Přehled tisku

Připravila Eva Petržílková

Komentáře českých deníků se věnují především státnímu rozpočtu, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna hlasy ČSSD a ODS. Listy se v této souvislosti zamýšlejí nad opoziční smlouvou obou stran.

Rozpočet je podle deníku Mladá fronta Dnes přes veškeré opravy opět špatný: "Stvořila ho vláda, která po celý svůj mandát neudělala nic, aby mohl být dobrý. Podpořila ho opozice, která za celou tu dobu nedokázala - či nechtěla - kabinet přimět k zásadní operaci státní pokladny. Zemanova vláda se tímto rozpočtem loučí s voliči. Sociální demokraté po tři roky nechali vše při starém: Penzijní reformu nezvládli, daňový ani sociální model nezměnili, státní byrokracie zůstala bez povšimnutí. ČSSD jednak neměla chuť do hlubších reforem, jednak měla opoziční smlouvu. A nelevicové strany se vybíjely v žárlivých půtkách a politické svědomí si konejšily tím, že zabránili nejhorším plánům socialistů," uvádí deník.

"Unionisté, lidovci a komunisté byli sice proti schválení státního rozpočtu, ale jejich výpady proti spojeným silám sociálních a občanských demokratů byly předem odsouzeny do kategorie řečnických cvičení," píše deník České Slovo. "Zbývající měsíce volebního období této sněmovny se tak odehrají podle scénáře české speciality - opoziční smlouvy. Za kladný výsledek spojenectví dvou největších stran lze považovat to, že vláda, ministerstva a další úřady včetně nově zřízených krajů se po 1. lednu neocitnou ve finančním provizoriu. Horší už jsou důsledky opozičně smluvních hrátek na celou politickou scénu. Vláda je menšinová, ale podpora ODS jí zaručuje existenci. Přesto se sociální demokraté tu a tam spojí s unionisty a lidovci a někdy se zase dají dohromady staří známí z dob Klausova kabinetu," píše list. "Volič pak váhá, kdo je tu vládou a kdo opozicí. Stav, kdy není jasné, kdo je u vesla, a kdy případné střídání nemusí znamenat změnu, demokracii neprospívá. Ti politici, kteří neberou ohled na občany, otevírají dveře populistům," uzavírá své zamyšlení list.

Podle Hospodářských novin bude i v roce voleb fungovat beze změn náročný důchodový a sociální systém: "I příští rok se bude vláda spoléhat na příjmy z privatizace. I nadále bude stát po 12 měsíců utrácet, aniž by měl jasnou představu, jak se hospodaření bude vyvíjet v následujícím období. Právě volební rok ale dává určitou naději, že rozpočtová plichta konečně skončí. Nově zvolená sněmovna a určená vláda budou mít před sebou čtyři roky na uskutečnění změn. Změn, po kterých v podstatě všechny politické strany volají, ale ke kterým se zatím nikdy neodhodlaly," míní list. Přitom počátek nového volebního období považuje za vhodný na takové "převraty". "Čím blíže k dalším volbám, tím totiž bude ochota k nepopulárním opatřením nižší a nižší," konstatuje deník.

Především výsledek úterní schůzky premiéra Miloše Zemana s guvernérem centrální banky Zdeňkem Tůmou, jejímž cílem bylo zastavit prudké posilování koruny, komentují ekonomické stránky deníků:

Hospodářské noviny připomínají, že vláda společně s centrální bankou postavily svůj boj s korunou na tom, že zahraniční peníze se částečně skoupí do rezerv, další část se uloží pro budoucí použití a kus zaplatí investor přímo v naší tvrdé korunové měně. Záměr nepokládají za špatný a koneckonců ani nijak nový. "Přesně o těchto třech cestách se oficiálně hovoří již měsíc, kdy centrální banka poprvé veřejně přiznala, že není schopna se sama vypořádat s extrémně silnou korunou. Nelze pochybovat o tom, že neoficiálně o tom bankovní rada jedná několik měsíců. A právě to je největší problém, protože několikaměsíční zpoždění přidalo koruně značnou sílu a ekonomice zas ubralo na tempu růstu. Bude tato situace trvat delší dobu?" ptá se list a pokračuje: "Reálné kroky jsou v rukou vlády. Ta musí nejprve zprivatizovat - což se jí částečně podařilo - a poté zveřejnit, jak se získanými prostředky hodlá naložit. Což je koneckonců věc, kterou měla zveřejnit dávno. Prozatím pouze oznámila, že potřebuje část peněz do rozpočtu a další do fondů bydlení a dopravy. Jak kabinet naloží se zbytkem, je prozatím záhadou. O velkém šetření však nemůže být ani řeč. Stát potřebuje peníze a to je koneckonců i hlavní důvod, proč privatizuje o sto šest. Dopad společného postupu vládních a bankovních špiček na korunu bude známý v příštích dnech či týdnech. Už teď je ale jasné, že čím dřív vláda i banka oznámí, co s příjmy z privatizace, tím dřív si oddychne celá ekonomika," uzavírají Hospodářské noviny.

Lidové noviny poznamenávají, že zastavení raketového posilování koruny je v zájmu samotného premiéra Miloše Zemana, a to i přes jeho silácké řeči o výměnném obchodu, při němž by spolupráce vlády na oslabování měla být odměněna snížením úrokových sazeb Českou národní bankou. Upozorňují dále, že v předvolebním období je totiž Zeman tím, kdo tahá za kratší konec. "Už nyní mají čeští exportéři kvůli nepříznivému vývoji evropských ekonomik potíže s uplatněním svého zboží na evropských trzích. Nadměrně silná koruna by jejich pozici ještě zhoršila. Potíže exportérů by se však především odrazily na výkonu celého hospodářství. Na zpomalení tuzemské ekonomiky by pak s chutí před volbami poukázali Zemanovi političtí protivníci. Zpomalování růstu ekonomiky totiž není žádný předvolební trhák. Centrální bance sice silná koruna nemusí vyhovovat, ale na rozdíl od premiéra nebude za půl roku čekat na výsledky náladových voličů," soudí deník.

Deník Mladá fronta Dnes míní, že premiér Zeman se v podstatě pokoušel centrální banku vydírat a z poloviny uspěl. "Obě strany se dohodly, že se dohodnou. Dohoda vždy vypadá jako pokrok, ale nenechme se zmást. Tato dohoda mezi vládou a centrální bankou je v podstatě vynucená, a tedy špatná. Banka se totiž nesmí nechat ovlivňovat. I proto se nedočkáme domluvy na okatém handlu s pomalým rozpouštěním peněz v ekonomice za nižší úrokové sazby, jak o něj žádal premiér. Úterní setkání guvernéra Tůmy s premiérem nepřineslo konkrétní plán postupu proti silné měně. Dohoda, že se nad ním sejdou z kraje ledna, ale naznačuje vstřícnost z obou stran. Navíc, sníží-li banka o čtvrtinu úroky, nic moc se patrně nestane. Pravidlo, že nižší úroky rovná se více úvěrů a tedy peněz v ekonomice a udržení jejího růstu, v Česku neplatí. Banky úvěrují podniky, kterým věří, a těch je málo. Ostatním prostě nepůjčí ani při sazbách nulových. Snížení úroků ovšem zlevní i obsluhu státního dluhu, což je možná ten pravý motiv Zemanova požadavku. V tuto chvíli však jde o zastavení posilující koruny. Brzdu ovládá kabinet," uzavírá Pražské Slovo.

K dalším tématům:

Deník Právo se vrací k vládou odložené privatizaci ČEZu. Konstatuje, že až v lednu se tedy rozhodne, zda Francouzi či Italové zakoupí výrobu a prodej české elektřiny. Pokud ovšem složí těch požadovaných nejméně 200 miliard korun. Jestliže ne, zůstane elektroenergetika zatím státu na krku k radosti těch, podle kterých se tohle strategické odvětví nemá svěřovat do soukromých rukou. Ba ani do rukou jiného státu. Podle autora je ale zarážející, že opoziční liberálové naší politické scény se - až na Unii svobody - vehementně nebouří proti způsobu prodeje společnosti ČEZ. Tedy vedení vysokého napětí a šesti regionálních distributorů v jednom jediném balíku navzdory protestu antimonopolního úřadu. A to i přesto, že tím vláda nabourává dnes posvátné dogma konkurence, volné soutěže a malé spotřebitele v budoucnu vystavuje cenové zvůli nedotknutelného monopolu.

Podle Lidových novin si některé české nemocnice vylepšují své rozpočty tajným prodejem orgánů zemřelých pacientů. List to uvádí s odvoláním na vyjádření sociálnědemokratické poslankyně Evy Fischerové i šetření České lékařské komory. Nemocnice údajně využívají mezery v naší legislativě a části lidských těl prodávají bez souhlasu zemřelých i jejich příbuzných. Často jde například o oční bulvy, kolenní klouby či kožní štěpy, které lékaři odebírají zemřelým při pitvách, upřesňuje deník. Poslankyně Fischerová podle něj tvrdí, že ví o jedné okresní nemocnici a oční bance, které se takto obohacují. Zároveň připouští, že nemocnic i překupníků bude nejspíš více.

"Česká republika se řadí mezi státy s nejvyšším počtem středoškoláků," uvádějí Hospodářské noviny. Jak vyplývá ze zprávy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, maturitním vysvědčením nebo výučním listem se u nás mohou prokázat tři čtvrtiny obyvatel. Právě středoškoláci ale podle Českého statistického úřadu patří k největší skupině nezaměstnaných. Práci v oboru nejhůř shánějí především absolventi obchodních akademií, ekonomických a pedagogických nástaveb či zemědělských škol, dodávají Hospodářské noviny.