Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr článků z deníků s datem 30. listopadu připravila Milena Štráfeldová.

Mladá fronta Dnes se zabývá pondělním zákazem startů vojenských letadel. Jeho příčinou je podle listu korupční skandál, který nemá v historii české armády obdoby. Letadla nesmějí do vzduchu kvůli vadným výškoměrům z Mikrotechny Modřany, jež byly zřejmě dodány při zmanipulované soutěži. Závady nejspíš způsobily smrt několika pilotů. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý potvrdil, že armádní velitelství zakázalo létat i všem stíhačkám MiG-21, jejichž letka je začleněna do systému protivzdušné obrany NATO. Český vzdušný prostor střeží jen raketové jednotky, jimž mohou na požádání vypomoci alianční piloti. Případu se věnuje Služba pro vyšetřování korupce a zvláště závažné trestné činnosti. Policie začala kvalitu palubních přístrojů zkoumat po loňské katastrofě dvou stíhaček MiG-21, při níž v nízké viditelnosti zahynuli oba piloti. "Vůbec nevěděli, že se řítí k zemi. Ani se nepokusili katapultovat," řekl tehdy expert, který vyšetřuje příčiny havárie. Podezření vojska ještě vzrostlo, když v srpnu zahynul při nízkém letu na okraji Pelhřimova pilot letounu L-39 Albatros. Neštěstí doprovázel skandál s krádeží trosek letounu. Policie dodnes nevyšetřila, kdo měl zájem na tom, aby favorit i se součástkami, mezi nimiž byl i výškoměr, zmizel ze základny v Čáslavi. Souvislost mezi krádeží a zametením stop po zmanipulované dodávce výškoměrů připustil i ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ten je také připraven k exemplárně tvrdým trestům, generály nevyjímaje, pokud se potvrdí podezření policie, že soutěž na dodávku nekvalitních výškoměrů byla zmanipulovaná.


Jak uvádí deník Právo, vicepremiér Vladimír Špidla je připraven při zajištění bezpečnosti summitu NATO příští rok v Praze sáhnout k velmi radikálním opatřením, například k uzavření vzdušného prostoru ČR kvůli případné hrozbě terorismu. Ve své písemné zprávě pro ÚVV ČSSD svolaného na 8. prosince, kterou získalo Právo, Špidla uvádí: "Mezinárodní terorismus obecně ponechává Českou republiku stranou svého zájmu. Přesto si ale myslím, že může mít značný zájem o ČR v době summitu NATO. Je proto důležité, aby všechny odpovědné síly učinily vše, co je potřeba k zajištění této mimořádně významné světové akce a abychom pro tento případ byli ochotni sáhnout ik velmi radikálním opatřením." Na dotaz Práva, co tím mínil, Špidla řekl: "Třeba jsem měl na mysli uzavřít vzdušný prostor ČR a tak. Ale pochopitelně ty bezpečnostní analýzy se budou dělat. Chtěl jsem říct, že když nám vyjde, že je to potřeba, tak to musíme udělat a nezůstat na půl cesty."


Jak uvádí Mladá fronta Dnes, ve čtvrtek byl za brutální výslechy vězňů na konci 40. let odsouzen bývalý vyšetřovatel StB z Uherské ho Hradiště Vladimír Zavadilík. Osmdesátiletému Zavadilíkovi soudkyně Radomíra Veselá uložila podmíněný trest dvou let vězení. Soudkyně své rozhodnutí vysvětlila Zavadilíkovou dobrou pověstí a tím, že dosud nebyl trestán. Proti výši trestu se ohradil předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný. Výši trestu však nepovažují za rozhodující ti, kteří v Uherském Hradišti zažili brutální vyšetřovací metody, na nichž se podílel i Zavadilík. "Nejde o výši trestu, ale o to, že byl uznán vinným," řekl bývalý Zavadilíkův vězeň Ladislav Dohnalík. Zavadilík u soudu přiznal, že se na vyšetřovacím oddělení používalo mučení elektrickým proudem. Upřesnil, že jej používal i jeho někdejší kolega, vyšetřovatel Alois Grebeníček, který byl původně obžalován spolu s ním, ale odsouzen zatím nebyl. "


Mladá fronta Dnes se zabývá klesající poslechovostí českých rozhlasových stanic. Lidé podle ní přestávají poslouchat rádio. Výsledky měření poslechovosti rozhlasových stanic zveřejněné na začátku listopadu potvrdily definitivně to, čemu se provozovatelé stále zdráhali uvěřit. Kategorie "poslouchal včera", která je v praxi hlavním ukazatelem výz kumů, klesla poprvé pod šest milionů posluchačů denně, což je o téměř půl milionu posluchačů méně než při prvním průzkumu loňského roku. Naše rádia jsou prý prostě špatná. Málokdo si přitom uvědomuje, že rozhlasové vysílání odráží nejen stav rozhlasového trhu, na němž působí přes sedmdesát různých subjektů, ale i stav ostatních médií, zvláště televizí, hudebního průmyslu, a odráží rovněž sociální změny. Na některé impulzy nedokázala rádia reagovat, na jiné ani reagovat nemohla. V každém případě není tak zle. Rádia sice nejsou takovou atrakcí jako v polistopadovém období, ale podle prezidenta Asociace provozovatelů soukromých rádií Michala Zelenky je u nás zájem o rozhlasové vysílání stále ještě nad evropským průměrem. V desetimilionové České republice je 70 rádií, z nichž nejméně polovina živoří. Rádio je podle Michela Fleischmanna, průkopníka soukromého vysílání u nás, "prchavý parfém", který je neustále nutno živit propagací a přizpůsobovat proměnám ve společnosti. Rádiobyznys však není v Čechách lukrativní formou podnikání, píše list.


Bitkou s policií skončil podle Lidových novin ve čtvrtek mítink zaměstnanců sklárny v jihomoravské obci Strání na Uherskohradišťsku. Odboráři zde protestovali proti plánovanému propouštění ve firmě Crystalex a pokusili se napadnout jejího ředitele. Při demonstraci musela nakonec pomáhat zásahová jednotka. Vzbouřence rozběsnil úmysl vedení uzavřít výrobu a propustit přes čtyři stovky zaměstnanců. Potíže začaly poté, co se generální ředitel Crystalexu Oldřich Karas pokusil vystoupit na veřejném shromáždění. Uvedl, že vedení Crystalexu udělá vše pro to, aby se výroba v závodě udržela a zachovala se i zaměstnanost. Skláři však reagovali pískotem i bubnováním na buben. Nenechali Karase domluvit a pokusili se na něj fyzicky zaútočit. Karas se pod ochranou policistů musel ukrýt v budově obecního úřadu. Starosta obce se pokoušel demonstraci ukončit, ale lidé vypískali i jeho a pokoušeli se přes policisty dostat do budovy radnice. Podle záznamů a hlášení policistů se bude zvažovat případné stíhání útočníků.


Podle deníku Právo se má knihovna pražského a německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky vrátit do českého hlavního města. Německá automobilka Porsche oznámila, že získala skoro tisíc svazků od jednoho antikvariátu ve Stuttgartu a takřka celou rekonstruovanou knihovnu významného literáta 20. století přenechá pražské Společnosti Franze Kafky. Součástí sbírky jsou knihy, časopisy, almanachy a antologie, které on vlastnil a prokazatelně četl nebo daroval. Kromě toho zahrnuje první vydání a prvotisky jeho děl, jakož i výběr důležité literatury o Kafkovi a jeho době. Knihovna má údajně hodnotu asi čtvrt miliónu marek, tedy asi 4,3 milionu korun.


Jak píší Lidové noviny, zvony českých kostelů bijí na poplach: kacířský stát oklešťuje autonomii církví! Církve tak usuzují dle právě přijatého zákona, který vymezuje mimo jiné i jejich postavení. Zákon, který měl původně uvolnit prostor pro pluralitu vyznání při působení církví ve školství, zdravotnictví, armádě nebo vězeňství, je nyní některými církevními kruhy považován za restriktivní, ba přímo proticírkevní. Ač byl zákon přijat, je zřejmé, že ze skříně vypadl další kostlivec, který zrovna závoru do EU nezvedá. A to i přes to, že hodnotící zpráva Evropské komise si ˝problémů v souvislosti s náboženským vyznáním nevšimla˝. Vztah státu a církví totiž zdaleka není vyřešen. Není třeba být evropštější než EU, ale po dvanácti letech řečí a emocí je jasné, že je Česká republika s řešením vztahu k církvím na štíru. V čem tkví konfliktnost nového zákona? Veřejná scéna má být demokratická a pluralitní. Jenže církev demokratická není! A zejména římskokatolickou církev zákon irituje. Zákon se vyznačuje rozpaky nad pojmy odluka a kooperace dvou nezávislých partnerů. Přitom se míchá několik pohledů: Římskokatolická církev si chce zachovat moc a ˝nekontrolovatelnost˝ financí v charitě. Nelíbí se menším, respektive netradičním církvím, ani katolické charitě a evangelické diakonii, které provozují na 300 zařízení pro postižené. Odřízne je prý od mateřských církví - zařadí je mezi ˝řadové˝ subjekty, ztíží přísun peněz, převod majetku. Zákon se nelíbí ani Ekumenické radě církví, která kritizuje omezení nakládání se ziskem z podnikání. Celou společnost čeká dlouhá pouť při hledání postupné právní a ekonomické autonomie obou stran.