Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 21.listopadu připravila Eva Petržílková.

Vládní novela zákona o platech ústavních činitelů a korupce v České republice jsou jen některými z témat komentářů českých deníků. Listy se zamýšlí i nad důsledky případného zpřísnění hraničního režimu mezi Českem a Slovenskem a zpřísnění podmínek pro zaměstnávání Slováků v České republice.

"Z plánované záchrany desítek krachujících společností, které měl spasit 'velký třesk' sešlo," konstatují Hospodářské noviny. "Velkolepá obnova průmyslu pod patronací ministra Miroslava Grégra se nakonec bude týkat jen pěti až patnácti podniků. Úředníci tvrdí, že to státní pokladnu nebude stát ani korunu. Původně měly programy "velkého třesku" přijít daňové poplatníky zhruba na dvacet miliard korun a měly pomoci několika desítkám firem. Současné plány jsou ale podstatně skromnější. Půjde jen o regionálně a oborově důležité podniky, které mají šanci na přežití," dodává deník.


K tomu, aby se lidé pokusili změnit korupční prostředí, které republice vytýká i hodnotící zpráva Evropské unie, nabádají Lidové noviny. Podle nich ale s neprůhledným zadáváním zakázek do jisté míry souvisí bývalý komunistický systém, kdy lidé navykli heslu: Kdo nekrade, okrádá rodinu."Těžko se pak lze divit, že třeba ministr zemědělství výhodně nakupuje pozemky a nepokládá to za nic nemístného," píše deník. "Právě veřejní činitelé by ale měli jít příkladem. Jenže, málo platné, ministři a politici sem přece nespadli z Marsu, i oni jsou součástí společnosti a sdílejí její morální měřítka. Ve společnosti, která nectí bezvýhradnou poctivost, se stěží budou chovat jinak. Jen na lidech tedy závisí, jaké bude mít země politiky. Je třeba jim připomínat, že ta hezká slova, která mají ve volebních programech, nesmějí zůstat jen na papíře a že strana, která kandiduje podezřelé lidi, nedostane voličské hlasy," míní list.


"Přinese Evropská unie zdražení?" - ptají se Hospodářské noviny a pokračují: "Co politická garnitura, to jiný názor na daně. Čím blíž bude země Evropské unii, tím méně to bude platit. U spotřebních daní a daně z přidané hodnoty se Česko bude muset řídit Bruselem. Máme se tedy zdražování bát? Analytici se shodují, že nejspíš ne. Spotřební daně jsou v tuzemsku skoro stejně vysoké jako v evropské patnáctce. Například cenu benzínu podle expertů neovlivňuje ani tak daňové zatížení, jako vliv kurzu koruny vůči euru. Horší bude, až se začnou upravovat sazby DPH. Neobstojí totiž snížená pětiprocentní sazba, do které dnes spadají potraviny a také řada služeb. A právě služby podraží nejdřív, patrně už příští rok. O kolik, to bude záležet na politicích, " uzavírají své zamyšlení Hospodářské noviny.


Deník Pražské Slovo vidí jistou naději v novele zákona o platech ústavních činitelů, kterou obdrželi poslanci. V předloze totiž vláda usiluje o to, aby se platy ústavních činitelů odvíjely od průměrné mzdy v nevýrobní sféře. "Až dosud kapři ze Sněmovní ulice odmítali ze svého rybníka vypustit jedinou kapku... Jestli se poslanci i tentokrát vymluví a nechají si všechny své výhody, občané budou mít dobrý důvod si myslet, že se do politiky nechodí kvůli službě lidem, ale kvůli těm prebendám," konstatuje list.


Slib české demokratické pravice z roku 1992, že se rozdělování Československa nedotkne života občanů, připomíná deník Právo. "Přitom Praha nyní prosazuje změny současného stavu. Výrok premiére Miloše Zemana, že Češi i Slováci budou nadále překračovat hranice na občanský průkaz, ale budí rozpaky," píše list. "Podle platné smlouvy totiž nepřekračují hranice na průkaz, ale na libovolném místě. To ale české ministerstvo vnitra znepokojuje, protože musí být disciplína. Vnitro navíc klame veřejnost tvrzením, že zpřísnění vyžaduje Evropská komise. Lepší ostraha hranic vůči běžencům, požadovaná Evropskou komisí, nemá nic společného s chystaným zákazem přecházet hranice pro občany obou států a už vůbec ne s povoleními k pobytu a práci. Tato opatření jen zkomplikují život přinejmenším desetitisícům občanů obou států. Budou působit protiintegračně. Občané jsou ale také voliči. Dají to najevo před volbami v obou státech, nebo až při volbách?" ptá se deník Právo.


Nad obviněním faráře Vojtěcha Protivínského z hanobení rasy, národa a přesvědčení se pozastavuje Mladá fronta Dnes: "Policie konečně obvinila třináct šéfů StB za vyhánění lidí ze země. To ale neznamená, že estébáci budou souzeni, nebo dokonce odsouzeni. Možností, jak se tomu vyhnout, jim život nabízí mnoho. Hodí se marod, nepřijdou k soudu, sám soudce nenajde vhodný paragraf. Násilné vyhánění lidí z republiky bylo podle tehdy platných zákonů správně. Nazdar. To farář Protivínský to má horší. Agitoval proti nynějším komunistům a má na krku příslušný paragraf. Zatímco obvinění estébáci najdou mnoho východisek: tehdejší zákon, málo svědků nebo nedbalého soudce; s farářem je to bledé. Vymluvit se nemůže, dělal, co chtěl: Nevolte komunisty! Věc je jasná - hanobil rasu komunistickou. Jeho paragraf sedí, zatímco nebozí estébáci podle zákona jen uplatňovali vedoucí úlohu KSČ prostřednictvím vyhánění lidí. A to bylo tehdy implicitně v ústavě! Kdo by to dnes vážně žaloval, je protiústavní zmetek. Ironie těchto vět je velmi hořká. Dvanáct let trvá, než někdo žaluje očividné násilí. Nejapná žaloba proti knězi je tu hned, konstatuje v závěru list.


Pod titulkem "Odchod dlouho po dvanácté" se vracejí Lidové noviny k úterní rezignaci trenéra fotbalové reprezentace Jozefa Chovance: "Konečně. To je slovo, které Chovancovo rozhodnutí vystihuje nejlépe. Měl totiž odejít už ve středu večer, okamžitě po druhém ostudném vystoupení českého výběru v baráži o mistrovství světa," míní deník. "Kdyby to byl býval udělal, těžko by tím uhasil hněv fanoušků, ale aspoň by neztratil důstojnost. Jeho následné řeči o tom, že musí nejprve provést sebereflexi a analýzu a až pak přijmout řešení, které nejvíce prospěje českému fotbalu, byly směšné. Po pěti dnech sebereflexe tedy Chovanec odstupuje. Už ale nejen jako neúspěšný fotbalový trenér, ale jako slaboch, který dostatečně rychle nezanalyzoval, že jeho čas vypršel. Je těžké pochopit, co Chovance k oddalování rozhodnutí, které stejně muselo přijít, vedlo. Snad jedině podivná touha potrestat sám sebe za zpackanou práci, soudí deník.


Jedině statisíce přistěhovalců, zejména z Východu, zachrání Česko před vymřením a ekopolitickou krizí - citují Lidové noviny vicepremiéra Vladimíra Špidlu. Stát už plánuje rozšířit výuku sociálních pracovníků o ruštinu a ukrajinštinu. Špatné demografické vyhlídky českého národa pramení z neustále klesající porodnosti. Místopředseda vlády tvrdí, že ani sebedokonalejší opatření na podporu vícečlenných rodin zřejmě nedokáží ovlivnit její vývoj k lepšímu. Stát chce ale mezi přistěhovalci provádět selekci. Zapotřebí budou lidé vzdělaní, s rodinami a přiměřeně sociálně kompetentní, dodává list.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio