Přehled tisku

Rozhodnutí vlády jednat s britsko- švédským konsorciem BAE Systems/SAAB o koupi 24 stíhaček Jas-39 Gripen dominuje komentářům českých deníků. Stroje přijdou zhruba na 50 miliard korun, obdobná částka bude potřeba na jejich provoz a další náklady. Některé listy považují rozhodnutí vlády koupit stíhačky za předčasné nebo sporné.

Hospodářské noviny považují rozhodnutí koupit gripeny možná za nejspornější krok sociálnědemokratické vlády. Argumenty odpůrců přitom považují za pádné. "Koupě stíhaček je takřka jistě úplně zbytečnou investicí. Ta letadla totiž takřka jistě nebudou nikdy bojovat. Pokud k nějakému nasazení dojde, na domácí půdě bychom to takřka zvládli s podzvukovými bitevníky a pro zahraniční bojiště jistě spojencům nabídneme jiný typ vojsk. Budeme však ještě nějaký mít? Možná by stačilo nechat si pár rot s vyprošťovacími a stavebními stroji, které se hodí při záplavách a sněhových kalamitách. A k nim partu vytrvalých pěšáků, která může pomáhat policii," dodávají Hospodářské noviny.

Podle deníku Právo se při rozhodování o nákupu stíhaček vyskytl trojjediný problém: vojenský, hospodářský a politický: "Bez nových letadel by byl totiž vzdušný prostor ČR za dva roky bez ostrahy a museli by ho pokrýt spojenci z NATO. "Nezačali by ale poplašně troubit obránci 'národních zájmů' a 'české suverenity' ?" ptá se list. "Druhá část se týká dodavatele strojů, který nabízí nejmodernější zboží a navíc vláda vůči němu přitvrdila: vstoupíte do Aera Vodochody a pomůžete s prodejem L-159. Neřekl ne. S nákupem stíhaček ale nesouhlasí řada politiků. Za tvrdým nesouhlasem může být i něco jiného. Obchod až za 100 miliard korun je prostě kšeft, kde se nějaká ta koruna s několika nulami za sebou může snadno zatoulat. ...odložení nákupu, až jak dopadnou volby, by lákalo. Stíhačky by byly drahé dnes jako za tři či pět let. Vláda se rozhodla stíhačky koupit. A kdo chce nad takovým 'flancem' hořekovat, nechť si dá vysvětlit, co dáme výrobci gripenů a co on v investicích nám. Protože i hořekovat se má kvalifikovaně," poznamenává deník Právo.

Podle Pražského slova reakce politiků napověděly, jestli má menšinová vláda naději prosadit útratu, za kterou by se dala postavit další jaderná elektrárna. "Bez znalosti podmínek prodeje ale nelze odhadnout, jestli podpůrné prodeje pro český průmysl vyváží ohromné výdaje a jestli se takto plánovaná modernizace armády neodsune na 'svatého Dyndy'," píše deník. "Pro voliče zbývá jen jedno doporučení. Dát si pozor, kdo a jak tenhle obchod obhájí či zamítne. Možná přitom uvidí kus tváře příští vlády," konstatuje list.

Deník Mladá fronta Dnes se domnívá, že vláda nákup letounů uspěchala. Česká armáda podle něj v první řadě nepotřebuje stíhačky, ale rychlou profesionalizaci. "Na ni teď budou kvůli stíhačkám chybět peníze, budeme slabým spojencem, jakým jsme dosud, i kdybychom nakoupili bombardéry B-52," soudí list a dodává: "Přitom není jasné, jak a kdy bude mít armáda nové stíhačky. Politická scéna je totiž rozdělena na dva tábory. Zastánci argumentují tím, že bez nadzvukových letounů není žádná armáda plnohodnotná. Hlavním argumentem odpůrců je to, že malý český vzdušný prostor může hájit NATO. Stíhačky jsou navíc moc drahé. O tom, které argumenty byly silnější, rozhodne budoucnost," konstatuje list.

Ekonomické stránky českých deníků se zabývají především výsledky listopadové inflace a nezaměstnanosti v České republice: "Není zle, ale ani skvěle. Přestože se ceny drží při zdi, ekonomika vcelku roste a nezaměstnanost zatím není kritická," uvádějí Hospodářské noviny s tím, že celá věc má i svou černější stránku: "Hospodaření státu se dostává do stále větších propadů, státní zaměstnanci jsou v pohotovosti kvůli mzdám a na Karvinsku si marně hledá práci téměř každý pátý člověk," píše list. "Ani růst ekonomiky nakonec letos nemusí být tak svižný, jak slibovali ekonomičtí a političtí vůdcové. Aktuálním problémem do blízkého budoucna však podle něj patrně nebudou ceny, nýbrž řešení dluhů a udržení tempa ekonomiky a zaměstnanosti, tedy faktory, které může ovlivnit spíše vláda a zákonodárci. Ale v předvolebním čase si od nich mnoho neslibuje, protože, jak říká, 'opatření na stabilizaci a oživení hospodářství nebývají (alespoň v počátcích) moc příjemná a voliče by mohla nepřátelsky naladit', " uzavírá list.

Také podle deníku Pražské Slovo zdání klame, i když to vypadá, že nárůst nezaměstnaných o desetinu procenta není nijak dramatický. "Tvorba nových míst ve zpracovatelském průmyslu, který představuje nejdůležitější a perspektivní součást domácího průmyslu a exportu, od srpna zpomalila a v září se v něm zaměstnanost dokonce snížila. Klesá tempo růstu výroby a vývozu, podniky začínají vážit, zda přijmou další lidi nebo zda počkají," uvádí deník. "Trhu práce nesvědčí také ochabující hospodářství v zemích Evropské unie, kam jde přes 70 procent českého vývozu. Většina prognóz se sice shoduje, že už ve druhém čtvrtletí příštího roku evropská ekonomika ožije, zatím je jen málo viditelných známek, že tomu tak opravdu bude. Nevzpamatuje-li se však evropský trh, těžko můžeme očekávat, že tuzemští výrobci a vývozci budou rozšiřovat produkci a s ní počet pracovních míst. Určitou nadějí jsou zahraniční investoři, neboť rychle rostoucí stavební výroba zatím svědčí o tom, že tyto firmy staví nové výrobní podniky či rozšiřují současné. I jejich chuť investovat by však mohla dlouhodobá recese světové ekonomiky pokazit," píše Pražské Slovo.

"Aby se vás nedotklo letošní zdražování, museli byste být bezdomovec a zároveň vegetarián, který ovšem nejí ananas nebo pomeranče," informuje deník Mladá fronta Dnes. "Bydlení, maso a jižní ovoce totiž stojí na vrcholu žebříčku zdražování sestaveného podle údajů Českého statistického úřadu zveřejňovaných od ledna do listopadu letošního roku. Necelých dvacet procent, o něž poskočily ceny ovoce, přičítají odborníci politice hypermarketů, které v letošním roce odebíraly zboží z dražších oblastí. Ceny masa vyhnala přibližně o patnáct procent nahoru panika kvůli slintavce a kulhavce a později nemoci šílených krav. To hlavně v první půli roku, dnes už jeho cena klesá. Směrem vzhůru letos míří výrazně také náklady na bydlení. Plyn podražil dvakrát, celkem přibližně o třetinu. Poplatky za elektřinu stouply jednou - o třináct procent. A co naopak během roku nejvíce zlevňovalo? Nejvýraznějším příkladem jsou oděvy a obuv (zejména dámská), jejichž ceny jsou zatím v průměru zhruba o dvě procenta nižší než loni. Podle ekonomů stojí za touto příznivou zprávou zejména vývoj cen textilních surovin. Cena bavlny byla například v říjnu o čtyřicet procent nižší než před rokem, klesají i ceny vlny a kůže," píše deník.

Deficit státního rozpočtu může být nižší než 49 miliard korun. Podle Hospodářských novin ho nezvýší ani výpadek předpokládaných příjmů z prodeje licencí na nové mobilní sítě UMTS, protože je pokryje nižší loňská ztráta Konsolidační banky. Tak velký rozdíl mezi odhadem a skutečností byl podle listu způsoben především pomalejším převodem špatných úvěrů Investiční a Poštovní banky do bývalého státního peněžního ústavu - KoB. "Státní rozpočet na letošní rok počítal s deficitem 49 miliard korun. Byla v něm započtena i odhadovaná loňská ztráta KoB. S dodatečně schválenou úhradou ztráty KoB za rok 1999 ve výši 36,1 miliardy Kč a dluhopisy pro výplatu klientů zkrachovalých kampeliček a ztrát zemědělců se celkový deficit zvýšil na více než 90 miliard korun," připomíná deník.

"Více než stovce rodin na střední Moravě, které při katastrofální povodni v roce 1997 přišly o svůj domov, hrozí, že znovu budou bez střechy nad hlavou. Tentokrát ale ne silou přírody, ale finančních úřadů a exekutora," píše deník Právo. "Mnoho postižených totiž před čtyřmi roky využilo možnosti půjčky se čtyřprocentním úrokem ve výši až do 850 tisíc korun na rekonstrukci nebo stavbu nových domovů. Podmínkou však byla kolaudace obydlí nejpozději do konce roku 2001. Ten za dva týdny končí a řadě lidí se to nepodařilo. Nyní jim hrozí, že finanční úřady začnou půjčenou částku vymáhat. Krajním řešením je až zabavení bytu či rodinného domu, protože stát má na budovaná obydlí zástavní Právo," uvádí deník.

Vzpoura vypukla na ARU v Pražské nemocnici na Bulovce. Jak informuje deník Právo, všech pětadvacet lékařů podává v úterý kolektivní výpověď. Důvodem je neochota vedení nemocnice řešit jejich přesčasy. "Limit 416 hodin v roce už má každý z nás daleko vybrán," řekl deníku lékař z oddělení Jan Švehla. Novelizovaný zákoník práce povoluje maximálně 416 přesčasových hodin ročně. Podle Švehly ale není možné uvedený limit dodržet tak, aby byl zachován normální provoz na oddělení. Pokud anesteziologové skutečně odejdou, ochromí to provoz celé nemocnice, dodává list.

Žáci v Litoměřicích vyplňovali za peníze anketu Český slavík. Zjistily to Lidové noviny. Vyplňování ankety nabízely některé místní agentury středoškolákům jako brigádu. Zájemce obdržel několik stovek lístků s předtištěným pořadím, do kterého jen vyplnil ostatní náležitosti. V anketě, hledající nejoblíbenější interprety populární hudby, tak hlasovali neexistující lidé. Jaroslav Těšínský, ředitel firmy, která Českého slavíka pořádala, podobné ovlivňování anket v České republice připouští. "Vycházíme z toho, že každý účastník ankety má smysl pro fair play. Ale víme, že existují fankluby umělců a různí lidé, kteří chtějí svého člověka protlačit. Na druhou stranu ti umělci o tom ani nemusejí vědět," řekl Těšínský. Podezření ze zmanipulování soutěže ale odmítl. Anketní lístky objevil podle Lidových novin u svého studenta i učitel litoměřického gymnázia Petr Bašus. Podle něj byla na všech lístcích s nalepenou poštovní známkou předepsána na prvních místech jména Martina Maxy, Heleny Vondráčkové a skupiny Těžkej Pokondr. Vítězem letošního ročníku ankety se v sobotu stal Karel Gott, Lucie Bílá a skupina Lucie, připomíná deník.

Hudební sestava Druhá tráva, která jako jediná domácí skupina vyvážela folkrock zpátky do Ameriky, se právě rozchází, informuje Mladá fronta Dnes. Zůstane po ní řada cenných desek korunovaná novou kompilací Best and Last a příslib budoucích projektů zpěváka a skladatele Roberta Křesťana. "Přestali jsme si rozumět v tom, co je pro naši hudbu důležité. Museli jsme se soustředit už jen na to, abychom spolu mohli hrát. Značku Druhá tráva jsme opustili vědomě, abychom si uvolnili ruce k dalším projektům," vysvětlil listu rozchod Robert Křesťan, který chce dál mít po svém boku věrného banjistu Druhé trávy Luboše Malinu. Ten od Nového roku povede doprovodnou kapelu, jež prý bude pružnější než Druhá tráva: podle potřeby se zúží či rozšíří o další hudebníky. I stylové rozpětí má být mnohem proměnlivější; zahrne kombinaci akustické hudby s folkem, lidovkou, rockem i jazzovými prvky. V létě se nová kapela vypraví do Ameriky, kde to bude mít asi těžší než Druhá tráva. "Ameriku bychom si pochopitelně chtěli udržet. Američané nás poznali jako bluegrassovou kapelu, ale od tohoto směru jsme uhnuli. Jako Druhá tráva jsme se pak dostali i na nějaké stylově volnější festivaly world music. Uvidíme, co se stane - naše manažerka zatím neví, co s námi," řekl listu Křesťan.