Přehled tisku
Výběr článků z denního tisku s datem 6. listopadu připravila Milena Štráfeldová.
Všechny deníky informují o tom, že ministr obrany Jaroslav Tvrdík na pondělním setkání s vybranými veliteli kritizoval poměry v české armádě a zejména úroveň vojenských letounů L - 159 z Aera Vodochody. Mladá fronta Dnes uvádí, že podle Tvrdíka armádě chybějí finance na úspěšné dokončení reformy armády. Finanční problémy resortu způsobily zejména mimořádné výdaje, způsobené bojem proti terorismu. Jen za uplynulé dva měsíce na protiteroristické akce resort zaplatil tři sta milionů korun. Vojsku chybějí finance i proto, že všechny peníze na modernizaci armáda vydává za letouny L-159 z Aera Vodochody. Poté, kdy vláda v srpnu schválila projekt reformy vojska, to je poprvé, kdy někdo z vedení ministerstva obrany řekl, že na reformu nemusí stačit peníze. Předseda bezpečnostního výboru Senátu Michael Žantovský se ovšem domnívá, že Tvrdík se začíná vymlouvat na nedostatek peněz zejména proto, že reformě ozbrojených sil začíná docházet dech.
Lidové noviny citují ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, podle něhož jsou letouny L-159 nebezpečnější pro uživatele než pro nepřítele. Tyto stíhačky kritizují pro jejich poruchovost a náklady na jejich pořízení vojáci už dlouho, poprvé se do nich ale bez servítků pustil i ministr obrany. Prezident a předseda představenstva Aera Vodochody Antonín Jakubše Tvrdíkovu kritiku odmítá s tím, že v takovém případě by Aero už nemělo žádného zkušebního pilota, na druhé straně připouští, že stroje mají určité technické problémy, i možnost změn v kupní smlouvě. Smlouvu s Aerem vypracoval před čtyřmi lety resort obrany pod vedením lidoveckých ministrů. Dohodu schválil kabinet Václava Klause. Zemanovi ministři projekt kritizují, ale jeho slabiny neřeší - s tím, že musejí přebírat závazky vlád předchozích. Dodávky podzvukových bitevních letounů L-159 pro českou armádu navíc nabírají zpoždění. Vojáci dosud převzali jen 24 letounů. To ve srovnání s harmonogramem z kupní smlouvy znamená ke konci tohoto roku skluz minimálně o deset strojů. Armáda - která má celkem získat 72 těchto strojů - přitom již Aeru zaplatila přes 90 procent z celkové ceny kontraktu. Projekt za 50 miliard korun podle Tvrdíka nesplnil ani další svůj cíl: zachránit Aero, tedy největší českou zbrojovku. Vojáci přitom nedávno dali najevo, že všech 72 objednaných strojů nevyužijí. Uvažují o tom, že by část již převzatých a zaplacených letadel obratem prodali.
Mladá fronta Dnes se zabývá otázkou, jak by měli učitelé dětem ve školách přiblížit, co se vlastně stalo 11. září. Za současných podmínek výuky dějepisu se totiž podle listu většina škol nedostane ve výkladu ani k první světové válce. Podle předsedkyně Asociace učitelů dějepisu Heleny Mandelové je proto 11. září trochu "mimo". Pokud se chce učitel v deváté třídě dobrat až k soudobým dějinám, musí podle ní vést výklad "letem světem", omezit zajímavosti, doprovodné texty, video, prostě vše, co děti baví. A pokud chce probrat vše až po 90. léta, musí spoléhat na pomoc kolegů v hodinách občanské nauky. Učitelé dějepisu se už léta snaží o větší množství dějepisné výuky. Marně. Ministr školství Eduard Zeman - sám někdejší učitel dějepisu - už několikrát řekl, že jejich požadavkům nelze vyhovět. "Okamžitě by za mnou přišli učitelé jiné aprobace a žádali o totéž. Děti by pak musely být ve školách deset hodin denně, aby všechno stihly," uvedl ministr Zeman.
K otázce financí pro školství se vracejí i Lidové noviny. Podle nich má ministerstvo školství pro učitele, kteří si ve zvláštních kursech chtějí zvyšovat své odborné schopnosti, dvě zprávy - dobrou a špatnou. Resort zvýšil školám příspěvky na vzdělávání učitelů, ředitelé se však neradovali dlouho. O penězích se dozvěděli až v polovině či na konci října a zjistili, že je do konce roku nestihnou utratit, protože většina kursů je již v plném proudu. Dotace na další vzdělávání učitelů přitom není možné použít jiným způsobem, například na zvýšení platů. Nelze je ani převést do dalšího roku. Věra Komárková, ředitelka malotřídky v obci Hřebeč nedaleko Kladna, si stěžuje, že ministerstvo uvolnilo peníze až v říjnu. Až tehdy se ředitelka dozvěděla, že do konce roku musí na školení utratit jedenáct tisíc. Nemůže si přitom dovolit uvolnit ze školy hned pět učitelů, protože pak by neměl kdo učit děti. Situace s přebytečnými penězi ji rozhořčuje také proto, že již od září nejsou prostředky na osobní ohodnocení učitelů, a zaměstnanci školy tak dostávají pouze nízké základní platy. Podle předsedy Asociace základního školství Karla Bárty se některé školy ocitly snad v ještě svízelnější situaci. O zvýšených dotacích pro školení učitelů sice vědí, ale měsíc a půl před začátkem vánočních prázdnin z nich ještě neviděly ani korunu. Další učitelé přiznávají, že takový postup ministerstva vede k plýtvání. Ředitelé z obavy, aby v příštím roce nepřišli o peníze, objednávají kursy, o které není zájem. Nebo přihlásí kantory na školení, ačkoli je zřejmé, že na ně kvůli pracovnímu vytížení nebudou docházet. ˝Přiznávám, že do určité míry jsme problém způsobili my,˝ řekl náměstek ministra školství Jaroslav Müllner.
Podle Mladé fronty Dnes sáhne mladoboleslavská automobilka Škoda kvůli potížím s odbytem svých vozů letos zřejmě ještě jednou k omezení výroby. Podle šéfa podnikové odborové centrály Jaroslava Povšíka lze očekávat, že firma sníží v následujících dnech výrobu vozů značek Fabia a Octavia zhruba o 3500 aut. Poprvé přitom automobilka musela omezovat výrobu již koncem října, kdy na dva dny přerušily hlavní výrobní závody firmy kvůli potížím s prodejem výrobu. Odstávka snížila letošní výrobu o 3800 vozů. "Vzhledem k celosvětově nižší poptávce po automobilech nám asi nezbude než omezení výroby akceptovat. Pokusíme se přimět vedení, aby lidé byli přeřazeni na jinou práci," uvedl zástupce odborů Jaroslav Povšík s tím, že podle jeho informací by se omezení výroby nemělo dotknout produkce nejvyšší modelové řady Superb. Do odbytových potíží se mladoboleslavská automobilka dostala kvůli celosvětové krizi v oboru, která ještě zesílila po zářijových teroristických útocích ve Spojených státech. Automobilka ještě letos plánuje dvě kratší odstávky, a to jednak těsně před Vánocemi, jednak v období mezi vánočními svátky a Novým rokem.
Rozšíření okruhu pacientů, kteří budou moci podstoupit klinické zkoušky nové metody léčby rakoviny, předpokládá Svaz pacientů ČR ve svém návrhu prováděcích protokolů devitalizace. Ja uvedly Lidové noviny, v pondělí svaz tento svůj návrh předložil k posouzení ministerstvu zdravotnictví. Podle tohoto návrhu se v druhé fázi klinických zkoušek nové metody léčby rakoviny, devitalizace, mají zkoumat zhoubné nádory tlustého střeva, prsu, plic a ledvin. Klinické zkoušky devitalizace pozastavila na půl roku 1. října vědecká rada ministerstva zdravotnictví, protože nepřinesly očekávaný efekt. Svaz pacientů s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Nakonec se jeho představitelé s ministerskými úředníky domluvili, že dají zpracovat vlastní verzi, jež se více přiblíží předchozím pokusům. Zástupci Svazu pacientů a České chirurgické společnosti v návrhu přitom vycházeli z Fortýnových předchozích pokusů na zvířatech i pacientech. Součástí předložených materiálů bylo podle předsedy Svazu pacientů ČR Luboše Olejára i několik chorobopisů pacientů, které Fortýn či jeho nástupci bez souhlasu ministerstva úspěšně odoperovali.
Podle deníku Právo získala nemocniční lékárna Všeobecném fakultní nemocnice v Praze jako první v ČR mezinárodní certifikaci. "Je to špičkové ocenění, která dává pacientům záruku, že veškeré léky jsou zde nejen přísně sledovány a skladovány, ale že i ty, co se zde přímo vyrábějí, jsou kontrolovány už po jednotlivých etapách výroby. Tím se možné omyly nebo pochybení dostávají na co nejmenší míru," řekl Martin Holcát, ředitel nemocnice. Další odborníci dodali, že ve farmacii je toto ocenění něco jako nejlepší hotely ve své třídě. Rok a půl lékárna budovala systém řízení kvality tak, aby odpovídal mezinárodní certifikaci. Musela vyměnit spoustu přístrojů, které sice nebyly staré, ale z hlediska mezinárodní certifikace nesplňovaly požadavky a léky, které lékárna sama připravuje, se na nich nemohly vyrábět. Nemocniční lékárna VFN patří k největším v republice. Má 92 zaměstnanců, roční obrat 700 miliónů korun a v boxech má deset tisíc druhů léků od 200 dodavatelů. Sama pak vyrábí některé infuze pro pacienty na jednotkách intezivní péče nemocnice a pro novorozence. "Ze dvou třetin léky zásobujeme nemocnici, z jedné třetiny veřejnost. Pro ni připravujeme v lékárně oddělené místo, kde se pacient bude moc poradit s lékárníkem o užívání léku, jeho kontraindikacích a možných potravinových doplňcích," řekla vedoucí lékárny Helena Rotterová. Podle ní takováto konzultace v klidu a odděleně od ostatních zákazníků je zvlášť důležitá u onkologických pacientů.
