Přehled tisku

Výběr z českých novin s datem 5. září 2000 připravila Zdeňka Kuchyňová.

Chtěli jsme vědět, jak jsme na tom s přijetím do Evropské unie, a po včerejšku to víme!! - konstatuje deník Právo. Nejdříve Gu:nter Verheugen navrhl, aby se v Německu o přijetí nových členů hlasovalo v referendu, poté přitvrdil muziku sám německý ministr zahraničí Joschka Fischer: noví členové až v roce 2005! Velké zklamání pro Českou republiku, dvakrát velké zklamání pro vládnoucí sociální demokraty. Verheugen je totiž nikoliv nevýznamným činitelem německých sociálních demokratů. Vládní tým Miloše Zemana nyní může přemýšlet, zač je loket sociálnědemokratického internacionalismu, když jde o peníze, píše deník Právo.

Podle Mladé fronty Dnes Verheugenovo faux pas vypovídá o tom, jak nás Evropané vidí. Vysoký úředník mluví za ty Němce, kteří si myslí, že jejich země prodělala na zavedení eura a mohla by ztratit i po přijetí chudých východoevropských zemí. Nezatracujme ho za to. Ale ani se nesnažme na Západoevropany zapůsobit předstíranou jednotou a nekritickým nadšením. Bylo by to zbytečné. Vždyť jak by se asi tvářili čeští občané a politici, kdyby se jednalo o to být v jednom spolku s Ukrajinou? Většina obyvatel unie nás vnímá jako my státy východně od nás. To podle Mladé fronty Dnes nezmění žádná rétorika, ale jen léta tvrdé dřiny.

Doslova pár dní před zkušebním spuštěním prvního bloku jaderné elektrárny Temelín se Mladá fronta Dnes zamýšlí nad tím, co s vyrobenou elektřinou. Temelín ještě do konce tohoto roku vyrobí stejné množství elektřiny jako všechny vodní elektrárny v celé republice za půl roku. A protože jde pouze o zkušební provoz, nemá žádné smlouvy na vyrobenou elektřinu. Temelín tedy upozorní dispečera, že pouští proud do sítě a on sníží odběr z jiných elektráren. Konkurečnční tlak na uhelné elektrárny vzroste na jaře příštího roku, kdy Temelín pojede naplno. Bude totiž schopen nahradit 10 procent současné výroby elektřiny a zaměstnanci uhelných elektráren mají už nyní z Temelína obavy, dodává Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny zjistily, že česká firma MEF Holding, která ovládá soukromou televizi Nova a podílí se na chodu TV Prima, se zařadila mezi tři nejvážnější kandidáty na získání v pořadí třetí licence na provozování celoplošné televize v Bulharsku. V souboji o získání licence se proti MEF postaví jeden z nejmocnějších světových mediálních magnátů Rupert Murdoch. Bulharský televizní trh je velmi podobný českému. Země s přibližně osmi miliony obyvatel jen pomalu přechází na duální mediální systém s rovnocennými veřejnoprávními a soukromými médii. O vítězi by měl bulharský Státní odbor pro telekomunikace rozhodnout za 45 dní, uzavírají Lidové noviny.

Několik desítek podnikatelů a jejich právníků v těchto dnech podle deníku Právo přiznalo, že upláceli zaměstnance Krajského obchodního soudu v Praze. Úplatky se berou úplně normálně, potvrdil listu také jeden ze zaměstnanců soudu, který si nepřál být jmenován. Většina zaměstnanců soudu používá známou nátlakovou metodu. Tak dlouho tvrdí, že ten zápis nejde provést, a čekají, až občané sami peníze nabídnou. Lidé, kteří se na inspekci obrátili s tím, že byli nuceni zaměstnance soudu uplácet, se však paradoxně mohou sami v případě, že se rozhodnou vypovídat, dostat do střetu se zákonem. U trestného činu úplatkářství existuje takzvané ustanovení účinné lítosti. To říká, že není trestný ten, kdo úplatek nabídl nebo slíbil jen proto, že byl o to požádán. Musí však o tom okamžitě učinit oznámení. Úplatek tedy nesmí zaplatit, dodává Právo.

Policie nedostane zřejmě ani letos nové pistole typu CZ-75D Compakt od České zbrojovky Uherský Brod. Při testech, kterým se v těchto dnech podrobují pistole uherskobrodské zbrojovky, se totiž zjistily závažné nedostatky. Problémy potvrdil Mladé frontě Dnes policejní prezident Jiří Kolář i ministr vnitra Stanislav Gross. Společná komise resortu vnitra a policie ještě do konce týdne rozhodne, zda zakázku za 450 miliónů korun na 45.000 pistolí s uherskobrodskou zbrojovku uzavře, anebo od ní odstoupí. Podle Mladé fronty Dnes testy pistolí odhalily, že se zbraním například zadrhává závěr, blokuje zásobník nebo vypadává hledí.

Česká republika se postupně zbavuje iluze, že co zahraniční investor, to zaručený úspěch, píší Lidové noviny. Jako příklad uvádějí působení japonské Nomury v Investiční a Poštovní bance, americké řízení Tatrovky a nyní i selhání cizího investora v Letu Kunovice. Možnost neúspěchu v podnikání list sice připouští, problémem však podle něj je, když se kromě prostředků zahraničního investora utopí i peníze ze státní kasy, jako v Letu, kde Konsolidační banka daňovým poplatníkům způsobila ztráty, které mohou jít do miliard. Místo výhodnějšího prodeje přímo do rukou nového investora tak podle listu čeká Let téměř jistě konkurs. List soudí, že zaměstnancům se nyní může vyplatit nechat svého zaměstnavatele zbankrotovat, protože tak dostanou zpět velký podíl dlužných mezd, uzavírá Mladá fronta Dnes.

Doslova na stav obležení se chystají obyvatelé pražské čtvrti Pankrác, píší Lidové noviny. Kvůli zasedání světových finančníků v nedalekém Kongresovém centru je čekají dva týdny ústrků. Podobně na tom budou i lidé, kteří bydlí v blízkosti hotelů, v nichž budou delegáti ubytováni. Nebudou smět parkovat před domy ani jezdit v celé oblasti. Na své přátele a příbuzné, kteří je budou chtít navštívit, budou možná čekat marně. Pražský magistrát se totiž rozhodl celé okolí Kongresového centra z bezpečnostních důvodů uzavřít. Zákaz vstupu bude platit týden před a víkend po zasedání Mezinárodního měnového fondu. Jako útěchu sice město slibuje opravu některých části ulic a chodníků, ale místní lidé vidí situaci skepticky. Obávají se, jak se budou skrz dav demonstrantů prodírat do práce, musejí se připravit na horší zásobování obchodů. Někteří obchodníci dokonce zvažují, že raději zavřou, dodávají Lidové noviny.

Deník Právo se zaměřil na důsledky automobilismu. I když u nás úmrtí ze znečištěného ovzduší nikdo nesleduje, dá se předpokládat, že situace v našich velkých městech je přinejmenším stejná jako v Evropě, kde jsou každoročně desetitisíce obětí. Například v Praze stoupla v posledních 10-ti letech osobní automobilová doprava nejrychleji na světě. Má téměř tři čtvrtě milionu vozidel. Závažné zdravotní následky působení oxidu dusíky ze zplodin jsou známy - mohou dráždit sliznice, způsobit snížení odolnosti organismu. Oxidy se mohou podílet na vzniku bronchitid a alergií, dodává deník Právo.

Nová cena tradičního plzeňského ležáku Pilsner Urquell na americkém trhu bude vyšší, aby byl alespoň o desetinu dražší než piva jeho konkurentů - společností Heineken a Anheuser-Busch. Tento neobvyklý marketingový tah zvolil vlastník Plzeňského Prazdroje, jihoafrická společnost SAB, pro podporu prodeje své prestižní značky v USA. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle listu bude průnik na americký trh pro Pilsner Urquell velmi obtížný, neboť v USA lépe zavedené společnosti Heineken i Anheuser-Busch nenechávají příliš prostoru pro nové značky. Na americký trh míří asi 70 tisíc z miliónu hektolitrů ročního výstavu Pilsner Urquell, píší Hospodářské noviny.

Čeští zákazníci se vracejí k tradičním značkám, píší Lidové noviny. Banánky v čokoládě, hašlerky, hodinky Prim, cigarety Start nebo voda po holení Pitralon. Je to paradoxní, ale i deset let po pádu bývalého režimu lpějí Češi na obchodních značkách z dob socialismu. Navzdory masivní reklamě na zahraniční zboží patří výrobky z této doby stále mezi ty nejznámější a nejnakupovanější. Navíc to vypadá, že zlaté časy na jejich výrobce teprve čekají. Podle průzkumu dává při nákupech přednost českým značkám více než 70 procent Čechů. Ve prospěch českých výrobků hraji kromě znalosti a kvality i poměrně příznivé ceny. Například firma Nestlé, největší tuzemský výrobce cukrovinek, proto místo obtížného zavádění zahraničních produktů vsadila na osvědčené české a do její stáje dnes patří všechny léty prověřené pamlsky: proslulou tyčinkou Kofila z dvacátých let počínaje a legendární Studentskou pečetí konče, dodávají Lidové noviny.

Do Dobřichovic u Prahy dorazil kamion s částí sbírek Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury. Jak píší Lidové noviny, toto zařízení založila v Německu v roce 1986 jedenáctičlenná skupina českých a slovenských exulantů. Až do nynějška sídlilo na zámku Schwarzenberg v německém Scheinfeldu a spojovalo funkce literárního archivu, knihovny a badatelského, studijního a publikačního centra. Nyní se činnost střediska stěhuje do České republiky a v čele správní rady střediska stojí Vilém Prečan, který byl zároveň jeho duší a nejvytíženějším pracovníkem. "Badatelsky je zvlášť zajímavá velká knihovna cizojazyčné literatury k dějinám evropského komunismu a opozice vůči němu, jež čitá tisíce svazků," řekl Lidovým novinám Vilém Prečan.

Chcete koupit kostel? V Praze je jeden k mání, píší Lidové noviny. Před několika týdny byl zveřejněn záměr pražského arcibiskupství zrušit a následně prodat kostel sv. Kajetána v Nerudově ulici. Arcibiskupství to zdůvodnilo tím, že na jeho údržbu nejsou prostředky a v okolí je řada jiných kostelů, které mohou uspokojit potřeby věřících. Na tuto zprávu téměř nikdo nereagoval. Kostel sv. Kajetána, který byl v 70-tých letech rekonstruován, totiž nepatří mezi nejznámější. Nebude-li však mít katolická církev prostředky na údržbu a provoz, nic jiného, než prodej kostelu, jí nezbude, píší Lidové noviny.