Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 13. prosince připravila Eva Petržílková.

Odborový předák Richard Falbr, který již nechce příští rok svou funkci obhajovat, a projekt Internet do škol, to jsou některá z témat českých deníků. V souvislosti se středečním setkáním prezidenta Václava Havla s nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou listy věnují pozornost i vyšetřování zločinů komunismu. Podle prezidenta vedení nejvyššího státního zastupitelství předpokládá, že do konce příštího roku soudy uzavřou šest největších kauz souvisejících s těmito zločiny. Úmysl premiéra Miloše Zemana odložit privatizaci Českého Telecomu a jeho návrh centrální bance, že za snížení sazeb ČNB vláda zmrazí část výnosů z privatizace jsou zase hlavní témata ekonomických komentářů tisku.


Vláda ve středu schválila vyslání českých vojáků do mírových a humanitárních misí v Afghánistánu. Podle informací deníku Mladá fronta Dnes by měli ale skončit v Kuvajtu, Pákistánu či Afghánistánu. "Vláda souhlasila s mandátem ministrů obrany a zahraničí jednat o české účasti v současné operaci v Afghánistánu známé jako Trvalá svoboda a s českou účastí v případné budoucí mírové a humanitární misi v této zemi," uvádí deník. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka ale nejednala o nasazení českých jednotek nikde mimo území Afghánistánu. ČR nabízí spojencům v NATO protichemickou jednotku, polní nemocnici a dalších 120 až 150 vojáků. V Kuvajtu již působí skupina českých odborníků, kteří jsou součástí štábu spojenců, rozhodujících o vyslání jednotek do bojových operací. Protichemická jednotka z Liberce vyráží do této země na počátku ledna. Armádní stratégové z toho vyvozují, že to může předznamenávat rozšíření protiteroristických úderů spojenců na Irák. "Může to však být jen mezipřistání či přiblížení se k místu skutečné akce," řekl listu jeden z armádních plánovačů.


Nad tím, proč až nyní se našla vůle stíhat zločiny komunistického zločinu, kdo jsou a kde jsou představitelé výkonné a soudní moci, kteří tuto vůli neměli, se zamýšlejí Lidové noviny. "Jsou tam, kde byli. Zásadní personální obměny u policie ani na soudech totiž neproběhly. Takže týmž osobám to dříve nešlo a nyní se to bude dařit. Což je zjištění, jež vyvolává další otázky, na něž by měli odpovědět političtí představitelé posledních deseti let. Obecných rozprav na toto téma bylo už dost. Nyní je načase přiznat podíl odpovědnosti na tomto stavu, míní list.


Premiér Miloš Zeman nabízí národní bance obchod - za snížení sazeb navrhuje zmrazení části výnosů z privatizace a navrhl i odložit privatizaci Českého Telecomu na příznivější dobu. Sociálně demokratičtí ministři tak dali najevo, že se jim nelíbí měnová politika, poznamenávají Hospodářské noviny. "Premiérem navržený obchod je rozumný a výhodný pro obě strany. Forma za obsahem ale značně pokulhává. Ona to nebyla ani tak nabídka, ale vzkaz nápadně připomínající vydírání. Kdyby podle něj bankéři nebyli pragmatickými obchodníky, ale např. vztahovačnými politiky, musela by se jich taková nabídka víc než jen dotknout a z obchodu by nejspíš sešlo. V neprospěch nás všech. Centrální bankéři jsou ale nad podobné osobní pocity povzneseni a zajímá je především výhodnost obchodu. A bude-li to pro ekonomiku k dobru, jistě na ni přistoupí. Argumenty, které ovšem premiér k nátlaku na centrální banku použil, nejsou vždycky úplně pravdivé, a to důvěryhodnost nabízené spolupráce znehodnocuje, uzavírá své zamyšlení deník.


Lidové noviny naopak míní, že premiér se rozhodl správně. "Odložit privatizaci Českého telecomu je rozumné a lze předpokládat, že Miloš Zeman nebude mít problémy, aby o tom přesvědčil i své ministry. O změně privatizačního rozhodnutí může totiž rozhodnut jedině celá vláda. Velké telekomunikační firmy jsou teď velmi zadlužené, a tak nelze předpokládat, že by v licitaci o Český telecom vyhnaly cenu do závratných výšin. Do dvou let lze očekávat, že se evropské telekomy dostanou ze současné krize a budou mít peníze na nákupy. To bude také správný okamžik pro privatizaci Českého telecomu, dodává list.


Odsunutí privatizace Českého Telecomu pokládá deník Pražské Slovo za předhození neohlodané kosti k uklidnění smluvně opozičního partnera, který si dělá naděje, že vyhraje příští volby. "Je to však dar poněkud danajský, neboť jeho prodej by mohl vynést sto miliard jen v hypotetickém případě, že se podaří domluvit se s nynějším menšinovým majitelem TelSource, který chce svůj podíl prodat, že skončí recese telekomunikačních firem a že se najde dostatek zájemců. Tak šťastnou souhru okolností však autorka nepředpokládá, takže podle ní nynější vládě nezbude nic jiného, "než svému smluvně opozičnímu příteli pustit nějaký ten chlup i při prodeji elektroenergetiky, plynárenství a petrochemie", konstatuje deník.


O tom, kolik zaplatí investor za privatizovanou elektroenergetiku a plynárenství, může nakonec rozhodnout licitace. Pokud se totiž nejvyšší nabídnutá cena nebude lišit od druhé v pořadí o více než 2,5 procenta, vyzve privatizační komise zájemce na prvním a druhém místě, aby přidali peníze navíc. Na navýšení nabídky budou mít 30 minut. Uvádějí to Hospodářské noviny s odvoláním na zdroj blízký komisi. Tento pátek musejí zájemci o koupi energetik doručit podepsané kupní smlouvy jednotlivým poradcům, kterými jsou u plynárenství ABN Amro a u elektroenergetiky Deloitte & Touche. Pokud nebude někdo ze zájemců o privatizované podíly se smlouvou souhlasit, vypadává ze hry, uvedl pro list člen privatizační komise a šéf hospodářského výboru sněmovny Josef Hojdar. Kabinet má určit strategického investora pro plynárenství a elektroenergetiku 17. prosince. Stát prodává v jednom celku elektrárenskou společnost ČEZ spolu se šesti distribučními firmami a ve druhé skupině plynárenský Transgas se všemi osmi distribučními podniky. Stejným způsobem proběhne privatizace petrochemického holdingu Unipetrol. Za prodej plynárenství, elektroenergetiky a Unipetrolu by měl stát získat 260 až 400 miliard korun, dodává deník.


"Osobnost odchází. Richard Falbr, jedna z výrazných postav polistopadové éry, ohlásil konec odborářské kariéry, píše deník Mladá fronta Dnes. Připomíná pak, že Falbr výrazně modeloval tvář nezávislých odborů. Navíc má autoritu. "Také díky němu jsme v první kapitalistické éře prožívali konejšivý sociální smír, přitom první odborář 'šel vládě po krku' decentně. Díky Falbrově racionalitě také nepodlehla odborová centrála radikalismu pánů Duška či Zapletala. Přes silnou náklonnost odborů k ČSSD si uchovaly nezávislost. Mají ale pořád velký apetit, chtějí mít stále velký vliv na ekonomickou a sociální politiku vlád. Pokud je jim to však dovoleno, proč by nechtěly? Richard Falbr uměl ono 'dovoleno' vždy využít. V dějepise reformy bude patřit ke kladným postavám," míní deník.


Projekt Internet do škol hodnotí Hospodářské noviny jako debakl. "Před dvěma lety, kdy vláda vytyčila heslo: Do každé školy počítač, si vysloužil pochvalu. Další události ale vyústily v jeden z největších trapasů, kterých se ministerstvo školství dopustilo. Výsledkem je ztráta zbytků důvěry a nejistoty na školách, která se projevuje tím, že tam, kde sehnali peníze, pokračují ve vybavování učeben sami. Tím se hroutí prvotní, ekonomicky logická myšlenka: Když seženeme generálního dodavatele, dostane školství za stejné peníze více techniky a programů, než kdyby každá škola nebo každý kraj uzavíral jednotlivé smlouvy s různými dodavateli. Projekt se změnil v Kocourkov," píše dále deník. "Kocourkovské jsou i reakce na slib, že školy dostanou operační systém Windows zdarma. Ministerstvo možnou úsporu vyčíslilo na 325 miliónů korun. Když odečteme množstevní slevu, zbylo by třeba čtvrt miliardy. Nezbyde, dodávka o ty peníze bude 'vylepšena'. Prostě, šetřit státní peníze se musí umět," konstatují Hospodářské noviny.


Češi dají za drogy ročně přes 15 miliard korun ročně, píše deník Právo. "Velká část peněz, které mizí v kapsách drogových dealerů, se vrací do zdrojových oblastí, tedy do míst spojovaných se světovým terorismem. Za 15 miliard korun se přitom dá postavit a kompletně vybavit nemocnice nebo pořídit 10 tisíc nových bytů 1 plus 1. Za rok se v České republice spotřebuje přes 5 tun heroinu, 3 a půl tuny pervitinu, 50 kilogramů kokainu odhadem 80 tisíc dávek LSD a dalších halucinogenů a 300 tisíc tablet tak zvané diskotékové drogy Extáze. Jak řekl deníku Právošéf sekretariátu vládní meziresortní protidrogové komise Josef Radimecký, tato čísla jsou znepokojivá. Nicméně situace v České republice odpovídá evropskému průměru. Jak dodal, např. USA jsou na tom mnohem hůř.


Sněmovna pro poslance rekonstruuje dům v pražské Nerudově ulici. Informuje o tom deník Právo s tím, že ačkoliv někteří zákonodárci poukazovali, že tato varianta bude příliš drahá, akce už začala - a jeden byt přijde stát na pět milionů korun. "V roce 2003 bude 50 malometrážních bytů pro mimopražské poslance. Těch však je 126! V této souvislosti se vybavují znepokojivé otázky. Například: jestli by pro oživení Malé Strany a návratnost takových investic nebylo užitnější zařídit tam byty pro mnohem bohatší jedince než jsou naši zákonodárci. Nebo: pro tolik lidí - třeba i poslanců - by se za čtvrt miliardy pořídily byty někde na kraji Prahy nebo v méně drahé čtvrti. A taky je zajímavá otázka, podle jakého klíče se budou protagonisté tak lukrativního bydlení ve Sněmovně vybírat? Protože poslanců z venkova je víc než těch padesát. Jen jedno je jisté: Návratnost téhle investice je víc než 100 let!- dodává deník.


Ředitel televize Nova Vladimír Železný skladoval v pražské galerii Zlatá husa zbraně, uvádí Mladá fronta Dnes s odvoláním na policejního ředitele pro Prahu 1 Jiřího Sellnera. Podle něj existuje podezření z porušení zákona o zbraních a střelivu. Mluvčí Novy Martin Chalupský deníku řekl, že zbraně v Dlouhé ulici patřily skutečně Železnému. V objektu galerie podle něj byly jen přechodně a dala je tam Železného ochranka, která měla zařídit jejich opravu a servis. "Vladimír Železný je totiž vášnivý sportovní střelec," řekl listu Chalupský.


V kauze modré knížky obvinil vyšetřovatel už 25 lidí, informuje deník Mladá fronta Dnes. "Zatím posledních sedm obvinění padlo v úterý. Všem hrozí za uplácení či přijímání úplatků a obcházení branné povinnosti až tříleté vězení. Policie případ vyšetřuje od listopadu, kdy obvinila dvě ženy, lékařku z odvodní a přezkumné komise a pracovnici pardubické územní správy. Policie označuje obě ženy za hlavní organizátorky obchodu s modrými knížkami. Vyšetřovatelé přitom zjistili, že s modrými knížkami se neobchodovalo jen při letošních odvodech, ale v období minulých pěti až sedmi let, dodává Mladá fronta Dnes.


Policie začala vyšetřovat další z dluhů bývalého předsedy Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského vůči Komerční bance. Uvádí to deník Mladá fronta Dnes s tím, že Chvalovský je nyní ve vazbě a hrozí nyní mu, že v ní pobude delší dobu. "Chvalovský je spolu s pěti společníky stíhán za úvěrový podvod. Podle obvinění připravil KB o 1,5 miliardy korun. Peníze z banky údajně vylákal v souvislosti se svým působením ve vedení firmy Satrapa a Českomoravské agrární společnosti. Podle obvinění si Chvalovský vyžádal od KB úvěry, které využil na jiný než smluvený účel, a peníze již nevrátil. Služba pro odhalování korupce (SPOK) nyní vyšetřuje z podnětu Konsolidační agentury případ nesplaceného úvěru z KB, který si v roce 1997 vzala firma Bohemia-Fleisch. Ta také patřila do potravinářské skupiny Satrapa. Nesplacený úvěr byl 400 miliónů korun a skončil v Konsolidační agentuře," vysvětluje list.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio