Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 1. září připravil Josef Kubeczka.

České deníky se nejčastěji zaměřují na důsledky aféry Olovo, která již po několik týdnů plní první stránky novin.

Komentátor Českého slova upozorňuje, že rozluštění takzvané "olověné hádanky" nebude v žádném případě snadné. Soudí, že právě nejtěžší je dokazovat to, co jsme neudělali. Navíc se obává, že celá pomlouvačná kauza Olovo, která měla zdiskreditovat místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou, může vyznít do ztracena, stejně jako původ tajuplných peněz z vídeňského konta bývalého vicepremiéra a "dnešního dosud ještě senátora Egona Lánského". Komentář šéfredaktora Mladé fronty Dnes Petra Šabaty v Lidových novinách odsuzuje výroky Miloše Zemana, který tak měl hrubě poškodit celé noviny. Šabata vyslovil přesvědčení, že policejní vyšetřovatelé odhalí nesmyslnost celé teorie, podle které měli redaktoři deníku nahrát do jednoho z počítačů na Úřadu vlády pomlouvačný materiál proti Petře Buzkové.

Policisté, kteří by měli zajišťovat pořádek při zářijovém zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze, si některé části své výstroje musí dokupovat z vlastních finančních prostředků. To, že nebylo zasahujícím jednotkám dodáno potřebné vybavení, může podle odborníků ohrozit zdraví policistů i demonstrujících při jejich očekávaném střetnutí, uvádí Mladá fronta Dnes. Policisté se domnívají, že ministru vnitra Stanislavu Grossovi dodávali jeho lidé zkreslené informace o připravenosti policie na tuto akci. Gross podotkl, že nechce nyní hledat chyby a viníky mimo jiné i proto, že i přes nedostatky se odvedl kus práce. Vyhodnocení by podle něj mělo přijít až po zasedání fondu, uvedl deník. Policistům chybějí zejména vesty, do nichž by mohli bezpečně uložit pouta, vysílačku, sprej se slzným plynem či hasící přístroj. Nevyhovující jsou podle policistů rovněž pouzdra na pistole, o které mohou strážci zákona v tlačenici přijít. Speciální stehenní pouzdro s ochrannou chlopní, která zloději ztěžuje krádež, přijde na několik set korun. Policejní prezident Jiří Kolář přesto nepochybuje, že policie bude na zasedání bankéřů a finančníků připravena a že se jí podaří nad Prahou udržet kontrolu. List považuje za nemyslitelné, aby se policisté ve vyspělých státech museli vyzbrojovat sami jako žoldnéři. Improvizace, nestatečnost, nepevnost, shrnuje celkový dojem Mladá fronta Dnes.

Komentátor deníku Právo si všímá působení ministra zdravotnictví Bohumila Fišera ve funkci. Soudí, že Fišer je sice konsenzuální typ, ale toho v žádném případě nemůže zbavit legislativního dluhu. List upozorňuje, že Fišerovi prošel zatím pouze zákon o veřejném zdraví. Dodává, že "kámen úrazu" může být v tom, že ministerstvo dosud nemá samostatný legislativní úsek v čele s odborným náměstkem. Upozorňuje dále na skutečnost, že v poliklinice Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze se buduje v podstatě nadbytečná lékárna a navíc financovaná z nejasných zdrojů. Přecpávat Karlovo náměstí lékárnami za peníze, které by mohly sloužit pacientů a nikoli budoucímu provozovateli, či možná později majiteli nadbytečné lékárny, je záměr kalný jako rybník po dešti, soudí deník Právo.

Při nákupu dvaasedmdesáti vojenských letadel L-159 přijde stát zhruba o 1,5 miliardy korun. Jak píší Lidové noviny, ve smlouvě z roku 1997 mezi armádou a továrnou na letadla totiž nebyla do celkové ceny započítána daň z přidané hodnoty (DPH). Ministr obrany Vladimír Vetchý hovoří o tom, že v sázce je bojeschopnost české armády. Problém podle deníku spočívá v tom, že původní smlouva na nákup letounů uzavřená před třemi lety lidoveckým vedením ministerstva a připravená tehdejším ekonomickým náměstkem Miroslavem Kalouskem, nepočítala s výkyvy kursu koruny vůči dolaru, a dokonce ani s tím, že vojáci budou muset zaplatit daň z přidané hodnoty. Kvůli dražšímu dolaru se tak původní cena za dodávku letounů z Aera Vodochody zvýšila asi o osm miliard korun. Většina dílů, z nichž jsou stroje smontovány je totiž ze zahraničí. Na místo předpokládaných 30,8 miliard korun bude muset armáda zaplatit 38,4 miliard korun. Zvýší se tedy předpokládaná daň z přidané hodnoty. Financování projektu L-159 spotřebuje zhruba 80 procent z investičního rozpočtu ministerstva obrany. Zbývajících 20 procent rozpočtu ministerstva stěží vystačí na pokrytí nákladů požadovaných centrálou NATO. Podle ministerstva financí by obrana měla v příštím roce získat 44,7 miliardy korun. Ministr Vetchý ale požaduje 46,2 miliardy korun, uzavírají Lidové noviny.

Nizozemská společnost KPN, součást konsorcia TelSource, si chce ponechat současný podíl v Českém Telecomu. "Jsme loajální partner a proto budeme spolupracovat s vládou tak, aby se podařilo zdárně dokončit privatizaci Telecomu," cituje Mladá fronta Dnes zástupce konsorcia TelSource Bessela Koka. Podle něj zvažuje KPN všechny možnosti, které mohou přispět k úspěšnému zakončení privatizace Telecomu. "KPN se pouze rozhodla, že nebude dále navyšovat své investice, takže odchod z České republiky není úplný," vysvětlil v rozhovoru pro deník. Bessel Kok také připustil, že události kolem Českého Telecomu souvisí s licencí UMTS v Německu. KPN se podle informací tisku totiž vyčerpala nákupem německé licence na mobilní telefony třetí generace (UMTS), na který si půjčila 13 miliard eur (asi 460 miliard korun). KPN, která společně se švýcarskou firmou Swisscom vlastní třetinový podíl v Českém Telecomu, ve středu oznámila, že se nehodlá účastnit nadcházející privatizace Českého Telecomu, aby tak zvýšila svůj podíl v dominantním českém operátorovi, uvádí Mladá fronta Dnes.

Spekulace tisku o tom, že Deutsche Telekom (DT) je předním kandidátem na privatizaci národního telefonního operátora jsou podle zjištění Hospodářských novin nepodložené. DT by se totiž při nákupu Českého Telecomu dostal do konfliktu zájmů, píše list. DT ovládá v mobilním operátorovi, firmě RadioMobil, více než 51 procent. Pokud by získal Český Telecom, který ovládá dalšího mobilního operátora, společnost EuroTel, ovládl by téměř 97 procent českého mobilního trhu. "To by bylo v rozporu s hospodářskou soutěží," cituje deník právníka Oldřicha Choděru. Aby vyhověl protimonopolní legislativě, musel by DT jako případný vítěz soutěže o Český Telecom podle listu jednoho z operátorů prodat. Pokud by se DT nakonec musel jednoho z operátorů zbavit, byl by to nejspíš EuroTel, řekl deníku nejmenovaný zdroj ze společnosti, která působí na tuzemském telekomunikačním trhu. "V RadioMobilu má totiž německý gigant už své lidi a investoval tam i velkou sumu peněz," citují Hospodářské noviny tento zdroj.

Jeden z nejmocnějších mužů bývalého impéria Investiční a Poštovní banky (IPB) Libor Procházka leží ve Vinohradské nemocnici s poraněním páteře. Okolnosti vzniku jeho úrazu i rozsah zranění však lékaři na jeho výslovné přání odmítají komentovat. Uvedla to Mladá fronta Dnes. Procházka zůstává i po uvalení nucené správy na IPB a prodeji podniku do rukou Československé obchodní banky (ČSOB) velmi sledovanou osobou. Deník zjistil, že kvůli Procházkovi do nemocnice volal i ministr zdravotnictví Bohumil Fišer. Podle dostupných informací přišel Procházka k úrazu na Jihlavsku, odkud byl záhy převeze do Prahy. Manželka bankéře podle deníku uvedla, že jeho zranění si vyžádalo operaci. Žádné jiné podrobnosti však nesdělila. Libor Procházka byl v minulosti považován za klíčového muže IPB, který z postu prvního náměstka generálního ředitele řídil většinu klíčových obchodů banky. Na IPB uvalila Česká národní banka nucenou správu 19. června a o tři dny později koupila IPB ČSOB. Stát poskytl ČSOB záruky na nekryté ztráty, které vznikly před dnem uvalení nucené správy. Jejich rozsah má být zhruba 100 miliard korun. Okolnosti okolo uvalení nucené správy a prodeje IPB šetří sněmovní vyšetřovací komise, připomíná Mladá fronta Dnes.

Z 1. družstevní záložny Ostrava (1.DZO), která je od loňského listopadu v nucené správě, zmizely naprosto nestandardním způsobem více než dvě miliardy korun. Jak uvádějí Lidové noviny, nucený správce podal v této souvislosti bezmála 30 trestních oznámení. Podle deníku se při dohledávání peněz v 1. DZO například zjistilo, že kvůli nepořádkům v účetnictví mohl běžně přijít pracovník do pokladny, převzít zálohu několika stovek tisíc korun, tu nevyúčtovat a peníze si nechat. "Policie přitom tyto případy nepovažuje ani za trestný čin," cituje list nuceného správce záložny Vlastimila Šedu. Protože 1. DZO sama neměla podnikatelský plán, přesunula většinu peněz na svou dceřinou společnost Družstevní holding. Ta v první fázi peníze "rozpustila" do dalších dceřiných společností a v druhé fázi pak provedla několik účetně ziskových operací, píše deník. Tyto operace se však ukázaly jako hluboce ztrátové. Holding totiž nakupoval za reálné peníze směnky a pohledávky, které se po několika směnách staly bezcennými. Peníze vkladatelů podle listu zmizely neznámo kam. Během měsíce nebo dvou změnily několikrát majitele a dnes je prakticky nemožné se jich dopátrat. V současné době je podle nuceného správce v záložně a dceřiných společnostech odhadem asi třetina původních peněz. Ostravská 1. Družstevní záložna je největší českou kampeličkou. Ke konci loňského roku u ní více než 23 tisíc klientů uložilo přes 3,3 miliardy korun vkladů, dodávají Lidové noviny.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) podle deníku Právo odhalil, že ministerstvo školství a jeho školské úřady špatně hospodařily s dotacemi pro soukromé školy. Podle zprávy NKÚ, kterou má Právo k dispozici, umožnil nedůsledný postup státních úředníků, aby školy dostávaly dotace, na které neměly nárok. Ministr školství Eduard Zeman proto nařídil hloubkovou kontrolu dotací soukromým školám. Kontroloři NKÚ přišli mimo jiné na to, že některé školy s vědomím úředníků pobíraly finance na vyšší počet žáků, než na nich skutečně studoval. Soukromé školy dostaly v kontrolovaném školním roce od státu téměř 1,7 miliardy korun. Podle výkazů ministerstva bylo příjemcem 720 škol se 109.000 žáky. Na mzdy použily necelých 1,4 miliardy korun, což je 83 procent částky. Provozní náklady školy si vyžádaly 257 miliónů korun a za 32 miliónů korun byly nakoupeny učební pomůcky, uvádí deník Právo.

Tibetský duchovní vůdce dalajlama, který v současné době žije v exilu v Indii, by měl přijet na konferenci Forum 2000 v Praze. Konferenci pořádá prezident republiky Václav Havel na Pražském hradě od 15. do 18. října. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Monika Novosádová z Nadace Forum 2000 pro deník uvedla, že letošní konference se bude zabývat vzděláním, kulturou a duchovními hodnotami v éře globalizace. Pozvání do Prahy již potvrdilo několik desítek osobností. Budou mezi nimi například bývalý jihoafrický prezident Frederik de Klerk, bývalý zpěvák skupiny Genesis Peter Gabriel nebo maďarský filozof Gyorgy Konrád, píše Mladá fronta Dnes.