Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z deníků s datem 1. října připravila Milena Štráfeldová

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, podle ministra zahraničí Jana Kavana nelze vyloučit, že jeden Čech skutečně prošel výcvikovými tábory Usámy bin Ládina, kterého Spojené státy podezřívají ze strůjcovství teroristického útoku proti New Yorku a Washingtonu. O přítomnosti Čechů v Afghánistánu se zmiňuje ruská zpráva, vypracovaná na žádost OSN, z níž minulý týden citovala agentura Reuters. Podle Kavana a ministra vnitra Stanislava Grosse mají české bezpečnostní složky informace jen o jednom Čechovi, který měl v minulosti kontakty na podezřelé afghánské kruhy, ale v posledních týdnech se v prostředí afghánských výcvikových táborů nepohyboval. Kavanův mluvčí Aleš Pospíšil považuje důvěryhodnost ruské zprávy stále za nejasnou. Ministr Kavan zároveň varoval, aby podobné případy spekulativních zpráv - jakými například byla nepravdivá informace z tisku o prodeji antraxu a jedů z České republiky síti Usámy bin Ládina - nebyly důvodem k propojování České republiky s terorismem.


Podle Lidových novin se znovu otevírá největší korupční skandál devadesátých let. Někdejší šéf Centra kuponové privatizace a Střediska cenných papírů Jaroslav Lizner chce znovu stanout před soudem a dokázat, že nezneužil pravomoci veřejného činitele a nepřijal milionový úplatek. Jeho advokát Ivan Krutský proto zaslal Vrchnímu státnímu zastupitelství žádost, aby vypracovalo stížnost pro porušení zákona pro ministra spravedlnosti. Stížnost má být namířena proti rozhodnutí pražského městského soudu z roku 1996, který Liznera poslal na šest let do vězení. Liznerův advokát nyní tvrdí, že soud v roce 1996 pochybil, když nezhodnotil správně všechny dostupné důkazy. Policie Jaroslava Liznera zatkla 31. října roku 1994 ve chvíli, kdy si z restaurace Asia v Praze na Letné odnášel kufřík s téměř osmi a půl miliony korun. Podle verdiktu městského soudu měl o tuto částku požádat ředitele firmy Trans World International Luboše Sotonu. Za úplatek měl pak Lizner zprostředkovat jednání mezi Sotonou a CS Fondy, které pro Sotonu nakoupily v kuponové privatizaci akcie Mlékáren Klatovy. Lizner obvinění odmítl a dodnes trvá na tom, že je nevinný.


Podle deníku Právo příměří mezi katolickou církví a státem zřejmě brzy vezme za své. Mnohem komplikovanější než přijatý zákon o církvích a náboženských společnostech se totiž ukazuje být vyrovnání státu s církvemi. Ve hře by mohly být i miliardy. Stát již léta připouští vydání majetku výhradně formou zákona s konkrétním seznamem nemovitostí, zatímco církev žádá přímé vrácení vládou. Podle slov mluvčího České biskupské konference Daniela Hermana by se přitom musela k zákonu zpracovat dokumentace asi 30 tisíc položek, jejichž dohledávání by po letech změn bylo velice obtížné. Důvodem nesouhlasu církve je však podle Práva hlavně to, že by se o objekty musela církev starat a přitom by už nemohla počítat s tučnou státní dotací. Stát je naopak ochoten stejně jako dosud platit údržbu církevních památek. S tím, že by církve blokovaly vydání majetku, ale Herman nesouhlasí. Podle něho např. pražské arcibiskupství již několikrát ministerstvu takovéto seznamy poskytlo. Šlo zhruba o 800 budov z celkového počtu asi 3000 položek. Dalším důvodem, proč jednání o majetkovém vyrovnání váznou, je nejednotný postoj církví. Ačkoli biskupská konference i Ekumenická rada církví již dříve deklarovaly souhlas s formou, jakou navrhuje stát - tedy že církvím bude zákonem vráceno to, co jim prokazatelně patřilo - na ministra kultury se již obrátili zástupci církví husitské a pravoslavné se žádostí, aby vláda tuto záležitost přehodnotila. Obávají se totiž, že majetkové vyrovnání podle představ katolické církve a Vatikánu by bylo pro malé církve zničující, vedlo by to k hegemonii katolické církve a v důsledku ke zmizení plurality církví.


Jak uvádí Mladá fronta Dnes, první výherce telefonické soutěže Chcete být milionářem zaskočil pořadatelskou společnost Eurotel. Ve hře, která je obdobou populární televizní soutěže, dostávají hráči otázky přes mobilní telefon. Musí na ně odpovídat co nejrychleji. Kdo odpoví v nejkratším čase, získává milionovou výhru. Ti nejrychlejší se postupně dokázali přiblížit až k jedné minutě. Krátce před ukončením se ale nečekaně objevila dvě nová jména s neskutečným časem kolem 50 sekund. To podle pořadatelů ani není technicky možné. Experti firmy už dali dohromady možný scénář výhry. Podle nich k ní s největší pravděpodobností pomohl počítač. S jeho pomocí se podařilo najít interval otázek a přes mobilní kartu zahrát extrémně rychle. Další hráči už budou mít cestu k výhře podstatně těžší. Eurotel totiž od září rozdělil souboj o milion korun do dvou kol. Ve druhém, rozhodujícím kole už nepůjde o čas, ale o to, kdo dokáže odpovědět na nejvíc otázek. Pravidla se hráči dozvědí až těsně před zahájením druhého kola.


Podle Lidových novin soudy nenechávají Železného v klidu Skoro všechen majetek, který měl šéf Novy kdysi ve svém vlastnictví, je už zablokován. Spor šéfa televize Nova Vladimíra Železného a někdejších amerických investorů televize, společnosti CME, se táhne už více než dva roky. Poté, co jej vedení CME odvolalo z postu generálního ředitele servisní firmy ČNTS, se Železný od Američanů odtrhl a ˝svoji˝ Novu si vzal s sebou na Barrandov. Odplatou mu byl prohraný spor s CME, v důsledku kterého má svým bývalým mecenášům vrátit miliardu korun. Veškerý svůj majetek - několik drahých domů, drahocenná sbírka obrazů či vinice - Železný převedl na jiné firmy. V nich sedí v představenstvu buď on, nebo jeho právníci. S ženou Martou se po mnohaletém manželství rozvedl a část majetku převedl i na ni. A právě na majetek její i zmíněných firem uvalují české i zahraniční soudy předběžným opatřením jedno obstavení za druhým.



Železný totiž CME nikdy dlužnou miliardu nezaplatil s argumentem, že vůči CME uplatňuje pohledávku ve stejné, respektive větší výši. Na rozhodnutí soudu, který do situace vnese jasno, podle slov svého mluvčího Martina Chalupského stále čeká. ˝Pokud soud rozhodne, doktor Železný bude verdikt respektovat a částku uhradí,˝ opakuje pokaždé Chalupský. CME proto podává návrhy k obstavení majetku, kde se dá. Jejich návrhu vyhověl francouzský soud, když letos v únoru dal obstavit zámeček v Bretani patřící Martě Železné. Americké soudy zase koncem února zablokovaly bankovní účet. Rakouský soud pro změnu minulý týden exekvoval čtyři vzácné kubistické obrazy, které visely v galerii Ruppertinum, představující české výtvarné umění. Obrazy nesmějí opustit území Rakouska, a jak říká mluvčí CME Michal Donath, pokud se Železný se CME nevyrovná, budou vydraženy na aukci.



Ani české soudy nelenily. Nejdříve koncem letošního února obstavily jeho účty, obchodní podíly a movitý majetek. V březnu zakázal pražský obvodní soud Martě Železné disponovat s věcmi, které jí připadly v rozvodovém řízení. Ještě tentýž měsíc soud rozhodl, že Železná nesmí nijak nakládat ani s firmou Rohatý krokodýl, která spravuje stejnojmenný hotel v Mikulově. Květen přinesl Železnému soudní zákaz jakkoliv disponovat s jeho podílem ve společnosti CET 21, která drží licenci na televizi Nova. Železný v ní dříve měl většinu, ale po navýšení základního jmění mu zůstalo jen zhruba 12 procent. Letos v červnu dopadlo rozhodnutí obvodního soudu i na společnost Anser Aureus, v jejímž vlastnictví je luxusní dům v Dlouhé ulici. V této budově sídlí i galerie spravující cenné obrazy, které Železný dlouhá léta sbíral.



Měsíc nato, koncem července, zakázal brněnský soud obchodovat s akciemi vinařské firmy Tanzberg Mikulov. Za pár dní vydal soud další rozhodnutí - tentokrát byla předběžným opatřením obstavena vila v Sibeliově ulici ve Střešovicích. To byl dům, kde měl Železný a jeho rodina domov. Poslední budovou, která zůstávala nezablokována, byl historický palác v Thunovské ulici na Malé Straně. Ten se na internetové stránce realitní kanceláře prodává za 150 milionů korun. Jeho soudní obstavení přišlo začátkem tohoto týdne. Vedení firem, které spravují někdejší Železného majetek v hodnotě několika set milionů korun, však tvrdí, že tento majetek nenabylo od Železného. Ten jej totiž nejdříve převedl na firmy, od nichž je výše jmenované společnosti získaly. Proto Železného právníci, kteří v představenstvech společností sedí, tvrdí, že jimi spravovaný majetek s Železným nemá žádnou souvislost. Prohlašuje to i kurátorka Galerie Zlatá Husa Magdalena Juříková, která zapůjčila do rakouského Salcburku ony čtyři kubistické obrazy. Osobní účast Železného na otevření výstavy těchto děl v Rakousku jí nebrání v tvrzení, že s obrazy nemá šéf Novy nic společného.