Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z deníků s datem 12. listopadu vybíral Vilém Faltýnek.

Pokud nebude zaručena bezpečnost temelínské elektrárny, měly by Rakousko, Německo a Evropská unie společně navrhnout České republice obchodní řešení sporu kolem elektrárny. V rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny to řekl prezident Hospodářské komory Rakouska Christoph Leitl s tím, že způsobů řešení je mnoho. Zmínil přitom jednorázovou platbu, dodávky energie nebo poskytnutí technologie pro výstavbu zařízení na obnovitelné zdroje. Jestliže se politika ubírá do slepé uličky, je lepší přemýšlet o obchodním řešení sporu než o vetech a blokádách, uvedl Leitl, který se proto chystá na návštěvu Prahy.

Rakousku je podle Leitla jasné, že ČR do Temelína investovala ohromné prostředky a nyní je jednoduše "nemůže vyhodit oknem". "Proto říkám Rakušanům, když máte strach o své životy, tak musíte otevřít peněženky," doplnil. Česká republika bude v příštích letech velice dynamicky růst a bude potřebovat elektrickou energii, zmínil v rozhovoru Leitl. Zásobení ČR by však podle jeho slov nebyl problém. "Než abychom tu měli nějakou nikoli optimálně bezpečnou jadernou elektrárnu, tak je lepší dát na stůl nějakou nabídku," dodal.


Kůrovcová kalamita na Šumavě ustupuje a nebezpečný brouk napadá každým rokem méně stromů. Uvádí to pondělní jihočeská Mladá fronta Dnes. Podle deníku jsou správci parku přesvědčeni, že úspěšný trend bude pokračovat. "Můžeme říci, že kůrovcová kalamita je na většině území zažehnána," cituje deník mluvčího parku Zdeňka Kantoříka. Podle něj napadl brouk ve druhých zónách, kde se nemocné stromy kácejí a odvážejí, o polovinu méně stromů než vloni. O třetinu méně škůdců registruje správa parku také v prvních zónách, kde se stromy sice kácejí, ale pouze zbavují kůry a nechávají na místě. Deník však upozorňuje, že se pozitivní trend netýká oblasti Trojmezí. Kantořík listu řekl, že v těchto oblastech kácí správa napadené stromy pouze u rakouských hranic, aby se za ně škůdce nešířil. "Jinak zásah nemá smysl, protože je tam napadeno takové množství stromů, že kdybychom je vykáceli, vznikly by v oblasti rozsáhlé holiny," vysvětlil mluvčí.


Polovina zemědělské půdy na Chebsku patří cizincům, především Němcům. Ti jsou před domácími farmáři zvýhodněni nejen větším vstupním kapitálem, ale i možností získat dotace na podporu podnikání z Čech i Německa. Píší to v pondělí deníky Bohemia. "Půda je základ státu. Všude jinde si ji pečlivě hlídají, jen u nás je možné zákony obejít a rozprodat zem cizincům," řekl listu Vladimír Tůma z Agrární komory Karlovarského kraje. Zákon, který umožňuje některým německým subjektům vlastnit půdu, lze snadno přelstít. "Stačí s českým partnerem založit společnost s ručením omezeným. Jen na Chebsku je takových firem nejméně pět," sdělil deníku soukromý zemědělec z Odravy na Chebsku Luděk Dolejš.

Poukázal, že v boji o půdu s německou konkurencí nemají Češi naději. Například při dražbě o nájem zemědělských pozemků firma s německým kapitálem nabídla 2600 korun za hektar. "Podle mých zkušeností je to asi 90 procent z ročního zisku zemědělce," vysvětlil Dolejš. Zemědělské produkty Němci podle deníku vyvážejí bezcelně z Čech do Německa, kde za ně utrží více. Podnikání v Čechách je pro ně přitom výhodnější díky nižším nákladům na pohonné hmoty a mzdy, připomněl list.


Mladá fronta Dnes (MfD) se vrací k případu ředitelky Fondu ohrožených dětí Marie Vodičkové, na niž ministerstvo práce a sociálních věcí podalo ve středu trestní oznámení. "Postarala se o odložené novorozeně, slíbila uchovat anonymitu matky a stát ji teď žaluje. Cit velí zastat se pomáhající. Rozum nabádá k ostražitosti," míní deník. Nad hlavou nic netušícího dítěte se tak podle MfD vyhrocuje letitý konflikt mezi dvěma institucemi. Obě mají chránit zájem dětí ohrožených na životě i na budoucnosti. Obě mají vůči sobě výhrady. Jejich svár a prestiž, zdá se, jsou nyní důležitější než samo dítě, píše list. MfD podotýká, že je na jedné straně mnoho bezradných matek, které po porodu svá děcka pohodí, ale i zavraždí. Na druhé straně je spousta rodin, které roky žádají o opuštěné dítě, upozorňuje deník. "Tady a teď jde o osud dětí, které mají právo na slušný život. Země, v níž se narodily, jim ho garantuje. Musí tedy počítat i s jedinečnými okolnostmi zrození, které se do obecných pravidel nevměstnají," uzavírá MfD.


V souvislosti s Dnem veteránů, který si v České republice poprvé připomněli zástupci měst, armády, legionářů i svazu bojovníků za svobodu, uvažují Lidové noviny (LN) o tom, jak stát pečuje o své vojáky. "Způsob, jakým se se staráme o své vojáky, vyvolává pochybnosti o tom, zda se náš zájem o veterány neomezuje jen na jediný den v roce. Položit květiny k pomníku, prohodit pár slov, to nic nestojí," upozorňuje list. LN připomínají i nedávnou radu ministerstva obrany, aby se vojáci z roty chemické obrany, kteří mají být nasazeni v kampani proti terorismu, připojistili. "Kdyby je totiž potkalo něco podobného jako nemoc nazvaná "syndrom Zálivu", nevztahuje se na ně žádná zvláštní zdravotní péče, tím méně finanční kompenzace," píše list.


První zprávy o možné teroristické akci proti budově rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE- RL) měly tajné služby už na podzim roku 1998, kdy rádio začalo vysílat do Iráku a Íránu. Píší to pondělní Hospodářské noviny (HN) s odvoláním na zdroj z bezpečnostních složek. "Když vznikla redakce pro Írán a Irák, dostali jsme signál o chystaném teroristickém útoku. Mělo jít o velkou ránu a hodně kouře bez obětí," citují HN zdroj. Zájem iráckých tajných služeb o rozhlasovou stanici začátkem listopadu potvrdil i ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek. Reagoval tak na informace magazínu Newsweek, že bývalý irácký konzul Ahmad Chalíl Ibráhím Sámir Aní, který byl vyhoštěn z ČR, fotografoval budovu stanice Svobodná Evropa. Rádiu Svobodná Evropa hrozilo nebezpečí také podle premiéra Miloše Zemana. Televizní stanici CNN v pátek řekl, že Muhammad Atta, který se podílel na atentátu na mrakodrapy Světového obchodního střediska v New Yorku, plánoval útok proti budově RFE- RL. Zeman uvedl, že Atta přicestoval do Prahy jednou nebo dvakrát a kontaktoval tam iráckého agenta nikoli proto, aby plánoval útok proti Světovému obchodnímu středisku, nýbrž proti budově Rádia Svobodná Evropa.