisatel. Kdo se však nyní chystá podle tradice lomit rukama, lamentovat a pronášet nějaké moralismy, měl by si podle něj nejdříve ujasnit, zda se opravdu diví. "A je snad čemu se divit, když dávno víme, že se ve většině případů odhalených zločineckých band objevuje nějaký ten zkorumpovaný policista, že se zboží pro vietnamské tržnice pašuje v celých kamiónech a tak dál? ptá se autor. Žijeme v zemi, kde není dosti lidí zámožných, kteří si riziko korupce nemohou dovolit, a v mravních poměrech, v nichž heslo 'chudoba cti netratí' vzbuzuje útrpnou lítost. Zde se korupce musí předpokládat, míní komentátor.


Programová ředitelka televize Nova Libuše Šmuclerová podle středeční Mladé fronty Dnes (MfD) převezme po úterním zadržení Vladimíra Železného její řízení. "I kdyby měla povinnosti navíc, paní Šmuclerová je natolik televizní odborník, že si jistě poradí," řekl deníku mluvčí televize Martin Chalupský. Pokud by se Železného pobyt za mřížemi protáhl, zůstal by bez moderátora jeho sobotní pořad Volejte řediteli, píše MfD. Chalupský uvedl, že jsou ve hře i jiné pořady s podobnou stopáží. "Nepředbíhejte událostem, do soboty je ještě daleko," dodal. Železného poslal v úterý vyšetřovatel do cely předběžného zadržení po téměř šestihodinovém výslechu. Ve vazbě skončil i přes zmírnění původního obvinění z poškozování věřitele na pokus o spáchání tohoto trestného činu.

Šéf Novy je podezřelý, že se pokusil v souvislosti s vystavením miliardové směnky lichtenštejnské nadaci Astrona Foundation způsobit firmě Central European Media Enterprises (CME) škodu zhruba 900 miliónů korun. CME se dříve podílela na chodu Novy a podle únorového verdiktu mezinárodní arbitráže jí má Železný zaplatit miliardu korun.


Policejní vyšetřovatel v těchto dnech obvinil dalšího mladíka, který v Pardubicích za úplatu získal osvědčení o nezpůsobilosti k vojenské službě. Píše to dnešní Mladá fronta Dnes. Z prodeje modrých knížek jsou podle čtvrteční reportáže České televize (ČT) podezřelé lékařka z odvodní a přezkumné komise a pracovnice územní vojenské správy. Kromě obou žen, které jsou od minulého týdne ve vazbě kvůli podezření z úplatkářství a obcházení branné povinnosti, tak vyšetřovatel obvinil z uplácení a vyhýbání se branné povinnosti už osm mladíků. "Další obvinění pak padnou v nejbližších dnech. Již nyní máme k dispozici důkazy, které tato obvinění podpoří i v případě, že zadržení nebudou chtít vypovídat," cituje deník mluvčí pardubické policie Hanu Fojtíkovou. Výsledky dosavadního vyšetřování podle ní navíc nasvědčují tomu, že s modrými knížkami se v Pardubicích neobchodovalo pouze při letošních odvodech. "Ta doba je mnohem delší. Zatím ji odhadujeme na pět až sedm let," dodala mluvčí.


Výběr strategického partnera pro brněnského výrobce traktorů Zetor byl zatím pozastaven. Majoritní vlastník a věřitel Zetoru, Česká konsolidační agentura (ČKA), totiž stále neuzavřel jednání s poradcem, jakým způsobem brněnskou společnost prodá. Píší to dnešní Hospodářské noviny, podle kterých tak neustále se protahující výběrové řízení zřejmě nabere další zpoždění. "Výběr je pozastaven. Nemáme od České konsolidační agentury informace o konkrétní struktuře transakce," řekla listu Alice Undusová, mluvčí společnosti Odien Restructuring Services, která je poradcem ČKA při výběru strategického partnera pro Zetor. Mluvčí ČKA Jiří Pekárek však tvrdí, že agentura již vytvořila a odeslala poradcům vlastní projekt řešení, který obsahuje základní principy prodejní transakce, a nyní záleží na společnosti Odien, jak rychle dokončí výběrové řešení. Podle Undusové se však jedná o materiál určený k dalšímu projednání. "My jsme poradce a nemáme exekutivní pravomoc. Musíme jednat v souladu se zájmy vlastníka, tedy České konsolidační agentury. Brzdí nás nejasné stanovisko k tomu, jak budeme Zetor prodávat. Jeden z našich návrhů byl minulý týden zamítnut," uvedla. Experti ČKA podle HN nyní zvažují, zda vstup strategického partnera do Zetoru uskutečnit prodejem aktiv nebo kombinovaným prodejem aktiv a pohledávek. Pomalý proces prodeje Zetoru nedávno kritizoval ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. V Zetoru nyní provádí hloubkovou kontrolu tři zájemci a Grégr požaduje, aby byl výběr strategického partnera ukončen do konce roku.


Zpráva o přípravě České republiky na vstup do Evropské unie, kterou v úterý zveřejnila Evropská komise, je dnes v popředí pozornosti komentátorů denního tisku.

Podle Mladé fronty Dnes je zpráva pro zemi posledním varováním. Vstupní jednání s EU mají za rok skončit a bylo by tedy načase, aby se unijní posudky na Českou republiku obešly bez různých 'vážných problémů' a 'politováníhodných' věcí. To se však ani letos nezdařilo, soudí. "Praha se snažila, aby tyto vady na kráse už konečně zmizely, a to nejen diplomatickou cestou. Vláda a čeští politici obecně vyvinuli v řadě oblastí značné a často úspěšné úsilí k překonání problémů, na které je unie už dlouho upozorňuje. Jejich odhodlání však často uvázlo v půli, či dokonce na počátku cesty - zejména tam, kde šlo o jejich moc. Vzdávat se jí nechtějí, i když by to bylo často k dobru věci," píše. Příznačným podle komentátora deníku je, že ani po mnohaletých výzvách EU není vyřešena otázka o státní službě, podobné je to s korupcí. Oba problémy jsou přitom jen dvě strany téže špatné mince, kterou navíc lemují nedostatky soudnictví. "Snadno ovlivnitelné a mocné úřady jsou skoro výzvou ke korupci, zvláště když soudy a 'čisté ruce' nefungují, tak jak by měly. Pak už je jedno, kdo k ní dá podnět. Řešením není prosté omezení pravomocí úřadů. Potřeba regulací a kontrol se zavedením vnitřního trhu EU totiž poroste. Ani dělení pravomocí nepomůže, pokud se nerozdělí mezi nezávislé úřady, které budou plnit to, co mají předepsáno, a nebudou skákat podle toho, jaká vláda je zrovna u moci. České úřady musí být pod veřejnou kontrolou. Zajistit ji, to je velký úkol politiků. Mají-li ho splnit, musí být odstraněno jakékoli riziko, že by se úřady mohly stát otroky té či oné politice vůle. To není možné bez záruk, že státní služba bude vskutku profesionální a nezávislá. Nelze toho dosáhnout ani bez vyvrácení obecného přesvědčení o rozšířenosti korupce, a tedy bez hladce fungujících soudů. Na to upozorňuje unie - naposledy před rozhodováním o českém vstupu," podotýká MfD.

Hospodářské noviny konstatují, že Česká republika již splňuje všechny tři základní podmínky pro vstup do unie, tedy že je stabilní demokratickou zemí s rozvíjející se tržní ekonomikou a legislativou, která stále více splývá s unijním právem. "Jistě, najdeme ekonomická kritéria, v nichž zaostává, je tu seznam chybějících zákonů i jiné kaňky na kráse. Jenže nikdo z členů patnáctky nebyl v den vstupu dokonalý," píší. Detailně zprávu pitvat nepokládají za nutné, protože neobsahuje žádné téma, o němž by se již v ČR nevedly diskuse a spory politiků. "To však neznamená, že bychom měli nedostatky, na které komise upozornila, zlehčovat. Zejména ne ty, které se týkají ekonomiky, ať už jde o rostoucí schodek veřejných rozpočtů, nebo přidělování veřejných zakázek bez výběrového řízení, což vyvolává podezření z korupčního jednání. Klíč ke dveřím unie je již připravený, byť ho do ruky ještě nedostaneme. Dává nám to Právo chovat se důstojně jako budoucí člen. Místo toho se však část politiků chystá unii použít ve volební kampani jako fackovacího panáka. To o nás vypovídá možná víc než zpráva Evropké komise," naznačují HN.

Za dobré vysvědčení - ve vztahu k minulým zprávám a ve srovnání s jinými kandidátskými zeměmi - označuje elaborát evorpských komisařů Právo. Zdůrazňuje, že poprvé bylo jasně řečeno, že tahle země nejenže může být za stabilní, fungující, standarní atd. ekonomiku považována, ale že právě takovou a makovou tržní ekonomikou je. "Tohle by býval Brusel tvrdit nemusel, kdyby býval nechtěl," soudí.

Za dobrou pozici před finišem pokládá hodnotící zprávu EK Pražské Slovo. Připomíná, že zlepšení konstatoval Brusel již loni, tehdy ale s pochvalami šetřil, protože o rok dříve dopadlo vysvědčení takřka katastrofálně a bylo co dohánět. "Přihlášku ke vstupu do unie podala Praha sice uprostřed minulého desetiletí, ale až do roku 1999 ani Klausova vláda a po ní ani kabinet vedený Milošem Zemanem pro přibližování země k Evropské unii příliš neudělaly. Ministři, poslanci a senátoři se rozhýbali, až když přišla studená sprcha v podobě varování, že by Česká republika mohla zůstat před branami dnešní 'patnáctky', upozorňuje. Nynější ani loňské dobré hodnocení Prahy však podle jeho komentátora ještě neznamená, že vstup do unie je hotovou věcí. "Dnes jsou vyhlídky takové, že 'patnáctka' by se mohla rozšířit do tří let. Znalci bruselských poměrů však upozorňují, že nejspíše se bude rozhodovat podle vzorce, v němž bude mít jisté místo Polsko a spolu s ním až devět dalších zemí. Česká republika má velkou šanci být mezi nimi. Šanci, nikoli jistotu," zdůrazňuje Pražské Slovo.