Přehled tisku
Výběr z českého tisku s datem 9. září připravil Vilém Faltýnek.
Mladá fronta Dnes přináší zajímavý komentář Pavla Tigrida. S jeho obsahem bych rád posluchače seznámil. Pod titulkem Mudrování za války autor uvažuje tom, jak na nastalou situaci reagují čeští politikové, a jak na situaci a na politiky reaguje česká veřejnost. Tigrid oceňuje televizní projev premiéra Zemana. " Byl to dobrý, skoro by se dalo říci státnický projev," píše. Byl o to cennější, že zbytek politické scény využil události z 11. září a jejich následky jako záminku k ohřívání domácích politických sporů a řevnivosti. Dál Tigrid píše: "Pochechtáváme se obrněným transportérům Armády České republiky, které se sotva doplazily před pražské sídlo americké rozhlasové stanice, možný to cíl teroristů, a tam do kyblíčku vypustily dech. Kroutíme nad tím hlavou a láteříme: Takhle tedy vypadá branná moc členské země NATO? Ta by zřejmě neochránila a neubránila nic doma, natož jinde! Že nejsou peníze, že nezbývá dost na armádu? A kde jsou ty ukradené? Kampak s tím na nás! Tisíc odpovědí, ale sotva zazní ta jediná, jež má asi nejblíže k pravdě: bezpečnost země něco stojí, hradí se to z daní. U nás každý čtvrtý občan řádně daně neplatí, švindluje, kde může - a ještě je na to hrdý!
A ještě jedna otázka: máme svůj demokratický stát. Ale máme ho opravdu za svůj? Natolik, že se s ním loajálně a rádi ztotožňujeme, že jsme ochotni v dobách ohrožení či prostě v časech pro něho nedobrých a nejistých se uskrovnit, leccos i podstatného obětovat z osobního prospěchu pro ten obecný? A v neposlední řadě: Dokážeme nezneužít za žádných okolností těch práv a svobod, k jejichž obraně jsme vstoupili do dlouhého zápasu, který právě začal? Začal, jak jinak, než střelbou. Připravme se na to, že bude opětována, a chovejme se podle toho. Dospěle. Neplandejme se v planých polemikách. Neposmívejme se, co možná, ani sobě ani jiným. Nekřičme, ale také se nekrčme," končí Pavel Tigrid v~komentáři pro Mladou frontu Dnes.
Dění na kapitálových trzích po nedělních odvetných útocích spojenců na základny teroristů v Afghánistánu je v úterý v popředí pozornosti ekonomických stránek deníků. Shodují se, že americkou odvetu trhy ve světě zatím ustály, a nyní čekají, co se stane po odvetě. "Žádné drama se na světových kapitálových trzích po nedělních odvetných útocích americké armády v Afghánistánu nekonalo. Ceny akcií na hlavních evropských trzích se totiž prakticky nezměnily. Téměř by se dalo říct: zcela obyčejný obchodní den. Nebýt obrovské nejistoty, která je doslova všudypřítomná. Zatím ji trhy zvládly, protože pro drastický propad cen není žádný racionální důvod, což si hráči na trhu naštěstí uvědomili," píší Lidové noviny (LN). Pokud se ovšem bude válka protahovat, bude se zvyšovat i nervozita investorů, kteří budou náchylnější konat nesmyslná rozhodnutí pod tlakem událostí, míní jejich komentátor. Upozorňuje také, že na nervy finančníků mohou brnkat i možné teroristické útoky, kterými po odvetné akci začal vyhrožovat bin Ládin. "Na investory tak v současnosti čekají neklidné časy, kdy se ceny akcií mohou pohupovat jako na houpačce. Ustát ji přitom může jen ten, kdo si zachová chladnou hlavu," poznamenávají LN.
Mladá fronta Dnes ve zvláštním vydání přílohy nazvané Účty za krizi konstatuje, že boj s teroristy ochudí každého. Svět čeká pokles životní úrovně, nezaměstnanost, vyšší státní výdaje a růst daní. Ztratí chudí i bohatí. Terorismus a válka proti němu zhorší životní úroveň lidí od Pákistánu po Washington, Londýn, Paříž. V podstatě není země, kde by kvalita života neutrpěla. Lidé přijdou o bezpečí, o část svobody i materiálního blahobytu, píše. Podotýká, že důsledky dolehnou na lidi v několika vlnách a výrazně se budou lišit stát od státu. Zároveň vypočítává, jak na krizi doplatí jednotlivé světové oblasti.
Zpravodajským službám i ministerstvu vnitra podle úterních Hospodářských novin chybí překladatelé z muslimských jazyků. Jejich nedostatek by přitom v době, kdy je přikládán mimořádný důraz na prověřování možných teroristických útoků, mohl být pro Českou republiku osudný. "Netýká se to jen arabštiny, katastrofálnější situace je v albánštině," řekl předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas. Obdobně se vyjádřil podle listu i bývalý ředitel Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý. Šéf bezpečnostního odboru resortu vnitra Aleš Šulc ale uvedl, že policie má tlumočníků téměř dostatek. Živé tlumočení podle něj ale v poslední době téměř nepoužívá. Většina tlumočníků přitom nemá podle HN certifikát o bezpečnostní prověrce. Nedostatek překladatelů by zpravodajské služby nebo policie mohly podle Nečase vyřešit tím, že by si vytipovaly nějaké začínající studenty cizích jazyků a platily by jim po dobu studia stipendium.
Ministr zemědělství Jan Fencl se opět pokouší prosadit do balíčku humanitární pomoci, kterou se ČR chystá poslat uprchlíkům z Afghánistánu, přebytky českého hovězího. Píší to dnešní Lidové noviny (LN), podle kterých Fencl nabídl hovězí minulý týden ve vládě ve chvíli, kdy kabinet jednal o pomoci pro afghánské utečence v Pákistánu. Ministerstvo zahraničí, které pomoc koordinuje, však podle LN s takovou podobnou pomocí nesouhlasí. "Konkrétně o maso tam není zájem. Ani Američané do prvních potravinových balíčků, které shazují na území Afghánistánu, maso nedali. Pomoc se často dostává k lidem, kteří neumějí ani číst, masové konzervy by zvlášť v těchto oblastech mohly vzbudit nedůvěru," vysvětlil postoj Kavanova úřadu Marek Skolil, který má koordinaci humanitární pomoci na starosti. Jak LN připomínají, MZe již jednou s nabídkou hovězího pro humanitární účely narazilo. Mělo jej v úmyslu posílat na Balkán do oblastní postižených válečnými konflikty. Podobně jako tentokrát chtělo i tehdy ulehčit českým zemědělcům, které trápí špatný odbyt hovězího masa poté, co byl v zemi zjištěn výskyt tzv. nemoci šílených krav.
