Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 16.11. připravila Eva Petržílková.

Komentáře českých deníků věnují značnou pozornost především listopadovým událostem roku 1989:

Hospodářské noviny uvažují o tom, do jaké míry se za posledních dvanáct let podařilo naplnit ideály sametové revoluce: "Dvanáct let po 17. listopadu 1989 si mnoho z nás už nedokáže vybavit všechna hesla, která jsme tehdy při zvonění klíči vyvolávali. Co po nich zbylo?" ptají se Hospodářské noviny a pokračují: Rozpadlé iluze, zklamání, někdy znechucení. Především však dědictví, které dokazuje, že listopadová revoluce splnila svůj cíl. Tento odkaz můžeme popisovat mnoha vzletnými i hlubokomyslnými větami. Zkusme to třemi obyčejnými slovy: svoboda, možnost a příležitost, píše deník. Vzápětí připomíná, že samotný pád totalitního režimu ještě nemusí znamenat nastolení demokratického právního systému, ale pouze svobodu, možnost a příležitost ho budovat. Záleží jen na lidech, jak se jich chopí, jak jsou při tom důslední a jak se nechávají ukolébat těmi, které si pro splnění tohoto úkolu postavili do čela. Mohli jsme tedy čekat více? Ano. Za svá zklamání a znechucení si však do jisté míry můžeme sami. Svalovat vinu za vše, co se nezdařilo a co správně nefunguje, na politiky, je výmluva. Jsme to my, kdo si je zvolil, kdo jim toleruje jejich provinění, kdo je trvalým tlakem nenutí k převzetí odpovědnosti, případně k demisi, podotýkají Hospodářské noviny.

Lidové noviny připomínají předlistopadové poměry tehdejšího Československa. Uvažují nejprve o únorových událostech roku 1948. Zaměřují se také na léta normalizace po srpnu 1968, aby se dostal až k listopadu 1989. "Československá socialistická republika byla od svého počátku v roce 1949 státem nesvéprávným, jakousi vnější gubernií mocného Sovětského svazu. Ten ji, pravda, chránil před vnějším napadením, avšak i za cenu vojenské intervence zajišťoval diktaturu komunistické strany," připomíná deník. Normalizační sedmdesátá a osmdesátá léta list vnímá jako dobu, kdy většina národa přijala tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka jako toho pravého člověka, který v čele strany a státu zajistí životní jistoty a přednosti socialismu. "Přes existující policejní režim, který 'nás' údajně chránil proti vnitřnímu nepříteli, se národ s Husákem dohodl (chalupářská subkultura, první vlna automobilizace, nucené uzavření se do soukromí a tak dále)," píše list. Po takové zkušenosti podle něj lid v listopadu 1989 neměl příliš chuť chodit do ulic a bylo ho třeba k tomu vyburcovat. Za dvě normalizační desetiletí se český lid jistě zvlášť nevyznamenal: už jen proto, že se za jeho účasti rozkradlo, co se dalo, píše. Kdo mohl tušit, že v devadesátých letech to bude ještě horší? 17. listopad 1989 znamenal pro národ vytržení z reálněsocialistické letargie. Bylo to vytržení plodné. Mnozí obyvatelé, kteří se až dosud o politiku nezajímali, se pojednou začali starat o věci společného zájmu," uzavírá své zamyšlení deník.


Někdejší prvňáčkové, do jejichž her se snad nějak prodral svist pendreků z pražské Národní třídy 17-tého listopadu 1989, dnes už mají nebo brzy mít budou volební právo, píše deník Právo a dodává: A mají nebo brzy mít budou jiné starosti, jiné záchytné body v proudu času. Oficiální fanfáry státních svátků ztrácejí původní sílu. V určitém smyslu je to škoda. Zněl jakýsi patos v kovovém zvuku mříží starého režimu, do něhož bušili reformní či disidentští lvi. Vždyť ve hvězdných chvílích celospolečenské naděje byli schopni shromáždit za svými zády masy okleštěného, všestranně podvyživeného občanství. Copak to není trvalá hodnota? - ptá se list.


Sametu bylo moc - říká v Mladé frontě Dnes někdejší spoluautor studentské stávky Pavel Langer. Netají své rozčarování z polistopadového vývoje - vadí mu nedostatečné restituce, nemožnost občana rozhodovat o nakládání s částí odváděných daní, trestuhodná nedbalost při záchraně kulturního dědictví. Oceňuje však svobodu projevu a vyznání a svobodu pohybu. Lepší než očekával, je brzký vstup země do NATO a zatím snad úspěšné jednání o přidružení k Evropské unii a také materiální pohodlí.


K dalším tématům: Šéf obrany Jaroslav Tvrdík nechce podle deníku Právo na svém ministerstvu vojáky. Důstojníci mají podle něj sedět na generálním štábu nebo velet jednotkám. Stovky vojáků ve službách ministerstva se tak rázem ocitly před složitou volbou - buď opustí funkce a nastoupí u posádek, nebo odejdou do civilu. Ministr hájí reformu slovy, že chce rozšířit civilní kontrolu armády a ušetřit peníze. Na vojáka z povolání podle něj ministerstvo musí vynaložit vyšší prostředky než na civilistu. Kariérní řád jednoznačně definuje průběh služby. Voják by měl podle ministra pravidelně rotovat na různých funkcích, píše deník.


Dnešní mladá generace nemá šanci dosáhnout stejného vzdělání jako generace otců, konstatují Lidové noviny. Dodávají, že zároveň s tím se horší schopnost republiky konkurovat vyspělým zemím. Kvůli malému počtu vysokoškoláků se Česko stane jen zásobárnou levné pracovní síly. Tyto údaje nepopírá ani ministr školství Eduard Zeman. Situaci však nevidí jako tragickou díky programům rekvalifikací. Zde jsme podle ministra dosáhli světového rekordu. Za poslední léta se dvě třetiny obyvatelstva rekvalifikovaly na jinou práci, než původně vykonávaly. O nízké úrovni vzdělanosti svědčí i statistiky OECD. Podle nich dosáhlo vysokoškolského vzdělání pouze 11 a půl procenta české populace. Je to o téměř polovinu méně, než činí průměr zemí sdružených v OECD. Republika také výrazně zaostává ve výdajích na jednoho studenta - v zemích OECD je to 10 tisíc dolarů ročně, české vysoké školy musejí vystačit s částkou řádově nižší.


Zatímco se fotbalový národ po středečním ubohém výkonu českých reprezentantů v baráži s Belgií o mistrovství světa zahalil do smutku, sázkové kanceláře si mnou ruce. V souboji sázejících a bookmakerů jasně zvítězili ti druzí a svým zaměstnavatelům přinesli zisk. Většina sázkařů totiž věřila ve vítězství a v postup našich barev, na národní mužstvo tak vsadila nemalé finanční prostředky, píší Hospodářské noviny. Tipsport, jednička na trhu, přijal podle listu na sázkách na naše reprezentanty šest miliónů korun. Čtyři a půl lidé vsadili na vítězství v zápase a jeden a půl milión na postup. "Našlo se však mnoho lidí, i když výrazně méně, kteří věřili Belgii," cituje mluvčího firmy Lubomíra Ježka. Jeden sázející podle něj dokonce vsadil na postup Belgie 400.000 korun. Kvůli trapnému vystoupení českých reprezentantů musel Tipsport vyplatit 4,3 miliónu korun, dodává deník.


Ruský plynárenský gigant Gazprom se podle Hospodářských novin nezajímá pouze o Transgas a Unipetrol, ale zajímá se zřejmě i o vstup do televize Nova, která hledá nového investora. Listu to nezávisle na sobě potvrdilo několik zdrojů blízkých komerční televizi. Šéf Novy Vladimír Železný se v létě sešel s ruským velvyslancem. Na schůzce se mluvilo i o vstupu Gazpromu na český mediální trh. Mluvčí Novy Martin Chalupský připustil, že management televize jednal s několika zahraničními subjekty, jednání s Rusy ovšem odmítl, píše list.


Policejní vyšetřovatel Vladimír Machala, který se zabývá kauzou ředitele televize Nova Vladimíra Železného, čelí tlakům a anonymním výhrůžkám. Pro list Mladá fronta Dnes to připustil ředitel Úřadu vyšetřování Miroslav Antl: "Když se mě takhle zeptáte, já vám to vyvracet nebudu. I něco takového se vyskytlo," řekl Antl novinám na dotaz, zda vyšetřovatel čelí výhrůžkám nebo zastrašování. Přiznal rovněž, že práci policie ovlivnil fakt, že jejich aktivity proti Železnému byly předem prozrazeny. "Na nás na všechny byl vyvíjen obrovský tlak," řekl deníku. Na dotaz, jaké tlaky má na mysli, odvětil, že "určité tlaky při vyšetřování takto vlivných osobností jsou vždycky". Nechtěl specifikovat, zda roli sehrály i politické zájmy, dodal však že obdobné kauzy žádají osobní statečnost vyšetřovatelů: "Je třeba vyšetřovatele podržet a říct, že to, co v případě Železný dělá, dělá velmi správně. Může nás jen mrzet, že rozhodnutí soudu může narušit další vyšetřování," řekl listu. Ředitel Novy je podezřelý, že se pokusil vystavením miliardové směnky lichtenštejnské nadaci Astrona Foundation způsobit firmě Central European Media Enterprises (CME) škodu zhruba 900 miliónů korun. CME se dříve podílela na chodu Novy. Podle mezinárodní arbitráže jí má Železný zaplatit miliardu korun. Místo toho vystavil směnku nadaci Astrona, dodává deník.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio