Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z tisku s datem 7. září 2000 připravila Eva Petržílková.

Většina českých deníků komentuje vystupování předsedy vlády a ČSSD Miloše Zemana a místopředsedy ČSSD a ministra vnitra Stanislava Grosse v souvislosti s takzvanou operací Olovo. Ta měla zostudit bývalou předsedkyni ČSSD Petru Buzkovou:

Průběh dvanácti dnů, které uplynuly od chvíle, kdy premiér obvinil redaktory Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka z autorství případu Olovo, shrnuje deník Mladá fronta Dnes. Ptá se, zda přinesly odpověď na otázku, jaká budou média, politika a veřejné mínění po akci Olovo a po Zemanovu útoku na novináře. Odpověď zatím není jednoznačná, píše deník Miloši Zemanovi se ale nepodařilo přesvědčit ani místopředsedu sociální demokracie Stanislava Grosse ani další významné spolustraníky o tom, že jeho spikleneckou konstrukci je možné přijmout. Můžeme proto oprávněně vyslovit jistou naději, že alespoň zatím má slušnost nad hrubostí vrch, uzavírá své zamyšlení Mladá fronta Dnes.

Ministr vnitra Stanislav Gross už k Olovu nemlčí, píše deník Právo. Dosavadní vyhýbání jasnému stanovisku ho totiž mohlo silně poškodit. Využil proto první příležitosti, aby se distancoval od premiérova tvrzení, že s teorií spiknutí proti sociální demokracii přišel právě on. Udělal to však typicky grossovským způsobem. Přes všechnu diplomacii ale pověděl, co povědět chtěl - tedy že teorii spiknutí nevymyslel a že Olovo patrně vzniklo u premiérových poradců. Zároveň však Zemanovi ponechal možnost odejít z konfliktu se ctí. Je sice málo reálná představa, že se premiér plácne do čela a vykřikne: no jo, bylo to jinak, já to popletl! Ale ministr vnitra je z obliga. Grossovi spolustraníci si přesto myslí, že si místopředseda strany dovolil příliš. Jsou sklíčení, že se bránil, a dokonce i diplomatický způsob, který zvolil, jim v atmosféře strachu jakkoli se dotknout posvátné předsedovy postavy přišel přehnaný, míní list.

Jeden z členů vlády nemluví pravdu. Buď premiér Miloš Zeman, nebo ministr vnitra Stanislav Gross míní Zemské noviny. Na celé aféře je tristní jedna vyhlídka: i když se ukáže, že člen vlády lže, tak se nestane vůbec nic. I když by mělo být nemyslitelné, aby ve vládě zasedali lidé usvědčení z nepravdy. Miloš Zeman už před časem veřejně oznámil, že na jaře opustí stranickou funkci. Zřejmě jen proto mu jeho straničtí přátelé trpí výstřelky ve vystupování. Že si takto počíná předseda sociální demokracie, může být veřejnosti vcelku jedno. Pokud se tak ale může bez následků chovat český premiér, je to vysvědčením politické kultury v zemi, uzavírají Zemské noviny.


K hlavním ekonomickým informacím tisku patří pokračování rakouských protestů proti jaderné elektrárně Temelín a především vládou projednávaný státní rozpočet na příští rok:

Bezpečnosti jaderné elektrárny Temelín se věnují Lidové noviny. Z německého pohledu elektrárna není dokonale bezpečná. Z pohledu amerického je bezpečná dokonale. Pohled na mapu říká, že blíže než do Ameriky máme do Německa, ve kterém by Temelín podle expertů nemohl být spuštěn. Máme to přehlédnout s americkým sebevědomím? Němci mají své důvody, proč americké bezpečnosti příliš nevěří. Jejich ministr obrany včera získal v Pentagonu osobní zkušenost s ocelovou bezpečnostní bariérou, která zasáhla jeho automobil. Zranění prý nejsou nebezpečná, ale znáte to: Němci se přirozeně ptají, zda se náš americky bezpečný Temelín nebude chovat jako ocelová bezpečností bariéra v Pentagonu, upozorňují Lidové noviny.

K Temelínu se vrací také deník Mladá fronta Dnes. Uvádí, že si v souvislosti s Temelínem nemůžeme dovolit přezíravou aroganci. Jaderná elektrárna vyvolává strach a budí vášně. S čím větší nevšímavostí se k tomu bude česká strana stavět, tím více těch vášní bude. Praze by také nemělo ujít, že Temelín už není jen česko-rakouským problémem, ale stává se i otázkou evropské politiky. Vláda - a zejména ČEZ - musí udělat všem aby obhájily jadernou energii v České republice. A to znamená získávat a přesvědčovat veřejnost. Koneckonců vysvětlení potřebujeme i my. nebo nám snad dal ČEZ nějaký důkaz, že je vše tak bezpečné jak hlásá? - ptá se v závěru list.

Sociálnědemokratický kabinet chce dostát svým slibům a přidat peníze učitelům. Informují o tom Lidové noviny s tím, že vláda proto ve čtvrtek změnila plánovanou podobu státního rozpočtu a příjmy zvýšila o téměř 25 miliard korun. Podstatnou část z nich téměř devět miliard získá právě kapitola školství. Podle předpokladů kabinetu by měly v příštím roce vzrůst mzdy pedagogů na všech typech škol o 15 procent. Premiér Zeman upozornil, že více dostanou "jen dobří učitelé", připomíná deník.


Nad tím, zda také České republice hrozí blokáda rafinérií po francouzském vzoru se zamýšlejí Hospodářské noviny. Uvádějí, že v dohledné době sotva, byť zdražení benzínu a nafty trápí české řidiče, dopravce i ostatní podnikatele možná ještě víc než jejich francouzské kolegy. Způsobuje to nejen rozdílná mentalita, ale především velmi rozdílná minulost. Zatímco francouzští farmáři či dopravci se dokonale naučili využívat svobody k dosažení svých cílů, obvykle na úkor ostatních občanů i státní kasy, Češi a Moravané se to teprve učí. Ceny pohonných hmot sice neúnosně rostou, ale sotva už dosáhly svého maxima. A pokud se někomu podaří urvat pro sebe daňovou úlevu, nebude to nadlouho, soudí Hospodářské noviny.


Židovská obec v Praze zvažuje další osud kosterních pozůstatků vyzvednutých z bývalého židovského hřbitova v pražské Vladislavově ulici na pozemku České pojišťovny, uvádí deník Právo. Ostatky budou buď přemístěny na jiný židovský hřbitov v Praze, nebo se uloží na původní místo. Verdikt má padnout do konce týdne. "Židovská obec má velký zájem, aby byla celá kauza co nejdříve uzavřena, a to zřejmě již tento týden," řekl ve středu předseda Židovské obce v Praze Jiří Daníček. "Žalobu Výboru pro zachování židovských hřbitovů v Evropě u Evropského soudu pro lidská Práva ve Štrasburku jsme nepodpořili a ani se k ní nepřipojíme. Náš stát totiž v rámci možností udělal poměrně mnoho pro záchranu hřbitova. Není proto korektní dělat z něj viníka, navíc na mezinárodním poli," uvedl pro deník Daníček. Uložení ostatků navrhl již na počátku sporu ministr kultury Pavel Dostál v souladu s ČP i původním stanoviskem židovské obce. Opožděný verdikt obce "bude stát ČR 45 miliónů korun", řekl ve středu ministr deníku Právo. Podle zpráv, které má z ČP, vybudování betonového sarkofágu pro uložení pozůstatků stálo zhruba 80 miliónů Kč, píše deník Právo. "Za tyto peníze bych dokázal zařídit, opravit, rekonstruovat a restaurovat několik židovských hřbitovů," řekl listu ministr Dostál.


Seznam se jmény pracovníků vojenské kontrarozvědky včetně jejich zařazení je již delší dobu volně k dispozici na internetu, upozorňuje deník Právo. Ačkoliv neobsahuje jména tajných agentů, může mít podle listu nepříjemný dopad na chod služby. Bezpečnost zaměstnanců je ohrožena. "Je to dost nepříjemná záležitost," uvedl jeden ze zaměstnanců kontrarozvědky. Poznamenal, že jde sice o seznam z roku 1996, který je navíc plný chyb a nepřesností, nicméně část údajů je pravdivých. Navíc to podle něj dostává pracovníky do složité situace. Je ohrožena bezpečnost jejich irodin a mohou být vydíráni. List k tomu dodává, že ministr obrany Vladimír Vetchý nechal podle svého mluvčího Milana Řepky celou záležitost prošetřit.


Více než půlhodinové přerušení rádiového spojení mezi věží Řízení letového provozu České republiky v Praze-Ruzyni a piloty letadel 22. srpna způsobila lidská chyba. Podle deníku Mladá fronta Dnes vyšetřování prokázalo, že selhali techničtí pracovníci letového provozu, kteří se snažili napravit následky silné noční bouře. "Bouřka narušila energetickou síť, popadaly sloupy elektrického vedení. Tento pokles (napětí) způsobil 27 hlášení chyb v systému. Pracovníci nahazovali spadlé jističe a chybu za chybou opravovali," řekl deníku asistent řízení letového provozu Oldřich Staněk. Technici podle něj systému potvrdili, že o chybě vědí, pak si textové upozornění na počítači zmenšili do malé svítící ikony. Jednu z nich však později přehlédli a závadu zapomněli odstranit. Kvůli výpadku systému bylo několik letadel zpožděno a letadla, která směřovala do vzdušného prostoru České republiky, musela vyčkávat na hranicích, dodává deník.


Všechny české deníky se pozastavují nad úmrtím vynikajícího českého herce Jiřího Sováka, který ve středu zemřel po operaci kyčle, když se neprobral z narkózy:

Odešel jeden z nejvýraznějších komediálních herců poválečných let, konstatují Lidové noviny a dále připomínají: Původně úředník spořitelny, pak kočující herec, nakonec člen činohry pražského Národního divadla vyzrál v dramatického umělce širokého rejstříku s výrazně komediálními dispozicemi. V povědomí diváků zůstane díky filmům Světáci, Marečku, podejte mi pero, Až přijde kocour a desítkám dalších. V Jiřím Sovákovi odchází další velký herec z generace narozené kolem roku 1920. Na scéně Národního divadla působil Jiří Sovák (původním jménem Schmitzer) v letech 1966 1983. V posledních letech se věnoval například psaní vzpomínek. Letos v březnu dostal Jiří Sovák za své celoživotní mistrovství divadelní cenu Thálie. V loňské anketě o nejpopulárnějšího českého komika 20. století skončil na šestém místě, připomínají Lidové noviny.

Stejný deník přináší vyznání kolegy Jiřího Sováka - herce Vlastimila Brodského: Jirka byl o dvanáct dní mladší než já, a chystali jsme se proto v prosinci oslavit osmdesátku společně. Mnozí lidé ostatně k této příležitosti naplánovali mnohé akce. Čtrnáctého září jsme měli točit nějaké ukázky do našeho narozeninového pořadu a teď je všechno v háji. Ten rošťák mě hodně rozzlobil. Jedním ze smyslů života je komunikace. A kdykoliv nás někdo opustí, tak s ním odejde i kus našeho vlastního života. Všechny společné prožitky už jsou najednou jen vzpomínkou, v které už ten reálný dotek schází. Měli jsme společné plány a každé plány, které se už nedají splnit, jsou smutnou okolností. Můžu mu mít proto tak trošku za zlý, že mě opustil jako člověka i jako kolegu. Ale holt už si poručit nemohl. Tolik Vlastimil Brodský o Jiřím Sovákovi pro Lidové noviny.


Patnáct koncertů přinese jubilejní, 10. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražský podzim, který se uskuteční od 15. září do 1. října, informuje deník Právo a pokračuje: Koncerty se mají konat jak v Rudolfinu, tak v Obecním domě, Lucerně, Státní opeře a kostele sv. Šimona a Judy. Největšími hvězdami letošního festivalu budou kytarista Paco Peňa s dalšími třemi kytaristy skupiny Losadas a tanečníky, kteří předvedou strhující flamenkový večer. Program otevře příští pátek ve Smetanově síni Symfonický orchestr Českého rozhlasu řízený Dmitrijem Kitajenkem, a to Dvořákovým Rekviem s významnými pěveckými sólisty, připomíná deník Právo.


Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio