Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 4. října připravila Kateřina Brezovská.

Hospodářské noviny píší, že Muhammad Atta, jeden z teroristů, kteří 11. září zaútočili letadly na budovu Světového obchodního centra v New Yorku, během červnové jednodenní návštěvy ČR kontaktoval nejméně jednoho agenta irácké tajné služby. Podle listu spolu hovořili buď přímo na pražském letišti, nebo v jeho okolí. Deníku tuto informaci potvrdili vysoce postavený představitel české zpravodajské služby a vládní představitel blízký vyšetřování útoku. O možném setkání Egypťana Atty s agentem irácké rozvědky v některé evropské zemi se spekulovalo již dříve. Irák to ovšem popřel. "O tom, že se Atta s iráckým agentem sešel, není pochyb. Ať už tehdy, nebo dříve při jiné příležitosti," řekl vládní představitel. Dodal, že signály o aktivitách irácké tajné služby v Praze existovaly před útokem 11. září i po něm. Toto vyjádření je podle listu zatím vůbec nejsilnějším náznakem spojení mezi iráckým vůdcem Saddámem Husajnem a teroristickými útoky z 11. září. List v závěru připomíná, že spojenectví komunistického Československa s Irákem zaniklo po pádu železné opony a válce v Perském zálivu v roce 1991. Vzájemné vztahy obou států zhoršil v roce 1998 také začátek vysílání Rádia Svobodná Evropa z Prahy do Iráku a Íránu.

"Nestrašte nás válkou", tak zní titulek článku v Lidových novinách v němž známá česká socioložka Jiřina Šiklová vysvětluje proč ji vadí, že se všechny noviny, televizní i rozhlasové zprávy denně vracejí k útoku na New York a Washington z 11. září a informují o eskalaci příprav na válku. Podle Šiklové, budeme-li denně číst o blížících se teroristech a bakteriologické válce, zvykneme si na to, zlhostejníme a neprobudí nás ani sirény, ani volání ˝hóóóří˝. Nebo to budeme brát vážně a pak se všichni zdrogujeme léky na nervy. Jiřina Šiklová připomíná, že od školních let si večer co večer připravovala věci do krytu. "Celý můj život vlastně provázely preventivní přípravy na bombardování, občas vystřídané přípravou na útok atomový", píše Šiklová s tím, že v době eskalace těchto válečných panik jí nejvíce psychicky pomáhala odpověď na otázku zda by vůbec chtěla takový útok přežít. "Vždycky jsem si odpověděla, že po přežití bych netoužila a že s myšlenkou, že válka může začít teoreticky kdykoliv, se musím naučit žít. A také jsem se to naučila", píše Jiřina Šiklová. V závěru článku pak vzkazuje: Stáhněte ta hesla o útocích z obrazovek i titulků novin. Jinak z nás, diváků a čtenářů, vychováte neurotiky nebo cyniky.


O tom, zda lustrační zákon splnil po deseti letech své existence naděje, které do něj zákonodárci tehdy vkládaly, uvažuje Mladá fronta Dnes. Přijetím lustračního zákona podle deníku chtěli ochránit nově utvářené instituce před vlivem někdejší tajné komunistické policie a lidí s ní spjatých. List však soudí, že zákon českou společnost k žádné "očistě" od komunismu nedovedl. "Po dvanácti letech můžeme s lítostí konstatovat, že s břemeny komunistického panství v zátylku půjdeme dějinami dál," píše deník. Zákon podle něj přinesl jediné: Pozdržel přátele starých pořádků na startovní čáře a orientoval je z "vyžírání" státu lukrativnějším směrem - z "politiky" do hospodářství! Devadesátá léta zažila podivný typ "podnikatele" - už seděl v luxusní limuzíně, ale na zadku měl ještě mokrou rudou skořápku. Jak se kapitalismus vyvíjí, skořápka odpadá. Nebo odpadají její nositelé, uvádí Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny konstatují, že v Česku neexistuje firma, která by vyráběla ochranné prostředky pro nejmenší děti, tedy masky. Podle generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, kam spadá civilní ochrana, ale není důvod k panice. Dětských ochranných pomůcek by mělo být ve skladech dost. Problémy by mohly nastat, jen kdyby byla zasažena najednou celá republika. Uvádějí Lidové noviny.


Občanský průkaz při cestách na Slovensko už brzy nebude stačit, píše Mladá fronta Dnes. Češi a Slováci tak budou muset projít stejnou pasovou kontrolou, jakou znají z německých nebo rakouských přechodů. Podle ministerstva zahraničí vadí Evropské unii, že režim na hranici se Slovenskem neumožňuje účelně bojovat proti ilegální migraci. Přesný termín zrušení dosavadního volnějšího režimu na česko-slovenských hranicích zatím není znám. Předpokládá se však, že se zpřísní ještě před vstupem jedné nebo druhé země do Unie. Dodává Mladá fronta Dnes.


Deník Právo píše, že výbor pro sociální politiku a zdravotnictví ve středu zamítl návrh poslance Milana Cabrnocha z ODS, aby pacienti měli možnost v ambulantní péči si připlatit na lepší léčbu. "Nemám z toho radost. Výbor to zamítl, protože aktuálně v sále v tu chvíli byl větší počet poslanců sociální demokracie a komunistů než poslanců pravice," řekl Právu bezprostředně po jednání poslanec Cabrnoch. "Návrh znovu předložím při projednávání návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění ve Sněmovně," uzavřel Cabrnoch. "Na to má pan poslanec plné právo," řekla listu poslankyně Eva Fischerová z ČSSD, na jejíž návrh před léty poslanci schválili, že pacient si na lepší péči připlatit nemůže. Zdůraznila, že při ústavní péči má pacient vždy vše plně hrazeno. "Paragraf jedenáct, o který jde, řeší jen nedovolené vybírání peněz v ambulantních ordinacích. Poslanec Cabrnoch chtěl, aby z něho vypadla slova, že v souvislosti s touto péčí se nesmí vybírat příplatky. To by ale znamenalo, že v ambulantní ordinaci by lékař mohl prodávat prakticky cokoli a nebyly by vyřešeny náklady na péči, kterou hradí pojišťovna," uvedla Fischerová.