Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českého tisku s datem 2. října připravila Zdeňka Kuchyňová.

Západní zpravodajské agentury upozornily Českou republiku, že se teroristé mohou pokusit vyhodit do vzduchu některé důležité objekty. Hlavním cílem se může stát centrála Rádia Svobodná Evropy. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý varování tajných služeb v Lidových novinách potvrdil. Teroristé se prý měli pokusit k budově rádia dopravit výbušniny v menším nákladním automobilu. To se stalo například před třemi lety při útoku teroristů na americkou ambasádu v keňském Nairobi. Budovu rádia nepřetržitě hlídá několik desítek ozbrojených profesionálních vojáků, policistů a mužů ze stálé ochranky Svobodné Evropy. Poslat obrněné transportéry do Prahy ale Jiří Šedivý pokládá za zbytečné. Jak řekl deníku Právo, on sám by postupoval jemněji: stačily by betonové zábrany. Podle odborníků mají obrněná vozidla u Muzea jen zastrašovací funkci a tu plní docela dobře, i když jsou zastaralá.

Po událostech ve Spojených státech nechceme v Praze nové mrakodrapy! To je podle Lidových novin vyznění petice, která se od příštího pondělka pokusí zabránit výstavbě tzv. Pražského Manhattanu, gigantického obchodního centra, jemuž má vévodit několik mrakodrapů. Stavba nové dominanty Prahy by měla přitom na Pankrácké pláni v Praze 4 začít už na jaře příštího roku. Čtyři mrakodrapy, z nichž tři vyrostou zcela nově a jeden dostavbou bývalé výškové budovy Českého rozhlasu, by se měly stát nejvyššími budovami v Praze i celé ČR. Už dříve měl projekt odpůrce v řadách architektů, památkářů i místních občanů. Po útocích na USA ale nesouhlas přerůstá ve vlnu odporu.

Česká armáda mobilizuje proti biologickým zbraním. A bere to podle náčelníka své zdravotní služby Jana Petráše velmi vážně. Jak píše Mladá fronta Dnes, armádní představitelé poprvé přiznali, že mají důvěryhodné zprávy o biovýzbroji teroristických skupin Usámy bin Ládina. O rizicích teroristického použití těchto zbraní se dosud jen spekulovalo. Armáda nyní musela oživit zakonzervované detekční laboratoře a speciální pracoviště. Tyto bezpečnostní kroky jsou podle náčelníka generáního štábu Jiřího Šedivého mimořádně nákladné, avšak odůvodněné. Bližší informace o protiopatřeních vůči biologickým zbraním odmítli generálové sdělit s vysvětlením, že speciální laboratoře patří k možným cílům teroristů. Generál Šedivý však varoval před panikou, která například před šesti lety ochromila po rozprášení jedovatých plynů v tokijském metru celé město.

Prý by bylo problém sestřelit v Česku civilní letadlo s teroristy, píše sloupek Lidových novin. Vhodné zbraně máme, ale nikdo by nemohl dát rozkaz ke stisknutí spouště. Alespoň náčelník generálního štábu tvrdí, že ten, kdo by to udělal, by měl pěkné trable. Boj s nebezpečným letadlem by proto mohl vypadat takto: Je krásné úterní ráno. Lidé se kochají pohledem na Pražský hrad, zatímco radar zjistí civilní letadlo mimo kurs. Příslušný pracovník zvedá telefon: Máme problém. Pomyslný major Dvořák rozkáže stíhačkám aby vzlétly. Zvedá telefon a volá na generální štáb. Jeho náčelník volá ministrovi obrany. "Vy rozkaz k sestřelení nedáte? Dobrá počkám". Ministr obrany volá premiérovi. "Potřebujete se poradit? Počkám. Mezitím poručík u radaru sleduje, jak svítící bod zabliká a zmizí. Zvedá telefon: "Máme po problému. Odvolejte stíhačky a zavolejte hasiče. Kam? Odhaduji to tak na Pražský hrad."


Čechům vstup do Evropské unie nepřinese vytoužený volný průjezd hranicemi s jejich západními sousedy. Jak píší Lidové noviny, Evropská komise totiž rozhodla, že současné vnější hranice Unie zůstanou nejméně do roku 2006 zachovány. Komentátor listu klade otázku, jak budou za této situace čeští politici vysvětlovat lidem výhody členství v Unii. Co mohou nabídnout člověku, kterého nezajímá ekonomický potencionál obrovského trhu a bezpečnostně politické výhody našeho připojení k Unii? Nic moc - dražší potraviny a pocity Evropana druhé kategorie. Důvody, které vedou k odkladu některých výhod členství v unii, jsou zřejmé. Současné státy se bojí, že na dokonalou ochranu hranic nemáme dostatek peněz. A voliči mají strach, že nebudeme schopni například Německo ochránit před zločinci, uprchlíky a ilegálními pracovníky. Můžeme to chápat, poznamenávají Lidové noviny, nikoliv však přijímat.


Polemiku s Václavem Klausem, který v Českém rozhlase hodnotil kupónovou privatizaci s odstupem deseti let od jejího nastartování, vede v Lidových novinách další z otců této metody Tomáš Ježek. Připomeňme, že při tomto typu privatizace si lidé za nepatrný poplatek kupovali akcie podniků či investičních fondů. Ježek trvá na tom, že dobu mezi roky 1993-98 silně poznamenala nepřítomnost dozoru nad kapitálovým trhem a následnými finančními skandály. Dozor podle jeho slov vznikl o pět let později, než bylo třeba. Nebylo to však opomenutí vlády, ale produkt jejího odporu vůči němu. Ježek shrnuje hlavní chyby: na trh se dostaly akcie, které byly likvidní jen velmi krátce. Tehdy se začaly soustřeďovat kontrolní balíky v rukou omezeného počtu akcionářů, což samo o sobě sice špatné není, ale odchod společností z veřejného trhu a jejich přeměna v rodinné podniky neposkytovaly žádnou ochranu drobným akcionářům, kteří se tak cítili kupónovou privatizací podvedeni. Kritickou roli pak podle Ježka sehrál nepodařený zákon o investičních společnostech, který neobsahoval pravidlo, podle kterého musí být oddělen majetek investorů od majetku těch, kteří fond založili. Tak mohli majitelé fondů nakládat s celým majetkem ve fondech jako se svým. Podle Ježka však přesto kupónová privatizace sehrála pozitivní roli v procesu transformace centrálně plánované ekonomiky.


Další fungování letecké záchranné služby po 1. lednu 2002 je podle Lidových novin ohroženo. Vláda totiž dosud nerozhodla, zda ponechá tuto službu soukromým provozovatelům, nebo záchranu osob pomocí vrtulníků zajistí státními prostředky. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý uvedl, že kvůli nevyjasněným kompetencím nebude moci resort na konci roku vypsat veřejnou soutěž na nové provozovatele. Záchranáři nyní netuší, kdo je od začátku nového roku dopraví například na místa těžkých dopravních nehod, která nejsou dostupná v zákonem stanoveném patnáciminutovém limitu. Vojáci a policisté momentálně nemají na pokrytí celého území státu dostatek vhodných vrtulníků, které by bylo možné k záchraně lidí použít. Vzhledem k časté nutnosti nouzově přistát na omezeném prostoru či na nemocničních heliportech nelze použít velké a těžké stroje. Z deseti středisek leteckého záchranného systému nyní sedm provozují soukromé firmy, uvádějí Lidové noviny.


Pražský vrchní soud osvobodil i posledního ze tří bývalých příslušníků Pohraniční stráže. Jak píše deník Právo, byl podezřelý, že v roce 1986 zavinil smrt neměckého turisty. Soud tak zrušil verdikt plzeňského krajského soudu, podle kterého byl Pavel Čada za ublížení na zdraví s následkem smrti odsouzen k tříletému žaláři. Podle obžaloby bývalí členové poplachové jednotky zasáhli 59-ti letého německého občana, který následkem průstřelu zad zemřel. Podle předsedy Senátu zavinil tragédii velící důstojník, který za to byl již dříve kázeňsky potrestán. Špatně totiž zorganizoval zásah proti dvěma Polákům, kteří narušili státní hranici. Po německém turistovi stříleli v domnění, že je jedním z nich. Nicméně na něj nestříleli jen tři obžalovaní, ale i jiní pohraničníci a vyšetřování nikdy neprokázalo, čí střela Němce zasáhla, dodává Právo.