Přehled tisku

Deníky s datem 28.11. listoval Vilém Faltýnek.

V popředí zájmu středečních deníků je informace o tom, že již tento čtvrtek by se mohli v Bruselu sejít šéf české vlády Miloš Zeman, rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a za účasti komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena ukončit takzvaný proces z Melku, tedy vyhodnocení bezpečnosti a dopadu na životní prostředí jaderné elektrárny Temelín. Po deseti letech česko-rakouského sporu o jadernou elektrárnu Temelín se podle Lidových novin konečně začíná rýsovat kompromis, který by vyhovoval oběma vládám. Na programu středečního jednání vlády je možnost, že by česká strana splnila část rakouských požadavků na bezpečnost elektrárny výměnou za souhlas Rakouska s uzavřením kapitoly energetika, píše list. Není přitom podle něj pochyb, že tento výměnný obchod je jediným smysluplným řešením bezvýchodné situace. "Rakušané mohou mít pocit, že jejich obavy z Temelína byly oprávněné: Češi přece nakonec uznali rakouské námitky. Česká vláda naopak může argumentovat tím, že úpravy elektrárny jsou zbytečné, ale co bychom neudělali pro udržení dobrých sousedských vztahů," usuzuje komentátor LN. Otázkou podle něj zůstává, proč podobná dohoda neležela na stolech politiků už dávno.


Dlouho diskutovaný myslivecký zákon schválili poslanci v senátním znění, tedy ve znění prý kompromisním, uvádějí Hospodářské noviny (HN). Podotýkají, že ekologové a někteří vlastníci pozemků nicméně i senátní verzi - přes více než 60 úprav - považují za důkaz vítězství spíše myslivecké lobby než zdravého rozumu. O čemž svědčí zvěsti o již chystané stížnosti k Ústavnímu soudu. V ní podle HN půjde zřejmě spíše o vlastnická práva. V případě mysliveckého zákona byli poslanci k senátnímu znění vstřícní, konstatuje list. Obecně však podle něj platí, že poslanci mohou schválit všechny návrhy Senátu nebo žádný. "I kdyby jeden naPravoval chyby světa, jsou-li ostatní pro sněmovnu nepřijatelné, nemá šanci," dodává autorka poznámky HN.


Obce Benešovska nesouhlasí s návrhem vyhlásit část okresu nazývanou Česká Sibiř přírodním parkem. Podle starostů by to zasáhlo do práv obcí a vyvolalo nárůst administrativy, napsala dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Podle okresního referátu životního prostředí, který návrh předložil, ale obce zřejmě záměr zcela nepochopily. "Přírodní park nahradil zažitý pojem klidová oblast a v ničem občany neomezuje," řekla listu Jana Zmeškalová z okresního úřadu. Přísnější režim je v národním parku, který ale ve Středočeském kraji není. Přírodní park má podle Zmeškalové především zvýšit prestiž krajiny a ukázat, jak si jí tamní obyvatelé váží. Dá se toho podle ní využít i pro zvýšení zájmu turistů. Starosta Miličína Vlastimil Poustecký zase upozornil na to, že se park jmenuje Česká Sibiř, ale její hlavní část v projektu není vůbec zahrnuta. "Projekt je připravován účelově, aby to zamezilo stavbu dálnice D3, kterou my plně podporujeme," řekl listu Poustecký.


Ve sporu mezi českými chataři a slovenskými majitelů pozemků v rekreační oblasti Kasárna nastal podle středeční Mladé fronty Dnes (MfD) obrat. Tělovýchovná jednota Moravan z Otrokovic se dohodla se Slovákem Štefanem Bajcárem, že od něho odkoupí pozemek pod svou turistickou chatou, píše list s odvoláním na vyjádření předsedy Moravanu Vladimíra Janů. S odkoupením pozemku pod chatou a parcelami v jejím okolí Janů souhlasí i přesto, že za ně zaplatí zhruba desetinásobek původní ceny, za kterou je Bajcár letos na jaře koupil od obce Makov. "Zřejmě zorganizujeme uvnitř jednoty finanční sbírku. Ale pokusíme se také získat alespoň část peněz od státu, protože právě kvůli jeho nezodpovědnému přístupu při rozdělování republiky v roce 1993 jsme se do dnešní situace dostali," řekl MfD Janů.


Ačkoli stát trestá stále úspěšněji pachatele ekonomické kriminality, nedaří se mu dohledat odcizený majetek a vrátit ho poškozeným. V rozhovoru pro středeční Mladou frontu Dnes (MfD) to uvedl policejní prezident Jiří Kolář. U majetkové kriminality, která tvoří 70 procent veškeré trestné činnosti, podle něj chybí narovnání vztahů mezi škůdcem a poškozeným. Kolář to přisuzuje mnoha zákonům, které brání spravedlnosti postupovat dostatečně rychle. V rámci ekonomické kriminality dosáhla podle MfD zatím letošní škoda 33,8 miliardy korun a zajištěna byla pouze asi jedna miliarda korun. Podle Koláře je například nutné zamezit převádění majetků podezřelých osob na jejich příbuzné. "Už před půl rokem jsme vytvořili zvláštní tým Výnosy, který působí při Službě pro odhalování korupce (SPOK). Tato skupina se snaží mapovat majetkové poměry pachatelů," řekl policejní prezident. Zdůraznil, že právě zásluhou tohoto opatření dosáhla letos výše zajištěného majetku jedné miliardy korun.


Nezávislý senátor Václav Fischer se hodlá vzdát politické kariéry, aby zamezil tlakům poškozujícím jeho firmy. Fischer to uvedl v rozhovoru pro středeční Hospodářské noviny (HN) v souvislosti s informacemi tisku o tom, že jeho firmy se letos potýkají s finančními potížemi. Podle Fischera může být nezávislý politik, který je zároveň podnikatelem a manažerem, za pomoci nejrůznějších nástrojů politických stran vydírán. Za konkrétní politický útok označil senátor článek v úterním vydání deníku Super, který informoval o tom, že některé Fischerovy společnosti vykazují ztráty a mají problémy se splácením úvěrů. "V okamžiku, kdy zjistím, že přes politickou práci je vyvíjen tlak na mé firmy, tak by rozhodnutí odejít z politiky bylo logické," řekl Fischer. Odchod z politiky nepovažuje Fischer za vzdání se bez boje, ale za poznání, ke kterému za dva a půl roku došel. "Na jedné straně existuje něco nesmírně důležité, něco, co jsem vlastníma rukama za pomoci spolupracovníků vypiplal a vybudoval. A na druhé straně je tu politika, kterou chápu jako určitou službu voličům," poznamenal. Fischer HN řekl, že se rozhodl prodat výrazný minoritní podíl své cestovní kanceláře a vyjednává se silnými evropskými koncerny. Popřel nicméně, že by prodával část firmy kvůli tomu, že je zadlužen, nebo proto, že se jeho společnost potýká se ztrátami.